Gabriela Slováková je ředitelkou Probační a mediační služby a dříve vedla ženskou věznice ve Světlé nad Sázavou. Co všechno z tohoto prostředí přenesla do své knihy Kriminálnice? Jak se mění české vězeňství? Co za mřížemi nejčastěji selhává a co naopak může fungovat? A proč jsou příběhy žen ve výkonu trestu často jiné, než si veřejnost představuje? Moderuje Libor Bouček.
Natočeno 2026. Premiéra 22. 5. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Oleksandra Matvijčuk, ukrajinská nositelka Nobelovy ceny míru. Ukrajinci žijící na územích okupovaných Ruskem zažívají mučení, ponižování či únosy dětí. Zločiny Putinova režimu dlouhodobě sleduje kyjevské Centrum pro občanské svobody. Donutí Západ Putina zodpovídat se za své zločiny před soudním tribunálem? Moderuje Petr Vizina.
Natočeno 2026. Premiéra 22. 5. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).
Lit.: Vizina, Petr – ert (= Erhart, Michael): Nobelistka Matvijčuková: Ideální oběť pláče, my se bráníme. Chceme prolomit kruh ruské beztrestnosti. In web ČRo Plus, 22. 5. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rusko spáchalo na Ukrajině během války podle všeho statisíce zločinů nejen proti vojákům, ale také proti civilnímu obyvatelstvu. Ukrajinci žijící na územích okupovaných Ruskem zažívají mučení, ponižování či únosy dětí. Zločiny režimu Vladimira Putina dlouhodobě sleduje kyjevské Centrum pro občanské svobody. „Chceme prolomit kruh beztrestnosti, z něhož Rusko po desetiletí těží,“ říká v Interview Plus jeho šéfka a nositelka Nobelovy ceny míru Oleksandra Matvijčuková. (…)
Poukazuje na to, že ruští vojáci se v minulých letech dopouštěli strašlivých zločinů v Čečensku, Gruzii, Sýrii a v dalších zemích světa, za něž nebyli nikdy potrestáni.
„Nacházíme se v historickém okamžiku, kdy Putin loni v prosinci otevřeně prohlásil, že je připraven na válku s Evropou. Kruh beztrestnosti tedy musíme prolomit nejen kvůli lidem na Ukrajině, ale také proto, abychom zabránili dalšímu ruskému útoku na jiné země,“ dodává Nobelistka, která přijela do Prahy na konferenci Českého rozhlasu Plus Křehká bezpečnost. (…)
Tomáš Mašín, režisér. „Princip kolektivní viny se vždycky dotkne těch slabších – žen, dětí, civilistů. Příležitosti k vyřizování účtů se nejčastěji chytnou různí devianti,“ říká autor dvoudílného filmu Gerta Schnirch podle románu Kateřiny Tučkové. Proč je téma poválečného odsunu německy mluvícího obyvatelstva po válce pořád tak výbušné a nedořešené? A proč historie oslavuje víc mužské hrdiny než statečné ženy? Moderuje Světlana Witowská.
Natočeno 2026. Premiéra 22. 5. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Host: Eliška Soffer Podzimková, animátorka, ilustrátorka. Kdy poprvé zjistila, že kreslení bude její životní cestou? Jak vznikají její nápady a kde hledá inspiraci pro své ilustrace? Na jakém projektu momentálně pracuje a co by si ještě přála vytvořit? Moderuje Marek Němec.
Natočeno 2026. Premiéra 22. 5. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Marek Pokorný, ředitel městské galerie současného umění PLATO Ostrava. Ostravská městská galerie současného umění PLATO funguje už deset let. Své výročí oslavuje mimo jiné výstavou s názvem Půda a přátelé, kterou spolupořádá s nejdůležitější institucí současného umění v Polsku, která si PLATO vybrala ke spolupráci. O tom, jakou roli může a má mít galerie dnes, proč je důležité vytvářet prostor pro dialog a jak se proměňuje vztah veřejnosti k současnému umění. Na to se ředitele galerie PLATO Marka Pokorného bude ptát Karolína Koubová.
Natočeno 2026. Premiéra 22. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
Kde je hranice svobody slova? Na jedné straně ji vymezuje zákon. Každý z nás si ale zároveň nastavuje svůj vlastní „vnitřní kompas“ podle toho, co považuje za přijatelné. Jak liberální je česká společnost pokud jde o svobodu projevu? Kdy je omezování některých projevů legitimní – a kdy už jde o cenzuru? I to zkoumá nový projekt Českého rozhlasu a tématu se bude věnovat živé natáčení pořadu Pro a proti. Jeho hosty budou filozof Tomáš Koblížek a publicista Roman Joch.
Natočeno 2026. Premiéra 22. 5. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.). Repríza 6. 7. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Lit.: kac – Matoška, Lukáš: Svoboda slova se v Česku drží, chválí Joch. Koblížek: Extremisté místo urážení menšin vyvolávají strach. In web ČRo Plus, 6. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Téměř 70 procent Čechů si myslí, že se dnes může vyjadřovat svobodně jako před deseti lety, nebo ještě svobodněji. Podle čtvrtiny lidí se situace zhoršila. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas. „Díky bohu je svoboda stejná, jaká byla,“ souhlasí v Pro a proti Roman Joch, ředitel Občanského institutu. „Od otevřeného urážení se přechází k vykreslování skupin jako hrozby,“ tvrdí filozof Tomáš Koblížek z Akademie věd na konferenci Křehká bezpečnost. (…)
Připravila Barbora Sochorová. Editor a koeditor Pavel Vondra, Matěj Válek. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Seznam Zprávy – podcast Ptám se já, ČT24, YouTube – knihovnavaclavahavla (@knihovnavaclavahavla1).
Hovoří novinář a filozof Petr Fischer.
Natočeno 2026. Webová premiéra 22. 5. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 29 min.).
Lit.: Sochorová, Barbora: Adorace, nenávist, spory o jeho odkaz. I Havlův život po životě je drama. In web Seznam Zprávy, 22. 5. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ze dne na den se veřejnost dozvěděla o zásadních otřesech v Knihovně Václava Havla, kterou opouštějí zaměstnanci i největší sponzor. Jejich kritika vůči řediteli instituce Tomáši Sedláčkovi se týká i praktického chodu knihovny, vystupuje z ní ale také nesouhlas s tím, jak Sedláček s odkazem bývalého prezidenta pracoval. Existuje však vůbec nějaká „správná“ cesta? (…)
Po dvaadvaceti letech fungování se Knihovna Václava Havla (KVH) ponořila do vážné krize, která minimálně na první pohled ohrožuje i její další existenci. Tento týden vyšlo najevo, že svou podporu instituci stahuje nejen podnikatel Zdeněk Bakala, jehož nadace dlouhodobě patřila k zásadním sponzorům knihovny, ale že také končí čtyři z pěti členů její správní rady a všech 17 zaměstnanců. Ohrazují se vůči způsobu, jakým instituci, založenou po odchodu Václava Havla z prezidentského úřadu, vede její současný ředitel, ekonom a filozof Tomáš Sedláček.
Obě strany teď ve veřejném prostoru hájí svoji pozici. „Chci otevírat Václava Havla světu a Čechům, chci ho tak trochu vyrvat ‚pražské kavárně‘, která má občas pocit, že na něj má monopol,“ popsal svou vizi, kterou v uplynulém půlroce uplatňoval, ředitel Sedláček v podcastu Ptám se já. „Některé vize Tomáše Sedláčka považujeme za povrchní marketing, na jiných jsme s ním byli připraveni spolupracovat. Neprofesionální a chaotický způsob jeho vedení byl ale pro nás neúnosný,“ uvedli naopak odcházející zaměstnanci ve svém prohlášení (dostupném např. na Facebooku). (…)
Připravil Matěj Skalický. Editace Kristýna Vašíčková. Sound design Jaroslav Pokorný. Rešerše Miroslav Tomek. Hudba Martin Hůla.
Hovoří Viktor Votruba z Hospodářských novin.
Natočeno 2026. Premiéra 22. 5. 2026 (ČRo Plus, 10:10 h.; 24 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: K zónám pro větrníky je vláda kritická, zavést je ale chce. Kvůli miliardám z EU, připomíná novinář. In web ČRo 1 Radiožurnál, 22. 5. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Boj o větrníky. Co jsou to akcelerační zóny? Proč s nimi tolik lidí nesouhlasí? Hrozí Česku, že bez nich přijde o unijní peníze? A jakou roli v tom hraje vládní zmocněnec Filip Turek? Ptám se Viktora Votruby z Hospodářských novin, který se věnuje obnovitelným zdrojům a životnímu prostředí. (…)
Připravili Hrábková a Havel. Režie Veronika Matějová.
Hovoří Hana Makovičková.
Natočeno 1966. Premiéra 17. 6. 1966 (Praha – RPD, 18:00 – 18:20 h.; 19 min.).
František Langer. Povídka. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Nastudovala Ostrava v roce 1966. Premiéra 17. 6. 1966 (Praha – RPD, 17:30 – 18:00 h.) v cyklu Signály doby.
Powered by WordPress