Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Antonín Přidal. Medailon připravila Alena Blažejovská.

Tři nové básně recituje autor.

Nastudovalo Brno v roce 2010. Natočeno 4. 10. 2010.  Premiéra 16. 10. 2010 (ČRo Brno, 17:00 h.) v pořadu Zelný rynk.

Pozn.:  Srdečně blahopřejeme Antonínu Přidalovi k 75. narozeninám, které oslavil 13. října!
Antonín Přidal vystudoval na brněnské filozofické fakultě anglistiku a hispanistiku. V letech 1960-70 pracoval jako redaktor literárně-dramatické redakce brněnského rozhlasu. Po ztrátě zaměstnání, související s politickými důsledky roku 1968, zůstal až do r. 1990 spisovatelem a překladatelem ve svobodném povolání. Od r. 1968 je členem Sdružení Q. V letech 1990-91 byl dramaturgem Filmového studia Barrandov. Od r. 1990 přednáší na Divadelní fakultě JAMU, kde až do současnosti vedl ateliér rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky. V roce 1993 byl jmenován profesorem. V letech 1956-70 přispíval Antonín Přidal do Hosta do domu; od r. 1964 byl externím redaktorem rubrik Kouzlo nechtěného a Zelený host. Publikoval i v časopise Světová literatura a dalších periodikách. Jeho samizdatové sbírky z 80. let Nahý v trní a Hlavy nehlavy – později zařazené společně s cyklem Dvojice do sbírky Sbohem, ale čemu – vznikaly jako básnický protipól ke kresbám Bohumíra Matala. V době svého redaktorského působení připravil pro Československý rozhlas několik populárně naučných cyklů jako Malá škola poezie, Shakespeare pro začátečníky, Potulky knihami a hudbou. Je také významným autorem rozhlasových her a v 80. letech byly realizovány jeho filmové scénáře Půl domu bez ženicha a Straka v hrsti . V letech 1990-93 spolupracoval externě s Československou a poté Českou televizí jako autor a moderátor debatních cyklů Klub Netopýr a Z očí do očí, ale i jako scenárista a posléze i režisér televizních inscenací. Významnou součástí tvorby Antonína Přidala je jeho práce překladatelská, kterou zprostředkoval českému čtenáři anglicky i španělsky psanou poezii, drama a zejména řadu děl prozaických. Oblíbené jsou mj. jeho česká přebásnění limericků a nonsensů Edwarda Leara a překlady prózy Lea Rostena. Pokud jde o činnost ediční: nedávno v antologii Kouzlo nechtěného soustředil texty naivistických autorů, které 60. letech začal sbírat pro časopis Host do domu.