Poválečná doba přinesla nové problémy. Cena života jakoby klesla a to nejen v Klondiku sudetského pohraniční, kde se tento příběh zrodí. Jeho linky vedou i do Prahy a pak na hranice s Maďarskem.
Natočeno 2026. Premiéra 24. 5. 2026 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).
Hostem je influencerka Chili Ta. Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2026. Premiéra 24. 5. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).
Lit.: krt – Strouhalová, Patricie: Vaření je řemeslo jako každé jiné, tvrdí foodblogerka Chili Ta. Jak ji formovala vietnamská výchova? In web ČRo 1 Radiožurnál, 24. 5. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Jsem hrozně pyšná na svoje vietnamské kořeny a zároveň si myslím, že je krásné, že jsem vyrůstala tady, kde mě zase ovlivňovala česká kultura, český humor,“ říká influencerka a foodblogerka Ta Thuy Dung alias Chili Ta. O čem píše ve své nové knize Z čeho kvete lotos? Proč preferuje českou sezónní zeleninu? A co by mělo být součástí nedělního brunche? (…)
Žena gramotná, duchaplná, střízlivá a bez předsudků. S dobrou pamětí, zdravými končetinami, silným tělem a dlouhými štíhlými prsty s krátkými nehty. Taková měla být porodní bába. Tomuto prastarému povolání v průběhu času se věnuje Milena Štráfeldová.
Natočeno 2026. Premiéra 23. 10. 2016. Repríza 23. 5. 2026 (ČRo Plus, 17:33 h.; 23 min.).
Lit.: Štráfeldová, Milena: Žena gramotná, duchaplná, střízlivá a bez předsudků. Taková měla být porodní bába. In web ČRo Plus, 23. 5. 2026 (článek) – Cit.: Říkalo se jim všelijak. Babičky, porodní báby, ale taky báby pupkořezné, ženy položné nebo fušerky. U porodů bývaly od nepaměti, než je vystřídali lékaři porodníci. Co všechno ale musely porodní báby vědět a znát? A jaké bylo jejich postavení ve společnosti?
„Žena gramotná, duchaplná, obdařená dobrou pamětí, pracovitá, počestná a bez smyslových vad. Má mít zdravé končetiny, silné tělo a dlouhé štíhlé prsty s krátkými nehty. Má být klidné povahy, střízlivá, bez předsudků a nemá být chtivá peněz, aby neposkytovala látky vyvolávající potrat za úplatu.“ Takhle měla vypadat porodní bába podle antického autora Sorana z Efesu. (…)
Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát v expozicích Jihomoravského muzea v bývalém minoritském klášteře ve Znojmě.
Hovoří Monika Frecerová.
Natočeno 2026. Premiéra 23. 5. 2026 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).
Hosty jsou ředitel festivalu Mezi Ploty Robert Kozler a herec a režisér Václav Marhoul. Jak propojit hudbu, divadlo, rozhovory i témata duševního zdraví? Jak se festival za poslední roky proměnil? Co dnes návštěvníky nejvíc přitahuje a proč má podle organizátorů smysl otevírat i náročná témata právě skrze hudbu, divadlo nebo osobní setkání? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2026. Premiéra 23. 5. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).
Lit.: Kroc, Vladimír – krt: Festival Mezi ploty je svou misí evropská rarita, říká jeho patron Václav Marhoul. Jak si letos připomene Havla? In web ČRo 1 Radiožurnál, 23. 5. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Bylo jiné období, jiná doba. Osobně bych si strašně přál, kdyby sem zase tento vítr jaksi zavál. Okolo nás byl všeobjímající idealismus,“ popisuje atmosféru, v níž vznikal festival Mezi ploty jeho zakladatel Robert Kozler. Jak důležitá je pro akci záštita prezidenta Petra Pavla? Jaký hudební program letos nabídne? A v čem bude spočívat relaxační zóna proti každodennímu stresu? Poslechněte si společný rozhovor se zakladatelem a patronem festivalu. (…)
Natočeno 2026. Premiéra 23. 5. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).
