Premiéra 11. 11. 2006 (Vltava, 22:45 – 23:00 h.; 15min.).
Lit.: Soukupová, Hana: Za přízně listí a stébel. In Týdeník Rozhlas 45/2006, s. 16 (anotace).
Premiéra 11. 11. 2006 (Vltava, 22:45 – 23:00 h.; 15min.).
Lit.: Soukupová, Hana: Za přízně listí a stébel. In Týdeník Rozhlas 45/2006, s. 16 (anotace).
Stephen Crane. Pásmo z veršů amerického spisovatele a básníka. Z vlastních překladů připravil Pavel Šrut. Režie a úvodní slovo Petr Adler.
Účinkuje Miroslav Táborský.
Repríza 28. 5. 2016 (15 min.).
Jack Spicer. Pásmo z veršů amerického básníka. Vybral, přeložil a úvodní poznámku napsal Pavel Šrut. Režie Vladimír Gromov.
Účinkuje Michal Pavlata.
Natočeno 2006 (?). Repríza 30. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 22:45 h.; 15min.) v cyklu Svět poezie a Americký rok.
Literárně-hudební pásmo z juvenilních veršů Bohumila Hrabala. Připravil a komentářem doprovodil Tomáš Mazal. Hudbu v podání Orchestru Glena Millera vybral Michal Rataj. Režie Ivan Chrz.
Účinkují Jiří Schwarz a Josef Somr.
Natočeno 2006 (58 min.). Repríza 30. 3. 2014 (ČRo 3 Vltava, 9:00 h.) v cyklu Souzvuk a k 100. výročí narození B. Hrabala; 12. 6. 2023 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Souzvuk.
Vlastimil Artur Polák Účinkují Tereza Novotná-Mikšíková a Josef Bartoň. Scénář a režie Miroslav Buriánek.
Připravila Olomouc v roce 2006 (15 min.).
Alternativní název: Básník.
Wislawa Szymborska. Listování v zatím poslední sbírce polské básnířky, nositelky Nobelovy ceny za literaturu. Z vlastních překladů připravila Vlasta Dvořáčková. Režie Hana Kofránková.
Recitují Blanka Bohdanová a Věra Kubánková.
Natočeno 2006. Repríza 2. 7. 2023 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.; 15 min.) v cyklu Svět poezie.
LP Futura Poesia Sonora vydané Cramps Records, Milán v roce 1970, (celkem 5 min)
Ladislav Novák, narozen v Turnově v roce 1925, zemřel v roce 1999 v Třebíči, kde většinu života žil a kde je také otevřena stálá výstava jeho prací. Studoval na Karlově univerzitě. Od roku 1964 publikoval konkrétní básně v avantgardních časopisech na celém světě. Byl předním českým výtvarnýcm představitelem surrealismu. Vyniknul také jako básník, psal konkrétní a fónickou poezii. Ve výtvarném projevu je autorem specifické techniky tzv. froasáže. U italské kritiky si vysloužil přídomek „alchimisto delicato“ a sám ho o sobě kromě jiných přízvisek – jako např. Černý Hadlíz – používal.
Od roku 1970 využívá Novák technické snadnosti zvukového záznamu nabídnutého mu švédským radiem a Fylkigenskou skupinou. Natáčí zvukové kompozice, které ho přivedly na přední místo mezi verbofonickými básníky.
Jeho první zvukové pokusy byly založeny prakticky výhradně na onomatopoi. Byla to dílka : „Malý ptáček mezi dráty ocelového města (Little bird in the cables of the steel city)“, „Awake“, „Letci (Aviators)“, která se velice blížila futuristickým experimentům.
Jeho pozdější díla tak nebo onak projevují ironického ducha české literatury.
V dílku „Skřivánčí zrcadla“ (1970) tvoří pletivo ozvěn jemnou satiru sociálních funkcí poezie.
V „Lidském životě“ sentence v latině „festina lente, spero venientibus ossa“ opakované nutkavým způsobem s liturgickou kadencí tvoří atmosféru podobnou té jako v „Ceterum autem„, zde uvedené.
„Fonetická struktura české řeči“ je báseň konstruovaná technickou permutací : je představována jako výstup počítače zpracovávajícího program zkoumající fonetickou strukturu češtiny.
Powered by WordPress