Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

7. 4. 2026

Vinohradská 12 – NASA dobývá Měsíc, trápí ji záchod (2026)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Přemek @ 9:34

Připravil Matěj Skalický. Editace Kristýna Vašíčková. Rešerše Tea Veseláková. Sound design Johann Foss. Hudba Martin Hůla, Johann Foss.

Hovoří Jan Spratek ze Vzdělávací kanceláře ESERO.

Natočeno 2026. Premiéra 7. 4. 2026 (ČRo Plus, 10:10 h.; 22 min.).

Lit.: Skalický, Matěj: Měsíc jako „čerpačka“ pro cesty na Mars? Sci-fi. Hlavně jde o to udržet se tam naživu, říká expert. In web ČRo 1 Radiožurnál, 7. 4. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čtveřice astronautů a mimořádný úkol. Obletět Měsíc a vrátit se bezpečně na Zemi. Proč je to důležité? Jak to, že se v kosmické lodi opakovaně rozbil záchod? A kdy lidé na Měsíci opět přistanou? Téma pro Jana Spratka ze Vzdělávací kanceláře ESERO, kterou má v Česku Evropská kosmická agentura, a z pražského planetária. (…)

Operace Viking 1/3 (2026)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Přemek @ 9:19

Námět Jakub Lucký a Jakub Mikel. Scénář Antonín Viktora. Hudební znělka Johann Foss. Hudební mix Ondřej Kalous. Režie Damián Machaj.

Účinkují Jakub Lucký, Jakub Mikel, Mirek Klöverberg Kořínek, Krister Hansen (dabing Libor Vacek) a Vasil Fridrich (hlas plukovníka Velce).

Připravil ČRo 1 Radiožurnál ve spolupráci se StoryLab Audio v roce 2026. Webová premiéra všech dílu 7. 4. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál). K poslechu zde.

Obsah: Díl první: Chlapík jménem George. Mirek je český emigrant ve Švédsku, Lennart major švédské armády. Oba padnou do oka komunistickému rozvědčíkovi, který by chtěl řídit velkou tajnou operaci na Západě. – Díl druhý: Mrtvé schránky. Z Lennarta se stává prémiový špionz, Mirek funguje jako agent-spojka. Vedení rozvědky jejich práci velice oceňuje. Už brzy se ale má ukázat, že je všechno úplně jinak… – Díl třetí: Proval. Šéfové rozvědky v Praze zuří: Lennart, jejich agent na štábu švédské armády, je celou dobu vodil za nos. Operace Viking skončila. Jak zasáhla do života účastníků?

Pozn.: Poděkování za spolupráci ve Švédsku: Lars Korsell, Kristofer Hansson a Fredrik Johnsson.

Lit.: anonym: Akce vojenské rozvědky skončila ostudou. Startuje podcastová série Operace VIKING: Špióni uprostřed studené války. In web ČRo 1 Radiožurnál, 2. 4. 2026 (článek + trailer k poslechu). – Cit.: Byla to jedna z nejambicióznějších akcí československé vojenské rozvědky za studené války. Komunistická tajná služba dosadila svého špeha do velení švédské armády. Kolem něj pak budovala rozsáhlou síť svých agentů. Nakonec ale všechno prasklo a akce skončila velkou ostudou. Případ, na který se zapomnělo, po čtyřiceti letech ožívá díky unikátnímu svědectví hlavních aktérů z obou stran. Poslechněte si v úterý 7. dubna novou dokumentární sérii Radiožurnálu Operace VIKING.

Lit: Viktora, Antonín: Historik: Komunistická rozvědka rozjela ve Švédsku riskantní podnik. A dlouho měla pocit, že jí to vychází. In web IRozhlas, 8. 4. 2026 (rozhovor). – Cit.: Švédská média v roce 1986 věnovala kauze odhalených československých špionů velkou pozornost. Novináři ale tehdy nezjistili, o co komunistickým rozvědčíkům šlo a kdo stál za jejich dopadením. Podstatná fakta o tajné operaci Viking se na veřejnost dostala až o čtvrt století později. Z hlubin archivů je na světlo poprvé vynesl historik Daniel Běloušek.

