Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Host: Albert-Peter Rethmann, teolog. Jaký je význam víry v dnešní době? Co mají společného Češi a Němci? A je láska darem, pro který se můžeme rozhodnout? Moderuje Jan Večeřa.

Natočeno 2025. Premiéra 11. 10. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Jak vznikla komunistická rozvědka v Československu? Kam až sahala její moc a na jaké akce si troufala? Námět Stanislav Vintr. Připravil Jan Sedmidubský. Dramaturgie Lucie Korcová. Zvuková spolupráce Iva Podzimková (1), Valerie Racmanová (1), Tomáš Pernický (2), Jan Brauner (2).

Hovoří historici Prokop Tomek (1, 2) a Petr Kaňák (1, 2) a novinář Hospodářských novin Vladimír Ševela (2).

Natočeno 2025. Premiéra 1. dílu 11. 10. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.); 2. dílu 18. 10. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.; 53 min.); 3. dílu 25. 10. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.); 4. dílu 1. 11. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Lit.: Sedmidubský, Jan: Příběhy československé rozvědky: únosy, popravy a zpravodajské hry pod dohledem KGB. In web ČRo Plus, 11. 10. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Atentáty, únosy, podstrčené dokumenty, dezinformační akce. To všechno prováděla československá rozvědka za dob komunismu. Kam až sahala její moc a na jaké akce si troufla? Do jaké míry byla v područí sovětské KGB a kde mohla jednat samostatně? A jak její fungování ovlivnila měnící se politická situace v poválečném Československu? Odpovědi nabízí pořad Téma Plus.

Československá rozvědka byla od počátku 50. let v mnoha ohledech v podstatě filiálkou rozvědky sovětské, tedy KGB. Úloha „poradců“ se také projevila v první vlně čistek a dokonce poprav.

Smrti z rukou státu se nevyhnul ani náměstek ministra vnitra Karel Šváb, z oněch pověstných jedenácti špagátů v procesu s Rudolfem Slánským jeden připadne právě jemu. Jako poslední prominent z nejvyššího patra KSČ byl ještě v roce 1954 popraven dokonce velitel Státní bezpečnosti Osvald Závodský. (…)

Lit.: Sedmidubský, Jan: Příběhy československé rozvědky: utajené zahraniční akce, rozvědčíci a teroristé v Intercontinentalu. In web ČRo Plus, 18. 10. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ne vždy platí, že nepřítel mého nepřítele je automaticky mým přítelem. To byl i případ Československa ve vztahu k mezinárodnímu terorismu, který v 70. letech sevřel Evropu. Do jaké míry podporovalo normalizační Československo teroristy z Frakce Rudé armády nebo palestinské teroristy? A proč si v Praze v 70. a 80. letech minulého století dávali tak často schůzky teroristé jako Carlos Ramirez Sanchez zvaný Šakal?

Československá rozvědka se na přelomu 60. a 70. let ocitla v nelehkém postavení. Po okupaci nastaly i v této organizaci z pochopitelných důvodů čistky. Zůstali jen ti kádrově nejspolehlivější, bez ohledu na výsledky a schopnosti. (…)

Lit.: Kindlová, Veronika: Příběhy československé rozvědky: Spolupráce Prahy a Havany a prozrazení utajeného pobytu Che Guevary. In web ČRo Plus, 25. 10. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Následující příběh byl tak tajný, že o něm dlouho nic nevěděly dokonce ani československé tajné služby a vlastně dodnes toho o něm víme jen málo… Praha a Havana měly v dobách studené války výjimečné vztahy. Začaly se rozvíjet záhy po vítězství kubánské revoluce v lednu 1959. Už příští rok otevřelo Československo na Kubě svou ambasádu a zahájilo intenzivní styky s novou kubánskou vládou. Spolupráci zahájily také rozvědky obou zemí. V 60. letech rozjely akci s názvem Manuel.

Spočívala v tom, že československá strana poskytovala zázemí osobám, které Kubánci potřebovali nepozorovaně dostat do třetích zemí. Šlo o různé revolucionáře, partyzány, někdy také teroristy. (…)

Lit.: Kindlová, Veronika: Příběhy československé rozvědky: Norský žokej českým špionem, česká dcera Švéda ve službách SSSR. In web ČRo Plus, 1. 11. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ačkoliv Skandinávie nebyla tou nejdůležitější zájmovou oblastí československých tajných služeb, je s ní spojen jeden velký a jeden malý příběh, které se odehrály v 80. letech. V prvním figuroval dostihový jezdec a ve druhém pracovník švédského ministerstva zahraničí. Poslechněte si čtvrtý díl minisérie pořadu Téma Plus o akcích československé rozvědky.

První příběh se týká akce, která měla ambice být zpravodajským majstrštykem, mohla zvýšit prestiž zpravodajské služby generálního štábu, ale skončila blamáží a přivedla vodu na mlýn konkurenční vojenské kontrarozvědce. (…)

Jaký byl rok 1989 pro Václava Havla? Jak Václav Havel hodnotil svůj poslední několikaměsíční pobyt za mřížemi bezprostředně po propuštění? Jak popsal první hodiny a dny sametové revoluce a jak vypadala jeho volba prezidentem či prezidentský slib? Připomene to Naďa Reviláková. Dramaturg David Hertl.

Natočeno 2025. Premiéra 10. 10. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Reviláková, Naďa: „Trest splnil účel, slíbil, že povede řádný život.“ Jak se Havel dostal v roce 1989 z cely na Hrad. In web ČRo Plus, 10. 10. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Asi jen málokdo z těch, co tenkrát už byli na světě, může tvrdit, že do jejich života rok 1989 vůbec nezasáhl. Rozhodně by to nemohl tvrdit Václav Havel. Čtyři měsíce z něj strávil ve vězení, na jeho samém konci se stal prezidentem. Havlovu cestu z pankrácké cely do Vladislavského sálu zachycují i nahrávky z rozhlasového archivu.

Je polovina ledna 1989 a občané Československa si připomínají dvacetileté výročí Palachovy smrti. Následujících sedm dní vstoupí do dějin jako Palachův týden, během kterého dochází k nejmohutnějším protirežimním demonstracím od začátku normalizace. (…)

Jak vypadala zdravotní péče v minulosti? Kdy šarlatány a báby kořenářky vystřídali lékaři a kdy začal zdravotnictví organizovat stát? A proč se do toho pustil?

Hovoří historik Jan Musil z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Daniela Tinková z Ústavu českých dějin Univerzity Karlovy.

Natočeno 2021. Premiéra únor 2021. Repríza 11. 10. 2025 (ČRo Plus, 17:33 h.).

Lit.: Zeman, Jiří: Od amuletů po biotypologii. Jak se měnilo zdravotnictví v českých zemích? In web ČRo Plus, 11. 10. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: S řešením zdravotních problémů na přelomu středověku a novověku pomáhaly báby kořenářky, duchovní, ale i pastevci nebo věštci. Zámožnější lidé si mohli dovolit i služby vzdělaného lékaře, jejich možnosti byly ale omezené. To se ale postupně začalo měnit. Poslechněte si v Historii Plus příběh českého zdravotnictví a připomeňte si základní milníky v péči o tuzemské zdraví. (…)

Každou lidskou společnost trápí zdravotní problémy, které vyžadují řešení. Podle Davida Tomíčka z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem si lidé nemoc v různých dobách vykládali různě.

Když v 18. století převzal péči o zdraví svých obyvatel osvícenský centralizovaný stát, nebylo to podle Daniely Tinkové z Ústavu českých dějin Univerzity Karlovy proto, že by monarchie soucítila s trpícími poddanými. (…)

Hosty jsou kurátorka umění Michaela Kádnerová a designérka Lucie Koldová. Moderuje Jan Pokorný.

Natočeno 2025. Premiéra 11. 10. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Lit.: Pokorný, Jan:

Připravil Petr Vizina.

Hovoří novinářka týdeníku Respekt Ivana Svobodová.

Natočeno 2025. Premiéra 11. 10. 2025 (Rádio Proglas, 16:55 h.). Repríza 13. 10. 2025 (Rádio Proglas, 4:55 h.), 16. 10. 2025 (Rádio Proglas, 17:10 h.).

Lit.: Vizina, Petr: „Proč podle tebe evangelík Daniel Sterzik, pozdější Vidlák, napsal dopis Putinovi?“ – „Podle mě se bál války, bál se o svoje děti.“ In Facebook, 11. 10. 2025 (status). – Cit.: Ivana Svobodová z Týdeníku Respekt netrpí černobílým viděním. Její práci přibližuje dokument o Ivanině cestách na shromáždění příznivců Daniela Sterzika nebo Jindřicha Rajchla. Tipl bych si, že sálu plnému naštvaných lidí její odvaha imponuje. Přestože jim chlapík z pódia vysvětluje, že lidi jako ona můžou za jejich naštvanost.

Lit.: Vizina, Petr: Za 5 pět – Sterzik mě chtěl použít jako potravu, ale po volbách mi ho bylo až líto. In web Radio Proglas, 11. 10. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jaké je setkat se tváří v tvář s těmi, kdo pohrdají vaší prací a nejspíš i vámi samotnými? Film nazvaný Reportáž psaná na benzince portrétuje cesty reportérky časopisu Respekt Ivany Svobodové za lidmi, kteří novináře nesnášejí.  

Jaké je setkat se tváří v tvář s těmi, kdo pohrdají vaší prací a nejspíš i vámi samotnými? Film nazvaný Reportáž psaná na benzince portrétuje cesty reportérky časopisu Respekt Ivany Svobodové za lidmi, kteří novináře nesnášejí.