Ivan Žucha. Verše. Vybrala Zuzana Belková. Režie Viera Weidlerová.
Recituje Martin Kaprálik.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 199? (4 min.).
7. 4. 2013
Snívam o lastovičom lete (Sním o vlaštovčím létě, 199?)
Havrania žena (Havraní žena, 2013)
Anna Ondrejková. Verše. Hudební dramatugrie Matej Haász. Mistr zvuku Dušan Kozák. Redakce Gabriela Alexová. Režie Milena Lukáčová.
Čte Dagmar Bruckmayerová
Připravil Slovenský rozhlas pro Rozhlas a televíziu Slovenska v roce 2013 (5 min.).
4. 4. 2013
Hymnus (2013?)
Gilbert Keith Chesterton. Přeložil Josef Hrdlička. Účinkuje Rudolf Kvíz.
Natočeno 2013 (?). Premiéra (?) 1. 4. 2013 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.; 5 min) v cyklu Sváteční verše.
3. 4. 2013
Rozhlásek přímo rozhlasový (2013)
Eva Budzáková. Rozhlásek z cyklu Rozhlásky s Provázky. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Recituje Gabriela Štefanová.
Připravilo Brno v roce 2013. Premiéra 6. 4. 2013 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Rozhlásek: Eva Budzáková – Rozhlásek přímo rozhlasový. In web ČRo Brno, 2. 4. 2013 (anotace + text). – Cit.: Autorkou jednadvanáctého rozhlásku je výjimečně posluchačka Eva Budzáková, která žije v Lanškrouně, ale na Brno, kde studovala, má nostalgické vzpomínky. Narodila se v roce 1952 v Uherském Hradišti a je původním povoláním telefonistka. To si lze přečíst ve sbírce veršů zrakově postižených autorů Barevné tóny, v níž také publikovala. Vydalo ji olomoucké Tyflocentrum.
Eva Budzáková je od narození nevidomá a od mládí píše básně a krátké prózy. V současnosti rediguje časopis Křesťanská orientace. Přispívá například do muzejního sborníku Lanškrounsko. Má ráda přírodu, pro jejíž vnímání vlastní světlocit a ostatní smysly. Její manžel – učitel hudby – je v podobné situaci a oba už toho hodně procestovali. Je velkou fanynkou rozhlasu, zvláště rozhlasových her a četeb – a samozřejmě hudby.
Eva Budzáková: Rozhlásek přímo rozhlasový
V našem Českém rozhlase
situace pohla se.
Maxipytel plný změn
po vlnách je vypuštěn.
Každý čeká na pořad,
co ho míval tolik rád.
Ač se vlny zavlní,
přáníčko nám nesplní.
Co ty změny přinesou?
Prý k horšímu vždycky jsou!
Smí si snad na mládí hrát,
kdo slaví devadesát?
Sic na změny brbláme,
odhlásit to hodláme,
ovšem přešel by nás smích,
kdyby Český rozhlas ztich!
Rozhlásek přímo rozhlasový Evy Budzákové přednese v Zelném rynku herečka Divadla Husa na provázku Gabriela Štefanová.
2. 4. 2013
Hra pre tvoje modré oči (Hra pro tvé modré oči, 1991)
Ĺubomír Feldek. Básnická pohádka aneb pohádková báseň. Dramaturgie Beata Panáková. Režie Vladimír Rusko ml.
Vypráví a zpívá Ján Valentík.
Připravil Československý rozhlas v roce 1991 (9 min.).
27. 3. 2013
Duše s vytrhanou podlahou (2013)
Rostislav Valušek. Výbor z veršů olomouckého básníka, faráře Církve československé husitské, v jeho autorském podání připravil a slovem provází Jan Sulovský. Technická spolupráce Jiří Pochvalovský. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Režie Michal Bureš.
Připravil ČRo Olomouc v roce 2013. Premiéra 23. 3. 2013 (ČRo 3 Vltava, 21:45 h.; 13 min) v cyklu Svět poezie.
Lit.: -sul- (= Sulovský, Jan): Duše s vytrhanou podlahou. In web ČRo 3 Vltava, březen 2013 (anotace). – Cit.: V pořadu Svět poezie zazní 23. března ve 22:15 v autorském podání verše Rostislava Valuška z jeho sbírek Léthé ve snu a Duše s vytrhanou podlahou. Připravil Jan Sulovský, režie Michal Bureš.
Valušek byl jedním ze tří hlavních editorů první posrpnové samizdatové edice Texty přátel, vydávané v Olomouci. Podílel se na ní rovněž jako grafik a knihvazač. V letech 1984-1990 vydával vlastní samizdatovou sborníkovou edici Enato.