Proč vznikla rezidentura Viking? Co bylo pro komunistické zpravodajce v severské zemi tak důležité?
Je potřeba si k tomu říct historický kontext. V lednu 1981 přichází ve Spojených státech k moci Ronald Reagan a nastavuje ostrý kurz, na který předchozí sovětské vedení nebylo zvyklé. Označil Sovětský svaz za „říši zla“ a oznámil iniciativu SDI, lidově nazývanou „Hvězdné války“, což byl plán na vytvoření vesmírného systému protiraketové obrany, který by dokázal zničil sovětské rakety dříve, než by dosáhly amerického území. Sověti tehdy nevěděli, že Američané nemají reálnou kapacitu ochranný štít vybudovat. Kreml zachvátila panika z toho, že USA rozpoutají jadernou válku, protože si myslí, že ji mohou vyhrát. (…)

V této atmosféře začaly státy sovětského bloku hledat možnosti, jak získávat informace z prostředí NATO i v případě, že by napětí přerostlo v otevřený konflikt, čímž by byla znemožněna normální činnost československého velvyslanectví. Jako určitá možnost se proto jevilo zpravodajské využití Švédska, kde z důvodu neutrality země existoval předpoklad pro zachování rezidentury i po zhoršení mezinárodní situace. Na tuto rezidenturu pak měly být napojeny vybudované náhradní spoje od agentů činných v zemích Severoatlantické aliance.

Klíčová role Švédska tedy spočívala v tom, že by v případě konfliktu sloužilo jako nějaké záložní špionážní prostředí?
Určitě, i když Československo mělo samozřejmě průběžně zájem získávat odtud informace jak přímo o švédské armádě, tak také o stavu vojsk okolních členských zemí NATO, tedy Dánska a Norska.

Jak měla rezidentura obecně fungovat?
Vzhledem k tomu, že rezidentura Viking měla plnit především roli záložního zdroje v případě krize, byly přijaty některé strategické zásady: ustavit ji jako smíšenou, tedy voják a důstojník působící pod legalizačním krytím, řídit oba důstojníky nezávisle na sobě – to znamenalo samostatnou šifru, kurýra a finanční prostředky – a nezapojovat rezidenturu do agenturních operací řízených z ústředí. 

Takže spící rezidentura, která se ve správný moment probudí?
Dá se to tak říct. (…)

5:59 – Změny financování médií veřejné služby: zkušenosti zvenčí (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 9:12

Připravila Barbora Sochorová. Editor Pavel Vondra. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla.

Hovoří Hannu Nieminen, emeritní profesor mediální a komunikační politiky na Helsinské univerzitě, Barbara Thomassová, odbornice na srovnávání mediálních systémů veřejnoprávních médií z Porúrské univerzity v Bochumi a Pavol Szalai, ředitel pražské kanceláře organizace Reportéři bez hranic.

Natočeno 2026. Webová premiéra 7. 4. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 33 min.).

Lit.: Sochorová, Barbora: Pohled jinam. Jak Evropané platí za televizi veřejné služby. In web Seznam Zprávy, 7. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vláda Andreje Babiše trvá na tom, že změní systém financování českých veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř za Motoristy ale zatím žádný jasný plán nepředstavil. A neschází se kvůli tomu ani se šéfy České televize a Českého rozhlasu, kterých by se případné změny měly dotknout. V Evropě patří Česko k menšině zemí, které ještě koncesionářské poplatky vybírají. Možností, jak je nahradit, je ale víc a různí se i zkušenosti, které evropské země v tomto směru udělaly. (…)

Ministr kultury ani vládní poslanci toho zatím o nově chystaném plánu na placení České televize a Českého rozhlasu moc nesdělili. Mluví se pouze o financování ze státního rozpočtu, což by znamenalo konec vybírání koncesionářského poplatku. Šéf Poslanecké sněmovny Tomio Okamura z SPD už v březnu slíbil předložit poslanecký návrh zákona, který zbaví v řádu měsíců povinnosti platit poplatky seniory nad 75 let, nezaopatřené mladé lidi do 26 let, firmy a lidi se zdravotním postižením. (…)

6. 4. 2026

The History Bureau -Putin and the Apartment Bombs 1/7 (Historické oddělení – Putin a bytové bomby, 2025)

Filed under: Cizojazyčné,Podcast,Radiodokument — Přemek @ 10:30

Připravila Helena Merriman.

Natočeno 2025. Webová premiéra všech dílů 12. 1. 2026 (BBC). K poslechu zde.

