S novinářem a spisovatelem Janem Štifterem se po extrémně suchém létě vydáme pod hladinu Lipna. Tam totiž leží vesnice, o které napsal svůj nový román Vltavice. Proč ho toto už neexistující místo od mala tak lákalo? A jaké příběhy skrývají velké dějiny vzniku Vltavské kaskády? Moderuje Libor Bouček.
Natočeno 2026. Premiéra 15. 9. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Pavel Sladký, redaktor Českého rozhlasu. Izraelský ministr kultury chce odebrat občanství tvůrcům dokumentu NAZA, který byl o víkendu oceněn na filmovém festivalu v Benátkách. Co snímek dvou uznávaných izraelských dokumentaristů vypovídá o zabíjení civilistů v Pásmu Gazy? Jak byl na benátském festivalu přijat? Zeptá se Petr Vizina.
Natočeno 2026. Premiéra 15. 9. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Libor Jelen, politický geograf, Univerzita Karlova. K uzavření dohody o ukončení války chybí podle Washingtonu už jen souhlas Ukrajiny s postoupením části jejího území. Lze aktuální vyjádření Trumpova vyjednavače Jareda Kushnera chápat jinak, než jako tlak na kapitulaci Kyjeva? A pokud by Ukrajina na územní kompromis přistoupila, co všechno by jí Západ musel nabídnout, aby nešlo jen o přestávku před další válkou? Ptá se Barbora Tachecí.
Natočeno 2026. Premiéra 15. 9. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Host: Felix Slováček ml., hudebník, dirigent. Je mu dnes bližší saxofon, klarinet nebo už definitivně dirigentská taktovka? Co pro něj znamenalo hudebně nastudovat české Ledové království? A podaří se rozvinout hudební gen Slováčků ve třetí generaci? Moderuje Tereza Kostková.
Natočeno 2026. Premiéra 15. 9. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Kniha Montana ze současného Podněstří od moldavského autora Alexandra Popesca se bude číst během letošní Noci literatury. Do úryvků z toho literárního díla se můžete zaposlouchat například v Grandhotelu Brno. Takřka thiller Montana do češtiny přeložila rumunistka Jarmila Horáková. Jak je to s moldavskou literaturou ve vztahu k té rumunské? A jaké jsou současné trendy samotné rumunské literatury? I na to se zeptá Karolína Koubová.
Natočeno 2026. Premiéra 15. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
Krátce před svým spuštěním certifikát rozdělil politiky. Některým občanským demokratům se nelíbí princip doživotního zákazu práce s dětmi. Měli by lidé odsouzení za násilné nebo sexuálně podmíněné trestné činy, které ale nespáchali na dítěti, dostat možnost přezkumu a šanci vrátit se k práci s mládeží? Nebo by tím dětský certifikát pozbyl smysl? Kde leží hranice mezi ochranou dětí a druhou šancí?
Hovoří vládní zmocněnkyně pro lidská práva, předsedkyně poslanců ANO Taťána Malá a místopředseda ODS Alexandr Vondra.
Natočeno 2026. Premiéra 15. 9. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Připravil Martin Jonáš. Editor a koeditor Dominika Kubištová, Matěj Válek. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: ČT24.
Hovoří vědecký redaktor Seznam Zpráv Pavel Kasík.
Natočeno 2026. Webová premiéra 15. 9. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 33 min.).
Lit.: Jonáš, Martin: AI se utrhla ze řetězu. „Nevíme, jestli firmy začnou brzdit,“ říká reportér. In web Seznam Zprávy, 15. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Patří k nejbohatším a nejvlivnějším lidem na planetě. Právě oni hnali vývoj AI vpřed za cenu obrovských investic. Teď ale šéf společnosti Anthropic Dario Amodei přišel s výzvou ke zbrzdění tempa v oblasti umělé inteligence, v čemž ho podpořil i Elon Musk a Sam Altman. Skutečně poskytuje stav světa AI důvod k přehodnocení dalšího postupu? (…)
Dario Amodei, Sam Altman, Elon Musk. Tři klíčoví lidé světa vývoje umělé inteligence předhánějící se ve vyspělosti svých technologií, o kterých snad není přehnané tvrdit, že už v současné chvíli mění svět. Jenže teď se zdá, jako by přetahovaná vstoupila do fáze, které se obávají i její přední účastníci.
Byl to právě Dario Amodei, který coby generální ředitel společnosti Anthropic o víkendu vyzval firmy z oblasti AI ke zpomalení vývoje svých modelů. A to proto, aby měly dostatek času na jejich zabezpečení poté, co sílí obavy z potenciálních rizik a nebezpečí, které pro svět umělá inteligence může znamenat. Amodeiovu výzvu následně podpořil i šéf konkurenční společnosti OpenAI Altman a také technologický miliardář Musk, který stojí za firmou xAI. (…)
K. Orlovskij. Příběh letního večera. Přeložila Lída Malá. Hudba Alois Palouček, řídí autor. Režie Oldřich Hoblík.
Osoby a obsazení: Pavel Petrovič Artěmjev, hydrogeolog-výzkumník (Zdeněk Štěpánek), Míša Sávuškin, jeho pomocník (Eduard Cupák), Natalie Vasiljevna, členka kolchozní správy (Světla Amortová), Marusja, dívka z kolchozu (Jiřina Jirásková), vypravěč (Vladimír Šmeral).
Natočeno 1953. Premiéra 1. 8. 1953 (Československo, 20:00 – 21:30 h.). Repríza 3. 10. 1953 (Praha, 20:00 – 20:55 h.); 13. 2. 1954 (Československo, 20:30 h.) v cyklu Na přání posluchačů opakujeme.
Beatrice Salvioni. Kompletní audiokniha. Překlad Pavla Přívozníková. Režie Zuzana Pitterová.
Čte Klára Sedláčková Oltová.
Natočeno 2026. Vydal OneHotBook 3. 8. 2026 (1 CD MP3, katalogové č. AK955; EAN 8594169489551; celková délka nahrávky 17 hodin 10 minut). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Byla jsem ničema, boží trest. A nevěděla jsem o tom.
Počátkem léta 1940 je Maddalena už čtyři dlouhé roky zavřená v blázinci, fašistická Itálie vstupuje na duceho rozkaz do války a v městečku Monza utíká sedmnáctiletá Francesca z domova. Zjistila totiž, že její otec, kterému po celou dobu svěřovala své dopisy adresované bolestně postrádané přítelkyni, jejíž uvěznění si klade za vinu, ani jeden z listů neodeslal. Francesca však nehodlá nechvalně proslulou Darebu nechat na holičkách – na rozdíl od její vlastní rodiny i většiny obyvatel italského maloměsta. Pro kamarádčino osvobození je ochotna udělat cokoliv, bez ohledu na pozdvižení, které její urputné a zdánlivě beznadějné snažení doprovází. Není však představa, že se domů vrátí stará Maddalena, zoufale naivní? Přežije jejich přátelství několikaleté odloučení a přestálé utrpení? A jaký osud čeká Francescu a Maddalenu ve společnosti ovládané předsudky, ideologií a strachem?
Volné pokračování bestselleru Dareba přináší silný příběh o přátelství, vzdoru a hledání svého místa ve světě zmítaném válkou a nenávistí. Příběh inspirovaný skutečnými osudy žen, které ve fašistické Itálii trpěly kvůli své odvaze nebýt poslušnými a mírnými loutkami. (anotace)
Připravila a moderuje Marie Bastlová.
Hostem byl Dominik Turza alias DJ Roxtar.
Natočeno 2026. Webová 12. 9. 2026 (Seznam Zprávy, 10:09 h.; 43 min.).
Lit.: Bastlová, Marie: Po klipu na Macinku mi přišly až tisíce hrubiánských hejtů, říká DJ Roxtar. In web Seznam Zprávy, 12. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jeho krátké hudební videoklipy se staly v posledních měsících hitem sociálních sítí. Dělá si v nich často ostrou legraci z politiky a publikum mu roste v desítkách tisíc. „Našel jsem volný prostor na trhu,“ říká DJ Roxtar.
Dominik Turza alias DJ Roxtar se už skoro 20 let živí mixováním hudby, až letos se ale vyhoupl mezi hvězdy sociálních sítí. Začal totiž v krátkých hudebních klipech glosovat kauzy české politiky, vtipně a leckdy dost ostře. A okamžitě našel publikum, na které přesně tohle funguje.
„Ta chvíle přišla v lednu u kauzy Petra Macinky a jeho nočních zpráv poradci prezidenta. Tehdy jsem se vrátil z dovolené, viděl tohle a strašně jsem se naštval. Tak jsem zalezl do studia, vzal počítač a řekl si: Já potřebuju udělat song, já to ze sebe potřebuju dostat ven,“ popisuje v podcastu Mediální cirkus Dominik Turza, jak vznikl jeho první úspěšný klip k politice. (…)
Powered by WordPress