Poté, co byl na sjezdu Československých spisovatelů roku 1977 označen Vasilem Biľakem za třídního nepřítele, byl perzekvován Státní bezpečností.
Valuškovy verše, prostoupené často biblickými motivy, patří do spirituální linie české poezie. Vydal několik básnických sbírek (např. Milostivé léto, Ztotožňování) a přispěl do mnoha sborníků.
Své grafické práce představil Rostislav Valušek na několika výstavách v Praze, Olomouci a Litovli.
25. 3. 2013
Jan Houslista (do 1982)
Josef Hora. Rozhlasová inscenace básnické skladby Josefa Hory. Připravil Jan Petrásek. Sterseoscénář a režie Josef Melč. Technická spolupráce Blanka Veselá a Anna Zobačová.
Účinkují Václav Voska, Pavel Soukup a Jana Andresíková.
Uvedeno 27. 12. 1986 (Vltava, 15:05-15:55 h.).
Lešanské jesličky (1985)
František Hrubín. Lyricko-epická skladba, v níž se básník znovu vrací do kraje svého dětství, aby na příběhu dítěte, odloženého do sněhu, připomenul naději i osudovost lidského života. Hudbu složil a řídí Zdeněk Šikola. Režie Hana Kofránková.
Účinkují Luděk Munzar, Daniela Kolářová, Jiří Ornest, Rudolf Hrušínský I., Ota Sklenčka, Věra Kubánková.
Natočeno 1985. Premiéra 26. 12. 1985 (Vltava, 22:13-23:00 h.; 46 min.). Obnovená premiéra 24. 12. 2015 (ČRo 3 Vltava, 19:30 h).
Lit.: Doležal, Miloš: Lešanské jesličky. In web ČRo 3 Vltava, prosinec 2015 (článek). – Cit.: Bylo již několikrát napsáno, že se dvě krajiny přetahovaly o tvůrčí pozornost básníka Františka Hrubína, toho „tichého extatika a mámivého melodika“, jak jej kdysi nazval F. X. Šalda – a to rodná Praha, ve které Hrubín prožil většinu života a jihočeské Třeboňsko, kam pravidelně zajížděl na letní dům. Ale nad nimi či přesněji za nimi a skrze ně prosvítalo Posázaví s obcí Lešany, zvlněná krajina Hrubínova rodu a také krajina jeho dětství a dospívání.
František Hrubín se sice narodil 17. září 1910 v Praze na Vinohradech, ale rodina se v roce 1914 přestěhovala z existenčních důvodů na chalupu matčina otce, když tatínek budoucího básníka narukoval na frontu 1. světové války a žila tam ještě čtyři léta poté, co se v roce1919 vrátil z války. Blízká řeka Sázava, Pěnkavský jez, peřeje u Kamenného Přívozu se stínem Máchy-poutníka, matčiny rodné Lešany, otcovy Břežany, zahrada, starý jilm, postavy matčina a otcova rodu, křesťansky prožívaný liturgický rok, umírání, rození – to vše a jiné zabydlovalo Hrubínovu vnitřní krajinu.
Názvy knih podstatně určených autorovými lešanskými zážitky se skládají v dlouhou řadu – od raných Zpíváno z dálky až po Lešanské jesličky. Hrubínovi se krajina rodu nikdy neproměnila v pouhou a statickou přírodní rekvizitu, nýbrž mu byla mnohovrstevnatým prostorem, zároveň hmotným i duchovním.
Právě Lešanské jesličky jsou poslední dokončenou a za života publikovanou Hrubínovou básnickou skladbou. Napsal ji v roce 1969 na žádost Vladimíra Justla, který tehdy vedl poetickou vinárnu Viola, a právě tam také básnická skladba měla na konci roku 1969 premiéru. Skladbu propojují biblické reminiscence s básníkovou zpovědí a dialogy Marie a Josefa s hovory hostinského páru. Sám František Hrubín k Lešanským jesličkám napsal: „Prostý příběh, který je záminkou k básni, se u nás ve vsi opravdu udál. Když jsem se k němu letos vrátil, vešla do něho postava, která ho vzala na ramena a přenesla nad propastí. Mne samotného překvapilo, že je to moje první zimní báseň.“
15. 3. 2013
Deň bez motorových vozidiel (Den bez motorových vozidel, 199?)
Ĺubomír Feldek. Verše z knihy Slovák na Mesiaci.
Recituje autor.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 199? (4 min.).
11. 3. 2013
Velikonoce mých dětí (2013?)
Jan Zahradníček. Verše.
Účinkuje Jan Vlasák.
Natočeno 2013 (?). Premiéra (?) 31. 3. 2013 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Nedělní verše.