Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Gérard de Nerval v novém překladu. Čtyřsvazkový projekt začalo vydávat nakladatelství Malvern roku 2023. Kromě romanisty Jiřího Pelána se Nervalových textů ujali také Václav Jamek a Eva Blinková Pelánová. Proč byl francouzský spisovatel tolik fascinován německou mytologií? V čem spočívá originalita jeho psaní, kterou později obdivovali surrealisté? Jak důležitá byla pro jeho pozdější vývoj práce na překladu Goethova Fausta? Nejen na tyto otázky hledá odpovědi Petr Šmíd.

Hovoří romanista a překladatel Jiří Pelán.

Natočeno 2026. Premiéra 24. 10. 2026 (ČRo 3 Vltava, 9:30 – 10:15 h.; 45 min.) v cyklu Víkendová příloha.

Rozhovor s Petrem Veselým o textových kresbách. Připravila Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 24. 10. 2026 v rámci pořadu (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 21 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Jitroceli, jitroceli… Petr Veselý vystavuje v Knihovně Jiřího Mahena v Brně své textové kresby. In web ČRo Brno, 24. 10. 2026 (článek). – Cit.: (…) Název výstavy textových kreseb brněnského malíře a básníka Petra Veselého zní Jitroceli, jitroceli… Pojmenování je převzato z básně Jakuba Demla z jeho sbírky Moji přátelé. Těmi Demlovými přáteli byly rostliny, květiny, houby.

O přírodě se ale s Petrem Veselým nebavíme. O to více se toho z rozhovoru dozvíte o výtvarném umění, konkrétně textových kresbách a jejich různých variacích, kolážích, a to nejen o těch, které si můžete do 30. října sami prohlédnout v přízemí a na ochozu Knihovny Jiřího Mahena na Kobližné ulici v Brně.

Mimochodem, v roce 2023 vydalo nakladatelství Books and Pipes reprezentativní monografii Petra Veselého, jejíž autorkou je Barbora Kundračíková. Výbor téměř dvou stovek jeho prací v obrazové části publikace je doplněn několika eseji. (…)

Putování za pomníky Karla Havlíčka s historikem Janem Šindelářem připravila Jarmila Konrádová.

Natočeno 2026. Premiéra 24. 10. 2026 (ČRo 3 Vltava, 9:10 – 9:30 h.; 24 min.) v cyklu Víkendová příloha.

Lit.: kon (= Konrádová, Jarmila): V Borovského stopách. Čtyřicetkrát Havlíček, z Borové přes Brixen do Chicaga. In web ČRo 3 Vltava, 24. 10. 2026 (článek). – Cit.: V roce 1862 se v malé obci Borová u Přibyslavi konala velká slavnost. Šest let po smrti Karla Havlíčka se tu na jeho rodném domě odhalovala pamětní deska. Do Borové se tehdy sjely významné osobnosti českého národního hnutí a byla to důležitá událost pro celou vlasteneckou společnost. (…)

Policejní zpráva – neboť ostražitá rakouská policie byla samozřejmě na místě – uvádí, že slavnosti se zúčastnilo 20 až 25 tisíc lidí. Na tehdejší dobu ohromný počet.

Nejen o tom, ale o všech připomínkách Karla Havlíčka ve veřejném prostoru, hovoří v pořadu nazvaném „V Borovského stopách“ historik Jan Šindelář. Havlíčkových soch a pamětních desek je podle něj v Čechách a na Moravě více než čtyřicet. Na dvou místech je Havlíček připomínán i v zahraničí: jednak v Brixenu, ale také v Chicagu, městě s početnou českou komunitou, kde na břehu Michiganského jezera stojí Havlíčkova socha už od roku 1911.

Vyprávění Jana Šindeláře, který samozřejmě řadu těch míst navštívil, může být i pro rozhlasové posluchače impulzem k zajímavým výpravám za slavným novinářem, spisovatelem a politikem.

Broumov s osmisetletou tradicí, kterou se prolínají české, německé a polské kulturní vlivy, je město v krajině pískovcových skal, barokních památek a a mimořádného kulturního dědictví. Na procházku minulostí i přítomností místa zve Eliška Pilařová.

