Host: Petra Horváthová, farmaceutka s holistickým přístupem ke zdraví. Čím ji překvapila Indie, kam opakovaně cestovala? Které tipy pro zdraví se pojí s různými ročními obdobími? A jak se doma vypořádali s leukémií jejich dcerky? Moderuje Barbora Chuecos.
Natočeno 2026. Premiéra 27. 1. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.). Repríza 25. 8. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
„Nenapsané paměti“ Adolfa Hoffmeistra jsou intimní zpovědí všestranné osobnosti, jež nejen bohatě prožila, ale i spoluutvářela kulturní svět dvacátého století. Knihu uspořádali jeho synové Adam a Martin Hoffmeisterovi společně s Tomášem Vrbou. Vychází z dobových dokumentů: dopisů, ilustrací, ukázek z literárního díla, fotografií i vzpomínek. Připravila Michaela Krčmová.
Natočeno 2026. Premiéra 27. 1. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).
Poznali se v době, kdy on už byl známou a úspěšnou personou našeho šoubyznysu a ona byla začínající nadějnou zpěvačkou. Ze spolupráce interpretky a textaře se postupem času vyklubalo dlouholeté přátelství ze kterého vzešla spousta nesmrtelných hitů. Na mistra nejen písňového textu Eduarda Pergnera zavzpomíná v Úžasných životech Jitka Zelenková. Připravila Kateřina Kubalová.
Natočeno 2026 (?). Premiéra 27. 1. 2026 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).
Hostem je Svatopluk Vnouček, místopředseda společnosti ČEPS. Jaký bude další osud uhelných elektráren Chvaletice a Počerady, které patří do skupiny Sev.en Pavla Tykače? A jaký je jejich význam pro českou energetickou síť? Moderuje Jana Klímová.
Natočeno 2026. Premiéra 27. 1. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Vaše každodenní inspirace: Odpovědnost za zimní úrazy. Host: advokátka Petra Peřinková. Moderuje Tereza Stýblová.
Natočeno 2026. Premiéra 27. 1. 2026 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Do divadla se lze vydat nejen za zážitkem z inscenace, ale třeba také za workshopy, setkáním s tvůrci, dramaturgickými úvody nebo intenzivními kurzy. Z jednoho takového intenzivního kurzu v Národním divadle s názvem ND Young vznikla tvůrčí platforma pro tvorbu inscenací, v nichž jsou hlavními protagonisty teenageři. Do ArtCafé o chystaném koprodukčním projektu Činohry Národního divadla, ND Young a Činohry Slovenského národního divadla s pracovním názvem D.E.M.O. si Dominika Mithofer pozvala divadelní lektorku Zuzanu Kráľovou, dramaturga Róberta Štefančíka a jednoho z účastníků Tomáše Kullu.
Natočeno 2026. Premiéra 27. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Čitelná Praha, což je jednotný informační a navigační systém v hlavním městě, vstupuje do další fáze. Po instalaci řady nových digitálních a statických prvků, které zjednodušují orientaci v přestupních uzlech, na vytížených zastávkách MHD i na pěších trasách, pokračuje projekt i letos. Jaké jsou ohlasy na dosavadní změny? Připravil Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.
Hovoří Filip Drápal a Tomáš Machek.
Natočeno 2026. Premiéra 27. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.). Repríza 3. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).
Připravil Matěj Skalický. Editace Kateřina Pospíšilová. Rešerše Stela Chvojková. Sound design Johann Foss. Hudba Martin Hůla, Johann Foss.
Hovoří redaktorka Kateřina Gruntová.