Pozn.: In 1999 four apartment buildings were blown up in Russia. Hundreds killed. It’s a story central to the rise of Vladimir Putin. But even now, we don’t know for sure who did it. (anotace)

Obsah: 0. Trailer. Four bombs. Twelve days. Hundreds dead. What really happened in Russia in September 1999? Webová premiéra 7. 1. 2026 (3 min.) – 1. The Four Bombs. Four bombs. Twelve days. Hundreds dead. What really happened in Russia in September 1999? Webová premiéra 12. 1. 2026 (28 min.) – 2. Sugar. Three sacks of white powder discovered in a basement – and a ticking timer set for dawn. Webová premiéra 12. 1. 2026 (36 min.) – 3. The TV Show. What if the truth behind the bombs could be revealed, on a television show? Webová premiéra 12. 1. 2026 (31 min.) – 4. The Poisoning. Two men challenging the FSB’s story flee to London, only to end up dead. Webová premiéra 12. 1. 2026 (33 min.) – 5. The Investigator. A former KGB investigator steps forward, risking everything to get to the truth. Webová premiéra 12. 1. 2026 (28 min.) – 6. The Trial. A trial of two suspected bombers seems to offer closure – but is this really case closed? Webová premiéra 12. 1. 2026 (29 min.) – 7. Hindsight. Who bombed the four apartment buildings? Webová premiéra 12. 1. 2026 (33 min.).

4. 4. 2026

Reaktor Vlevo dole – Lepší Vlevo dole: Zprávy, které by se mohly líbit i Babišovi (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 21:56

Připravili Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková.

Natočeno 2026. Webová premiéra 4. 4. 2026 (Seznam Zprávy, 10:00 h.; 25 min.).

Lit.: Stuchlíková, Lucie – Dolejší, Václav: Lepší Vlevo dole: Zprávy, které by se mohly líbit i Babišovi. In web Seznam Zprávy, 4. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak by mělo vypadat ideální zpravodajství, aby se líbilo premiérovi Andreji Babišovi? Podcasteři z Vlevo dole si to vyzkoušeli.

Šéf ANO si už dlouho stěžuje, že většina médií je k jeho vládě kritická, někdy je dokonce obviní ze lží a manipulací nebo nazve „zkorumpovanou pakáží“. Inspirováni maďarskými provládními médi jsme si v podcastu vyzkoušeli, jak by asi mohlo vypadat zpravodajství, které by se premiérovi konečně snad líbilo.

Poslechněte si nejnovější epizodu Vlevo dole, jakýsi velikonoční dárek pro Andreje Babiše (…).

Stručná ukázka: Předseda vlády a premiér Andrej Babiš se v uplynulém týdnu ani na minutu nezastavil. Mimo jiné navštívil Karlovarský a Zlínský kraj, kde v tamních nemocnicích otevřel modernizovaná oddělení. Ta pacientům zkvalitní péči a zkrátí čekací lhůty. Kromě toho cestou z Varů osobně zkontroloval průběh výstavby dálnice D6.

Premiér dále obnovil česko-slovenské vztahy, které předchozí vláda zničila. Společná schůze Babišovy a Ficovy vlády nebyla jen formalitou, ale výsledkem je několik důležitých dohod. Jde o memorandum o prohloubení spolupráce nebo memorandum o sdílení odpovědnosti za uskladňování plynu v zásobnících plynu v Dolních Bojanovicích. (…)

Ve stínu – Osmkrát utekl z domova. Volal jsem o pomoc, neslyšeli (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 18:50

Připravil Jiří Kubík. Střih, sound design David Kaiser. Režie Zdeněk Chaloupka, Jiří Marek.

Hovoří Jiří Kubík, pan Martin, soudní znalkyně Tereza Sejkorová Benešová a právnička Michaela Dobrovičová.

Natočeno 2026. Webová premiéra 22. 3. 2026 (Seznam Zprávy, 7:30 h.; 45 min.).

Lit.: Kubík, Jiří: Volal jsem o pomoc, neslyšeli. Příběh muže, který stál v sedmi letech na kolejích. In web Seznam Zprávy, 22. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Osmkrát utekl z domova. Osmkrát ho policie nebo úředníci přivezli zpátky. Sedmiletý Martin popisoval, že doma zažívá věci, které už nedokáže snést. Nikdo ho ale neposlouchal – až do chvíle, kdy stál na kolejích a přijížděl vlak.

