Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Scénář Ivan Studený. Hudba Martin Hůla. Zvukový mix David Kaiser. Grafika Jakub Šimandl, Olbram Pavlíček. Editace Jiří Marek. Spolupráce Ivan Studený.

Moderátor Martin Jonáš. Hovoří ukrajinista David Svoboda (1), dokumentarista Martin Šmok (2), publicista Jiří Padevět (6).

Natočeno 2025. Webová premiéra 1. dílu 30. 6. 2025 (Seznam Zprávy, 8:20 h.; 27 min.), 2. dílu 7. 7. 2025 (Seznam Zprávy, 8:20 h.; 31 min.); 3. dílu 14. 7. 2025 (Seznam Zprávy, 8:20 h.; 35 min.); 4. dílu 21. 7. 2025 (Seznam Zprávy, 8:20 h.; 32 min.); 5. dílu 28. 7. 2025 (Seznam Zprávy, 8:20 h.; 31 min.); 6. dílu 4. 8. 2025 (Seznam Zprávy, 8:00 h.; 37 min.).

Speciální poděkování za načtené citace patří redakčním kolegům ze Seznam Zpráv.

Obsah: 1. Stalinovo vyhladovění Ukrajiny. Za holodomoru byl kanibalismus častý (27 min.) – 2. Bomby proti synagogám i udávání. Temná historie českého antisemitismu (31 min.) – 3. Sadistický mučitel, udavač, sukničkář. Architekt železné opony vyvázl bez trestu. – 4. Pol Pot zabil čtvrtinu vlastního národa. Vraždilo se i za nošení brýlí. – 5. „Hladový plán“. Hitlerův úředník připravil největší zločin dějin – 6. Postoloprtští mrtví: Největší poválečný masakr Evropy.

Lit.: Jonáš, Martin: Stalin chtěl dupnout Ukrajincům na krk, říká expert o holodomoru. In web Seznam Zprávy, 30. 6. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Stalin, hlavní pachatel holodomoru, byl v lidové anketě zvolen za největší postavu ruských dějin.

Rodiče jako potrava pro hladovějící děti, lidé pohřbení zaživa. Hrůzy holodomoru, vyvolaného na Ukrajině Stalinem, měly zadusit aspirace Ukrajinců, říká v úvodním dílu podcastové série Nepřátelé lidstva ukrajinista David Svoboda.

Byla to jedna z největších masových vražd historie, kterou se ale jejím pachatelům dařilo před většinou světa celá desetiletí tajit. Čtyři až čtyři a půl milionu – to je nejčastější odhad expertů ohledně počtu obětí největší evropského hladomoru dvacátého století. Navíc hladomoru, který použil jako zbraň proti občanům jejich vlastní stát.

Připravila Kateřina Šafaříková. Editor a koeditor Matěj Válek, Dominika Kubištová. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Český rozhlas Radiožurnál, Český rozhlas Plus, ČT24, TV Nova, YouTube – Guardian News (@guardiannews), YT – སྤྱི་ནོར་ྋགོང་ས་ྋསྐྱབས་མགོན་ཆེན་པོ་མཆོག (@daalailamaoffice), YT – International Campaign for Tibet (@InterCampaignTibet).

Hovoří tibetanista Daniel Berounský.

Natočeno 2025. Webová premiéra 7. 7. 2025 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 29 min.).

Lit.: Šafaříková, Kateřina: O převtělenci dalajlámy napoví kouř z mrtvoly či orákulum. A co Peking? In web Seznam Zprávy, 7. 7. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mluví o tom, že by se rád dožil „více než 130 let“. Zároveň ale dalajláma při oslavách svých 90. narozenin vyslovil poselství důležité pro vyjasnění otázky, co bude po jeho smrti. Kontrolu nad výběrem příštího duchovního vůdce Tibetu však chce mít i Čína. (…)

„Když se ohlédnu za svým životem, vidím, že jsem ho nepromarnil. Žiju svůj život ve službě ostatním cítícím bytostem,“ prohlásil dalajláma v neděli, v den svých 90. narozenin, před svými stoupenci. Už v sobotu vyvolala nadšený ohlas davu jeho slova o tom, že by se rád dožil „více než 130 let“.

Klíčové poselství však při oslavách v indické Dharamšale, kde více než šedesát let působí v exilu po odchodu z Čínou okupovaného Tibetu, pronesl už dříve. Tändzin Gjamccho – což je dalajlámovo občanské jméno – ve středu uvedl, že po své smrti bude mít nástupce. Ukončil tak spekulace, že by mohl být posledním duchovním vůdcem tibetského buddhismu. (..)

Podcast připravili Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková.

Natočeno 2025. Webová premiéra 2. 7. 2025 (Seznam Zprávy, 12:00 h.; 49 min.).

Lit.: Stuchlíková, Lucie – Dolejší, Václav: Vlevo dole: Jukebox, megaloman, talent nebo lidská tvář ANO? Kdo je Havlíček. In web Seznam Zprávy, 2. 7. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vlevo dole přináší detailní profil Karla Havlíčka. (…)

První místopředseda ANO Karel Havlíček je Babišovým žolíkem, který rozhodne o výsledku hnutí ve volbách. Proto je nasazený jako lídr kandidátky v Praze, která je vládní baštou, s úkolem přetáhnout zklamané voliče Spolu a STAN.

Také proto, že agilní Havlíček po celé zemi navštěvuje firmy a účastní se řady podnikatelských konferencí. A tam mluví jako skalní pravičák: upozorňuje, že na všechno peníze nebudou. Mluví tedy úplně jinak než předseda ANO Andrej Babiš slibující lidem na mítincích, co všechno jim stát zaplatí. (…)

Připravila Marie Bastlová.

Hovoří reportér Tomáš Poláček.

Natočeno 2025. Webová premiéra 4. 7. 2025 (Seznam Zprávy, 56 min.).

Pozn.: V tomto vydání poprvé chybí mediální glosář.

Lit.: Bastlová, Marie: Průšvihy jsou většinou požehnáním, říká Poláček nejen o posledním stopu do Ósaky. In web PodBean, 4. 7. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Reportér Tomáš Poláček stopem procestoval Afriku, Ameriku či Rusko.  Přežil zdrogované řidiče, vojenské kontroly, hrůzy v Kongu i malárii. Teď se vrátil z posledního stopu do japonské Osaky a říká: „Byla to má nejlepší cesta.“

„Podle mě je to tím, že jsem zkušený stopař. Nedovolil jsem si ztrácet nervy a kazit si to. A i když jsem se občas do nějakých průšvihů dostal, tak jsem to hodil za hlavu. Když mě třeba někde zdržel nějaký indický byrokrat na čtyři nebo na pět dnů, tak jsem si prostě udělal výlet, který mi to vynahradil. Nakonec člověk zjistí, že ty průšvihy jsou většinou požehnáním, že se z toho stane něco pěkného,“ vypráví novinář časopisu Reportér Tomáš Poláček, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus.

Připravila Barbora Sochorová. Editor a koeditor Dominika Kubištová, Pavel Vondra. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: ČRo Radiožurnál, ČRo Plus, ČT24, youtubové kanály AFP News Agency, Святлана Ціханоўская a Радио Свобода, účet Svjatlany Cichanouské na síti X.com.

Hovoří šéfredaktor ruské sekce Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda Jaroslav Šimov.

Natočeno 2025. Webová premiéra 4. 7. 2025 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 25 min.).

Lit.: Sochorová, Barbora: Lukašenko propouští vězně. „Součást Trumpovy hry o Ukrajinu,“ říká expert. In web Seznam Zprávy, 4. 7. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Běloruský prezident Alexandr Lukašenko pokračuje v propouštění politických vězňů. Poté, co se na konci června po pěti letech za mřížemi dostal na svobodu Sjarhej Cichanouski a dalších 13 režimu nepohodlných osob, omilostnil tento týden Lukašenko dalších 16 vězňů svědomí. Co ho k tomu přimělo a jaké cíle tím nejspíš sleduje, rozebíráme v podcastu 5:59. (…)

Původně chtěl Cichanouski Lukašenka vyzvat na souboj v prezidentských volbách v roce 2020, běloruský režim ho ale ani nenechal kandidovat. Z vazby pak sledoval, jak ho ve volbách více než zdatně zastoupila jeho manželka Svjatlana, ale Lukašenko se tak jako tak prohlásil za vítěze voleb. Následné masové protesty násilně rozehnal a za mříže poslal stovky dalších kritiků režimu.

Teď některé z nich v čele s Cichanouským omilostnil. Předcházela tomu návštěva speciálního amerického zmocněnce pro Ukrajinu Keitha Kellogga v Minsku. Lukašenkův mluvčí pak potvrdil, že běloruský prezident vězně propustil na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa. (…)

Před 34 lety se rozpadla Varšavská smlouva. Anebo jsme se jen tvářili, že Moskva už s námi nemá nic společného? Podcast připravili Jindřich Šídlo a Jan Dobrovský.

Hostem je diplomatka Dana Huňátová.

Natočeno 20. 6. 2025 (Praha, Černínský palác, 19:00 h.). Webová premiéra 4. 7. 2025 (Paměť národa – Podbean, 66 min.). K poslechu zde.

Podcast připravil Jiří Nováček.

Natočeno 2024-2025. Webová premiéra 1. dílu 13. 6. 2024 (Denik.cz, 28 min.). K poslechu zde.

Lit.: Malinová, Hana: Nahlédněte do nitra zločinu. Deník startuje true crime podcast Příběhy zla. In web Deník, 31. 5. 2024 (článek). – Cit.: Podcastová rodina Deníku.cz se od června rozroste o další multimediální seriál. Novinář Jiří Nováček připomene nejzávažnější zločiny české historie. Ve spolupráci se špičkovými profesionály, kteří se na objasňování trestných činů v Česku podílejí, se budeme snažit osvětlit systém a postupy jejich práce, ale také motivaci nebo psychologii zločinců, říká v rozhovoru Jiří Nováček.

Jirko, o čem budou tvoje Příběhy zla? Jakým případům se budeš věnovat? 
Seriál se už z podstaty rozebíraných kauz zabývá skutečnými příběhy. Nabídneme věrohodnost, detailní a hlubší vhled do kriminálních případů, dočkáme se často i zajímavých, možná kontroverzních, interpretací událostí. Ukážeme také, že odsouzením pachatele zpravidla příběh nekončí, ba naopak.

Díky dokumentárním rekonstrukcím se čtenáři a posluchači dozví více o konkrétních případech. Mohou sledovat celý proces – od odhalení trestného činu přes dopadení a potrestání pachatele. Bez příkras a zbytečně přidaných emocí.

Samozřejmostí je, že se čtenářům a posluchačům dostanou k posouzení a přemýšlení pouze ověřená fakta. Seriál, zabývající se žánrem opravdových zločinů, totiž nepřináší spekulativní a samoúčelné nebo senzační exhibice, které odvádějí pozornost od skutečných událostí. Chceme se rozhodně vyhnout zjednodušování či dokonce manipulaci s informacemi, jen proto, aby byl příběh zajímavější. Zásadní je pro nás ale hlavně respekt k obětem a jejich rodinám. Z nich rozhodně nehodláme dělat pouhé zábavní objekty. Naopak, s těmito lidmi a celými rodinami vždy soucítíme. (…)

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří šéf vědecké rubriky Petr Koubský a novinář Jan Wirnitzer.

Natočeno 2025. Webová premiéra 2. 7. 2025 (Deník N, 59 min.).

Lit.: Titlbach, Filip – : „FM rádio, hotovost a důvěra.” Jak se připravit na krize? Koubský a Wirnitzer o prepperství bez staniolu na hlavě. In web Deník N, 2. 7. 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Svět, ve kterém žijeme, se v posledních letech změnil v sérii rozsáhlých krizí. Lidstvo zasáhla covidová pandemie, Putin na evropském kontinentu rozpoutal plnoformátovou válku, Pyrenejský poloostrov nedávno ochromil masivní blackout, Česko prožilo ničivé povodně. K tomu všemu se přidává narůstající geopolitické napětí a klimatická krize už dávno není vzdálenou hrozbou, nýbrž součástí každodenní reality. Stát zdaleka ne vždy působí jako stoprocentní jistota a přibývá lidí, kteří se na mimořádné události nebo možné výpadky systému aktivně připravují – někteří s rozmyslem, jiní s narůstající panikou. Jak se racionálně zabezpečit? A kdy se z přípravy na krizi stává obsesivní chování? Odpovědi ve Studiu N nabízejí šéf vědecké rubriky Petr Koubský a novinář Jan Wirnitzer, který se v redakci věnuje armádním tématům.