Josef Kajetán Tyl. Obraz z dávných dějin českých. Pro rozhlas upravil František Štěpánek. Hudbu složil a řídí Oldřich Letfus. Dramaturg Dalibor Chalupa. Asistent režie Karel Černý. Režie Miloslav Jareš.
Osoby a obsazení: Jindřich První, nazván Ptáčník, král německý (František Kreuzman), Sigibert, německý vyslanec (Karel Houska), Drahomíra, kněžna, vdova po knížeti Vratislavu (Marie Vášová), Václav, kníže český, její syn (Josef Chvalina), Boleslav, jeho bratr (Miroslav Doležal), kněžna Ludmila (Leopolda Dostalová), Světimíra, kněžna Stodoranská, choť Boleslava (Drahomíra Hůrková), Hněvsa, mocný lech (Otomar Korbelář), Popel, vladyka a zemský kmet (Karel Pavlík), Chrastěj, kněz křesťanský a učitel Václavův (Viktor Očásek), Česta, kněz pohanský (Bohuš Hradil), Tyra, zajatý Kumán (František Hanus), Podivín, Václavův důvěrník (Bedřich Bobek), starý muž (Václav Piskáček) a další.
Natočeno 1954. Premiéra 8. 4. 1955 (Praha I, 20:15 – 22:25 h.; 127 min.). Obnovená premiéra 12. 9. 2021 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Hra pro pamětníky k 1100. výročí smrti české světice a patronky.
Vydala Radiotéka, říjen 2021 (MP3, CR.ES.2021.349). Ukázka k poslechu zde.
Lit.: Venclová, Renata: Josef Kajetán Tyl: Krvavé křtiny čili Drahomíra a její synové. Obraz z dávných dějin českých. In web ČRo 3 Vltava, 12. září 2021 (článek). – Cit.: (…) Tragédie z úsvitu českých dějin, jak bývá drama Krvavé křtiny čili Drahomíra a její synové často označováno, zobrazuje hluboké rozpory v přemyslovském rodě i v celé zemi, které nastaly po smrti knížete Vratislava. Václavovi, následníku na knížecím stolci, je pouhých osmnáct let, a tak se vlády ujímá jeho matka, kněžna Drahomíra. Ctižádostivá panovnice má o směřování českého knížectví jiné představy než její tchýně, kněžna Ludmila, oddaná nové křesťanské víře, ve které vychovává i knížete Václava.
Aby vymanila zemi i nejstaršího syna z vlivu náboženského učení, v němž spatřuje především nástroj k podrobení se mocnému německému sousedovi, neváhá Drahomíra sáhnout ke zločinu a dát svou sokyni úkladně zavraždit. Ani tím se však rozpory v knížecím rodě nevyřeší, naopak, události vyvrcholí v bratrovražedném střetnutí dvou Drahomířiných synů Václava a Boleslava.
Rozhlasovou inscenaci nastudoval v roce 1954 režisér Miloslav Jareš, využil k tomu úpravu svého kolegy Františka Štěpánka, který v ní zúročil zkušenosti z vlastní o dva roky starší divadelní režie. (…)