Jindřich Šimon Baar. Nadšení i zklamání českých vlastenců na Chodsku v revolučním roce 1848. Připravila Petra Hynčíková. Účinkuje Jaroslav Someš. Režie Lukáš Hlavica.
Natočeno 2025. Premiéra 24. 10. 2025 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 29 min) v cyklu Historické povídky.
Jiří Padevět. Střípky velkých a malých dějin České republiky v působivé padevětovské koláži. Účinkuje Ivan Řezáč. Režie Jakub Doubrava.
Natočeno 2025. Premiéra 17. 10. 2025 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 29 min.) v cyklu Historické povídky. Repríza 31. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.).
Alena Zemančíková. Dosud nepublikovaná autorčina vzpomínková próza. Vyprávění s vůní jablek a podzimu. Účinkuje Apolena Veldová. Režie Jakub Doubrava.
Natočeno 2025. Premiéra 13. 10. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 24 min.).
Lit.: Mačas, Dominik: Život se s nimi nemazlí, ale ony jdou životem stále dál. Poslechněte si povídky Aleny Zemančíkové. In web ČRo 3 Vltava, 13. 10. 2025 (článek). – Cit.: Hrdinky povídek Aleny Zemančíkové jsou obyčejné ženy, ale neobyčejně silné vůči nepřízni osudu. Snaží se svým rodinám dopřát to, čemu se říká normální život. Normální šťastný život. I když tomu režim nebo sociální situace zrovna nepřeje. (…)
Alena Zemančíková je autorka rozhlasových her a spisovatelka, emeritní rozhlasová redaktorka a dramaturgyně, divadelní dramaturgyně a pedagožka. Vydala soubory povídek Bez otce (2008) a Nějaké ženy a jacísi muži (2023), knížku pro děti Mařenka a Čenda (2009), soubor fejetonů Tažení (2010) a román Příběh v řeči nepřímé (2015). (…)
Sen nemocné dcery, „ve kterém jsme museli uklízet na popravišti a chodit na jabka“, otevírá autorčiny vzpomínky na život v hájovně obklopené jabloňovým sadem. Na sbírání padanek a ježdění do výkupu. Na jabloně v pohraničí a rodinný dvojplackový jablečný koláč. A na příchod do nového domova v Hroznatově.
Dosud nepublikovaná autorčina próza. (…)
Alois Jirásek. Naděje, láska, statečnost a čest jako věčně platné hodnoty v časech bojů i míru. Mistrovská povídka českého klasika. Účinkuje Pavel Oubram. Režie Jakub Doubrava.
Natočeno 2025. Premiéra 10. 10. 2025 (ČRo 3 Vltava, 30 min.) v cyklu Historické povídky.
Jan Mareš. Povídka. Další tvůrci nezjištěni.
Čte Rudolf Deyl II.
Natočeno 1956. Premiéra 31. 12. 1956 v rámci pořadu K dobré pohodě (Praha II, 12:50 – 14:00 h.).
Radovan Krátký. Povídka. Další tvůrci nezjištěni.
Čte František Filipovský.
Natočeno 1956. Premiéra 31. 12. 1956 v rámci pořadu K dobré pohodě (Praha II, 12:50 – 14:00 h.).
Petr Kettner. Povídka. Další tvůrci nezjištěni.
Čte Miloš Kopecký.
Natočeno 1956. Premiéra 31. 12. 1956 v rámci pořadu K dobré pohodě (Praha II, 12:50 – 14:00 h.).
Jaroslav Formánek. Pocit prázdnoty zaplňuje vědomí vlastní existence a místa, kam člověk patří. Meditativní povídka ze sbírky Beze stop. Pro rozhlas připravil Dominik Mačas. Účinkuje Ivan Jiřík. Režie Vlado Rusko.
Natočeno 2025. Premiéra 7. 10. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 24 min.).
Lit.: Mačas, Dominik: Povídky Jaroslava Formánka ze sbírky Beze stop. In web ČRo 3 Vltava, 6. 10. 2025 (článek). – Cit.: Příběhy, které Jaroslav Formánek vypráví, jsou mistrné miniatury. Ve scénách ze života nenápadných lidí žijících na okraji společnosti se odkrývají velká osudová témata moderní civilizace – lidské osamění, prolínání různých kultur a míst, krutost všednodennosti, touhu po hmotném místo duchovního, rychlé míjení času, smrt. (…)
Podobně jako se to stalo mnoha jeho vrstevníkům, i život Jaroslava Formánka (1960) silně ovlivnily události roku 1968. Na gymnáziu odmítl vstoupit do SSM. Proto nedostal doporučení, aby mohl jít studovat svou vysněnou školu — FAMU. Několik týdnů studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, ale pak se vrátil do rodného Veselí nad Moravou, kde pracoval v tamních železárnách.
