Josef Kocourek. Fantaskní smyslně expresivní povídka z pozůstalosti autora, pro něhož bylo v jeho krátkém životě psaní vším. Účinkuje Pavel Oubram. Režie Jakub Doubrava.
Natočeno 2026. Premiéra 8. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 28 min.) v cyklu Povídky klasiků.
Jaké to bylo, když do Československa před rokem 1989 přijížděly návštěy ze Západu, z Afriky nebo Asie? Kim Ir-sen, Ho Či Min, Louis Armstrong, Fidel Castro nebo Roberto Mugabe. Ti všichni byli v Praze. Jejich návštěvy připomene František Šedivý a Radim Štícha.
Natočeno 2026. Premiéra 8. 5. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus.
Sváteční zastavení nad oblíbenými nahrávkami Libora Boučka. Připravila Jitka Novotná.
Natočeno 2026. Premiéra 8. 5. 2026 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Tragická místa Druhé světové války se stala mocnou inspirací pro dva skladatele z někdejšího Československa. Na programu: Miloš Vacek: Svědomí světa, symfonická báseň na paměť vyhlazení Lidic a Ležáků. – Ilja Zeljenka: Osvětim, kantáta pro dva recitátory, sbor a orchestr. Díla i jejich autory představuje Vojtěch Babka.
Natočeno 2026. Premiéra 8. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:25 – 18:00 h.).
Historik a publicista Jindřich Marek připomene klíčové okamžiky konce druhé světové války. Jak vypadalo osvobozování Československa 8. května 1945? A jaké byly osudy československých vojáků, kteří bojovali doma i v zahraničí? Moderuje Jan Pokorný.
Natočeno 2026. Premiéra 8. 5. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Host: Dagmar Raupachová, advokátka, praneteř Jana Kubiše. Co jí přivedlo k právu a jaká byla její cesta k advokacii? S jakými nejčastějšími právními problémy se na ní lidé obracejí? A jaké změny v legislativě by podle ní mohly lidem nejvíce pomoci? Moderuje Marek Němec. Pořad není vysílán živě.
Natočeno 2026. Premiéra 8. 5. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Summit NATO v Ankaře vyvolal spor mezi prezidentem a premiérem. Petr Pavel chce jednat o společné cestě, Andrej Babiš prosazuje vládní delegaci. Kdo bude v Ankaře mluvit za Českou republiku? V Británii sčítají hlasy v místních volbách. Vládnoucí Labouristická strana v nich nejspíš výrazně oslabí. Bude to znamenat i konec premiéra Keira Starmera, jak předpovídali někteří komentátoři? Tři torpédoborce amerického námořnictva propluly Hormuzským průlivem. Íránské síly se pokusily jim v tom zabránit. Zaútočily na ně raketami, drony a rychlými čluny. Torpédoborce palbu opětovaly a zasáhly i cíle na pobřeží. Bylo to jen takové přátelské poklepání, jak tvrdí americký prezident Trump? Moderuje Martin Matějka.
Natočeno 2026. Premiéra 8. 5. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Květnový bonusový seriál připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Natočeno 2026. Webová premiéra 1. dílu 8. 5. 2026 (Přepište dějiny, 35 min.); 2. dílu 15. 5. 2026 (Přepište dějiny); 3. dílu 22. 5. 2026 (Přepište dějiny).
Obsah: 1. Národní fronta – 2. Kampaň – 3. Volební neděle –
Pozn.: 1. Před osmdesáti lety se konaly volby, kdy šlo opravdu o hodně. Poslední volby před komunistickým pučem a čtyřiceti lety diktatury. Dalo se poznat, o jak hodně jde? A nebylo vlastně už jasné, že když více než rok před tím vznikla Národní fronta, takže už vlastně o skutečné volby nešlo? Podíváme se na to celé v květnovém bonusovém seriálu. Začneme už v Moskvě rok a půl před volbami.
2. Mohla rok po válce něco ovlivnit volební kampaň, nebo nebylo o co hrát? Máte politickou scénu, kde mohou být jen předem povolené strany a kde volby nerozhodují o koalici a opozici, ale o síle stran v rámci vlády. K čemu pak jsou takové volby? A kdo vedl jakou kampaň? Malá nápověda: Komunisté byli jedničky už před volbami.
