Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

12. 1. 2014

Ztracené stádo (2014)

Filed under: Povídky — Přemek @ 12:38

Hans Watzlik. Na zelené mýtině uprostřed skalisek Ostrého je jen stádo býků – a dva pastevci. Opravdu jen oni…? Téměř horrorová povídka ze šumavských hor z knihy „Im Ring des Ossers“ , jak ji vydal Leopold Staackmann v Lipsku, 1913. Překlad Pavel Eisner. Připravil Přemysl Hnilička. Použitá hudba Dimitrij Šostakovič. Hudební dramaturg Přemysl Hnilička. Režie Eva Řehořová.

Čte Vladimír Krátký.

Nastudovalo Brno 5. 2. 2014 (14:00 h.). Premiéra 16. 2. 2014 (ČRo 3 Vltava, 11:30 – 12:00 h.). Repríza 23. 4. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Pozn.: Příběh byl objeven v Eisnerově sborníku „Němci v českých zemích“ , který vyšel jako desátý svazek Výboru z krásné prózy československé.

Lit.: Hnilička, Přemysl: Hans Watzlik: Ztracené stádo. In web ČRo 3 Vltava, 10. 2. 2014 (článek). – Cit.:   „Daleké, široké, poklidné a svátečně vznosné hřebeny hor. Zvětralé prahorní kameny vrcholů. Houževnaté, zarytým vzdorem a bouřemi tvarované stromy se v nich uchytily sukovitými úponky kořenů. (…) Hluboké kotliny, vyorané dávnými ledovci, zadržují v sobě černé, mohutné spousty vod. V polokruhu strmých skalných stěn, orámován jedlovým šerem, spočívá tu dar nezměrného ticha“, napsal v roce 1933 německy píšící spisovatel Hans Watzlik (1879-1948). „Nebylo hor zlověstnějších po celé věky než toto majestátné rozmezí české a bavorské země, pokryté nekonečnými lesy a zrádnými močály, po staletí nepřístupné a divě se tmící horstvo, jímž nepronikl jediný splavný tok a jehož divočinu křižovalo sotva několik uzounkých soumarských stezek. Teprve pozdě a spoře vnášely sekery světlo do soumraku těch nebetyčných jedlových pralesů. A i dnes jsou to pouhé ostrovy v nekonečnu přírody do sebe uzavřené a ve své samotě dosud neporušené. V těch strmě zjizvených, bujně lesnatých, mokřinami a kamennými moři posetých úbočích výšin jsou skryta velká tichá jezera, zrcadla skal, temnojasná a ztracená, domovina světloplachých pověstí, které se dají vyprávět jen potmě. Kde vrchoviště s pokrouceným zakrslým podrostem a divoce plazivou klečí spočívají v nevýslovné samotě: Šumava!“

Jeden z nejvýznamnějších spisovatelů šumavských se narodil 16. prosince 1879 v Dolním Dvořišti. Vystudoval v Českých Budějovicích a v Praze, učiteloval v Ondřejově a Chvalšinách, v Nýrsku na Šumavě se pak stal ředitelem školy. Jak lze poznat z výše uvedeného úryvku, šumavská krajina i lidé mu učarovali. Proto se i jeho první zveřejněné dílo – Im Ring des Ossers (1913) – věnuje kraji okolo Ostrého. Ovlivněn dílem Adalberta Stiftera zajímal se především o šumavskou mytologii; vydal knihu šumavských pověstí (Böhmerwald-Sagen, 1920) a útlý svazek příběhů o Stilzelovi, šumavském skřetovi (Stilzel, der Kobold des Böhmerwaldes, 1926), na nějž později navázal dalším (Stilzel und Mühlknecht, 1938). Napsal i několik větších prací, například Phoenix (1916), O Böhmen! (1917), Der Teufel wildert (1933) či Die Bärentobler (1941).

Ve třicátých letech se pokoušel o spřátelení Čechů s Němci – navrhoval například převést do češtiny práce pražských německých i sudetských spisovatelů. O dva roky později už je vše jinak – Hans Watzlik například zůstává dlužen odpověď na dopis Aloyse Skoumala, který jej žádal o pomoc v prosazování mírového východiska z tehdejší krize. Není divu, byl tehdy členem Sudetoněmecké strany a v době mnichovské krize dokonce dočasně odjel do Německa. Během okupace dále vydává krátké články i romány, v nichž samozřejmě zůstává věren Šumavě i němectví.

Na základě Watzlikovy činnosti za okupace byl v roce 1946 nad ním vynesen rozsudek mimořádného lidového soudu v Klatovech, především pro báseň „… ackert tiefer ins umstrittne Land“, v níž podle rozsudku „přímo opěvuje tohoto představitele nacismu (roz. Adolfa Hitlera), nazývá jej vévodou a rekem a na smrt se mu upisuje“. Zároveň však bylo soudu doloženo, že Watzlik dostal z koncentračního tábora českého učitele a oddálil německou nucenou správu nad českým statkem Klenová.  Odsouzen byl nakonec na třináct měsíců a ke ztrátě majetku. Po odpykání trestu byl odsunut a na Šumavu se už nikdy nevrátil. Celý zbytek života bral odsun jako osobní bolestnou křivdu, o čemž svědčí i jeho text z roku 1947: „Nás Šumavany postihlo nevýslovné neštěstí; neštěstí, které pro naše společenství sotva může být větší: byli jsme vyhnáni z domova. Tupá, temná, ničím neospravedlnitelná zášť nás vypudila z míst, která jsme tvrdou a odříkavou, tisíciletou usilovnou prací přetvořili ze skal a hloží, z bažin a slatí v obyvatelnou a plodnou krajinu, vyklučili z pusté a nepřátelské divočiny, aby mohla živit a těšit lidský rod. Nikomu jsme tuto zemi nevzali, nikoho jsme z ní nevyhnali. Získali jsme ji z Božích rukou a ve vší cti jsme ji poprávu vděčně a důstojně spravovali. (…) Musíme vzdorovat nekonečnou a odpouštějící trpělivostí a jakkoli by to bylo nesnadné, odzbrojit zatvrzelá srdce, na něž často narážíme, právě svou láskou! A své vlastní děti, to jediné, poslední, nejvyšší jmění, které nám vůbec zůstalo, vychovejte v řádné lidi! Zpívejte s nimi každý večer, než je uložíte ke spaní, tu píseň domova! Stesk po domově by v nich měl zůstat živý! I když nám vyrvali vlast, stesk po ní nám nemůže vzít nikdo a měli bychom ho v sobě nechat klíčit jako zrno k setbě bohdá lepší budoucnosti.“

Povídka Ztracené stádo pochází z knihy Im Ring des Ossers : Erzählungen aus der Vergangenheit des Böhmerwaldes (V kruhu Ostrého : Vyprávění a minulost Šumavy), vydané poprvé roku 1913 a v celku dosud nepřeložené do češtiny. V překladu Pavla Eisnera je známo právě pouze Ztracené stádo, a to jako součást sborníku „Němci v českých zemích„, který vyšel ve třicátých letech jako desátý svazek Výboru z krásné prózy československé.

(Údaje i citace byly získány z webové stránky Jana Mareše Kohoutí kříž)

 

Perie na snehu (Peří na sněhu, 2002)

Filed under: Povídky,Slovenské — Martin @ 11:30

Juraj Andričík. Povídka. Redakce Ivana Jachymová. Hudba Alexander Berta a Milan Rendoš. Zvuk Peter Krajčovič. Režie Lucia Tarbajovská.

Účinkují Igor Šabek, Egon Tomajko, Peter Vilhan, Judita Vicianová, Alena Ďuránová.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2002 (29 min.). Repríza 15. – 21. 12. 2023 (SRo 8 Rádio Litera) v cyklu Čitáreň.