Natočeno 2026. Premiéra 24. 10. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:20 – 9:10 h.; 50 min.) v cyklu Víkendová příloha.

Bezprostředně zažil politické pronásledování, výslechy, sametovou revoluci i války na Balkáně. Byl přítelem Václava Havla. Novinář, pedagog a disident Jan Urban dnes sleduje svět, ve kterém slova politiků ztrácejí váhu a fakta ustupují provokacím. Má ještě poctivá žurnalistika šanci obstát v konkurenci sociálních sítí? A jak jeho zkušenost válečného reportéra ovlivnila jeho nekompromisní pohled na politiky? Moderuje Tatiana Čabáková.

Natočeno 2026. Premiéra 22. 10. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Lit.: jud – Čabáková, Tatiana: Z Havla se stala ikona. V politice ale ztratil schopnost poslouchat a byl sólista, říká Urban. In web ČRo Plus, 22. 10. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Patřil k zakladatelům Občanského fóra, po revoluci se ale rozhodl odejít z politiky a vrátil se k novinářské práci. S Václavem Havlem ho spojovalo dlouholeté přátelství, ale i zásadní názorové rozdíly. „Jakmile odešel na Hrad, tak byl najednou sólista, byl jedním režisérem. I blízcí přátelé mu začali říkat pane prezidente. A s tím chlapem to něco udělalo,“ popisuje v Hovorech Českého rozhlasu Plus novinář, historik, pedagog a disident Jan Urban.

„Havel coby disident byl pro mě obrovská autorita. Člověk, který uměl tři hodiny poslouchat vášnivou diskusi třiceti lidí, pak mluvit tři minuty a všichni byli spokojení,“ vzpomíná disident. „A když vstoupil do politiky, tak ztratil tuto schopnost poslouchat.“ (…)

Jak vznikla Pocta Soně Červené? Kde se v ní vzal smysl pro latinskoamerické rytmy? Jak je pro ní důležitý zdejší folklór? A co chystá s kapelou Milokraj? Hostem Hovorů je muzikantka, skladatelka, zpěvačka a kytaristka Marta Töpferová. Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2026. Premiéra 23. 10. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Další zlevňování potravin, problémy se zemědělci, nedostatek uhlí nebo zvyšování důchodů – o tom všem vysílal rozhlas před sedmdesáti roky, na podzim 1956. Ukázky z dobového rozhlasového vysílání okomentují Zdeněk Doskočil a David Hertl.

Natočeno 2026. Premiéra 23. 10. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.; 25 min.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Hertl, David: Podzim 1956: Konečně zlevnilo i to maso! In web ČRo Plus, 23. 10. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslední tři měsíce roku 1956 byly hektické: v říjnu 1956 se nespokojenost Maďarů s tamní vládou proměnila v protikomunistické povstání. Sousední socialistické země ovládané Moskvou musely reagovat. Obyvatelé Československa rozhodně nelitovali.

„Byly to asi první skutečně bohaté poválečné Vánoce,“ říká historik Zdeněk Doskočil. Moskva sice počátkem listopadu svými tanky maďarské povstání rozdrtila – ale obavy představitelů komunistických diktatur ve střední a východní Evropě z jakékoli formy protestu obyvatel byly velké.

Československá vláda reagovala populistickým gestem: od 3. prosince nařídila další snížení maloobchodních cen. A tentokrát zásadní, protože se dotklo i základních potravin, které do té doby zlevněny nebyly. U masa a některých uzenin klesly ceny až o 35 procent, u mléka a smetany až o 14 procent, u vajec o 10 procent.

A to byly ceny průměrné, u jednotlivých výrobků bylo snížení cen různé: „Zlevnily i masové konzervy, sýry a ryby. Rozdíly byly někde opravdu velké, třeba bůček byl levnější o 23,5 procenta,“ říká Zdeněk Doskočil. (…)

Host: Lenka Vágnerová, choreografka, tanečnice a režisérka. Kdy pocítila, že tělo je nástroj, díky kterému dokáže vyslovit všechny své pocity a emoce? Jak ji proměnilo mateřství, na co všechno zůstala sama? A čím je ojedinělý taneční soubor Lenka Vágnerová&Company? Moderuje Zuzana Maléřová.

Natočeno 2026. Premiéra 23. 10. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).