Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravil Filip Titlbach mluví s analytičkou a antropoložkou Lucií Trlifajovou.

Hovoří analytička a antropoložka Lucie Trlifajová.

Natočeno 2025. Webová premriéa 9. července 2025 (Deník N, 7:30 h.).

Lit.: Titlbach, Filip: Pětina Čechů nemá na nečekané výdaje, na mladé dopadá krize bydlení. Co v Česku znamená žít důstojně? In web Deník N, 9. 7. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „S minimální mzdou se nedá vyžít. A reálná kupní síla českých mezd klesla za posledních pět let nejvíc v celé Evropské unii,“ říká antropoložka a analytička Lucie Trlifajová. Ve Studiu N mluví o tom, co všechno by měl člověk pokrýt, aby mohl vést důstojný život – a proč to pro velkou část lidí zůstává mimo dosah.

Co znamená v roce 2025 důstojný život? Zaplatit si zubaře, umožnit dětem kroužky nebo mít úspory aspoň na malou dovolenou v Česku. Pro mnoho lidí je to ale nedostupný luxus.

„Aby mohl člověk dobře fungovat ve společnosti, musí mít alespoň nějaké základní materiální zabezpečení,“ říká Trlifajová v rozhovoru. „Mluvíme o ekonomických předpokladech, které se ve společnosti očekávají. Ve výpočtech pracujeme s tím, co je vnímáno jako standard – tedy o čem se mluví, co je ve veřejné debatě přítomné.“

Zatímco takzvaná minimální důstojná mzda by podle výpočtů měla být kolem 46 tisíc korun měsíčně (v Praze a Brně dokonce přes 50 tisíc), státem garantovaná minimální mzda v Česku činí necelých 21 tisíc korun. „S minimální mzdou člověk nevyžije. Možná by se to dalo zvládnout s vlastním bydlením bez nákladů na údržbu, ale drtivá většina nejchudších lidí žije v nájmu,“ upozorňuje Trlifajová.

Reálná kupní síla českých mezd klesala v posledních pěti letech nejvíce v celé Evropské unii. A dopady na společnost jsou čím dál patrnější: „Máme velkou skupinu lidí, kteří na tom nejsou úplně špatně, ale žijí v trvalé ekonomické nejistotě. Pětina obyvatel Česka nemá ani na nečekaný výdaj okolo 15 tisíc korun. U nejchudších jsou to až dvě třetiny lidí.“

To podle Trlifajové podrývá základní společenské vazby. „Jeden z příslibů demokracie je, že když se bude člověk snažit a dost pracovat, dostane se ke stabilitě. Ale velký podíl lidí toho nedosáhne – a vede to k sociálním pnutím.“

Česká společnost se podle ní polarizuje hlavně na základě majetku. Nejvíce je to vidět u dostupnosti bydlení. „Máme obrovský rozdíl mezi těmi, kdo vlastní, a těmi, kdo nevlastní. Dopadá to především na mladé.“

Jak se počítá důstojnost? Kdo v Česku vydělává na chudobě? Kolik lidí u nás žije v podmínkách, které by ve většině západní Evropy byly nepřijatelné? A co se stane, když to politici budou dál přehlížet? (…)

Připravila Kateřina Šafaříková. Editor a koeditor Pavel Vondra, Matěj Válek. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Český rozhlas Plus, TV Nova, CNN Prima News, Spotify – Somebody’s Gotta Win with Tara Palmeri (podcast), YouTube – PBS NewsHour (@PBSNewsHour).

Hovoří amerikanista Tomáš Klvaňa působící jako pedagog na University of New York in Prague.

Natočeno 2025. Webová premiéra 9. 7. 2025 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 25 min.).

Lit.: Šafaříková, Kateřina: Jeden vítěz, jeden poražený. Muskova hra na třetího v USA nedává smysl. In web Seznam Zprávy, 9. 7. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Republikáni, demokraté… a nová formace Elona Muska? Nejbohatší člověk světa si v rámci roztržky s Donaldem Trumpem vytyčil úkol promluvit do „zabetonovaného“ systému dvou politických stran, které se ve Spojených státech střídají u moci. Vyhlídky na úspěch zdánlivě nemožné mise rozebíráme v 5:59 s amerikanistou Tomášem Klvaňou. (…)

Když Donald Trump v květnu roku 2015 sjížděl po eskalátoru ve „svém“ mrakodrapu na Manhattanu, aby oznámil prezidentskou kandidaturu, málokdo v tu chvíli tušil, že se ve Spojených státech otevírá zcela nová politická éra. Deset let poté – za už druhého Trumpova mandátu – se američtí komentátoři, politologové i veřejnost dohadují, jestli právě nesledujeme počátek další velké změny.

Iniciativy se tentokrát nechopil nikdo jiný než nejbohatší člověk světa. Elon Musk oznámením, že zakládá politickou stranu s názvem Amerika, nejen přilil olej do ohně své roztržky s Trumpem, jehož byl ještě donedávna blízkým spolupracovníkem. Pokud by ale miliardář měl být se svou novou formací skutečně úspěšný, musel by také dokázat narušit dlouholetou konstantu, kdy se hlavní politický souboj v USA odehrává jen mezi dvěma tábory: republikány a demokraty. (…)

Podcast stránky Page Not Found.

Hovoří Apolena Rychlíková a Jakub Zelenka.

Natočeno 2025. Webová premiéra 8. 7. 2025 (Page Not Found, 34 min.).

Lit.: anonym: Kauza Filipa Turka. Zprávy z jeho e-mailu jsou plné sebelítosti a přiznaného násilí. In web PodBean, 8. 7. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V nejnovější epizodě podcastu Filtr se Apolena Rychlíková a Jakub Zelenka věnují kauze Filipa Turka, který čelí závažnému obvinění ze strany své bývalé partnerky z fyzického a sexuálního násilí. Významný důkaz v kauze hrají e-maily, které Turek poslal své expartnerce.Poslední článek Page Not Found o Filipu Turkovi naleznete tady. (…)

Připravila Kateřina Šafaříková. Editor a koeditor Barbora Sochorová, Matěj Válek. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: ČT1 – Reportéři+

Hovoří reportér Seznam Zpráv Petr Švihel.

Natočeno 2025. Webová premiéra 8. 7. 2025 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 20 min.).

Lit.: Šafaříková, Kateřina: Ukrajinci chtěli legálně pracovat, v Česku dostali lekci z vykořisťování. In web Seznam Zprávy, 8. 7. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: S příchodem stovek tisíc uprchlíků z Ukrajiny nabobtnala v Česku práce načerno, která připomíná novodobé otroctví. Nekalým praktikám často nahrávají sami Ukrajinci, kteří po příslibu většího výdělku smlouvu ani nežádají. Manželé Kosenkovi však chtěli pracovat podle předpisů, svých práv se ale dlouho nemohli domoci. (…)

Rozhodli se opustit svou zemi čelící ruské invazi. Kromě bezpečné ciziny hledali v zahraničí i práci, využili proto inzerátu, který nabízel oboje. A v prosinci roku 2023 dorazil ukrajinský manželský pár do Česka, kde jen o pár dní později oba nastoupili přes pracovní agenturu do skladu logistické firmy v Boru u Tachova. Jenže život v jiném státě měl od začátku zásadní komplikaci – ani přes urgence se nedomohli smlouvy. Pracovali načerno, aniž by to zamýšleli.

Příběh Ljubov a Volodymyra Kosenkových, který Seznam Zprávy nedávno popsaly, ukazuje na jev, který v Česku není ojedinělý. V souvislosti s vlnou uprchlíků z Ukrajiny nicméně ještě zmohutněl. (…)

Připravila Inesa Havryk. Dramaturg Jan Hanák. Zvuk Pavel Zgarba. Dabing Jana Štvrtecká, Martin Sláma, David Kaloč, Vojtěch Blahuta.

Natočeno 2025. Webová premiéra 7. 7. 2025 (Téma 21, 44 min.) v cyklu Poslední generace.

Lit.: Hanák, Jan: Poslední generace: Prostřednictvím bolesti znovu cítím pevnou půdu pod nohama. Proč si v tomto rozumí mladá ukrajinská novinářka a český plukovník? In web Téma 21, 7. 7. 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: V jedinečném dokumentu Inesa Havryk pátrá po rostoucí oblibě spirituality stání na hřebících mezi jejími krajany. Jak s tím souvisí válka dost osobně přiblíží hlavní kaplan Armády ČR Jaroslav Kníchal.

Nová podoba seriálu Poslední generace uvádí dokument a následně debatu s autorkou a osobností, která má k tématu co říct, neboť se jí osobně dotýká. Jaký vliv na spirituální cestu má vlastní či zprostředkovaná zkušenost extrémní bolesti z válečných konfliktů, zkušenost neustále hrozící smrti? Jak vnímá takový člověk význam bolesti i v této spirituální cestě? Ptá se dramaturg Poslední generace Jan Hanák.

Inesa se v dokumentu pustila do tématu, které s válkou nesouvisí. Tedy zpočátku to tak vypadalo. Zajímala ji totiž stará dálněvýchodní spirituální tradice stání na hřebících, která se na její rodné Ukrajině rozšiřuje. Točila jak na Ukrajině, tak i v Česku. Praktikuje se něco takového i zde? Zjistila, že ano. Ale.

Téma stání na hřebících a jeho spojení s psychologickými dopady války má pro autorku osobní rozměr. Jako Ukrajinka žijící v Česku se ve své žurnalistické praxi téměř výhradně zabývá válečnými tématy a osudy lidí poznamenaných konfliktem. V průběhu času však pocítila potřebu hledat nové formy vyprávění o psychických důsledcích války, které by dokázaly zachytit vnitřní prožitek a cestu k uzdravení hlouběji než tradiční zpravodajské formáty. Když se seznámila s praxí stání na hřebících a zjistila, jakému ohlasu se tato metoda těší mezi lidmi, kteří si nesou psychická zranění z války, zaujalo ji to. Myšlenka propojit zdánlivě nesouvisející světy – starodávnou duchovní techniku a moderní válečné trauma – ji inspirovala k vytvoření příběhu, jenž by nabídl nový úhel pohledu na zvládání bolesti a hledání vnitřní síly.

Dokument přibližuje spirituální techniku stání na hřebících jako cestu k nalezení vnitřní rovnováhy a zvládání psychické bolesti způsobené válkou. Autorka si nečekaně před mikrofonem stání na hřebících i poprvé vyzkoušela. Nešlo to jinak. A nezůstala v tom sama.

Může být praxe stání na hřebících cestou zvládání traumatu způsobeného extrémním stresem? Dokáže tato netradiční technika pomoci jednotlivcům vyrovnat se s psychickou bolestí, obnovit pocit rovnováhy a nalézt v sobě vnitřní sílu potřebnou k překonání obtížných životních situací? (…)

Připravili Martin Groman a Michal Stehlík.

Hovoří Martin Bystrov, Filip Šír a Tereza Brdečková.

Natočeno 2025. Webová premiéra 1. /385./ dílu 2. 7. 2025 (Přepište dějiny, 40 min.); 2. /388./ dílu 9. 7. 2025; 3. /391./ dílu 16. 7. 2025; 4. (394.) dílu 23. 7. 2025.

Obsah: 1. Amerika a V+W – 2. V+W v Americe – 3. V+W v rádiu – 4. V+W po válce.

Lit.: anonym: Léto na Kampě: Amerika a V+W. In PodBean, 2. 7. 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Přestože Jiřího Voskovce a Jana Wericha se snažili komunisté přisvojit a udělat z nich levicové klauny, bylo v nich mnohem více Ameriky a Západu obecně, než si dodnes myslíme. V červenci si budeme ve Werichově domě na pražské Kampě o Werichovi, Voskovcovi, Zdence, Janě i Fanči Werichových povídat s Terezou Brdečkovou, Michalem Bystrovem a Filipem Šírem. První večer jsme strávili ještě v Praze od prvních amerických gramodesek až po parník plující za oceán.