Všechny hotely mají svou historii i legendy, … a patrně také svou duši i svá tajemství. Z vlastních rešerší připravila Eliška Závodná.
Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 14. 2. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:15 – 11:00 h.); 2. dílu 21. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 9:30 – 10:15 h.); 3. dílu 18. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 9:30 – 10:15 h.); 4. dílu 9. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 10:00 h.); 5. dílu 20. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:30 – 9:15 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Obsah: 1. Hotel v evropské literatuře – bydliště. Hotel Graben ve Vídni a básník Peter Altenberg. Nejenom on, ale i jiní prožili téměř celý svůj život v hotelových pokojích a kavárnách. – 2. Hotel v evropské literatuře: Berlínský Adlon, místo, kde se odehrávala napínavá knižní dramata i filmové příběhy. A také nezapomenutelná, milovaná, nenáviděná, obdivovaná Hedda Adlon. – 3. Hotel v evropské literatuře: stavba v hlavní roli, jako kulisa událostí i jeviště. Ale také jako společenské zrcadlo. – 4. Hotel v evropské literatuře, ale také azyl pro vyhnance, na příkladu osudů Josepha Rotha a Klause Manna. – 5. Hotel v evropské literatuře, ale také azyl pro vyhnance, na příkladu osudů Josepha Rotha a Klause Manna II.
Lit.: Závodná, Eliška: Račte se ubytovat! Pozvánka do literárního bydliště, pomníku i panoptika. In web ČRo 3 Vltava, 20. 6. 2026 (článek). – Cit.: „Hotely jsou vlastně pomníky doby, někdy útočiště, jindy epicentrum dění,“ prohlašuje rakouský básník a komparatista Raoul Schrott. Jisté je, že všechna „místa, kde se za úplatu poskytuje ubytování,“ mají svoji historii.
Mnohé z hotelů oplývají legendami i bizarními historkami a nemálo jich ve své „paměti místa“ uchovávají tajemství. Pětidílný cyklus z vlastních rešerší připravila Eliška Závodná.
1.díl: Hotel Graben ve Vídni a básník Peter Altenberg
Duší bohém, spisovatel dotvářející dobový kolorit Vídně, to byl Peter Altenberg. Když se ho ptali na adresu, odpovídal: „Kavárna Central, Vídeň I.“ Neměl dokonce ani vlastní bydlení, jak uslyšíme, zdržoval se v malém, levném hotelovém pokoji a mezi přáteli se o něm říkalo: „Když Altenberg není v kavárně, je na cestě tam.“
2.díl: Adlon v Berlíně a milovaná, nenáviděná i obdivovaná Hedda
Berlínský Hotel Adlon měl ohromit Berlín, Evropu i svět. Výhodné místo v centru města i odhodlání stavitele a majitele hotelu Lorenze Adlona k tomu v roce 1907, kdy se v něm ubytovali první hosté, spolu s podporou pruského císaře Viléma II., dávaly nejlepší podmínky. Jenže začínalo neklidné a válečné 20. století.
Po návštěvnících jako Charlie Chaplin, Josephine Baker nebo Marlene Dietrich osudy místa poznamenali opilí sovětští vojáci i rozdělení světa po roce 1945. Nechte se pozvat do míst, kterými „kráčely dějiny“ a v jejichž kulisách se odehrávala napínavá knižní dramata i filmové příběhy.
3.díl: Hotel jako společenské zrcadlo, kulisa i jeviště
„Polovina lidstva teď žije v hotelu. Je to příjemné. Jednak je to něco jiného a pak – není to jako doma. Mnozí lidé se zlobí, když to není jako doma, ale jiní si to právě proto užívají. Vždyť, pro co jiného bychom byli na světě, než abychom i něco zažili?“
I pro autora těchto slov, francouzského novináře a spisovatele pocházejícího z Alsaska, Victora Auburtina, byl hotel kulisou i jevištěm, inspirací i společenským zrcadlem.
4. díl: Azyl pro vyhnance – Joseph Roth a Klaus Mann
Joseph Roth (1894-1939) tentýž den, kdy byl Adolf Hitler jmenován říšským kancléřem, emigroval do Paříže a v dopise Stefanu Zweigovi napsal: „Je jasné, že se blíží velká katastrofa a všechno to vede k nové válce. (…) Nedělejte si žádné iluze: vládne peklo.“ S přednáškami varujícími před nacismem putoval do Polska nebo Holandska. V květnu 1939 se zhroutil a brzy nato zemřel.
Klaus Mann (1906-1949). Pro počátky jeho literární tvorby nebylo prostředí nastupujícího nacismu příznivé. Mannovi byli v roce 1933 nuceni odejít do emigrace. Klaus Mann pobýval v Amsterodamu, Curychu, Paříži, Praze, od roku 1936 v USA. Dne 21. května 1949 se ve věku 42 let, osamělý a vyčerpaný, v hotelu na francouzském Azurovém pobřeží předávkoval prášky na spaní.
5.díl: Peklo v hotelu aneb Výhra, která nepotěšila (alternativní název Hotel duší velkoměsta i místem krize identity)
Humoristický román Tři muži ve sněhu Ericha Kästnera vychází ze skutečného příběhu, který spisovatel publikoval v novinách Berliner Tageblatt v roce 1927. Zápletka se odvíjí od výhry v reklamní soutěži, kterou je několikadenní pobyt v alpském hotelu. Excentrický milionář předstírá, že je chudý, aby poznal reakce hostů i personálu hotelu. Ti se nepředvedou v přívětivém světle, nechtěného hosta šikanují a trápí. Kniha Ericha Kästnera se stala velmi úspěšnou, byla překládána do mnoha jazyků, a v tehdejším Československu byl podle ní, v roce 1936, natočený stejnojmenný film v režii Vladimíra Slavínského.