Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

18. 4. 2026

Ranní interview – Petr Souček (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 14:52

Připravil Vojtěch Bidrman.

Hovoří hlavní projektant Petr Souček.

Natočeno 2026. Premiéra 18. 4. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 6 min.).

Lit.: opa – Bidrman, Vojtěch: Nový most přes Vltavu vsadil na kubismus a bílý beton. „Tvarování je mimořádné,“ říká projektant. In web ČRo 1 Radiožurnál, 18. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Most ukrývá pevnou jízdní dráhu pod asfaltem. Koleje se tak budou moct vyměnit, aniž by se poškodila konstrukce mostu, vysvětluje hlavní projektant Petr Souček.

Přes Vltavu v Praze vede už dvacet osm mostů. Nejnověji i ten Dvorecký, který byl včera slavnostně otevřený a dnes už je v běžném provozu. V dopravní špičce po něm projede až sto autobusů a tramvají za hodinu. Auta na něj ale nesmějí. „Most by je přitom snesl. Hlavní část zatížení tvoří jeho vlastní tíha. Není ale pro ně určený,“ říká hlavní projektant stavby Petr Souček ze společnosti Pontex. Jak náročné projektování bylo? A proč byl použit bílý beton? (…)

Strýček z nebe (2023)

Filed under: Povídky — Přemek @ 14:15

Karel Klostermann. Povídka. Dramaturgie Martina Toušková. Zvukový mistr Michal Kolář. Režie Martina Schlegelová.

Čte Pavel Oubram.

Premiéra 16. 7. 2023 (ČRo České Budějovice, 14:05 h.) v cyklu Čtení na neděli ke 100. výročí autorova úmrtí. Repríza 19. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Toušková, Martina: Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna. In web ČRo 3 Vltava, 18. 4. 2026 (článek). – Cit.: Příběh o staré čarodějnici, po níž se jedné mlhavé noci slehla zem a vyprávění o „vykutáleném“ strýčkovi, který věděl, jak si zajistit péči a zájem o svoji osobu. (…)

Karel Klostermann (1848–1923) strávil velkou část svého mládí ve vnitřní Šumavě a zažil tam situace a scenérie, které mu po celý život nevymizely z paměti. Mezi nejsilnější zážitky patřily i ty, které mu připravila sama šumavská příroda. (..)

Autor sám sebe skromně označoval za pouhého zprostředkovatele příběhů, které slýchal nebo je sám prožil. A tenhle o staré čarodějnici z Kaltenbachu (Nově Hutě na Vimpersku) je jedním z nich. Povídka Zmizela vyšla v povídkovém souboru Urvané listy v roce 1908. Poprvé byla publikována časopisecky v roce 1889 pod německým názvem Verschwunden. (…)

Lit.: Toušková, Martina: Karel Klostermann: Strýček z nebe. Povídka o „vykutáleném“ strýčkovi, který si uměl zajistit péči a pozornost. In web ČRo České Budějovice, 16. 7. 2023 (článek) – Cit.: Pro peníze se ledaskdo zapře a přemůže… Stále platný námět zpracoval ve svém příběhu „básník Šumavy“, spisovatel Karel Klostermann. U příležitosti 100. výročí autorova úmrtí uvádíme v premiéře rozhlasovou verzi povídky Strýček z nebe.

Příběh z drsného Pošumaví vypráví o stejně drsné touze po penězích a jednom „vykutáleném“ strýčkovi, který věděl, jak si zajistit péči a zájem o svoji osobu.

Strýček z nebe vyšel poprvé pod názvem Cesta do nebe v časopise Národní obzor v roce 1907. O tři roky později byl text zařazen do povídkové knížky Odyssea soudního sluhy.

Rozhlasovou podobu dostala povídka na jaře 2023 ve studiu Českého rozhlasu České Budějovice. Text načetl herec Jihočeského divadla Pavel Oubram.

„Kdo z těch krajin nepochází, málokdo o nich zvěděl a slýchal. Kamenitá poušť, od světa odloučená, bývalých svých lesů zbavená. Na skalnatých svazích, mezi haldami šedé ruly políčka jako dlaně, obehnaná vysokými hradbami z nanášeného kamení. Roztroušené chaloupky, bídné, chudičké, s polozborcenými šindelovými střechami. Ale v sousedství staří velikáni staré Šumavy, na jihu Boubín a Schreiner, že bys jich rukou dosáhl, zdá se ti, a na severu, v mlhovité dáli, Javorník…“ (…)

Zmizela (2023)

Filed under: Povídky — Přemek @ 14:10

Karel Klostermann. Příběh o staré šumavské čarodějnici, po níž se jedné mlhavé noci slehla zem. Připravila Martina Toušková. Režie Jakub Doubrava.

Účinkuje Ivan Řezáč.

