Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Profesorka Jitka Mlíková Seidlerová je přední českou odbornicí, primářkou II. interní kliniky FN Plzeň a předsedkyní České společnosti pro hypertenzi. Proč vysoký tlak už není pouze problémem seniorů? Kdo je typickým pacientem dneška a proč se věková hranice posouvá k dvacátníkům? Co jsou ty nejdůležitější dílky mozaiky, bez kterých léčba nikdy nebude fungovat? Jak poznat potraviny, které nám nenápadně zvedají tlak, a kolik soli je už za hranou? Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2026. Premiéra 6. 9. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Připravila Milena Vápeníková.

Domkem Prokopa Diviše nás provedl ředitel muzea v Žamberku Jindřich Žák.

Připravila Plzeň v roce 2026. Premiéra 6. 9. 2026 (ČRo Plzeň, 13:04 h.; 3 min.).

Lit.: Vápeníková, Milena: Prokop Diviš nebyl jen vynálezcem bleskosvodu. V jeho rodném Žamberku připomínají i další objevy. In web ČRo Plzeň, 6. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prokopa Diviše zná většina lidí jako vynálezce bleskosvodu. Rodák ze Žamberka v Pardubickém kraji ale předběhl svou dobu i v dalších oblastech. Experimentoval s elektřinou, snažil se ji využít při léčení a sestrojil také unikátní hudební nástroj. Jeho život, bleskosvod i méně známé objevy připomíná muzeum v domku, který stojí na místě jeho rodiště v Žamberku. (…)

„Prokop Diviš se sice narodil na tomto místě na pomezí Žamberka a Helvíkovic, ale současná chalupa není jeho rodným domem. Pochází až z poloviny 19. století, tedy zhruba z doby o dvě stě let později, než žil Prokop Diviš. Při její stavbě byly ale pravděpodobně použity trámy z původního stavení,“ vysvětluje ředitel žambereckého muzea Jindřich Žák. Diviš tam strávil jen první roky života, zhruba do sedmi až devíti let, než odešel na studia.

Expozice návštěvníkům přibližuje nejen Divišův život, ale také jeho vědecké pokusy. Nechybí model známého bleskosvodu ani interaktivní laboratoř, kde si lidé mohou vyzkoušet jednoduché experimenty se statickou elektřinou nebo vytvořit pomocí speciální cívky elektrické výboje. Muzeum připomíná i méně známou stránku Divišovy práce, pokusy s využitím elektřiny při léčbě revmatismu. (…)

Host: Martina Formanová, spisovatelka a scenáristka. Moderuje Tereza Kostková.

Natočeno 2026. Premiéra 3. 9. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Lit.: eh – Kostková, Tereza: Martina Formanová: Za některé dialogy jsem byla pochválená, že zněly jako z mužské hlavy. In web ČRo 2 Praha, 3. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Při psaní povídky máte absolutní svobodu. U seriálu je ale už obrazová stránka a vklad herců a režiséra. Moc si vážím práce Jana Hřebejka a těší mě, že se rozhodl seriál Na tělo režírovat. A bylo zajímavé vidět, jak postavy ožívají. Užila jsem si natáčení a jsem moc spokojená,“ říká scenáristka nového televizního seriálu Martina Formanová v rozhovoru s Terezou Kostkovou. O čem byl její první stand-up? Proč by ho všem doporučila? Píše česky nebo taky v angličtině? (…)

Nejhledanějším teroristou světa byl bezmála dvě desítky let Ilich Ramírez Sánchez zvaný Carlos nebo Šakal. Na svědomí má životy nejméně 83 lidí. Jeho „kariéru“ ukončilo v srpnu 1994 v Súdánu předání tamní policií agentům Francie, kde byl pak třikrát odsouzen k doživotnímu trestu. V Portrétech Carlosův příběh připomenou Jan Adamec a David Hertl.

Natočeno 2026. Premiéra 3. 9. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.; 23 min.) v cyklu Terorismus.

Lit.: Adamec, Jan – Hertl, David: „Celý svět o mně uslyší,“ sliboval Sánchez zvaný Šakal. Pak zabil desítky lidí. In web ČRo Plus, 3. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nejhledanějším teroristou světa byl skoro dvacet let venezuelský terorista Ilyich Ramírez Sánchez zvaný Carlos nebo Šakal, narozený v říjnu 1949. On a jeho banda mají na svědomí životy nejméně 83 lidí.

Ilyich Ramírez Sánchez se narodil ve venezuelské Micheleně do rodiny zámožného právníka a levicového aktivisty, který dal svým synům jména Vladimir, Ilyich a Lenin.

Z malého obtloustlého školáka si prý spolužáci kvůli jeho postavě utahovali – slíbil jim, že „jednou o něm celý svět uslyší“. Nespletl se. (…)

Host: Maximilián Dolanský, herec. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Jaroslav Sedláček.

Natočeno 2026. Premiéra 5. 9. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Speciální série o teroristických skupinách. Připravil Jan Sedmidubský.

Hovoří iberoamerikanista Radek Buden a spolupracovnice Českého rozhlasu ve Španělsku Ľubica Zlochová.

Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 5. 9. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.), 2. dílu 12. 9. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.); 3. dílu 19. 9. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.); 4. dílu 26. 9. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Obsah: 1. Jak vznikla baskická separatistická organizace ETA? Jaké největší teroristické akce má za sebou? – 2. Proč se Severní Irsko na počátku 70. let ocitlo na pokraji občanské války? Jak vznikla Irská republikánská armáda a jakou roli sehrála v komplikovaných vztazích Irska, Severního Irska a Anglie? – 3. Brigate Rosse. V březnu 1978 zastavila skupina mužů v Římě automobil, ve kterém jel někdejší italský premiér Aldo Moro. Zatímco jeho jeho ochranka byla postřílena, expremiér zmizel neznámo kam. Za dramatickými události stály takvané Rudé brigády. – 4. Peruánská skupina Světlá stezka byla největší teroristickou organizací v Jižní Americe. V jejím čele stál Abimael Guznám, který měl na svědomí desítky tisíc mrtvých, zmrzačených a zmizelých. Jak Světlá stezka vznikla? A kdo a za jakou cenu s ní nakonec skoncoval? 

Lit.: Sedmidubský, Jan: Teroristé z organizace ETA dokázali zabít premiéra, nešetřili ale ani vlastní lidi. In web ČRo Plus, 5. září 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dne 20. prosince 1973 došlo v Madridu k atentátu na španělského předsedu vlády Louise Carrera Blanca. Členové baskické separatistické organizace ETA pět měsíců trpělivě hloubili tunel pod ulicí Calle de Claudio Coello, kudy se generál Blanco pravidelně vracel z ranní mše. 

V 9:36 se generálovo auto po obřím výbuchu vymrštilo do výšky třípatrového domu a přes římsu přelétlo až do dvora jednoho z okolních domů. O oblibě frankistického premiéra svědčí lidové komentáře, že se Carrero Blanco stal prvním španělským „astronautem“.

Atentát na předsedu vlády byl největší uskutečněnou akcí baskických separatistů, kteří si s Francovým režimem vyřizovali účty, i když samotného Franca se jim nikdy odstranit nepodařilo.

Blanco byl nenáviděným exponentem Francova režimu a jeho smrt podle všeho urychlila demokratizaci Španělska. V rozporu s tím ale zároveň ETA neboli „Baskicko a svoboda“ po konci frankismu ještě přitvrdila. (…)

Uplynulo půl tisíciletí od bitvy u Moháče. Trvala asi dvě hodiny, ale změnila dějiny střední Evropy. Vítězství Osmanů otevřelo cestu k vzniku habsburské podunajské dynastie, která se udržela dalších čtyřista let. Pořad připravila Veronika Kindlová.

Natočeno 2026. Premiéra 5. 9. 2026 (ČRo Plus, 17:33 h.).

Lit.: Kindlová, Veronika: „S pomocí majestátního Boha a proroka jsme porazili bezbožné!“ Uplynulo 500 let od bitvy u Moháče. In web ČRo Plus, 5. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pohled na pláň kousek za jihouherským městem Moháč odpoledne 29. srpna 1526 musel být strašlivý. Bahnitý terén planiny na březích Dunaje byl poset těly zhruba 30 tisíc padlých vojáků a tisíců koní. V bažinách, o které v těchto místech nebyla nouze, dohasínal život mladého českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského. Právě tu skončila bitva, ve které se proti sobě postavila vojska osmanského sultána Sulejmana Nádherného a uherského a českého krále Ludvíka Jagellonského.

„Bitva samotná nebyla nijak dlouhá,“ říká v pořadu Historie Plus Zdeněk Munzar z Vojenského historického ústavu v Praze.

„Celá trvala asi dvě hodiny. Jak to přesně probíhalo, je otázka. Co víme určitě, je, že k hlavnímu střetu došlo k odpoledních hodinách, v okamžiku, kdy Turci sestupovali ze svahu ke královskému vojsku. Uherský velitel Tomori se rozhodl tohoto tureckého manévru využít k útoku.“ 

Ten byl úspěšný, následné kroky se už ale nepodařily. Královské rytířské jezdectvo totiž narazilo na janičáře, elitní tureckou pěchotu vybavenou převážně palnými zbraněmi. Střet středověké jízdy s novověkou palebnou silou skončil porážkou Ludvíkovy armády. (…)

Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát v Krajském technickém muzeu Pardubického kraje ve Vysokém Mýtě. Hovoří Jiří Junek.

Natočeno 2026. Premiéra 5. 9. 2026 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).