„Těšil jsem se, že bude konec. Někdo mě pár vteřin před střetem z těch kolejí sundal. Teprve potom stát zareagoval.“

Tato slova nepocházejí z románu ani z archivního dokumentu. Napsal je posluchač investigativního podcastu Ve stínu jménem Martin (redakce jeho identitu zná), který reagoval na jeden z nedávných dílů o sedmiletém Tomášovi z Ústí nad Labem. (…)

Tomáš má být z rozhodnutí soudu u otce, se kterým nevyrůstal a nechce u něj být, a proto opakovaně utíkal zpátky do bytu k matce. Odtud ho ale pracovnice odboru sociálně-právní ochrany dětí proti jeho vůli odnesla.

„Právě jsem slyšel váš pořad o Tomášovi, který se stal objektem exekuce ze strany OSPOD a naprosto destruktivního jednání všech, kteří rozhodují o jeho osudu. Mně samotnému se toto stalo ve stejném věku,“ napsal pan Martin.

Jeho příběh se odehrál před více než padesáti lety. A přesto se až znepokojivě podobá tomu, co se děje spoustě dětí v současnosti a o čem podcast Ve stínu už několikrát referoval: při vysoce konfliktních sporech rodičů po rozchodu se státním institucím nedaří vždy hájit nejlepší zájem dítěte, to pak proti své vůli končí v péči rodiče, se kterým nechce být. (…)

Roast – Bureš vyzval na souboj profesora Nutellu (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 18:10

40. díl podcastu připravili Anna Koucká, Vojtěch Slíva a Miroslav Harant.

Natočeno 2026. Webová premiéra 2. 4. 2026 (Page Not Found – YouTube, 36 min.).

Lit.: Koucká, Anna: Bureš vyzval na souboj profesora NUTELLU | Podcast ROAST. In web Page Not Found, 2. 4. 2026 (článek + video). – Cit.: Konečně v plné sestavě Roasťáctvo rovnou vletělo do PSU (Poslanecké sněmovny Univerza). Zatímco Jan Lipavský postuje selfie s Michelinskou zmrzlinou bez popisku, Filip Turek v kinosále Sněmovny vysvětluje dětem, že hajlovat je vlastně normální, protože to dělali i Beatles. Just another day v české politice.

V nové epizodě rozebíráme souboj titánů: Profesor Nutella (Petr Fiala) versus Soudruh Bureš (Andrej Babiš). Kdo z nich víc promuje Babišovu Pumpu? Zatímco Andrej si tam chodí dělat selfíčka, Petr Fiala mu svou unylou komunikací dělá marketing, o kterém se Prchalovi ani nesnilo.

A ke komu se přidá Filip Uranus? Univerzum rozšiřuje muž, co miluje smrad benzínu, a který na přednáškách vysvětluje, že Beatles možná vlastně taky hajlovali, a ptá se, jestli je Musk teda taky nacista.

Zahraniční okénko ovládla kauza Bimbofication. Manžel republikánské političky Kristy Noem, Brian, byl odhalen na fetiš fórech s „huge, huge, ridiculous boobs“. Je tohle téma pro příští republikánské Met Gala? A co veverky, které v lese vapují borůvkové elfbary? Posedla je Sugar Denny?

Na závěr probereme, proč je Zdeněk Svěrák jako špenát a proč je Felix Slováček absolutní red flag. (…)

Ve stínu – Žiju s vrtulí za domem a když fouká, nespím (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 17:53

Necelého půl kilometru od domu Radka Mause vyrostly tři větrné elektrárny. Když se vrtule roztočí, hluk je podle něj i jeho sousedů nesnesitelný. Podcast připravili Jaroslav Hroch a Vojtěch Janků. Vedoucí skupiny Jiří Kubík. Střih, sound design David Kaiser. Režie Zdeněk Chaloupka, Jiří Marek.

Hovoří Radek Maus, odborník na větrnou energetiku Bohumil Frantál (AV ČR), starosta Maletína Miroslav Flášar a další.

Natočeno 2026. Webová premiéra 29. 3. 2026 (Seznam Zprávy, 7:30 h.; 44 min.).