Nastudovala Plzeň v roce 2023. Premiéra 8. 7. 2023 (ČRo Plzeň, 18:04 h.; 29 min.) v cyklu Povídka na sobotu. Repríza 18. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Toušková, Martina: Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna. In web ČRo 3 Vltava, 18. 4. 2026 (článek). – Cit.: Příběh o staré čarodějnici, po níž se jedné mlhavé noci slehla zem a vyprávění o „vykutáleném“ strýčkovi, který věděl, jak si zajistit péči a zájem o svoji osobu. (…)

Karel Klostermann (1848–1923) strávil velkou část svého mládí ve vnitřní Šumavě a zažil tam situace a scenérie, které mu po celý život nevymizely z paměti. Mezi nejsilnější zážitky patřily i ty, které mu připravila sama šumavská příroda. (..)

Autor sám sebe skromně označoval za pouhého zprostředkovatele příběhů, které slýchal nebo je sám prožil. A tenhle o staré čarodějnici z Kaltenbachu (Nově Hutě na Vimpersku) je jedním z nich. Povídka Zmizela vyšla v povídkovém souboru Urvané listy v roce 1908. Poprvé byla publikována časopisecky v roce 1889 pod německým názvem Verschwunden. (…)

Lit.: Toušková, Martina: Karel Klostermann: Zmizela. Příběh o staré šumavské čarodějnici, po níž se jedné mlhavé noci slehla zem. In web ČRo Plzeň, 9. 7. 2023 (článek). – Cit.: Karel Klostermann (1848-1923) strávil velkou část svého mládí ve vnitřní Šumavě a zažil tam situace a scenérie, které mu po celý život nevymizely z paměti. Mezi nejsilnější zážitky patřily i ty, které mu připravila sama šumavská příroda. (…)

„Nedojeli doprostřed cesty, když nastala jedna z charakte­ristických pro vysoké planiny a močály šumavské proměn počasí: déšť pojednou přestal a skoro tímže rázem půda se počala pařit, jako by chtěla vrátit nebesům veškero vlhko, jehož se jí bylo dostalo. Deset minut neuběhlo a celá údolina se naplnila hustou valící se mlhou. Na tři kroky nebylo lze prozříti touto příšernou atmosférou. Louky, lesy, mýti­ny i močály, stromy a křoviny, potok i potroušené na svazích domky, samy svahy a samo nebe k tomu, vše zmizelo v bělošedých, večerním soumrakem ztemnělých, ti­še vroucích hmotách.“

Autor sám sebe skromně označoval za pouhého zprostředkovatele příběhů, které slýchal nebo je sám prožil. A tenhle o staré čarodějnici z Kaltenbachu (Nově Hutě na Vimpersku) je jedním z nich. „Neumím naprosto vynalézat ani typů, ani povah, ani událostí; toho daru se mi nedostalo. Osoby, jež předvádím svým čtenářům, existovaly; a co ve svých románech a povídkách vypravuji, se také stalo; já jsem to pouze kombinoval, uspořádal a v jakýsi celek upravil.“

Povídka Zmizela vyšla v povídkovém souboru Urvané listy v roce 1908. Poprvé byla publikována časopisecky v roce 1889 pod německým názvem Verschwunden.

Host Radiožurnálu – Václav Pavlík (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 14:03

Hostem je Václav Pavlík. Věnuje se tajemstvím vesmíru, zkoumá černé díry a publikuje v prestižních vědeckých časopisech. A přesto ? nebo možná právě proto ? píše pohádky pro děti. Jak se rodí příběhy o nenasytné černé díře? A čím se liší jazyk vědecké studie od jazyka pohádky? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2026. Premiéra 18. 4. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.; 27 min.).

Lit.: opa – Kroc, Vladimír: Polární záře jako kožich lišek, černá díra jako otesánek. „Hledal jsem způsob, jak dětem přiblížit vesmír,“ říká astrofyzik Pavlík. In web ČRo 1 Radiožurnál, 18. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Dlouhou dobu působím v astronomické olympiádě, kde pracujeme se žáky základních a středních škol, ale ty úplně nejmenší děti jsme vlastně neměli pokryté,“ vysvětluje astrofyzik Václav Pavlík počátky nápadu psát vesmírné pohádky. Jak dětem vysvětluje nekonečno nebo černou díru? Jaká je role umělé inteligence v současné astrofyzice? A co cítil při pozorování letu Artemis II? (…)

Osobnost Plus – Michaela Klevisová (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 14:01

Michaela Klevisová, spisovatelka. Vraždu, která naruší klid v jihočeské vesnici, vyšetřuje šarmantní kriminalistka Tereza Fabiánová, jejíž předobraz autorka našla v Českém rozhlase. Její román Letní slunovrat je nominovaný na cenu Magnesia Litera v kategorii Detektivka. Co podle ní nesmí v žádném správném detektivním příběhu chybět? Proč by se nepustila do true crime? A čím ji fascinují poválečné Sudety, kam směřuje svůj další román? Moderuje Světlana Witowská.

Natočeno 2026. Premiéra 18. 4. 2026 (ČRo Plus, 10:33 h.; 27 min.).

