O výstavě v Galerii Klatovy Klenová (11. 5. – 31. 10. 2025). Připravila a uvádí Tamara Salcmanová. Hovoří kurátor výstavy MgA. Petr Krátký.
Natočeno 2025. Premiéra 11. 10. 2025 v rámci pořadu Z Čech až na konec světa a Víkendová příloha (ČRo Vltava, 8:30 – 9:00 h.; 10 min.).
20. 10. 2025
Sochy v ulicích 2025 (2025)
Literární výročí – Emil Artur Longen (1995)
Medailon českého malíře, spisovatele a divadelníka. Připravil Jiří Kamen (?). Režie Jiří Tůma.
Účinkují Věra Galatíková, Alfréd Strejček a Jiří Schwarz.
Natočeno 1995. Premiéra 24. 7. 1995 (ČRo 3 Vltava, 16:40 h.). Repríza 18. 10. 2025 v rámci pořadu Z Čech až na konec světa a Víkendová příloha (ČRo 3 Vltava, 8:30 – 9:00 h.; 38 min.).
Lit.: jk (= Kamen, Jiří?): Literární výročí: Emil Artur Longen. In Týdeník Rozhlas 31/1995 (24. 7. 1995), s. 5 (článek). – Cit.: Emil Artur Longen (29. 7. 1885-24. 4 1936), vlastním jménem Emil Pittermann, byl malířem, hercem, režisérem, jevištním výtvarníkem, filmařem, spisovatelem, novinářem, kabaretiérem, mimem, klaunem a žonglérem. A ve všech zmíněných rolích přinášel do Čech něco dosud nevídaného, nového a pokud možno provokujícího. Malířské dílo z období Osmy, jeho avantgardní Revoluční scéna, „objevení“ hereckých talentů Xeny Longenové a Vlasty Buriana (pro krále komiků Longen napsal hru C. k. polní maršálek), první uvedení Haškova Švejka na jeviště, to jsou Longenovy nejvýznamnější stopy v dějinách moderního českého umění.
O Xeně, Haškovi a Burianovi napsal knihy na pomezí literatury faktu a beletrie Umělcovy anarchistické kousky a bohémské eskapády, zejména jeho dobrodružství s Haškem, Sauerem, Kischem, Kubínem, Gellnerem, zaujaly čestné místo v mytologii „magického města“ nad Vltavou, čteme-li Longenovo curriculum vitae, máme chvílemi dojem, že některé peripetie si vymýšlel spisovatel rozhodnutý napsat román o umělci, který vždycky hrál o všechno. I se životem a uměním hrál vabank a většinou prohrával. Mnohé z jeho umělecké tvorby je pro nás už jenom dokumentem doby a ilustrací života svého tvůrce… Díky své brilantní němčině se suverénně pohyboval i v tehdejší česko-némecké Praze. Po zániku Revoluční scény v Berlíně otevřel s básníkem Hansem Janowitzem, spoluautorem scénáře slavného filmu „Kabinet doktora Caligariho“, kabaret Wilde Bühne. Zajímavým svědectvím o Longenově kabaretním umění je deníkový záznam Franze Kafky.
Emil Artur Longen určitě patří mezi nejzajímavější postavy českého umění a života prvních třiceti let dvacátého století.
Jakub Jan Ryba – česká renesanční osobnost (2025)
Připravil muzikolog a kunsthistorik Dr. Radek Menoušek.
Komentáře čte Lukáš Hurník.
Natočeno 2025. Premiéra 18. – 19. 10. 2025 (ČRo D-Dur, 8:00-12:00 h.; 3:51:17 + 3:51:50) v cyklu k 260. výročí narození skladatele.
Pozn.: A tak se zcela odevzdávám Boží Prozřetelnosti pevně rozhodnut, že ve dnech, které mi zbývají, budu v tichém ústraní podle svých sil pracovat pro všeobjímající hudební umění. Nakolik svému předsevzetí dostojím, posoudí jednou bez všemožných ohledů současníci a nezaujaté pozdější generace. (Jakub Jan Ryba) – K 260. výročí narození skladatele s hudbou jeho vrstevníků připravil Radek Menoušek. Ve dvou pořadech zazní mimo jiné Rybův Chvalozpěv při vánoční slavnosti narození Krista Pána, Serenada pro orchestr C dur, Salve Virgo G dur, Kvartet pro flétnu, housle, violu a violoncello F dur, Smyčcový kvartet d moll, Ave Maria a Regina coeli, Missa solemnis in C, Missa Dominica infra octavam, Cassatia in C a další skladby. (anotace)
Lit.: LH (= Hurník, Lukáš: Jakub Jan Ryba – česká renesanční osobnost. In web ČRo D-Dur, 18. 10. 2025 (článek). – Cit.: Osmihodinový program o jubilujícím skladateli, od něhož většina lidí zná jen jedinou skladbu. Napsal jich ale 1500. (…)
V pořadech Radka Menouška poznáme široké spektrum Rybových děl od malebných pastorel až k velkým mším, od písní a ukolébavek až k monumentálnímu violoncellovému koncertu a dobovým zvyklostem zcela se vymykajícímu varhannímu cyklu.
Zazní i díla Rybových vrstevníků – Vaňhala, Vranického a Koželuha. Rybovo hlavní živobytí byla kantořina. Sám byl velmi vzdělaný, hovořil několika jazyky a na děti měl takové nároky, že neustále řešil spory s rodiči. Ty ho dovedly až k tragickému ukončení života vlastní rukou ve 49 letech.
5:59 – Rozpočet: Povolební truc Fialovy vlády? (2025)
Připravila Barbora Sochorová. Editor a koeditor Dominika Kubištová, Matěj Válek. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: ČT24, TV Nova, CNN Prima NEWS, ČTK, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, Facebook – Andrej Babiš (@AndrejBabis).
Hovoří komentátor Seznam Zpráv Jiří Nádoba.
Natočeno 2025. Webová premiéra 20. 10. 2025 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 26 min.).
Lit.: Sochorová, Barbora: „Zvláštní truc Fialovy vlády.“ Tahanice kolem Fialova rozpočtu na příští rok. In web Seznam Zprávy, 20. 10. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mezi vládou Petra Fialy a dosavadní opozicí se odehrává jedna z posledních bitev „staré“ Sněmovny. Ve sporu o (ne)předložený návrh státního rozpočtu znějí obvinění o porušování zákonů nebo aroganci dosluhujícího kabinetu. Ten kontruje s tím, že Andrej Babiš přece dlouho dopředu sliboval vlastní rozpočet. Tahanice rozebíráme v 5:59. (…)
Jedni se po volbách snaží sestavit vládu, druzí pravděpodobně míří do opozice. Přesto se teď mezi oběma tábory v Česku vede ještě jedna důležitá přetahovaná: spor o státní rozpočet na příští rok. Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) návrh se schodkem 286 miliard korun schválila těsně před volbami na konci září, nová Sněmovna se jím ale zabývat nemůže, protože mezitím skončilo volební období. (…)
19. 10. 2025
Z řeckých bájí 1/4 (1961)
Řecké báje pro rozhlas připravil V. Zelinka. Hudba Evžen Illín.
Čte Zdeněk Štěpánek.
Natočeno 1961. Premiéra 1. dílu 5. 1. 1962, 2. dílu 12. 1. 1962, 3. dílu 19. 1. 1962 (Československo I, 14:30 h.) v cyklu Četba pro starší děti.
Obsah: 1. Prométheus – 2. Faethón – 3. Ikaros – 4. Orfeus.
Ten, který ukazuje cestu (1961)
Vzpomínkové pásmo k 1. výročí smrti konžského národního hrdiny Patrice Lumumby. Napsal Jiří Pechar.
Natočeno 1961. Premiéra 12. 1. 1962 (Praha, 22:00 – 22:30 h.).
Chemie si razí cestu (1961)
Pásmo o roztodivných způsobech, jimiž se setkáváme s chemií. Připravil ing. Vladimír Fux.
Připravilo Brno v roce 1961. Premiéra 12. 1. 1962 v rámci pořadu Paprsek – týdeník vědy a techniky mládeži (Praha, 14:30 – 15:00 h.).
18. 10. 2025
Paměti (2024)
Edvard Beneš. Kompletní audiokniha.
Čte Vladimír Vokál.
Natočeno 2025. Vydal Vladimír Vokál – MPlusV v roce 2024 (MP3, celková délka 11 hod. 14 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Edvard Beneš sepsal jako jeden z mála známých politiků druhé světové války své paměti. Druhý československý prezident je pojal jako veřejnou obhajobu svých skutků během jednoho z nejtěžších období našich dějin. Mapuje v nich stěžejní dějinné události od 20. let 20. století až do roku 1945, kdy padl nacistický režim. Popisuje svá setkání s klíčovými politickými osobnostmi, a to včetně Stalina, Churchilla či Roosevelta.
Podrobně píše o problémech kolem sestavování exilové vlády v Londýně, věnuje se vztahům Československa a Sovětského svazu a také jednomu z nejožehavějších témat: odsunu sudetských Němců. Benešovy čtivé „Paměti“ mohou sloužit jako ojedinělý historický pramen a zároveň jako odstrašující příklad, kdy celoživotní demokrat podlehne vábení totalitní moci. (anotace)
Marie Antoinetta a revoluce (2025)
Clara Tschudi. Kompletní audiokniha.
Čte Vladimír Vokál.
Natočeno 2025. Vydal Vladimír Vokál MPlusV v roce 2025 (MP3, celková délka 11 hod. 17 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Druhý díl biografie o Marie Antoinettě přináší strhující vyprávění o cestě francouzské královny pod gilotinu. Clara Tschudi si všímá proměny osobnosti dcery Marie Terezie. Z pyšné a rozmařilé panovnice se postupně stává smutná, rezignovaná a osamělá žena bez přátel. Kniha mapuje klíčové okamžiky závěru jejího života i nejpodstatnější historické události Francouzské revoluce. Smrt následníka trůnu, pád Bastily, pochod žen na Versailles, stěhování do Paříže, útěk, pád království, uvěznění, poprava Ludvíka XVI., odloučení od dětí a poprava – to vše zažila Marie Antoinetta od roku 1789 do vykonání rozsudku smrti 16. října 1793. Našla královna během revolučních událostí cestu ke svému manželovi? Zradila Francii? Kolaborovala s emigranty a zvala do země monarchistické vojska? A co se stalo po popravě s jejími dětmi? I na to se snaží hledat norská spisovatelka odpovědi.
Kniha navazuje na první díl s názvem „Marie Antoinetta – zlatá léta před revolucí“.
Marie Antoinetta – Zlatá léta před revolucí (2025)
Clara Tschudi. Kompletní audiokniha.
Čte Vladimír Vokál.
Natočeno 2025. Vydal Vladimír Vokál MPlusV v roce 2025 (MP3, celková délka 5 hod. 20 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Dvoudílná série norské spisovatelky Clary Tschudi o francouzské královně Marii Antoinettě, která mapuje život dcery Marie Terezie od jejího narození v Rakousku až do roku 1789, kdy začíná Francouzská revoluce, během které je manželka Ludvíka XVI. popravena gilotinou. Clara Tschudi si všímá klíčových historických událostí i na první pohled nevýznamných detailů, které však barvitě popisují tragické osudy slavné habsburské arcivévodkyně. Popisuje její vliv na politiku, extrémní rozhazovačnost a marnivost, nevzdělanost i naivitu, ale také dobré srdce a mnohá milostná vzplanutí. Norská autorka nezapomíná na její spory s hraběnkou Dubarry, konflikty s intrikářskými tetami, problematický vztah s obtloustlým, neohrabaným, ale dobráckým manželem, Ludvíkem XVI., na smrt jejích dvou dětí, na její nevděčné dvorské přítelkyně, na návštěvu císaře Josefa II. ve Versailles ani na aféru s náhrdelníkem či na extrémní versailleskou módu s bláznivými účesy. Přešlapů Marie Antoinetty během jejího krátkého života přibývá, všechny se sčítají a projeví se ve druhé knize „Marie Antoinetta a revoluce“, která mapuje královninu nešťastnou cestu na popraviště. (anotace)