Lit.: Hroch, Jaroslav – Janků, Vojtěch: Žiju s vrtulí za domem. Když fouká, nespím. Prý mám vydržet rok. In web Seznam Zprávy, 29. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pořad Ve stínu mapuje příběh člověka, který chtěl jediné: klidné bydlení v přírodě. Kvůli (ne)komunikaci úřadů a kvůli tomu, že nikdo nechtěl poslouchat jeho stížnosti na hluk, se z něj stal dost hlasitý kritik větrné energetiky.

„Při takovém hluku nemůžete pracovat nebo odpočívat na zahradě, v noci se nevyspíte. Řada sousedů musí užívat léky proti bolesti hlavy,“ napsal do pořadu Ve stínu Radek Maus. Zdroje rámusu, tři větrné elektrárny, má kousek za domem.

Když před deseti lety hledal místo, kde by se i s rodinou usadil, chtěl hlavně klid. Našel obec Javoří – malou vesnici na Šumpersku, čítající okolo dvaceti stálých obyvatel, obklopenou lesy, vzdálenou od rušných sídel. Postavil si tady dům se zahradou, zabydlel se. (…)

Loni na podzim se za jeho domem roztočily tři větrníky. Nejbližší přitom stojí jen 460 metrů od jeho pozemku. A podle Radka Mause začaly vydávat nesnesitelný hluk.

„Byli jsme na dovolené, když elektrárny spustili do zkušebního provozu, a když jsme se vrátili, měli jsme domluvenou grilovačku. Jenže zatímco se maso grilovalo venku, my s návštěvou jsme museli sedět vevnitř, protože se tam nedalo vydržet,“ popisuje svoji první zkušenost.

Podle něj nešlo o ojedinělou situaci. Maus tvrdí, že nesnesitelný hluk přichází vždy, když fouká silnější vítr ze západu. A to se na podzim a na přelomu roku dělo poměrně často. Hluk je silný nejen venku, ale i uvnitř domu a rušivý je logicky hlavně v noci. (…)

Ve stínu – Sousedi 1/3 (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 17:16

Připravil Jiří Kubík. Střih, sound design David Kaiser. Režie Zdeněk Chaloupka, Jiří Marek.

Hovoří Václav Bejček, Eva Pilátová, Jiří Beránek, soudce Libor Vávra a další.

Natočeno 2026. Webová premiéra 1. dílu 4. 4. 2026 (Seznam Zprávy, 7:30 h.; 29 min.); 2. dílu 5. 4. 2026 (Seznam Zprávy, 7:30 h.; 36 min.); 3. dílu 6. 4. 2026 (Seznam Zprávy, 7:30 h.).

Obsah: 1. Bejček versus Pilátová. – 2. Beránek – 3. Spravedlnost?

Lit.: Kubík, Jiří: „Já nebyl soused se sekerou.“ Otevíráme případ, v němž odsoudili nevinného. In web Seznam Zprávy, 4. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dva svědci a jednoznačná výpověď. Rychlý postup policie a verdikt soudu. Tak vypadal případ Václava Bejčka, který měl podle sousedů vylézt na střechu a sekerou ničit cizí majetek. Jenže byl desítky kilometrů daleko – měl alibi.

Byl horký den, středa 12. června 2019. Na střeše řadového rodinného domu v pražském Břevnově dělníci celý den sbíječkami bourali beton.

Hluk se přes společné zdi domů, které leží jeden vedle druhého, nesl celou ulicí, až vystupňoval napětí mezi sousedy. Navečer někdo vylezl na střechu, roztrhl plachtu, přesekal kabely ke sbíječkám a poničil další vybavení. Celý incident trval jen pár minut – ale jeho následky se táhly roky. (…)

Lit.: Kubík, Jiří: Muž se sekerou se přiznal. Platit přesto musel nevinný. In web Seznam Zprávy, 5. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Roky tvrdili, že pachatelem je jejich soused Václav Bejček. Policie jim uvěřila, soud ho odsoudil. Pak se objevil muž, který se k činu přiznal. Ani pak se Bejček nedočkal spravedlnosti. A ti, kteří ho obvinili, odešli bez trestu.

Případ z pražského Břevnova měl na začátku jasného pachatele. Alespoň podle svědků.

