Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

21. 12. 2015

Baroko (2015)

Filed under: Povídky — Premek @ 22:25

Jiří Fried. Povídka spisovatele a scenáristy ze sbírky Síla osudu a jiné prózy. Připravil Jiří Vondráček. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkuje Michal Pavlata.

Natočeno 2015. Premiéra 22. 12. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 18 min) v cyklu Kabinet. Repríza 29. 9. 2020 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba; 25. 2. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: anonym: Jiří Fried: Baroko. In web ČRo 3 Vltava, prosinec 2015 (článek). – Cit.: Spisovatel a scenárista Jiří Fried se narodil 1. března 1923 v Prachaticích, kde navštěvoval základní školu a čtyři třídy reálného gymnázia. Po německém obsazení pohraničí v roce 1938 gymnázium dokončil ve Vodňanech a v Písku. Roku 1946 začal studovat umění a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studia však po nějaké době ze zdravotních důvodů přerušil a začal pracovat jako dramaturg Československého státního filmu. Od roku 1959 byl redaktorem a pak zástupcem ředitele nakladatelství Československý spisovatel. 

Debutoval sbírkou básní Rozsvícená okna (1954). Poté se trvale věnoval próze. V roce 1961 vydal novelu Časová tíseň, o pět let později novelu Abel, v tomtéž roce prózu Pověst a v roce 1969 prózu Hobby. Překládal rovněž z francouzštiny a podílel se na scénářích k filmům O ševci Matoušovi (1948), Svědomí (1949), Vstanou noví bojovníci (1951), Morálka paní Dulské (1958). 

V rámci normalizačních opatření byl Jiří Fried v roce 1970 propuštěn z nakladatelství, kde ještě krátkou dobu dělal korektora. Nesměl publikovat, ale protože se neangažoval v protikomunistické opozici, dostával zakázky od filmu a televize. Spolupracoval na scénářích k filmům Julek (1979), Šílený kankán (1982) a Motýlí čas (1990), samostatně napsal scénář k inscenaci Těžká hodina (1983), k filmům Tažní ptáci (1976) a Pasáček z doliny (1983). V roce 1992 vyšel jeho starší román pro děti Léto v Altamiře, a posmrtně, pod titulem Vzájemná korespondence (2001) soubor dopisů, které si v osmdesátých letech vyměňoval s básníkem Janem Skácelem. Zemřel v roce 1999. 

Bludný vlak (2015)

Filed under: Povídky — Premek @ 21:56

Stefan Grabinski. Železniční legenda. Povídka haličského autora. Překlad Libor Martínek. Připravila Jiřina Tejkalová. Režie Markéta Jahodová.

Účinkuje Igor Bareš.

Natočeno 2015. Premiéra 21. 12. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 19 min) v cyklu Kabinet. Repríza 13. 12. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 19 min) v cyklu Kabinet.

Lit.: anonym: Stefan Grabinski: Bludný vlak. In web ČRo 3 Vltava, prosinec 2015 (článek). – Cit.:  Narozen roku 1887, vystudoval filologii a polskou literaturu ve Lvově. Od dětství trpěl tuberkulózou, která byla v rodině dědičná. Nemoc pravděpodobně měla za následek jeho ponurý pohled na život. Po ukončení studií pracoval jako středoškolský učitel v městě Przemyslu, ale zdravotní stav ho donutil odejít do penze. Dožil sám, zapomenut a v naprosté chudobě. 

Výběr z Grabinského tvorby vyšel v Německu v prestižní hororové edici Knihovna domu Usherů roku 1953 a ve Spojených státech mu po vydání rozsáhlé sbírky Temná oblast (1993) dali okamžitě přídomky „polský Poe“ a „polský Lovecraft“. Tři z jeho příběhů se dočkaly i filmového zpracování. 

Literárně Grabińského tvorba čerpá z tradice modernistické psychologické prózy. Autor byl fascinovaný fenomény psychopatologie, parapsychologií i dobovým zájmem o okultní vědy, ale především vycházel z tradice hororu a fantastiky 19. a začátku 20. století. Byl také vášnivým ctitelem prvních expresionistických filmů. 

14. 12. 2015

Štědrý večer (2015, 2021)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích,Povídky — Premek @ 16:41

Mluvené slovo J. K. Šlejhar: Štědrý večerJosef Karel Šlejhar. Povídka českého spisovatele. Připravil Vratislav Färber. Zvukový mistr Tomáš Gsöllhofer. Hudební spolupráce Josef Plechatý. Režie Jaroslav Kodeš.

Účinkuje Jiří Hromada.

Natočeno 2015. Premiéra 19. 12. 2015 (ČRo 3 Vltava, 11:31 h.; 29 min). Repríza 16. 12. 2017 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h) v cyklu Klasická povídka. 15. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h) v cyklu Klasická povídka.

