Etela Farkašová. Povídka. Redakce Ĺuba Hajková. Hudební dramaturgie Miroslav Nemec. Zvuk Alojz Janeček a Dušan Koma. Režie Jozef Dánai.
Čte Igor Kováč.
Připravil Československý rozhlas v roce 1977 (29 min.).
Etela Farkašová. Povídka. Redakce Ĺuba Hajková. Hudební dramaturgie Miroslav Nemec. Zvuk Alojz Janeček a Dušan Koma. Režie Jozef Dánai.
Čte Igor Kováč.
Připravil Československý rozhlas v roce 1977 (29 min.).
Etela Farkašová. Povídka. Redakce Ján Tužinský. Hudební dramaturgie Katarína Cútová. Zvuk Ĺuboš Klásek a Ivan Mihál. Režie Štefan Mandžár.
Čte Ĺudmila Mandžárová. Uvádí Etela Farkašová.
Připravil Československý rozhlas v roce 1991 (29 min.).
Jaroslav Hašek. Povídka. Režie Anton Glézl.
Čte Ladislav Chudík.
Připravil Československý rozhlas v roce 197? (15 min.).
František Obžera. StereoPovídka. Hudební spolupráce Katarína Cútová. Úvodní rozhovor Jana Hevešiová a František Obžera. Režie František Obžera.
Účinkují Oľga Solárová a Pavol Mikulík.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2003 (26 min.). Reprízy 17. 4. 2003, 18. 8. 2018 (SRo 8 Rádio Litera).
Hana Pinknerová. Dvě pohádky z knihy Kuchyňské pohádky. Tvůrci nezjištěni.
Účinkuje Kateřina Rýznarová.
Připravilo Rádio Proglas v roce 2012 (28 min.). Premiéra 2. 12. 2012 v cyklu Nedělní pohádka (Rádio Proglas, 14:00-14:30).
Pozn.: Pohádkový příběh o Růžence, která usnula na sto let a obrostla šípkovým trním zná každý, ale víte jak to bylo doopravdy? No tak já vám to povím – nebyla tam zlá čarodějnice, ale kuchařka, šípkové trní tam taky nebylo, jenom jeden keř a jak princ přišel na to, čím probudit princeznu, to vám taky povíme. Ale řeknu vám, málem bylo to o fous drsnější, vždyť původně chtěl princ princeznu budit dupáním po schodech! Druhá pohádka z kuchyně nám představí vařečku, které se nechtělo míchat. Jak to s ní asi dopadne? (anotace Rádio Proglas)
Helena Dvořáková. Povídka. Hudební spolupráce Katarína Cútová. Redakce Peter Holka. Režie Pavel Gejdoš.
Čte Jana Strnisková.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2001 (30 min.).
Ester Stará. Pohádka z knihy A pak se to stalo! Tvůrci nezjištěni.
Účinkuje Kateřina Rýznarová.
Připravilo Rádio Proglas v roce 2012 (19 min.). Premiéra 9. 12. 2012 v cyklu Nedělní pohádka (Rádio Proglas).
Pozn.: Čeká vás setkání s pohádkami autorky Ester Staré „A pak se to stalo“. Jsou to příběhy dětí, kterým se něco nechtělo – třeba nosit bačkorky, čistit si zoubky, česat vlasy nebo smrkat. A pak se vždycky objevilo pohádkové kouzlo a neposluchu potrestalo. Dnes odpoledne se dozvíte, jak to dopadlo s neuklízenými hračkami a jejich majiteli. (anotace Rádio Proglas)
Dagmar Lhotová, Zdeněk Slabý. Pohádka z knihy Čtení a hraní k uzdravování. Tvůrci nezjištěni.
Účinkují Dušan Baur, Pavel Chaloupka, Ivana Horáková.
Připravilo Rádio Proglas v roce 2001 (15 min.). Premiéra 14. 10. 2001 (Rádio Proglas).
Pozn.: Co se stane, když v královské soutěži nevyhraje zlá zahradnice? A navíc tam mají princeznu? No? Objeví se přece něco trnitého… pichlavého. A o potíže pak není nouze. (anotace Rádio Proglas)
Pavol Dobšinský. Slovenská lidová pohádka. Dramaturgie Viera Janusová. Zvuk Mária Vrancová. Režie Elena Bauerová.
Vypráví Karol Machata.
Připravil Československý rozhlas Bratislava v roce 1968 (17 min.).
Pozn.: Text in web Zlatý fond SME.
Henryk Grynberg. Povídka polského prozaika, básníka a dramatika ze sbírky Drohobyč, Drohobyč. Přeložila Lenka Daňhelová. Připravil Jiří Vondráček. Režie Martina Schlegelová.
Účinkuje Natálie Drabiščáková.
Natočeno 2013. Premiéra 20. 3. 2014 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.; 30 min) v cyklu Polský rok, Přeloženo pro rozhlas a Moderní povídka. Repríza 10. 10. 2017 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h).
Lit.: -jvk- (= Vondráček, Jiří): Henryk Grynberg: Útěk z Boryslavi. In web ČRo 3 Vltava, březen 2014 (článek). – Cit.: Povídka polského prozaika, básníka a dramatika ze sbírky Drohobyč, Drohobyč. V tvorbě polského prozaika, básníka, dramatika a esejisty Henryka Grynberga (nar. 1936) převládá tematika holocaustu a osudu polských Židů.
Vzhledem ke svému židovskému původu se musel Grynberg po celou válku ukrývat, což se mu podařilo s pomocí zfalšovaných dokumentů. Ukrýval se v polské vesnici Radošina a později ve Varšavě a jejím okolí. Z početné rodiny přežil německou okupaci pouze on a jeho matka.
Po válce vystudoval žurnalistiku a začal pracovat v Židovském divadle ve Varšavě. V roce 1967 s divadelním souborem vycestoval do USA a odtamtud už se do Polska nevrátil.
Z téměř dvacítky jeho prozaických knih byly čtyři nominovány na prestižní polskou literární cenu Niké. Mezi nimi je právě sbírka povídek Drohobyč, Drohobyč, v níž vyšla i povídka Útěk z Boryslavi.
Text pojednává očima malé dívky o událostech, které předčasně ukončily její dětství: o zoufalém útěku před smrtí z boryslavského ghetta, kde se kolem Židů stahovala stále zlověstnější mračna. O následném ukrývání se v zemljance a později u ukrajinských sedláků, nečekaných a neodhadnutelných shodách okolností, díky nimž přežila, zatímco většina ostatních přátel i příbuzných našla smrt. A nakonec také o jejím odhodlání začít žít po válce nový, prožitými hrůzami nezatížený život.
Powered by WordPress