Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

14. 9. 2015

Naše literární kancelář (2015)

Filed under: Povídky — Premek @ 19:40

Stephen Leacock. Povídka kanadského humoristy. Překlad Pavel Kříž. Připravila Dagmar Oravová. Režie Martina Schlegelová.

Účinkuje Tomáš Kobr.

Natočeno 2015. Premiéra 16. 9. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 19 min) v cyklu Kabinet. Repríza 30. 12. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.

Pěšcem na e4 (2014)

Filed under: Povídky — Premek @ 19:26

Stephen Leacock. Povídka kanadského humoristy. Překlad Jana Nováková. Režie Vlado Rusko.

Účinkují Aleš Procházka a Jan Vlasák.

Natočeno 2014. Premiéra (?) 14. 9. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 22 min) v cyklu Kabinet. Repríza 16. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.); 28. 12. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: anonym: Stephen Leacock: Pěšcem na e4. In web ČRo 3 Vltava, září 2015 (článek). – Cit.: Stephen Leacock (1869 – 1944) byl kanadský humorista a vysokoškolský učitel politické ekonomie na McGillově univerzitě v Montrealu. Proslavily jej zejména humoristické povídky, jichž napsal na dvě desítky knih. Věnuje se v nich obyčejným životním situacím, které dohání do absurdních konců. 

Ačkoli jde zřejmě o nejznámějšího kanadského spisovatele, jeho rodiště leží v Anglii. Do Kanady se rodina přestěhovala, když mu bylo šest let. Po studiích na střední škole absolvoval učitelský kurs a několik let působil jako středoškolský pedagog. Později vystudoval ekonomii na torontské a chicagské univerzitě a začal působit jako vysokoškolský učitel na McGillově universitě v Montrealu, kde strávil více než třicet let a stal se řádným profesorem, vedoucím katedry, členem Kanadské královské společnosti a doktorem honoris causa na několika dalších univerzitách. Vydal celou řadu ekonomických, politologických a historických prací. 

Psaním humoristických povídek, črt a fejetonů se zabýval již během studií na univerzitě. V knižní podobě publikoval až v roce 1910 a rázem se stal velmi známým. Jeho humoristické dílo, které se skládá z více než dvaceti povídkových sbírek, je opakovaně vydáváno a překládáno do řady světových jazyků. 

Pokud někdo z posluchačů zavítá do kanadského Toronta, může tu navštívit Leacockovo muzeum. Najde ho na místě, kde se dotýkají dvě jezera, půvabná svými indiánskými názvy i přírodní krásou. Tam si totiž spisovatel postavil svůj dům, v němž také zemřel 28. března 1944. Pohřben je v rodinném hrobě na protilehlém břehu u kostela sv. Jiří na místě zvaném Sibbald Point. Muzeum pořádá výstavy, věnované jednotlivým spisovatelům, letní školy a kurzy psaní a literární festivaly. 

Hana už čeká (2015)

Filed under: Povídky — Premek @ 18:14

Maxim Biller. Povídka z knihy Země otců a zrádců. Překlad Jana Zoubková. Připravila Eva Lenartová. Režie Tomáš Jirman.

Účinkuje Jan Fišar.

Nastudoval ČRo Ostrava v roce 2015. Premiéra 12. 9. 2015 (ČRo 3 Vltava, 11:31 h.; 29 min). Repríza 12. 7. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Mačas, Dominik: Naši v cizině. Biller, Werfel nebo Slouka a jejich příběhy. In web ČRo 3 Vltava, 12. červenec 2022 (článek). – Cit.: Nepíší česky, ale k českému jazyku a české kultuře mají silný vztah. Poslechněte si povídky Maxima Billera, Franze Werfela a Marka Slouky. Možná si u nich přímo neodpočinete, ale zažijete něco opravdu autentického a fascinujícího.  (…)

O Maximu Billerovi se hovoří jako o jednom z nejotevřenějších a nejprovokativnějších německy píšících autorů. Jeho román Esra měl dokonce soudní dohru a byl zakázán. V současnosti žije Maxim Biller v Berlíně, narodil se ale v Praze. V roce 1970, když mu bylo deset, emigrovali s rodiči a starší sestrou (v současnosti rovněž spisovatelkou Elenou Lappinovou) do Německa. Brzy po univerzitních studiích začal publikovat v prestižních listech, například Spiegel nebo Zeit, v současnosti píše sloupky pro Frankfurter Allgemeine Zeitung. Věhlas mu přinesla sbírka povídek Až budu bohatý a mrtvý (1990), která vyšla i v českém překladu. Na Vltavě z ní uvádíme povídku Roboti.