Vydala Radiotéka 9. 12. 2021 (MP3, CR.ES.2021.484). Ukázka k poslechu zde.

Lit.: anonym: Josef Karel Šlejhar: Štědrý večer. In web ČRo 3 Vltava, 19. prosinec 2015 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Povídka nesnadno zařaditelného autora, komplikované osobnosti, tvůrce – v českém kontextu – velmi originálního díla.

Josef K. Šlejhar (1864-1914) pocházel z rodiny přísného plátenického faktora. Studoval na pražské technice chemii, ovšem pro nemoc studia nedokončil. Zřejmě kvůli své neklidné a náročné povaze vystřídal v rychlém sledu několik zaměstnání (ze kterých si vždy odnesl inspiraci pro své pozdější knihy). Byl mimo jiné pojišťovákem v bance, chemikem v cukrovaru a v rafinerii, krátce pracovně pobýval patrně také v cizině, byl správcem keramičky. Neklidný byl i jeho život soukromý, těžko nacházel místo ke klidnému žití a soužití. 3. září 1914 zemřel na rakovinu žaludku, padesátin – ani naplnění svých snů se nedožil.

Vydal skoro dvacet knih (debutoval povídkou Kuře melancholik, svým asi nejproslulejším dílem), přitom několik rozsáhlých próz bylo otištěno jen v časopisech, střídal různé nakladatele. Během šedesátých a sedmdesátých let 20. století vyšly tři povídkové soubory, na přelomu tisíciletí svazečky menších próz, rozsáhlé romány byly vydány jen jednou a jsou dnes těžko k sehnání.

Povídka Štědrý večer, líčící příběh lidského milosrdenství zasazený do rozběsněné zimní přírody, vyšla poprvé v časopise Květy roku 1894.

Leporella (1998)

Filed under: Povídky — Premek @ 14:46

Stephan Zweig. Povídka. Překlad Ivana Vízdalová. Pro rozhlas upravila Svatava Morávková. Zvukový mistr Igor Boháček. Režie Eva Řehořová.

Účinkuje Igor Bareš, František Derfler a Miroslava Kolářová.

Nastudovalo Brno v roce 1998. Repríza 15. 12. 2015 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.; 25 min) v cyklu Noční bibliotéka; 18. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.; 25 min) v cyklu Noční bibliotéka; 20. 2. 2022 (ČRo České Budjoěvice, 30 min.) v cyklu Čtení na neděli.

Lit.: Toušková, Martina: Stefan Zweig: Leporella. Příběh o podivné a nepříliš bystré služce, která poprvé v životě opustila rodnou ves. In web ČRo České Budějovice, 20. únor 2022 (článek). – Cit.: Dokonalá psychologická kresba „tupého stvoření z Tyrol“, staré zkostnatělé panny, která vypadá jako utahaný tyrolský kůň, pracně myslí a pomalu chápe, málokdy s někým promluví a vůbec se nesměje. (…)

Těsně před čtyřicítkou Krešenca Anna Aloisia poprvé opouští svou rodnou horskou ves a odjíždí do Vídně, aby si coby služebná vydělala nějaké peníze. Přezdívku Leporella jí podle postavy sluhy Leporella v opeře Don Giovanni dá jedna z milenek jejího pána.

Povídku Leporella napsal rakouský spisovatel Stefan Zweig ve 20. letech minulého století. V češtině vyšla například ve výboru s názvem Příběhy vášně a lhostejnosti (1993).

Rozhlasová verze příběhu vznikla v brněnském studiu v roce 1998, v režii Evy Řehořové ji načetli Igor Bareš, František Derfler a Miroslava Kolářová. (…)

Noci, vsi (2015)

Filed under: Povídky — Premek @ 12:54

Petr Pazdera Payne. Povídka současného autora ze sbírky Předběžná ohledání. Připravil Jiří Vondráček. Režie Martina Schlegelová.

Účinkuje Petr Lněnička.

Natočeno 2015. Premiéra 14. 12. 2015 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 27 min) v cyklu Moderní povídka. Repríza 12. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 27 min) v cyklu Současná povídka; 7. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 4. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: anonym: Petr Pazdera Payne: Noci, vsi. In web ČRo 3 Vltava, prosinec 2015 (anotace). – Cit.: Povídka spisovatele a evangelického faráře Petra Pazdery Payna (nar. 1960) nese název Noci, vsi a vyšla v roce 2014 v knize Předběžná ohledání. Vypravěč Jiří se vrací do míst, která kdysi navštívil, do lůna hor, do příběhu z minulosti, svým způsobem nedořešeného. Povědomí o všech souvislostech tohoto návratu, jež u hrdiny povídky postrádáme, zpřítomňuje čtenáři přiznaný univerzální vypravěč. Tato záhadná postava vystupuje z běžné skrytosti a neutrality, reflektuje své postavení, uvědomuje si své meze.

