Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Ludvík Kuranda. Posluchačská povídka.

Čte Halina Pawlowská.

Natočeno 2019. Premiéra 12. 4. 2019 v rámci pořadu Pokračování za chvilku (ČRo 2 Praha, 12:05 h.; 7 min.).

Zuzana Macáková. Posluchačská povídka.

Čte Halina Pawlowská.

Natočeno 2019. Premiéra 13. 4. 2019 v rámci pořadu Pokračování za chvilku (ČRo 2 Praha, 12:05 h.; 5 min.).

Blanka Častvajová. Posluchačská povídka.

Čte Halina Pawlowská.

Natočeno 2019. Premiéra 13. 4. 2019 v rámci pořadu Pokračování za chvilku (ČRo 2 Praha, 12:05 h.; 5 min.).

Z ústní slovesnosti Indiánů Jižní Ameriky v překladu Oldřicha Kašpara vybrala a uvádí Yveta Pavlíková. Režie Dagmar Joklová.

Účinkují Jaroslava Adamová a Josef Langmiler.

Natočeno 1986. Obnovená premiéra 12. 4. 2019 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Felix Borecký. Text českého autora z rukopisu souboru Makabrózní povídky vybrala a pro rozhlas připravila Klára Fleyberková. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Aleš Procházka.

Natočeno 2019. Premiéra 12. 4. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.).

Lit.: Fleyberková, Klára: Felix Borecký: Makabrózní povídky. In web ČRo 3 Vltava, 12. duben 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prastaré téma smrti v kulisách současné doby. Texty českého autora z dosud nevydaného rukopisu vybrala a připravila Klára Fleyberková, účinkuje Aleš Procházka. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Než vstoupil do literatury Edgar Allan Poe, aby založil dva nejvlivnější žánry moderní povídky, detektivku a thriller, patřila mezi nejpopulárnější typ krátkého prozaického útvaru povídka hrůzy neboli makabróza. Poe byl pak tím, kdo ji povýšil „z úrovně laciného lechtání nervů do sféry vysokého, elegantního a esteticky vzrušivého umění“, píše v doslovu k Poeovým Vraždám v ulici Morgue Josef Škvorecký a blíže popisuje literárně-historické souvislosti.

Ať je Poeův význam pro dějiny literatury jakkoli neoddiskutovatelný, je zřejmé, že makabrózní žánr tu existoval již před ním, ba jeho rozšířenost byla před vznikem moderní literatury dokonce větší. Přitažlivost makabrózností souvisí totiž především s vrozenou touhou lidí zabývat se smrtí, bavit se o ní a poslouchat příběhy, které se tématu smrti dotýkají.

Makabrózní povídky Felixe Boreckého právě z této přirozené zvědavosti vycházejí a vkládají smrt do kulis současné doby. Autor smrt netematizuje jen jako cosi znepokojivého a strašného, jako cosi, co chce „lechtat nervy“, ale poukazuje rovněž na tendenci ji cíleně vytěsňovat, tendenci, jež je v naší současnosti možná silnější než kdy dřív. To pak často vede k tomu, že – podle mechanismu „vyhodíme dveřmi, vrátí se oknem“ – vyhřezne s o to větší naléhavostí v o to nečekanějších souvislostech. Neboť smrt je, ať chceme, nebo ne, konstantou lidského bytí ve světě.

Makabrózní povídky Felixe Boreckého připravuje k vydání nakladatelství Paper Jam.

Felix Borecký. Dva texty českého autora z rukopisu souboru Makabrózní povídky vybrala a připravila Klára Fleyberková. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Aleš Procházka.

Natočeno 2019. Premiéra 11. 4. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h).

Lit.: Fleyberková, Klára: Felix Borecký: Makabrózní povídky. In web ČRo 3 Vltava, 12. duben 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prastaré téma smrti v kulisách současné doby. Texty českého autora z dosud nevydaného rukopisu vybrala a připravila Klára Fleyberková, účinkuje Aleš Procházka. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Než vstoupil do literatury Edgar Allan Poe, aby založil dva nejvlivnější žánry moderní povídky, detektivku a thriller, patřila mezi nejpopulárnější typ krátkého prozaického útvaru povídka hrůzy neboli makabróza. Poe byl pak tím, kdo ji povýšil „z úrovně laciného lechtání nervů do sféry vysokého, elegantního a esteticky vzrušivého umění“, píše v doslovu k Poeovým Vraždám v ulici Morgue Josef Škvorecký a blíže popisuje literárně-historické souvislosti.

Ať je Poeův význam pro dějiny literatury jakkoli neoddiskutovatelný, je zřejmé, že makabrózní žánr tu existoval již před ním, ba jeho rozšířenost byla před vznikem moderní literatury dokonce větší. Přitažlivost makabrózností souvisí totiž především s vrozenou touhou lidí zabývat se smrtí, bavit se o ní a poslouchat příběhy, které se tématu smrti dotýkají.

Makabrózní povídky Felixe Boreckého právě z této přirozené zvědavosti vycházejí a vkládají smrt do kulis současné doby. Autor smrt netematizuje jen jako cosi znepokojivého a strašného, jako cosi, co chce „lechtat nervy“, ale poukazuje rovněž na tendenci ji cíleně vytěsňovat, tendenci, jež je v naší současnosti možná silnější než kdy dřív. To pak často vede k tomu, že – podle mechanismu „vyhodíme dveřmi, vrátí se oknem“ – vyhřezne s o to větší naléhavostí v o to nečekanějších souvislostech. Neboť smrt je, ať chceme, nebo ne, konstantou lidského bytí ve světě.

Makabrózní povídky Felixe Boreckého připravuje k vydání nakladatelství Paper Jam.

Tristan Corbiére. Texty ze sbírky Žluté lásky. Překlad Jindřich Hořejší. Připravil a úvodem hovoří Václav Daněk. Režie Josef Melč.

Účinkují Karel Hlušička a Viola Zinková.

Natočeno 1978. Obnovená premiéra 10. 4. 2019 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

David Foster Wallace. Povídka amerického spisovatele o jednom zásadním setkání v korporátní garáži. Z anglického originálu pro rozhlas přeložil Viktor Janiš. Režie Lukáš Hlavica.

Účinkuje Jiří Hromada.

Natočeno 2019. Premiéra 8. 4. 2019 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Současná povídka.