Biller si vypracoval osobitý autorský styl, v němž mísí autobiografické a mystifikační momenty a publicistiku s románovým psaním. Textům nechybí vtip, nadsázka ani bodavá ironie či úspornými slovy suše zachycená tragika. Tematicky se Biller věnuje především otázce židovského osudu s ohledem na současné vztahy Němců a Židů.

Hrdiny povídek z knihy Země otců a zrádců spojuje nutkavá potřeba zjistit, proč byla minulost taková, jaká byla a jak s ní lze nebo nelze žít. Na Vltavě uslyšíte text s názvem Hana už čeká. (..)

11. 9. 2015

Svobodu Monte Cristům (2015)

Filed under: Povídky — Premek @ 17:46

Pavel Brycz. Příběh o hledání cesty z pout osamělosti z knihy Tekla a jiné povídky. Připravila Petra Hynčíková. Režie Miroslav Buriánek.

Účinkuje Martin Stránský.

Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2015. Premiéra 8. 9. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 27 min) v cyklu Kabinet. Repríza 30. 11. 2015 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h) v cyklu Noční bibliotéka.

Lit.: anonym: Pavel Brycz: Svobodu Monte Cristům. In web ČRo 3 Vltava, září 2015 (anotace). – Cit.: „Píšu moc rád, ale je to přece jen osamělá záležitost. Všichni se někde baví a vy sedíte a bušíte do klávesnice. Ano, někdy se zasmějete, jindy máte knedlík v krku, někdy úplně žasnete, co se to z vás řine. Ale nemůžete to sdílet. Proto rád čtu, tam se konečně setkáte s lidmi. Je to výzva. A taky je ve mně trochu komedianta.“ Z rozhovoru Pavla Brycze pro Mostecký deník. 

Vzpomínky, úzkosti a sny (2015)

Filed under: Povídky — Premek @ 17:38

Magdalena Platzová. Povídka současné české prozaičky a novinářky. Připravil Jiří Vondráček. Režie Petr Mančal.

Účinkuje Dana Černá.

Natočeno 2015. Premiéra 7. 9. 2015 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 21 min.) v cyklu Moderní povídka.

Text povídky zde.

8. 9. 2015

Dvojník (2015)

Filed under: Povídky — Premek @ 17:52

Arkadij Timofejevič Averčenko. Povídka ruského humoristy. Překlad Pavla Bošková. Připravila Jiřina Tejkalová. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Aleš Procházka.

Natočeno 2015. Premiéra 7. 9. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 14 min) v cyklu Kabinet.

Lit: anonym: Arkadij Timofejevič Averčenko: Dvojník. In web ČRo 3 Vltava, září 2015 (článek). – Cit.: Ruský spisovatel Arkadij Timofejevič Averčenko se narodil 27. března podle gregoriánského kalendáře) roku 1881 v Sevastopolu a zemřel 12. března roku 1925 v Praze. Nedokončil gymnázium a od patnácti let pracoval jako písař a úředník. V roce 1897 odjíždí pracovat do Donbasu a asi v roce 1900 do Charkova. Tam otiskl v novinách Jižní kraj svou první povídku nazvanou Jak jsem pojistil život. 

V letech 1906-1907 přispíval do místních humoristických časopisů Štyk a Meč. V roce 1908 odjíždí do Petrohradu, kde se stal sekretářem časopisu Satirikon a Nový Satirikon. Od roku 1913 byl pak jeho redaktorem. 

Říjnovou revoluci nepřijal. V srpnu 1918 zastavili bolševici vydávání časopisu Nový Satirikon. Na podzim 1918 uprchl Averčenko na jih do Sevastopolu, kde se angažoval v novinách proti bolševikům. 15. listopadu 1920 byl Sevastopol dobyt Rudou armádou. Averčenko odjel jednou z posledních lodí do Konstantinopole. 

Averčenkovu knihu Tucet nožů do zad revoluce četl Vladimir Iljič Lenin a spisovatele nazval „zuřivým psem, uboze vyjícím do plamenů revoluce…“ V červnu 1922 přijel do Prahy, kde zůstal až do své smrti. Pohřben je na Olšanských hřbitovech. Povídka Dvojník patří mezi ty, jejichž námětem je opilství a vše, co s ním souvisí – věčné téma v ruské literatuře. 

7. 9. 2015

Pan Hattenbach odchází (2015)

Filed under: Povídky — Premek @ 22:02

Bedřich Golombek. Příběh českého prozaika a novináře, neodmyslitelně spjatého s redakcí Lidových novin. Připravil Jiří Vondráček. Režie Petr Mančal.

Účinkuje Zdeněk Velen.

Natočeno 2015. Premiéra 5. 9. 2015 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 28 min).

5. 9. 2015

Poručík Bubnov (2015)

Filed under: Povídky — Premek @ 15:44

Ivan Sergejevič Turgeněv. Povídka ruského klasika. Překlad Pavla Bošová. Připravila Jiřina Tejkalová. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Aleš Procházka.

Natočeno 2015. Premiéra 3. 9. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 18 min) v cyklu Kabinet. Repríza 10. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.

Lit.: anonym: Ivan Sergejevič Turgeněv: Poručík Bubnov. In web ČRo 3 Vltava, září 2015 (článek). – Cit.:  Ivan Sergejevič Turgeněv pocházel ze šlechtické rodiny. Studoval na univerzitách v Moskvě, Petrohradě a Berlíně, kde dosáhl titulu magistra filozofie. Patřil k liberálním představitelům ruské literatury 19. století. V roce 1852 byl I. S. Turgeněv nakrátko uvězněn po uveřejnění nekrologu na N. V. Gogola. Po propuštění musel téměř dva roky strávit ve své vesnici pod policejním dohledem. Od druhé poloviny čtyřicátých let pobýval často ve Francii, kde se sblížil s francouzskými spisovateli (např. Gustavem Flaubertem, Emilem Zolou). Usiloval o sbližování ruské a evropské kultury. 

Povídka Poručík Bubnov patří mezi jeho humorné studie lidského chování a ruské duše – pokud tedy něco takového existuje a není to jen sentimentální klišé. V tomto případě jde o důsledek nehorázného pití jednoho carského oficíra, lékařská věda tomu říká delirium tremens. 

30. 8. 2015

Detektív Bankka zasahuje proti Drvičovi kostí (Detektiv Bankka zasahuje proti Drtiči kostí, 1999?)

Filed under: Povídky,Slovenské — Martin @ 9:13

Karol Horváth. Tvůrci a účinkující nezjištěni.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 1999? (30 min.). Repríza (?) 3. 3. 1999 (SRo 3 Rádio Devín).

28. 8. 2015

Souboj s kvartálem (2015)

Filed under: Povídky — Premek @ 19:24

Anton Pavlovič Čechov. Povídka ruského klasika. Překlad Libor Dvořák. Připravila Jiřina Tejkalová. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Igor Bareš.

Natočeno 2015. Premiéra 2. 9. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 17 min) v cyklu Kabinet. Repríza 30. 12. 2020 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.

Lit.: anonym: Anton Pavlovič Čechov: Souboj s kvartálem. In web ČRo 3 Vltava, září 2015 (článek). – Cit.: Čechovův současník Maxim Gorkij napsal: „Když čteš povídky Antona Čechova, je ti jako jako ve smutný den pozdního podzimu, kdy je vzduch tak průzračný a tak ostře se v něm rýsují holé stromy, těsné domy, šediví lidé. Všechno je takové divné, opuštěné, nehybné a bezmocné … Autorův rozum osvětluje jako podzimní slunce s krutým jasem rozbité cesty, křivé ulice, těsné a špinavé domy, ve kterých se zalykají nudou a leností malincí, ubozí lidé a naplňují tyto své domy nesmyslným, ospalým shonem.“

Povídka Souboj s kvartálem však tomuto zaběhanému klišé o melancholickém Čechovovi neodpovídá. Čechov pracuje mistrovsky s jediným přístupem, kterým je možno realitu Ruska paralyzovaného opilstvím a netečností přijmout. Je to samozřejmě humor. Ten, spolu s geniálním pozorovacím a charakterizačním talentem, je nerozlučnou součástí Čechovových dramat i povídek.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress