Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Hubert Klimko-Dobrzaniecki. Povídka o ženě, která se chtěla stát andělem. Překlad Jiří Červenka. Připravil Dominik Mačas. Režie Jakub Doubrava.

Čte Martina Delišová.

Nastudovala Plzeň v roce 2020. Premiéra 24. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Současná povídka. Repríza 14. 10. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 15. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Mačas, Dominik: Hubert Klimko-Dobrzaniecki: Květa. In web ČRo 3 Vltava, 24. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Květa se chtěla stát andělem. V dolnoslezském městě Bielawa, v kraji při polsko-českých hranicích, odkud pocházela, bylo tak snadné stát se bláznem… Premiéru jedné z povídek Huberta Klimka-Dobrzanieckého ze souboru Blázen poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání. Účinkuje Martina Delišová.

Spisovatel a básník Hubert Klimko-Dobrzaniecki (1967) se narodil v Bielawě v Dolním Slezsku. Je to kraj na okraji, syrové pohraničí České republiky a Polska fatálně poznamenané zběsilostí dějin 20. století. Pro spisovatele živné místo plné příběhů. Klimko-Dobrzaniecki je svým rodištěm zasažen a, i když mu uniká na Island (kde řadu let žil) nebo do Vídně (kde v současnosti žije), ve svých prózách se k lidem do kraje kolem Bielawy často vrací. Je tomu tak i v povídkovém souboru Blázen, který v překladu Jiřího Červenky v roce 2019 vydalo nakladatelství Větrné mlýny.

Texty jsou prosáklé zmarem místa a jakákoliv snaha jejich protagonistů o život končí rolí v bizarním společenském panoptiku, z něhož, zdá se, je jediným vykoupením zázrak. Povídka Květa vypráví o ženě, která se chtěla stát andělem. Květa jakoby nepatřila do světa který ji obklopuje. Žije si ve své svatyni s obrázky andělíčků a volný čas nejraději tráví na svatebních obřadech v okolí. Uspokojení jí nepřinese ani manželství se šaramantním prodavačem luxusních van a vířivek Igorem, ani internetem probuzená sexuální vášeň…  (…)

Karel Poláček. Je krásně a smutno. Tak by se dala charakterizovat nálada dvou drobných humoristických povídek, které autor publikoval v Lidových novinách. Pořad připravila Petra Hynčíková. Režie Jakub Doubrava.

Účinkuje Michal Štěrba.

Připravila Plzeň v roce 2020. Premiéra 21. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.) v cyklu Pokračování za chvilku. Repríza 25. 3. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 17. 7. 2022 (ČRo Olomouc, 24 min.) v cyklu Setkání s literaturou.

Lit.: Hynčíková, Petra: Karel Poláček: Láska a vousy, Trubec. In web ČRo Olomouc, 17. červenec 2022 (článek). – Cit.: Je krásně a smutno. Tak by se dala charakterizovat nálada dvou drobných humoristických povídek, které Karel Poláček publikoval v roce 1937 v Lidových novinách. Zajímavý vhled do mužského světa vám v rozhlasovém zpracování zprostředkuje Michal Štěrba. Premiéru poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Život předního českého humoristy a spisovatele Karla Poláčka (1892-1945) se uzavřel před 75 lety v nacistickém koncentračním táboře. Jeho texty ale patří k tomu nejlepšímu z meziválečné české prózy a dodnes baví čtenáře i diváky filmových adaptací jeho knih.

Od chvíle, kdy Poláčka uvedli bratři Čapkové v roce 1922 do redakce Lidových novin, napsal stovky textů publikovaných na stránkách nejrůznějších dobových periodik, od soudniček po povídkové příběhy. Úsporný styl a brilantně vystavěné dialogy o banálních každodenních záležitostech českého maloměšťáka se staly poznávacím znakem jeho vypravěčského stylu.

Bravurní pozorovací talent a následná schopnost odpozorované přetavit do působivého textu se odrážejí také ve dvou drobných povídkách z Lidových novin roku 1937. Jsou zajímavým příkladem Poláčkova vhledu do mužského světa. Láska a vousy zachycuje trápení mladíka na prahu dospělosti. V kontrastu k tomu pak stojí povídkový text Trubec, který je sebelístostným monologem nad zmarněnou existencí. (..)

Raúl Rivero. Povídky z knihy Důkazy spojení pro rozhlas připravil Dominik Mačas. Překlad Stanislav Škoda. Režie Jakub Doubrava.

Čte Jan Maléř.

Nastudovala Plzeň v roce 2020. Premiéra 13. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.). Repríza 26. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) v cyklu Zakázané léto na Vltavě.

Pozn.: Dvě povídky současného kubánského spisovatele, které spojuje téma emigrace. V první se přátelé Luis, Gaspar a Alberto snaží dosáhnout svobody útěkem přes moře na americkou základnu. Ve druhé autor sleduje loučení novinářky Any Luisy Lópezové Baezové před jejím odchodem do exilu.

Josef Koenigsmark. Trochu strašidelný, možná až lehce hororový příběh z česko-německého pohraničí v době těsně po druhé světové válce. Zvukový mistr Pavel Schober. Dramaturgie Hana Soukupová Krejčová. Režie Helena Švarcová.

Účinkují Věra Papírková, David Novotný, Hana Bauerová, Radek Žák a Věra Hlaváčková.

Nastudoval ČRo České Budějovice v roce 1994. Obnovená premiéra 11. 1. 2020 (ČRo Plzeň, 18:04 hod.; 23 min.) v cyklu Povídkové čtení na víkend. Repríza 4. 8. 2024 (ČRo České Budějovice, 14:04 h.) v cyklu Čtení na neděli.

Lit.: anonym: Josef Koenigsmark: Prkno. In web ČRo Plzeň, leden 2020 (anotace). – Cit.:  Na druhou lednovou sobotu jsme pro vás připravili jednu z povídek Josefa Koenigsmarka. Mimo jiné i proto, že právě v lednu se tenhle plzeňský kabaretiér a spisovatel narodil i zemřel. To první 1. ledna 1916, to druhé 16. ledna 1993.

Vybrali jsme pro vás povídku s názvem Prkno. Je to trochu strašidelný nebo možná až lehce hororový příběh z česko-německého pohraničí v době těsně po druhé světové válce. Povídka vyšla v roce 1992 v souboru s názvem Strašidla.

Lit.: Toušková, Martina: Josef Koenigsmark: Prkno. Tajemný šumavský příběh o jednom starém umrlčím prkně. In web ČRo České Budějovice, 4. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prkno v názvu povídky Josefa Koenigsmarka je prkno umrlčí neboli takzvaný Totenbrett. Mezi německými obyvateli Šumavy bylo totiž kdysi zvykem položit každého nebožtíka na prkno opatřené křížkem, aby se s ním jeho blízcí mohli rozloučit. Po pohřbu se umrlčí prkno dalo na místo, které měl nebožtík rád nebo kudy často chodil. A že by se staré zvyky a tradice měly ctít, nakonec pochopili i lidé, kteří do pohraničí přišli po druhé světové válce… (…)

Alberto Hernandéz Chiroldes. Povídka kubánského exilového prozaika. Z vlastního překladu připravila Klára Schirová. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkuje Ivan Trojan.

Natočeno 2001 (30 min). Obnovená premiéra 10. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.).

Pavla Horáková. Povídka. Připravila Klára Fleyberková. Režie Markéta Jahodová.

Čte Zuzana Stivínová.

Natočeno v roce 2020. Premiéra 7. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.) k 200. výročí narození B. Němcové. Repríza 7. 3. 2020 v cyklu Povídkové čtení na víkend (ČRo Plzeň); 21. 1. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Fleyberková, Klára: Božena Němcová jako inspirace. Jak na slavnou literátku nahlédli současní povídkáři? In web ČRo 3 Vltava, 5. únor 2020 (článek). – Cit.: Božena Němcová nezmizela z paměti ani z literatury. Stejně tak jako se s ní musí vypořádat studenti, chtě nechtě nesou její odkaz i současní literáti. Pět z nich jsme oslovili, aby si z nejznámější české autorky udělali téma a napsali přímo pro Vltavu povídku. Každý z nich k tomuto volnému zadání přistoupil z jiného konce, a tak vznikla pozoruhodně různorodá pětice textů. (…)

Pavla Horáková: Přála bych si narodit se znovu za dvě stě let

Naše paní Božena Němcová, matka českého románu, horoucí srdce, Božena Němcová bojující… – tak ji nazýváme, tak ji chceme vidět. Odráží se ale v těchto přídomcích skutečný život Boženy Němcové? Tuto otázku klade Magnesií Literou oceněná autorka Pavla Horáková ve své povídce Přála bych si narodit se znovu za dvě stě let. Střízlivější pohled na osud literární legendy zprostředkuje herečka Zuzana Stivínová, která se na chvíli oblékla do její kůže.