Lit.: Šaráková, Lucia: Predvianočné pohľady do nás samých. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 10. 12. 2023 (článek). – Cit.: Prečo ľudia nie sú schopní zažiť skutočné Vianoce? Pomaly sa na ne pripraviť a vychutnať si ich? Vedieme okolo tohto sviatku toľko rečí, ale keď príde na skutky, už ich nie sme schopní… Aj o tom bude mozaika programov na Litere tento týždeň. Predviančné šialenstvo sa bude rozoberať v humoristickom pásme Sobotník, Elena Vacvalová vám zas prečíta glosu, ako posiela tradičné vianočné pozdravy. Na Vianoce nemám čas, rozhorčí sa Juraj Surma v hranom dokumente. Priblížime si Slovenské Vianoce v zahraničí a načrieme i do predvianočných veršov (Vianočné momentky) a rozhlasových hier, v ktorých dominujú medziľudské vzťahy (Príliš biely sneh a Muchy v zime). Tak spomaľte a vychutnávajte. Napríklad veršovanú Vianočnú krehkosť či Prechádzky zimnou krajinou s Josefom Ladom. (…)

Nasleduje poviedka slovenského básnika, prekladateľa a redaktora slovenského rozhlasu, Juraja Andričíka, Perie na snehu. Bude to veselé rozprávanie o symbole pierok, o čase adventu a Vianoc, o decembrových mrazivých a zasnežených dňoch, ale aj o dedinských zvykoch či tradíciách, ukrytých v milých historkách z domoviny. (..)

Tlaková výš (Tlaková výše, 2006)

Filed under: Povídky,Slovenské — Martin @ 11:02

Martin Vlado. Miniromán. Redakce Peter Glocko ml. Hudební spolupráce Miroslav Nemec. Režie Laco Kerata.

Čte František Kovár.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2006 (4 min.).

11. 1. 2014

Holomráz (1999?)

Filed under: Povídky,Slovenské — Martin @ 19:30

Ján Johanides. Četba z prózy (1991). Redakce Jana Hevešiová. Režie Igor Hrabinský.

Čte Karol Machata.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 1999? Premiéra (?) 19. 9. 1999 (SRo 3 Rádio Devín, 12:00 – 12:30 h.; 27 min.). Repríza 2. 9. 2014 (SRo 3 Rádio Devín, 13:00 h.); 10. 6. 2018 (SRo 3 Rádio Devín, 14:00 h.); 18. 8. 2024 (SRo 3 Rádio Devín); 22. 1. 2025 (SRo Rádio Regina, 21:05 h.).

Návrat z cudziny (Návrat z ciziny, 1997)

Filed under: Povídky,Slovenské — Martin @ 12:38

Bryan Mac Mahon. Povídka irského spisovatele. Překlad Antónia Jasemová. Redakce Roman Brat. Režie Táňa Tadlánková.

Čte Marián Slovák.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 1997 (30 min.).

9. 1. 2014

Zvonek, strom a les (2013)

Filed under: Povídky — Přemek @ 19:11

Daniela Fischerová. Minutová pohádka. Král vyhlásil soutěž o nejlepšího lukostřelce v jeho říši. Opravdu se střílelo, nebo král vymyslel jiné řešení? Mistr zvuku Tomáš Gsőllhofer. Produkce Dana Reichová. Spolupráce na pořadu Petr Skuhrovec. Dramaturgie Kateřina Rathouská. Režie Petr Mančal.

Vypráví Petr Kostka.

Natočeno 2013. Rozhlasová premiéra (?) 25. 6. 2013. Repríza 1. 1. 2014 (ČRo 3 Vltava, 15:55 h.) a 1. 1. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:20 h.); 22. 12. 2016. K poslechu zde. (more…)

Před podáním žádosti o penzi (2013)

Filed under: Povídky — Přemek @ 18:02

Jaroslav Hašek. Povídka. Připravil Jiří Vondráček. Režie Markéta Jahodová.

Natočeno 2013. Premiéra 1. 1. 2014 (ČRo 3 Vltava, 3:41 h.; 19 min) v rámci cyklu Silvestr H + H Jaroslav Hašek a Bohumil Hrabal.