Natočeno 2026. Premiéra 27. 1. 2026 (ČRo Plus, 10:10 h.; 19 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: Co Babiš čeká, že uslyší v Čáslavi? Reportérka objasňuje spor o „lovce dronů“ pro Ukrajinu. In web ČRo Plus, 27. 1. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Někdo nemluví pravdu. Hrad, nebo vláda? Hádají se o letadla. Může, nebo nemůže Česko poslat bitevníky L-159 na Ukrajinu? Potřebujeme je? A pokud ne, proč je Kyjevu nedala už minulá vláda? Otázky pro redaktorku Kateřinu Gruntovou, která v Českém rozhlase monitoruje vše kolem armády. (…)
Jiří Weil. Dvě povídky o transportu. Večírek před odjezdem pro židovské děti a šílenství úředníka z Informací, který žádné informace nemá. Účinkují Matyáš Darnady a Jan Lukeš. Režie Jakub Doubrava.
Natočeno 2026. Premiéra 27. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 25 min.) k Mezinárodnímu dni památky obětí holcaustu.
Lit.: Mačas, Dominik: Černá a bílá, Píseň na rozloučenou, Šanghaj, Ghetto a hranice a další povídky Jiřího Weila. In web ČRo 3 Vltava, 26. 1. 2026 (článek). – Cit.: Většina vybraných povídek se odehrává během okupace za druhé světové války a v době těsně po ní. Ve vyprávěních o Janu Amosu Komenském nebo o spisovateli a lékaři Jiřím Leopoldu Weiselovi se ovšem Jiří Weil noří do mnohem vzdálenější minulosti. Hlavními postavami jsou lidé vydědění a pronásledovaní vyšší mocí, které se nemohou bránit. Povídky jsme zařadili k letošnímu Mezinárodnímu dni památky obětí holcaustu. (…)
Spisovatel, novinář a překladatel Jiří Weil (1900–1959) byl zprvu přesvědčeným členem komunistického hnutí, po hořkém poznání reality přímo v Sovětském svazu a vyloučení z KSČ se stalinské ideologii vzdálil. Během druhé světové války čelil jako Žid nacistické perzekuci, deportaci se mu ale podařilo uniknout a do osvobození se skrýval. Po válce pracoval jako redaktor a později jako vědecký pracovník ve Státním židovském muzeu v Praze.
Přestože dílo Jiřího Weila padesátých letech čelilo politickým restrikcím, po jeho smrti se stalo předmětem obnoveného zájmu čtenářů. Kritický dokumentární román Moskva – hranice z roku 1937 ovšem přesto mohl znovu vyjít až na začátku 90. let.
„Byl to opravdu vypravěč příběhů,“ vzpomíná na Weila Jan Vladislav v Otevřeném deníku: 1977–1981, „…a všechny ty příběhy byly jeho, tak jeho, že se nakonec stěží dala odlišit pravda a báseň, skutečný osobní zážitek a jeho epické rozvedení. To ostatně platí i naopak, o tom, co vydával za svůj životopis a co taky procházelo touto postupnou epickou metamorfózou.“
Povídky jsme vybírali ze souborného vydání v chronologicky koncipovaných třináctidílných Spisech Jiřího Weila, které vydává nakladatelství Triáda. (…)
Dvě povídky o transportu. První se odehrává v židovské nemocnici, kde je útulek osiřelých dětí. Jednoho dne přichází rozkaz, že všechny musí nastoupit do transportu. Personál nemocnice s tím nemůže nic dělat. Jediné, co mohou podniknout, je večírek pro děti na rozloučenou.
„Weilovy osobní zážitky se měnily domýšlením a vyprávěním v povídky,“ vzpomíná Jan Vladislav, „jednou z nich byl oblíbený příběh o úředníčkovi na Židovské obci, který má podávat lidem určeným pro transport informace, které sám nezná. Postižení mu to ovšem nevěří a on se jim to marně snaží vysvětlit.“ Jiří Weil příběh zpracoval v povídce Šanhghaj. (…)
Hostem je Jan Spratek, popularizátor kosmonautiky, který stál mimo jiné i za misí Zero G. Jak blízko má Česko k samostatné cestě do vesmíru a třeba na Měsíc? Proč byl tento test stavu beztíže pro český vesmírné snažení důležitý? A jak velká je dneska česká stopa ve vesmíru? Moderuje Lucie Výborná.
Natočeno 2026. Premiéra 27. 1. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Powered by WordPress