Neplánovaná cesta je symbolicky završena sestupem do jeskyně; venkoncem se pak Jiří vrací do své vlasti a především k tvorbě, která je nejen návratem, ale také pokračováním a cestou dopředu.

10. 12. 2015

Zahradník (2015)

Filed under: Povídky — Premek @ 19:55

Rudyard Kipling. Příběh anglického básníka, prozaika a novináře. Překlad Alexandr Fleischer. Úprava Jan Velíšek. Připravil Petr Turek. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Aleš Procházka. 

Natočeno 2015. Premiéra 12. 12. 2015 (ČRo 3 Vltava, 11:31 h.; 26 min). Repríza 14. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 28. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 26. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

9. 12. 2015

Zakopávání lamp (1993)

Filed under: Povídky — Premek @ 15:49

Alexandr Kliment. Povídka. Režie Pavel Krejčí.

Účinkují Jiří Klepl, Pavel Soukup a Ludmila Vlášková.

Nastudoval ČRo Hradec Králové v roce 1993. Repríza 10. 12. 2015 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.; 26 min) v cyklu Noční bibliotéka; 10. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.; 26 min) v cyklu Noční bibliotéka.

Pevnost (2015?)

Filed under: Povídky — Premek @ 15:11

Alexandr Kliment. Povídka. Režie Aleš Vrzák.

Účinkuje Věra Papírková.

Nastudoval ČRo České Budějovice. Repríza (?) 9. 12. 2015 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.; 29 min) v cyklu Noční bibliotéka.

7. 12. 2015

Žár a bělost (2015)

Filed under: Povídky — Premek @ 15:42

Mare Kandreová. Povídka švédské spisovatelky. Překlad Jan Marek Šíka. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Petr Mančal.

Účinkuje Kajetán Písařovic.

Natočeno 2015. Premiéra 7. 12. 2015 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 28 min) v cyklu Moderní povídka.

Lit.: anonym: Mare Kandreová: Žár a bělost. In web ČRo 3 Vltava, prosinec 2015 (článek). – Cit.: Mare Kandreová (1962-2005) se narodila jako dcera estonské matky a švédského otce v Söderale na severu Švédska, po čase se rodina přestěhovala do Göteborgu. 

Na začátku osmdesátých let vystoupila poprvé jako zpěvačka a skladatelka v později kultovní kapele The Global Infantilists. Cesta z undergroundové scény do literárních kruhů byla poměrně krátká. Když ve dvaadvaceti letech vydala svou prvotinu V jiné zemi, kritika ji označila za zázračné dítě. Následovalo několik románů, které v 80. a 90. letech patřily k nejlepším své doby.

Od většiny spisovatelů své generace se Mare Kandreová lišila tím, že nepsala realisticky, například pokud v románu Allide, Allide popisuje Göteborg, nejedná se o město skutečné, ale jde o neukotvený prostor i čas. Autorce jde zpravidla vždy o krajiny vnitřní.  (more…)

Pravá cesta vede po ocelovém laně (2015)

Filed under: Povídky — Premek @ 15:19

Jiří Duchek. Cesta hrnčíře z Mutějovic do nedaleké Siřemi po stopách a stínech Franze Kafky. Připravil Miloš Doležal. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkuje Lukáš Hlavica.

Natočeno 2015. Premiéra 7. 12. 2015 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.; 15 min) v cyklu Psáno kurzívou. Repríza 20. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha a Kafkovské léto.

Lit.: anonym: Jiří Duchek: Pravá cesta vede po ocelovém laně. In web ČRo 3 Vltava, prosinec 2015 (anotace). – Cit.: Cesta hrnčíře z Mutějovic do nedaleké Siřemi po stopách a stínech Franze Kafky. Nebýt několika měsíčního pobytu spisovatele Franze Kafky v Siřemi u Podbořan, kde mezi lety 1917-1918 trávil u příbuzných svou ozdravnou dovolenou, málokdo by dnes vůbec věděl, že takové místo vůbec existuje. Hrnčíř Jiří Duchek se z Mutějovic do nedaleké Siřemi vypravil nejen po stopách a stínech Franze Kafky, ale dotýká se i důvodů, které do Siřemi přivedly třeba režiséra Miloše Formana, dramatika Václava Havla či spisovatele Jáchyma Topola. 

Hrnčíř Jiří Duchek působil na Vyšší pedagogické škole ve Svatém Janu pod Skalou jako učitel keramiky. V roce 1998 se s rodinou odstěhoval do Mutějovic u Rakovníka, kde v bývalé zemědělské usedlosti vybudoval vlastní hrnčírnu. 

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress