Oskar A. H. Schmitz. Povídka německého autora. Překlad Tomáš Kratěna. Dramatizace a režie Jan Žáček.
Účinkují Rudolf Hrušínský I., Libor Hruška, Vilma Cibulková a Jan Hartl.
Natočeno 1993. Premiéra 8. 6. 1993 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Příběhy – Tajemno v dílech německých autorů 19. století. Obnovená premiéra 26. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Hra pro pamětníky.
Lit.: Hu: Tajemno v dílech německých autorů. In Týdeník Rozhlas 24/1993 (31. 5. 1993), s. 4 (článek). – Cit.. Jedním ze záměrů měsíce německé kultury ve vysílání stanice Vltava je zpřístupňovat ony literární hodnoty, s nimiž se posluchači doposud (ať už z jakýchkoli důvodů) neměli příliš příležitosti setkat. Cyklus s názvem »Tajemno v dílech německých autorů« přináší šest povídkových zastavení s autory, jejichž jména budou pro mnohého z nás možná zcela neznámá, v příznivějším případě zazní jako vzpomínka na kohosi, kdo už dávno patří jen do literární historie. Rozhlas by rád dokázal, že pokud tito autoři skutečně upadli v zapomnění, bylo to neprávem.
Společným jmenovatelem všech šesti příběhů je prvek tajemství, záhady, nádech fantastiky, který v určitých případech nabývá podoby bizarně snové vize, jindy charakterové studie osoby posedlé jistou obsesí, případně se blíží až k podobě drsného hororu. Typ fantastické prózy má v německé literatuře (počínaje romantismem, možná ještě dříve) dobře vybudovanou tradici. Každého snad v této souvislosti napadne jméno E. T. A. Hoffmanna.
Autoři zařazení do cyklu Hoffmannův odkaz – byť každý po svém – rozvijejí. Theodor Storm např. akcentuje ve svém příběhu s názvem Dům pana Bulemanna jistou formu sociálního motivu, současně tón smutku a nostalgie; Oskar A. H. Schmitz přináší ve svém Panu Strašrybkovi a jeho strašákovi motiv pomíjejícnosti lidské existence; Heinrich Daniel Zschokke (původem Švýcar) nenechává niko ho na pochybách, že ho okouzlila hrůzostrašná a rytířská romantika autorů 18. století, a píše hotorový příběh Noc v Brczwezmcislu; Friedrich Gerstäcker, označovaný za tvůrce německého dobrodružného románu 19. století, halí tajemství městečka Germelshausen (to je i titul jeho povídky) do téměř baladického hávu. Krásná Abigail Paula Heyse pak skrývá démonicky umocněný upírský motiv… A zcela na konec této malé přehlídky pozapomenutých autorů 19. století jsme ponechali povídku autora, s jehož jménem jsme se nepochybně již všichni někdy setkali ovšem: četli jsme ho? Leopold rytíř von Sacher Masoch Byl Rakušan, ale patří do kontextu německy psané literatury a jeho povídka s názvem Mrtví jsou nenasytní pak v literárně vytříbené podobě zprostředkovává motiv oné svébytné posedlosti, jež se s autorovým jménem už tak neoddělitelně spojuje.
Cyklus pro rozhlas zdramatizoval a režijně nastudoval Jan Žáček a stěžejní role svěřil skutečně výrazným hereckým osobnostem: Rudolfu Hrušínskému, Eduardu Cupákovi, Janu Hartlovi, Vilmě Cibulkové…