Alexandr Tomský, „konzervativní myslitel“, politolog. „Británie je nemocná, stala se varovnou ukázkou, kam vede socialismus pečovatelského státu. A vláda Keira Starmera za to zaplatí ztrátou popularity,“ předpovídal před devíti měsíci, se skepsí konzervativního myslitele. Může Británii teď, kdy se obliba vlády prudce propadá, vyléčit pouhá výměna nepopulárního premiéra? A zažívá dnes Spojené království kulturní konflikt podobný Americe, jen v britsky zdrženlivější podobě? Ptá se Barbora Tachecí.
Natočeno 2026. Premiéra 23. 5. 2026 (ČRo Plus, 10:33 h.; 26 min.).
Lit.: Tachecí, Barbora – esta: Tomský: Systém dvou stran se v Británii zhroutil. Farage zatím není dost silný, aby vše převálcoval. In web ČRo Plus, 23. 5. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Británie se mění před očima. Labouristé ztrácí dech, konzervativci tápou, Nigel Farage sílí a v průzkumech dokonce vede. „Systém dvou stran se teď zhroutil, to se v celých dějinách britské demokracie nikdy nestalo. Po 14 letech konzervativních vlád byli lidi tak naštvaní, že buď nešli k volbám, nebo volili naschvál druhou stranu,“ říká v Osobnosti Plus vydavatel, překladatel a konzervativec Alexander Tomský, který ve Velké Británii žil přes 20 let. (…)
„Premiér Keir Starmer je v defenzivě, protože celá situace se se po posledních volbách vyhrotila,“ domnívá se Tomský.
„Starmer byl nemastný, neslaný a sliboval velmi umírněný socialistický program, nic drastického. Získal 412 křesel ze 650, což bylo největší vítězství. A najednou má v parlamentu nováčky, kteří začínají přitvrzovat, a on je v dilematu, protože chtějí daleko extrémnější politiku, než původně zamýšlel.“ (…)
Hosté pořadu jsou Jitka Smutná, Antonín Holub, Jiří Hána, Tereza Blažková, Jakub Kalián a Kateřina Soukupová. Moderuje Aleš Cibulka.
Natočeno 2026. Premiéra 23. 5. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Pořad po stopách těch, kteří neztratili naději ani v dobách nejtemnějších. O hudebním. festivalu „Věčná naděje“, který akcentuje díla židovských autorů spojených s terezínským ghettem a letos i silné lidské příběhy. Jako byl ten historika Erika Poláka (1929-1996) a spisovatele Arnošta Lustiga (1926-2011), kteří se v ghettu potkali. Jak staré příběhy mohou inspirovat dnešní dobu hledající naději, se ptá Daniela Brůhová.
Hovoří spoluzakladatelka festivalu Věčná naděje, právnička Martina Jankovcová, publicistka a nakladatelka, v letech 2002–2018 ředitelka Centra Franze Kafky PhDr. Markéta Mališová, houslista Marek Blaha, violista Matěj Kroupa /Pavel Bořkovec Quartet/, dramaturg festivalu Kristina Vocetková, ředitelka festivalu Ing. Irma Mrázková, teoretička umění a galerijní edukátorka v galerii arto.to v Uhelném mlýně v Libčicích nad Sázavou Anna Sedláček Roubalová, lékařka a ředitelka a zakladatelka neziskové organizace Synagoga Volyně MUDr. Karolína Hoňková Radilová.
Natočeno 2026. Premiéra 23. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:00 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Básník Franz Wurm v curyšském rozhlase. Pořad připravil Jiří Kamen. Použitá hudba Edward Grieg.
Hovoří překladatelka Wurmových veršů Věra Koubová.
Natočeno 2026. Premiéra 23. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 9:20 – 10:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Lit.: Kamen, Jiří: „Jsem německy píšící autor z Prahy.“ Literární návraty Franze Wurma. In web ČRo 3 Vltava, 23. 5. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Franz Kafka, Lenka Reinerová, Franz Wurm – autoři, jejichž dílo spojoval, vedle niterného a myšlenkového souznění, fakt, že patřili k německy píšícím pražským autorům.
Franz Wurm (1926−2010) opustil rodné město na příkaz rodičů v roce 1939. Na balení věcí a na rozloučení měl půl hodiny. V Anglii studoval němčinu a románské jazyky a roku 1949 se usadil v Curychu jako britský občan. Na konci šedesátých let řídil kulturní redakci curyšského rozhlasu. Mezi přispěvatele do pořadů Franze Wurma patřil i filozof Martin Heidegger. Curyšský Schauspielhaus uvedl jeho hru Mezi jiným. Vydal osm básnických sbírek.