Reformní snahy barona Kleinhampla (1953)

Filed under: Povídky — Přemek @ 17:55

Jaroslav Hašek. Povídka.

Účinkuje František Kreuzman.

Natočeno v roce 1953. Obnovená premiéra 1. 1. 2014 (ČRo 3 Vltava, 2:57 h.; 10 min.) v rámci cyklu Silvestr H + H Jaroslav Hašek a Bohumil Hrabal.

Automat svět (2013)

Filed under: Povídky — Přemek @ 17:29

Bohumil Hrabal. Povídka ze sbírky Pábitelé. Připravil Jiří Vondráček. Režie Markéta Jahodová.

Čte Jan Hartl.

Natočeno 2013. Premiéra 31. 12. 2013 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 30 min) v rámci cyklu Silvestr H + H Jaroslav Hašek a Bohumil Hrabal. Repríza 30. 5. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:33 h.)  v cyklu Petr Stančík uvádí…; 8. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) v cyklu Léto v undergroundu; 30. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) ke 110. výročí narození Bohumila Hrabala; 6. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) v cyklu Filmové léto na Vltavě.

Lit.: Mačas, Dominik: Pábitelé i Perlička na dně Bohumila Hrabala. In web ČRo 3 Vltava, 6. 7. 2026 (článek). – Cit.: Středověký mystik Jakob Boehme popisuje život člověka jako propast, v níž se zjevuje perlička na dně. Tuto představu si vypůjčil do titulu své knižní prvotiny spisovatel Bohumil Hrabal. Sbírka Perlička na dně vyšla v roce 1963. (…)

Vedle řady obyčejných čtenářů upoutala sbírka Perlička na dně i pozornost tehdy mladých režisérů československé filmové nové vlny. Podle několika Hrabalových textů vznikl povídkový film Perličky na dně. Do Povídky v rámci Filmového léta na Vltavě vybíráme tři zfilmované a dvě, které se do filmu nedostaly. 

Film Perličky na dně se objevil v československých kinech v lednu roku 1966. Jiří Menzel natočil Smrt pana Baltazara, Evald Schorm podle úryvku z povídky Bambini di Praga 1947 Dům radosti, Jaromil Jireš Romanci, Věra Chytilová Automat Svět, Jan Němec Podvodníky a Ivan Passer Fádní odpoledne. Kameramanem, který dal filmům jedinečný vizuální styl, byl Jaroslav Kučera. Hrabalova poetika souzněla s tvůrčím přístupem mladých režisérů a Perličky na dně dnes bývají označované za programový manifest československé nové vlny. (…)

Příběh z pražské periférie, který začíná nalezením těla oběšené dívky, se odehrává v prostorách libeňského obchodního paláce s občerstvením a kinem, v automatu Svět. Režisérka Věra Chytilová do filmové verze povídky obsadila „něžného barbara“ Vladimíra Boudníka, který zde (v postavě napsané podle něho samotného) vede monolog o své výstavě grafik s názvem Hmatový prožitek fabriky.

Jako „zevloun, který se kouká do výkladní skříně automatu Svět,“ se ve filmu objevuje Bohumil Hrabal. Režisér Jiří Menzel vzpomínal, že mu po natáčení řekl: „Tak já si napíšu, že prší, a pak na mě po tři noci stříkají hasiči. – Už nikdy nechtěl hrát ve filmu, až ve Slavnostech sněženek se nechal uprosit a objevil se asi ve třech záběrech.“ (…)

Muž mnoha tváří aneb Kapitán Kap a občanskoprávní stav jednoho orangutana (2013)

Filed under: Povídky — Přemek @ 16:33

Alphonse Allais. Sedm povídek francouzského humoristy. Z vlastního, dosud nevydaného překladu připravil Petr Turek.

Natočeno 2013. Premiéra 31. 12. 2013 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 40 min) v rámci cyklu Silvestr H + H Jaroslav Hašek a Bohumil Hrabal.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress