Gertruda von le Fort. Kompozice na motivy stejnojmenné novely. Překlad Ivan Holík. Scénář Anna Smetanová. Stereofonní scénář Josef Melč a Libuše Podlešáková. Hudební spolupráce Jiří Litoš. Použitá hudba Marek Kopelent (Sonáta pro 11 hráčů, Žesťový kvintet). Technická spolupráce Libuše Podlešáková a Zuzana Bartáčková. Asistentka režie Dana Reichová. Dramaturgie Dagmar Jaklová. Inscenační úprava a režie Josef Melč.
Osoby a obsazení: Claudia Procula (Marta Vančurová), Pilát Pontský (Vladimír Brabec). Dále účinkují Věra Kubánková, Bořivoj Navrátil, Rudolf Pellar, Drahomíra Fialková, Daniela Šrajerová, Veronika Borovcová a Miloslav Fiala.
Natočeno 1990. Premiéra 15. 4. 1990 (Vltava, 20.00 – 21.00 h.; 41 min.) v cyklu Schůzky s literaturou.
Pozn.: Gertruda von Le Fort se narodila v německém Mindenu 11. října 1876 do staré rodiny protestantských emigrantů ze severní Itálie a Savojska jako nejstarší dcera pruského majora. Svým literárním dílem inspirovala také ostatní tvůrce: novelu Die Letzte am Schafott (Poslední na popravišti) převedl George Bernanos do dramatické podoby, která se stala předlohou opery Francise Poulenca Dialogy karmelitek; na čtyřicet skladatelů pak zhudebnilo množství autorčiných básní. Z díla této pozoruhodné křesťanské autorky se těší čtenáři mnoha zemí; bylo přeloženo do více než deseti jazyků, mezi nimiž nalezneme také češtinu. Tak se nabízí i českému čtenáři možnost začíst se do románů jako Magdeburská svatba, Pilátova žena, Vytržení panny z Barby, Rouška Veroniky, příp. do zmiňované novely Poslední na popravišti v překladu Jana Zahradníčka či otevřít útlou knížku Věčná žena; ať se již jedná o kteroukoli knihu, je to vždy nezapomenutelné setkání s autorkou, která i po prožití dvou světových válek nepřestala věřit ve vítězství milosrdenství. (anotace)