V roce 2023 vydalo nakladatelství Dybbuk v překladu Věry Koubové výbor z Wurmova díla nazvaný Mezi vlnou a zdí. Osu rozhlasového pořadu vytváří rozhovor Jiřího Kamena s překladatelkou Wurmových veršů Věrou Koubovou a ten doplňují ukázky z Wurmovy tvorby, citace z Vyskočilova doslovu a hudba Edwarda Griega.
Nahrávky z procesu s K. H. Frankem zpracoval a do kontextu zasadil speciální projekt Kat K. H. Frank. Zároveň uslyšíte v Návratech časem klíčové i méně známé momenty z procesu. Historické zvukové záznamy budou jen stručně okomentovány, co nejvíce prostoru je ponecháno dobovým nahrávkám. Z více než osmdesáti hodin půsvodních záznamů vybral a uvádí David Hertl.
Natočeno 2026. Premiéra 18. – 22. 5. 2026 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Návraty časem.
Lit.: Hertl, David: Zahájení procesu s K. H. Frankem: Se stíháním nesouhlasil a chtěl být souzen v Norimberku. In web ČRo Plus, 18. 5. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Autentické záznamy z procesu Karlem Hermannem Frankem, který skončil v Praze právě před 80 lety. Připomínka zahájení procesu, vznesení obžaloby a reakce Frankova obhájce. Z více než 80 hodin původních záznamů vybral a uvádí David Hertl.
Unikátní zvukové nahrávky ze soudu s nacistou Karlem Hermannem Frankem zdigitalizoval Archiv Českého rozhlasu na přelomu let 2022 a 2023. Proces s bývalým státním ministrem protektorátu Čechy a Morava začal v březnu 1946 a v květnu téhož roku si Frank od Mimořádného lidového soudu v Praze vyslechl rozsudek smrti. Digitalizaci a katalogizaci skoro 1300 zvukových fólií připravovali archiváři tři čtvrtě roku.
Zvukové záznamy z procesu trvají přes 82 hodin. Jejich součástí jsou i výpovědi osobností, jejichž hlasy v rozhlasovém archivu do té doby chyběly, nebo se jich dochovalo velmi málo.
Na záznamech vypovídají nacističtí předáci jako zastupující říšský protektor Kurt Daluege a velitel terezínského koncentračního tábora Heinrich Jöckel. Posluchači uslyší také hlasy lidických žen Marie Kohlíčkové nebo Jarmily Nové.
Nahrávky obsahují i svědectví demokratické političky Milady Horákové, odsouzené v době komunismu ve vykonstruovaném procesu k trestu smrti, nebo pozdějšího předsedy Národního shromáždění Josefa Smrkovského.
A co uslyšíte? Zahájení procesu proti Karlu Hermannu Frankovi přiblíží úvodní slovo legendárního rozhlasového reportéra Josefa Cincibuse. Zazní také ukázky z obsáhlé obžaloby, kterou pronesl prokurátor Jaroslav Drábek, nebo vyjádření Karla Hermanna Franka, který nesouhlasil se svým stíháním.
Podle jeho názoru měl být coby válečný zločinec souzen před tribunálem v Norimberku. K tomu ale podal soudu zasvěcený výklad generál justiční služby Bohuslav Ečer, zplnomocněný ministr československé delegace u mezinárodního vojenského tribunálu v Norimberku. (…)
Lit.: Hertl, David: Frank vysvětluje represe proti studentům. Setká se s těmi, kteří skončili v koncentračních táborech. In web ČRo Plus, 19. 5. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Druhý díl záznamů z procesu s Karlem Hermannem Frankem je věnován především událostem z podzimu 1939 – protestům proti okupaci v souvislosti s oslavami 28. října, zatýkání studentů, jejich popravám a následnému uzavření českých vysokých škol. (…)
Karl Hermann Frank před soudem vysvětluje represivní opatření v protektorátu proti vysokoškolským studentům pro smrti Jana Opletala. Zazní také ukázky z jednání, při nichž se soud snažil dobrat toho, kdo dal skutečně rozkaz k popravě několika vysokoškolských studentů.
(more…)Powered by WordPress