V tu dobu už byl v kontaktu se členy undergroundové skupiny The Plastic People of the Universe, se signatáři Charty 77 a pravidelně pročítal exilový časopis Svědectví. Železárny pak vyměnil za studio Barrandov, kde získal práci řidiče. V roce 1989 emigroval do Francie, jeho reflexe francouzské politiky pravidelně vycházely v týdeníku Respekt. Zpátky do České republiky se vrátil v roce 2006.
Sbírka Beze stop, která shrnuje povídky z osmdesátých a devadesátých let vyšla v roce 2001 v Torstu. Dále je Jaroslav Formánek autorem románů Francouzský rok a Morituri, novel Dlouhá kakaová řasa a Cesta a sbírky povídek Škrábanice. Autorsky se také podílel na trilogii Čechoslováci v Gulagu. Do češtiny přeložil knihy Wilfrieda Martense První a druhá Evropa a Historii extrémní pravice ve Francii od Michela Winocka. (…)
Zvláštní obraz zahlédnutý v expozici moderního umění. Cesta se synem do Horní Normandie k moři. Rozhovor s kamarádem básníkem doma v pařížské čtvrti Belleville. Cesta do Čech. Klopýtání Prahou, víkend na venkově. Toulky po podzimní Paříži. Mozaika několika dnů. Pocit prázdnoty zaplňuje vědomí vlastní existence a místa, kam člověk patří. (…)
Jaroslav Formánek. Historie jedné hospodské čtyřky a mystický zážitek v katedrále Notre-Dame. Dvě povídky ze sbírky Beze stop. Pro rozhlas připravil Dominik Mačas. Účinkuje Aleš Procházka. Režie Vlado Rusko.
Natočeno 2025. Premiéra 6. 10. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 24 min.).
Lit.: Mačas, Dominik: Povídky Jaroslava Formánka ze sbírky Beze stop. In web ČRo 3 Vltava, 6. 10. 2025 (článek). – Cit.: Příběhy, které Jaroslav Formánek vypráví, jsou mistrné miniatury. Ve scénách ze života nenápadných lidí žijících na okraji společnosti se odkrývají velká osudová témata moderní civilizace – lidské osamění, prolínání různých kultur a míst, krutost všednodennosti, touhu po hmotném místo duchovního, rychlé míjení času, smrt. (…)
Podobně jako se to stalo mnoha jeho vrstevníkům, i život Jaroslava Formánka (1960) silně ovlivnily události roku 1968. Na gymnáziu odmítl vstoupit do SSM. Proto nedostal doporučení, aby mohl jít studovat svou vysněnou školu — FAMU. Několik týdnů studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, ale pak se vrátil do rodného Veselí nad Moravou, kde pracoval v tamních železárnách.
V tu dobu už byl v kontaktu se členy undergroundové skupiny The Plastic People of the Universe, se signatáři Charty 77 a pravidelně pročítal exilový časopis Svědectví. Železárny pak vyměnil za studio Barrandov, kde získal práci řidiče. V roce 1989 emigroval do Francie, jeho reflexe francouzské politiky pravidelně vycházely v týdeníku Respekt. Zpátky do České republiky se vrátil v roce 2006.
Sbírka Beze stop, která shrnuje povídky z osmdesátých a devadesátých let vyšla v roce 2001 v Torstu. Dále je Jaroslav Formánek autorem románů Francouzský rok a Morituri, novel Dlouhá kakaová řasa a Cesta a sbírky povídek Škrábanice. Autorsky se také podílel na trilogii Čechoslováci v Gulagu. Do češtiny přeložil knihy Wilfrieda Martense První a druhá Evropa a Historii extrémní pravice ve Francii od Michela Winocka. (…)
V první povídce vypráví autor historii jedné autentické „čtyřky bez větráku“, jejíž osazenstvo tvořila místní galérka, zaměstnaná u Technických služeb města. Líně plynoucí dny v hospodě ale na čas vykolejí vražda jednoho ze štamgastů. V druhém příběhu táhnou dva turisti a jeden exulant podzimní Paříží. Fouká vítr, prší, začíná se stmívat. Nezbývá než se na chvíli schovat v nedaleké katedrále Notre-Dame. (…)
Antonín Pelíšek. Povídka. Jeden z tisíců podobných a přece jedinečných příběhů ze Sudet se vypráví v hospodě na Českokrumlovsku. Připravila Martina Toušková. Účinkuje Jan Vlasák. Režie Vlado Rusko.
Natočeno 2025. Premiéra 3. 10. 2025 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 25 min.) v cyklu Historické povídky.
Powered by WordPress