Bohumil Hrabal. Povídka. Pro rozhlas připravil Tomáš Sedláček. Režie Jaromír Ostrý.
Čte Jiří Tomek.
Nastudovalo Brno v roce 1996. Repríza 27. 5. 2014 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.; 31 min) v cyklu Noční bibliotéka.
Bohumil Hrabal. Povídka. Pro rozhlas připravil Tomáš Sedláček. Režie Jaromír Ostrý.
Čte Jiří Tomek.
Nastudovalo Brno v roce 1996. Repríza 27. 5. 2014 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.; 31 min) v cyklu Noční bibliotéka.
Jiří Kratochvil. Tři povídky. Režie Petr Pleva.
Účinkují Igor Bareš a Karel Bartoň.
Nastudovalo Brno v roce 1996 (30 min). Repríza 26. 5. 2014 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.) v cyklu Noční bibliotéka; 19. 1. 2017 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.) v cyklu Noční bibliotéka.
Obsah: Zázraky šlechetnosti, Stodola, Housenka.
Tor Age Bringsvaerd. Povídka norského spisovatele. Překlad Iva Vedralová. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Jaroslav Kodeš.
Účinkuje Lukáš Hlavica.
Natočeno 2014. Premiéra 2. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 22.00 h.) v cyklu Moderní povídka.
Jindřiška Smetanová. Povídka české prozaičky. Připravil Jiří Vondráček. Režie Markéta Jahodová.
Účinkuje Hana Zezulová.
Natočeno 2014. Premiéra 2. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 19 min) v cyklu Kabinet. Repríza 17. 11. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.) v cyklu Kabinet.
Lit.: anonym: Jindřiška Smetanová: O pouti chasidů přes Maltézské náměstí do Hondurasu. In web ČRo 3 Vltava, červen 2014 (článek). – Cit.: Jindřiška Smetanová patří mezi autory, v jejichž díle hraje významnou roli Praha – a v jejím případě, podobně jako u Jana Nerudy nebo Karla Pecky, Malá Strana, kde bydlela. Knížka Ustláno na růžích a pod nebesy je úsměvným vyprávěním o každodenních příbězích mnohdy bizarních malostranských obyvatel. K těm patří i povídka, kterou jsme vybrali pro cyklus humorně laděných próz.
Jindřiška Smetanová uveřejňovala své povídky, fejetony a glosy od počátku 60. let v Literárních novinách, Vlastě, Plameni, Kulturní tvorbě, Hostu do domu, Zítřku. Zaměření jednotlivých tiskovin z tohoto výčtu svědčí o tom, že spisovatelka oslovovala jak čtenáře literárních revue, tak třeba i časopisu pro ženy.
V 60. letech oživila fejeton, vnesla do něj témata z každodenního života, viděná ženskýma očima. Po roce 1970 nesměla publikovat; činila tak však pod cizími jmény, podobným způsobem také otiskovala své překlady.
Napsala několik televizních scénářů a podílela se na svého času neobyčejně populárním pořadu Sedmilháři, který spočíval na improvizovaném vyprávění a po rozhlasové podobě získal i verzi televizní.
Pro ty, kdo Sedmilháře nezažili, je třeba říci, že pořad patřil mezi zábavné a předcházel pořadům typu talk show. Neměl však moderátora a jeho účinkující byli literáti a scénáristé, Jindřiška Smetanová mezi nimi byla jediná žena.
Jindřiška Smetanová. Povídka české prozaičky. Připravil Jiří Vondráček.
Účinkuje Hana Zezulová.
Natočeno 2014. Premiéra 3. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 9.30 h.) v cyklu Kabinet. Repríza 24. 11. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9.30 h.) v cyklu Kabinet.
Lit.: anonym: Jindřiška Smetanová: Co jednomu nemožno, všem dohromady snadno. In web ČRo 3 Vltava, listopad 2016 (článek). – Cit.: Knížka Ustláno na růžích a pod nebesy je úsměvným vyprávěním o každodenních příbězích mnohdy bizarních malostranských obyvatel. Vypráví se v ní příběhy o domech a obyvatelích tohoto zákoutí Prahy, autorka v nich s pochopením a soucitem vypráví o stáří a samotě, především pak o obyčejných i neobyčejných osudech starých opuštěných žen v tomto svérázném koutu Prahy.
Jindřiška Smetanová uveřejňovala své povídky, fejetony a glosy od počátku 60. let v Literárních novinách, Vlastě, Plameni, Kulturní tvorbě, Hostu do domu, Zítřku. Zaměření jednotlivých tiskovin z tohoto výčtu svědčí o tom, že spisovatelka oslovovala jak čtenáře literárních revue, tak třeba i časopisu pro ženy. V šedesátých letech oživila fejeton, vnesla do něj témata z každodenního života, viděná ženskýma očima. Po roce 1970 nesměla publikovat; činila tak však pod cizími jmény, podobným způsobem také otiskovala své překlady.
Napsala několik televizních scénářů a podílela se na svého času neobyčejně populárním pořadu Sedmilháři, který spočíval na improvizovaném vyprávění a po rozhlasové podobě získal i verzi televizní. Pro ty, kdo Sedmilháře nezažili, je třeba říci, že pořad patřil mezi zábavné a předcházel pořadům typu talk show. Neměl však moderátora a jeho účinkující byli literáti a scénáristé, Jindřiška Smetanová mezi nimi byla jediná žena.
Jaroslav Putík. Povídka ze sbírky Pozvání na zámek. Připravil Jiří Vondráček. Režie Markéta Jahodová.
Účinkuje Dana Černá.
Natočeno 2014. Premiéra 4. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 9.30 h.; 15 min.) v cyklu Kabinet. Repríza 16. 9. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.
Lit.: Vondráček, Jiří: Milosrdná sestra. Osobitá reflexe normalizační doby v povídce Jaroslava Putíka. In web ČRo 3 Vltava, 16. září 2022 (článek). – Cit.: Prozaik Jaroslav Putík se ocitl v dějinách české literatury tak trochu ve stínu slavnějších kolegů, navzdory významným románům vydaným od konce 60. let, ať už oficiálně, v samizdatu nebo v exilu. (…)
Jaroslav Putík (1923-2013) se proslavil zejména svými romány Muž s břitvou, Odchod ze Zámku, Plyšový pes nebo Smrtelná neděle. Za svou tvorbu byl několikrát oceněn, dvakrát Cenou Egona Hostovského a cenou PEN klubu.
Začal se učit modelářem. Za okupace působil v ilegální organizaci Národní hnutí pracující mládeže. V roce 1942 byl zatčen a odsouzen k těžkému trestu. Prošel řadou vězení, dokonce koncentračním táborem v Dachau. Po válce vystudoval Vysokou školu politických a sociálních věd. Byl redaktorem Lidových novin, Literárních novin a časopisu Orientace. Přispíval též do několika časopisů.
Už na začátku let šedesátých si Putík získal značné spisovatelské renomé svými symbolizujícími mikropovídkami, k vrcholům české prózy těchto let patří autorovy romány mravní a citové deziluze. Vrací se v nich k poválečným rokům a bilancuje vývoj své generace, která se musela těžce vyrovnávat s nejrůznějšími historickými a společenskými traumaty tehdejší doby. (…)
Gustavo Adolfo Bécquer. Toledská legenda. Vyprávění španělského romantického spisovatele. Překlad Vít Urban. Připravil Petr Turek. Režie Jaroslav Kodeš.
Účinkuje Radek Valenta.
Natočeno 2014. Premiéra 7. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 11.31 – 12:00h.) v cyklu Povídka. Repríza 15. 7. 2017 (ČRo 3 Vltava, 11:31 h); 26. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h) v cyklu Klasická povídka; 20. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 18. 2. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Richard Weiner. Připravil Rudolf Matys. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Zdeněk Dolanský.
Natočeno 2014. Premiéra 8. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 0.00 h.) v cyklu Sny – Slova ze sna a do snů.
Katarína Lazarová. Úryvek z detektivního románu. Redakce Jana Hevešiová. Režie Róbert Horňák.
Čte Jana Strnisková.
Připravil Slovenský rozhlas Bratislava v roce 1999 (28 min.). Repríza 8. 2. 2019 (SRo Rádio Pyramída).
Lit.: Grebáč, Marián: Katarína Lazarová: Putovanie svätej Anny (1999). In web SRo 8. 2. 2019 (anotace). – Cit.: Pred 105 rokmi (13. februára) sa narodila spisovateľka Katarína Lazarová. Počas SNP bola členkou 1. československej partizánskej brigády M. R. Štefánika a veliteľkou bojovej jednotky. Po vojne pracovala v Zväze protifašistických bojovníkov, Zväze žien a Zväze spisovateľov. Vo svojej tvorbe sa zameriavala najmä na problematiku dediny. Dôraz kládla na etickú stránku ľudského konania. Bola tiež autorkou próz s tematikou protifašistického odboja. Po roku 1968 písala len detektívky.
Recenzia Kornela Földváriho uverejnená v druhom čísle Kultúrneho života privítala detektívny debut Kataríny Lazarovej ako „udalosť priam mystickú“. Etablovaná autorka „oficiálnej literatúry“, „laureátka štátnej ceny“, účastníčka povstania, ktorá písala romány prevažne s povstaleckou či spoločenskou tematikou, sa pustila do písania detektívky, založenej na „prostých ľudských vášňach.“
Detektívka Putovanie svätej Anny sa odohráva na neurologickom oddelení, kam sa hlavná hrdinka Zita dostane s amnéziou po útoku vraha. Z kostolov miznú vzácne umelecké predmety, podozrenie padá na reštaurátora Vadima. Zita začne na vlastnú päsť pátrať po rozkrádačoch a ocitne sa v nemocnici, no nevie sa rozpamätať, kto ju chcel zaškrtiť… Úryvok číta Jana Strnisková.
Andrej Blatnik. Povídka. Redaktor Oleg Pastier. Zvuk Alena Duchoňová. Hudební dramaturgie Oldo Fiala. Režie Róbert Horňák.
Čte Peter Rúfus.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2008 pro cyklus Súčasná európska poviedka (8 min.). Repríza 30. 4. – 6. 5. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: Šenc, Martin: Týždeň Európy a európskych autorov. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 26. 4. 2024 (článek). – Cit.: Tento týždeň sa pri príležitosti 20. výročia vstupu Slovenska do Európskej únie venujeme tvorbe európskych autorov. Prinesieme vám niekoľko textov z cyklu Súčasná európska poviedka, kde si predstavíme spisovateľov z pomerne málo známych literárnych končín. Ponúkneme tiež dlho nevysielanú rozhlasovú adaptáciu divadelnej komédie írskeho dramatika Georga Farquhara Gavalieri, ale tiež napínavú rozhlasovú hrú podľa prózy ruského spisovateľa Alexandra Grina Partia biliardu. Nebude chýbať ani pásmo Martina Kalužáka, ktoré hovorí o histórii vzniku Európskej únie a podrobne mapuje cestu Slovenska do tohto spoločenstva. Nachvíľu sa vrátime aj ku knihe Čo Dante nevidel a ponúkneme vám tri časti čítania na pokračovanie z tohto mrazivého svedectva o osude židov v koncentračnom tábore. Knihu napísal Jozef Lánik, čo je umelecký pesudonym Alfréda Wetzlera. A nebude chýbať premiérová relácia z cyklu V skratke. Autorka Michaela Macejková v nej reflektuje špecifickú oblasť poézie, ktorá sa označuje ako ženská. (…)
V našom programe vás tiež zoznámime s prózou slovinského spisovateľa, profesora, novinára a prekladateľa Andreja Blatnika. Patril k autorom debutujúcim v osemdesiatych rokoch, ovplynených postmodernizmom. Jeho diela boli preložené do tridsiatich jazykov. Poviedku Izák vám prečíta Peter Rúfus. Pridávame verše oceňovaného macedónskeho básnika Nikolu Madzirova. Titul Presídlený kameň bude interpretovať Ján Gallovič. (…)
Powered by WordPress