„Viděla jsem mu do obličeje. Já jsem si naprosto jistá. Byl to pan Bejček,“ vypověděla na policii i u soudu Eva Pilátová, žena, která si v červnu 2019 nechala opravovat střechu na svém rodinném domě. (…)

Celodenní hluk sbíječek rezonoval díky společným zdem v dalších domech. Pozdě odpoledne ten den pak někdo vylezl na střechu, protrhl ochrannou plachtu a sekerou dělníkům přesekal kabely od sbíječek a poškodil další vybavení. Dělníci utekli – a Pilátová a její zeť začali opakovat, že v útočníkovi bez jakékoliv pochyby poznali muže ze sousední řadovky.

Jejich jistota ve výpovědích byla klíčová. A stačila policistům, státnímu zástupci a soudkyni. Václav Bejček byl obviněn a velmi rychle takzvaným trestním příkazem odsouzen k náhradě škody a měsíci vězení s ročním podmíněným odkladem. (…)

Lit.: Kubík, Jiří: Případ se sekerou. Jednoho obvinili, druhý se přiznal. Spravedlnost nikde. In web Seznam Zprávy, 6. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Václav Bejček měl alibi a byl zproštěn obžaloby. Pachatel se přiznal, ale jeho už nesoudili. A ti, kdo křivě svědčili, jsou bez trestu a Bejček jim musel platit. Kde se stala chyba? Speciální série pořadu Ve stínu vrcholí.

Nejde tu jen o vyhrocený sousedský spor, který je součástí dlouhodobě napjatých vztahů mezi oběma rodinami. Jde o to, jak snadno se může rozběhnout trestní řízení na základě přesvědčivých, ale přitom lživých svědectví – a jak obtížně se pak vrací zpět.

Na začátku stačila přitom jediná věta, opakovaná s jistotou.

„Viděla jsem mu do obličeje. Já jsem si naprosto jistá, byl to pan Bejček,“ tvrdila na policii a u soudu Eva Pilátová, obyvatelka řadového domu v Praze-Břevnově, když svědčila proti sousedovi, který dle ní v červnu 2019 vtrhl se sekerou na střechu jejího domu a dělníkům, kteří tam opravovali střechu a dělali hluk, přesekal kabely od sbíječek a poškodil další vybavení. (…)

Chyba systému – Konzervatismus (2026)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Přemek @ 9:58

Za konzervativní se dnes označují i politické strany, které dříve cílily na levicové nebo středové voliče. Proč je dnes po konzervatismu taková poptávka? Platí ještě rozdělení na levici a pravici? A která země je konzervativnější, Česko nebo Polsko? Ptá se Jan Pokorný. Editorka Iva Vokurková. Zvukový obal Jonatán Vidlák. Grafika František Novotný. Kreativní producent Lukáš Sapík.

Hovoří polský politolog Maciej Ruczaj a stálí hosté Apolena Rychlíková a David Klimeš.

Natočeno 2026. Premiéra 4. 4. 2026 (ČRo Plus, 11:07 h.).

Lit.: Pokorný, Jan – ert (= Erhart, Michael): Globalizace přeorala svět, i suverenisté se musí spojovat. Národní stát se nevrátí, usuzuje politolog Ruczaj. In web ČRo Plus, 3. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je konzervatismus ještě tím, čím býval v 90. letech – nebo se jeho obsah nenápadně přelil do nových forem, které se už nevejdou do nových škatulek? Podle v Česku působícího polského politologa Macieje Ruczaje žijeme ve zlomové době, kdy se proměňují významy slov jako demokracie nebo liberalismus i realita, k níž odkazují. „Z toho vzniká ten dojem určité babylonské věže, že i když používáme stejná slova, tak dost často mluvíme o něčem úplně jiném,“ míní v Chybě systému.

„Na to, kdo je a není konzervativní, lze mít různé pohledy, protože konzervatismus není politická ideologie. Neexistuje manuál konzervativní politiky, pouze určité principy, kolem kterých se může točit,“ vysvětluje.

Upozorňuje přitom na rozdíly mezi českými a polskými konzervativci, kteří k sobě velmi těžko hledají cestu, protože vycházejí z odlišných příběhů.

„Česko je podstatně konzervativnější země. Polsko je totiž zemí přerušené kontinuity, která je základním východiskem konzervatismu. Je přeorané dějinami, několikrát se zhroutilo a pak znovu budovalo,“ dodává s tím, že pro Poláky je přirozené žít jinde než jejich rodiče a prarodiče. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress