Dokumentární pásmo o 1. krkonošské horolezecko-vědecké expedici do Himálaje. Napsali Emil Feuereisl a František Mareš. Dramaturg Jan Czech. Hudební improvizace Rudolf Leiter. Režie Ladislav Rybišar.
Účinkují Jiří Šrámek, Daša Neblechová, Jaroslav Konečný, Jaroslav Pešice, Petr Patera a Věra Kolečková.
Nastudovala Plzeň. Premiéra 25. 11. 1982 (Praha, 19:15 – 20:15 h.).
Co si myslí opozice o tom, že vláda zřejmě poruší zákon o rozpočtové odpovědnosti? Jaká očekávání se spojují s dalším kolem soudního projednávání vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka? Podpoří francouzští poslanci zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let? Moderují Šárka Fenyková a Tomáš Pavlíček.
Natočeno 2026. Premiéra 26. 1. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).
„Nejdřív chce člověk zapadat, ale postupně mu dojde, že je lepší nezapadnout a udělat si z handicapu svoji věc a být díky tomu lepší. Pomohl mi odchod z vesnice do města na střední uměleckou školu. Tam byli divní všichni a čím divnější, tím lepší. To mi hodně pomohlo,“ říká výtvarnice a tatérka Bára, která se narodila s jednou rukou bez lokte a s omezenou hybností v zápěstí a prstech. „Mně pomohlo, že jsem na střední našel komunitu, která mě přijala a cítil jsem se v ní bezpečně,“ to zase říká fotograf Danny, který se narodil s vrozenou srdeční vadou a v dětství ochrnul na pravou část těla. O jejich cestě životem budou dnešní Hovory. Moderuje Naděžda Hávová.
Natočeno 2026. Premiéra 26. 1. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Host: Sára Tkadlecová a Zosia Burska, jachtařky. Proč si zamilovaly tento adrenalinový a finančně nákladný sport? Jak se jim trénuje v zemi, která nemá moře? A kdy jim šlo doslova o život? Moderuje Jan Smetana.
Natočeno 2026. Premiéra 26. 1. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Libor Vondráček, poslanec za SPD. Je u nás ohrožována nebo omezována svoboda slova? Je na její ochranu třeba zřizovat zvláštní podvýbor poslanecké sněmovny? Moderuje Tomáš Pancíř.
Natočeno 2026. Premiéra 26. 1. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
David Pomahač představuje nominace na hudební ceny Apollo a Vinyla za rok 2025. ArtCafé Davida Pomahače se zaměří na čerstvý přehled toho nejzajímavějšího z domácí hudby. Zazní jména jako Amelie Siba, Black Tar Jesus nebo Ida The Young, která se objevují i v průnicích obou ocenění, stejně jako nová vlna výrazných objevů v čele s GUFRAU, matyášovými kamarády či Petrem Bursou. Vedle alb a singlů přijde řeč i na projekty přesahující samotnou hudbu a na to, jak pestrá a vzájemně propojená je dnes česká nezávislá scéna.
Natočeno 2026. Premiéra 26. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
„K čemu mi to v životě bude?“ Tuhle otázku znají rodiče školou povinných dětí velice dobře – hlavně, když se probírá učivo, které jim takzvaně na první dobrou nedává smysl. Odpadá tahle otázka u neformálního vzdělávání? Propojuje se tam víc poptávka dětí – byť podvědomá – a nabídka?
Natočeno 2026. Premiéra 26. 1. 2026 (ČRo Plus, 14:33 h.).
Štěrkovna Open Music a Rock for People zabodovaly v prestižní anketě o evropskou festivalovou cenu – European Festival Award. Jak tedy zorganizovat na evropské úrovni oceňovaný festival, aby zázemí ocenili jak vystupující, tak návštěvníci? Ptá se Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.
Hovoří David Moravec a Luděk Motyčka.
Natočeno 2026. Premiéra 26. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).
Vaše každodenní inspirace: Křivé zuby. Host: stomatolog MDDr. Jakub Hladík. Moderuje Tereza Stýblová.
Natočeno 2026. Premiéra 26. 1. 2026 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Jiří Weil. Dvě povídky z války ze sbírky Barvy. Účinkují Tomáš Drápela a Pavel Oubram. Režie Jakub Doubrava.
Natočeno 2026 (?). Premiéra 26. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 22 min.).
Lit.: Mačas, Dominik: Černá a bílá, Píseň na rozloučenou, Šanghaj, Ghetto a hranice a další povídky Jiřího Weila. In web ČRo 3 Vltava, 26. 1. 2026 (článek). – Cit.: Většina vybraných povídek se odehrává během okupace za druhé světové války a v době těsně po ní. Ve vyprávěních o Janu Amosu Komenském nebo o spisovateli a lékaři Jiřím Leopoldu Weiselovi se ovšem Jiří Weil noří do mnohem vzdálenější minulosti. Hlavními postavami jsou lidé vydědění a pronásledovaní vyšší mocí, které se nemohou bránit. Povídky jsme zařadili k letošnímu Mezinárodnímu dni památky obětí holcaustu. (…)
Spisovatel, novinář a překladatel Jiří Weil (1900–1959) byl zprvu přesvědčeným členem komunistického hnutí, po hořkém poznání reality přímo v Sovětském svazu a vyloučení z KSČ se stalinské ideologii vzdálil. Během druhé světové války čelil jako Žid nacistické perzekuci, deportaci se mu ale podařilo uniknout a do osvobození se skrýval. Po válce pracoval jako redaktor a později jako vědecký pracovník ve Státním židovském muzeu v Praze.
Přestože dílo Jiřího Weila padesátých letech čelilo politickým restrikcím, po jeho smrti se stalo předmětem obnoveného zájmu čtenářů. Kritický dokumentární román Moskva – hranice z roku 1937 ovšem přesto mohl znovu vyjít až na začátku 90. let.
„Byl to opravdu vypravěč příběhů,“ vzpomíná na Weila Jan Vladislav v Otevřeném deníku: 1977–1981, „…a všechny ty příběhy byly jeho, tak jeho, že se nakonec stěží dala odlišit pravda a báseň, skutečný osobní zážitek a jeho epické rozvedení. To ostatně platí i naopak, o tom, co vydával za svůj životopis a co taky procházelo touto postupnou epickou metamorfózou.“
Povídky jsme vybírali ze souborného vydání v chronologicky koncipovaných třináctidílných Spisech Jiřího Weila, které vydává nakladatelství Triáda. (…)
Dvě povídky ze sbírky Barvy z roku 1946. „Barvy jsou povídky z doby okupace. Vypravují o strachu, smrti, oběti, nízkosti a věci cti, statečnosti a slávy. Byly psány tužkou na útržcích papíru v nemocnici, kde jsem se skrýval, a v ilegálních bytech. Některé se ztratily a byly později znovu napsány. Jsou věnovány živým a mrtvým přátelům z let ponížení a boje,“ píše ke sbírce Jiří Weil. První vybraná povídka je dedikovaná architektu Hilaru Pacanovskému. Druhou Weil věnoval památce Alberta Vojtěcha Friče, který mu pomohl před okupanty na začátku čtyřicátých let tím, že ho naoko zaměstnal. (…)
Powered by WordPress