3. Den voleb. Volič rozhodl, karty jsou rozdány, je to tak, jak to je… Jako vždycky prostě. Přesto v roce 1946 bylo leccos jinak, než asi mnozí čekali. Proč stačilo komunistům nakonec vyhrát hlavně v českých zemích a proč ani jejich porážka na Slovensku k ničemu nebyla? A šlo nekomunistům o to krotit populisty, nebo jimi byli sami? Ve třetí části květnového bonusového seriálu se zaměříme na to, jak to Češi (bez Slováků) v roce 1946 spočítali demokracii.
4. (anotace)
Daphne du Maurier. Kompletní audiokniha. Překlad Ladislav Bezpalec. Ilustrace Dana Ledl alias Myokard. Režie Markéta Jahodová.
Čte Denisa Barešová.
Natočeno 2026. Vydal OneHotBook 27. 4. 2026 (1 CD MP3, katalogové č. AK840; EAN 8594169488400; celková délka nahrávky 12 hodin 17 minut). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Blatům vládne bestie. Ona však ovládá sama sebe ještě líp…
Jako ptáče v kleci tu dře jen za byt a stravu. Mary Yellanová sem přijela, protože se coby osiřelá třiadvacetiletá žena neměla v Anglii za vlády regenta Jiřího IV. kam vrtnout. Jenže v zájezdní hospodě Jamajka v půli cesty mezi Launcestonem a Bodminem panují divné rodinné poměry: strýc Joss je hrubián a tetička Patience jako by vážně byla pouze jeho hluchoněmým stínem. Lidé se podniku s mizernou pověstí na hony vyhýbají a taky okolní krajina se ho děsí – kopce samou hrůzou zkameněly, vřes zakrněl a zbylé námitky přírody spolykaly slatě. A co se děje v ostře střežené komnatě, kam smějí leda strýcovi kumpáni? Dívka tvrdá jako křemen má pro strach uděláno a o Vánocích roku 1815 vypátrá, že se v ní slézají vrahouni olupující lodě zahnané mezi severocornwallské útesy. Vše sice nasvědčuje tomu, že bandu pašeráků řídí mnohem mazanější bestie než věčně opilý hostinský, ale co si s tím vědomím v odlehlé pustině počít? Srdce by mělo být Mary nejprozřetelnějším rádcem při váhání, zda se svěřit smírčímu soudci, či raději laskavému vikáři zvláštního vzezření. Nebo snad drzému zlodějíčkovi koní, bratrovi vykutáleného krčmáře?
Z radosti nad tím, jakou krásu vidí spisovatel z okna své pracovny, se zrodila už nejedna perla světové literatury. Autorčina první gotická romance věnovaná milovanému Cornwallu záhy uhranula i režiséra Alfreda Hitchcocka, jenž už v roce 1939 do hlavní role stejnojmenného filmu obsadil Maureen O’Harovou. Od té doby se příběh o neohrožené hrdince čelící bažinám i vášním dočkal řady dalších adaptací. (anotace)
Připravily Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.
Natočeno 2026. Webová premiéra 6. 5. 2026 (Respekt.cz, 61 min.)
Lit.: Lauder, Silvie – Plíhalová, Markéta – Zanga, Clara: Koupím tradiční ženu. Hledání partnerek v chudší cizině léčí zklamání z moderních vztahů. In web Respekt.cz, 6. 5. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ženy XYZ #43: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.
Ženy XYZ #43: Sestavit si rozpočet, nastudovat místo a kulturu, sebrat pas a vyrazit. Tzv. passport bros pojímají hledání partnerky jako obchodní projekt, v němž vyhodnocují náklady a přínosy. Američanům či Evropanům v této rovnici dlouho vycházejí jako ideální ženy z Thajska nebo Vietnamu. Na transakci založené vztahy ale nejsou doménou pouze západních mužů: mladší partnery si v Africe hledají také bohaté Evropanky, po nevěstách v jiných zemích se rozhlížejí také muži z Číny nebo Indie. O tom, jestli je pro passport bros stále zajímavé i Česko a kde jsou kořeny tohoto fenoménu debatují redaktorky Respektu Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder.
Powered by WordPress