Lit.: esta – Witowská, Světlana: Klevisová o své knize: Byla jsem unavená z vciťování se do muže. Chtěla jsem šarmantní kriminalistku. In web ČRo Plus, 18. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nejkratší noc v roce může být také poslední – láká anotace k přečtení poslední kniha spisovatelky Michaely Klevisové Letní slunovrat. Obsahuje vesnickou idylu, vraždu i pohanské rituály. „Pověrčivá nejsem, ale kdy jsem přemýšlela o tématu pro další detektivku, vzpomněla jsem si na tajemné balvany z dětství. A bylo pro mě dobrodružství zjišťovat, co všechno souvisí s energetickými místy v krajině,“ přiznává v Osobnosti Plus autorka knihy nominované na cenu Magnesia Litera.

Letní slunovrat je zároveň její první knihou, v níž vystupuje hlavní ženská hrdinka. Vyšetřovatelka Tereza Fabiánová nahradila předchozího protagonistu, detektiva Bergmana, a odstartovala novou knižní trilogii. (…)

Tobogan – Autoři knižních bestsellerů (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 13:57

Hosty pořadu jsou Marie Doležalová, Tomáš Šebek, Vojtěch Bernatský, Michal Horák a držitel ceny Magnesia Litera Miroslav Hlaučo. Moderuje Aleš Cibulka.

Natočeno 2026. Premiéra 18. 4. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Dobré dopoledne s ČRo Brno – Roman Dragoun (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 13:15

Připravila Jarka Vykoupilová.

Hovoří zpěvák, hudebník a skladatel Roman Dragoun.

Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 16. 4. 2026 (ČRo Brno, 11:04 h.; 27 min.).

Lit.: lop – Vykoupilová, Jaroslava: Roman Dragoun: „Já jsem v podstatě veselý člověk a zpívám takový dumky“. In web ČRo Brno, 16. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) „Snažím se, aby lidem moje hudba dávala radost, sílu a naději. Myslím si, že se to díky textům Milana Prince a mého táty daří,“ říká Roman Dragoun. Zpěvák, hudebník a skladatel oslavil 70 let. K nim si nadělil biografii, která nese název Roman Dragoun. Rockový apoštol. „Jsou v ní vzpomínky vlastně od dětství až doteď. Moc se mi do toho nechtělo, protože jsou tady daleko důležitější lidi než já. Ale nakonec to dopadlo krásně a v knize bude i docela dost legrace,“ říká.

Na Libici za Slavníkovci (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:12

Do desátého století a na slavníkovské hradiště se vydá Jan Mařík, ředitel Archeologického ústavu Akademie věd ČR a autorka pořadu Tamara Salcmanová.

Natočeno 2026. Premiéra 18. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:50 – 9:30 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Brněnská jedenáctka – Nečekané střídání? (2026)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Přemek @ 10:23

Brnem tento týden zatřáslo několik událostí. A všechny probereme v podcastu Brněnská jedenáctka! Připravil Tomáš Kremr.

Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 17. 4. 2026 (ČRo Brno, 11:00 h.; 13 min.).

Lit.: Kremr, Tomáš: „Nejšílenější zastupitelstvo.“ Komu vadí sudetský sjezd v Brně? In web ČRo Brno, 17. 4. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Víc naštvaných lidí než politiků mimořádně přišlo na schůzi brněnských zastupitelů. Na otevření sálu čekali i víc než hodinu před začátkem jednání. Přišli si stěžovat na plánovaný sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení, který se má v Brně odehrát. Komu a co na tom vadí? A kdo to obhajuje? Další téma Brněnské jedenáctky: Primátorka Vaňková už nebude bojovat o své křeslo, náhradnice všechny zaskočila. Na závěr hádanka: Víte, kde v centru Brna hnízdí přísně chránění sokoli?

Galerie osobností – Vladimír Beneš (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 9:28

Připravil Jiří Kubík.

Hovoří neurochirurg Vladimír Beneš.

Natočeno 2026. Webová premiéra 18. 4. 2026 (Seznam Zprávy, 8:30 h.; 44 min.).

Lit.: Kubík, Jiří: „Část mozku dnes vypínáme. A může nás to změnit.“ Neurochirurg Beneš varuje. In web Seznam Zprávy, 18. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Má za sebou tisíce operací. Přesto říká, že fungování mozku – včetně vědomí – stále nerozumíme. A že technologie mění to, jak mozek používáme, a povede to k jeho zmenšení.

Vladimír Beneš přes čtyřicet let vede operace, při nichž rozhodují milimetry. A právě zkušenost z oboru neurochirurgie ho vede k úvahám, které přesahují samotnou medicínu a které zmiňuje v rozhovoru pro Galerii osobností.

Mozek dokážeme operovat, ale nerozumíme mu. „Máte 86 miliard neuronů a my neumíme ani definovat vědomí,“ říká. Anatomii se podle něj chirurg naučí – je stabilní, opakovatelná. To podstatné ale zůstává záhadou: „To, co u pacientů operujeme, známe. To, co z něj dělá člověka, ne.“ (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress