Co nabídne Letní škola kreativního učitelství 2026, kterou pořádá hradecké Centrum uměleckých aktivit? Jaké nečekané a inspirativní příběhy z učitelské praxe přináší kniha Geniální smolař, která vypráví o životě Karla Slavoje Amerlinga? V ArtCafé se ptá Tereza Lišková.
Hovoří Petra Kultová a Petr Kalenský.
Natočeno 2026. Premiéra 8. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.). Repríza 13. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Rozhořčené reakce na účast Ruska a Izraele na bienále v Benátkách po pár týdnech opadly a my se můžeme více věnovat umění na této významné mezinárodní přehlídce. Ta potrvá do 22. listopadu. Jaké pavilony zaujaly a proč? A kteří umělci a jejich díla se jeví letos jako nejzajímavější? Ptá se Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.
Hovoří Zuzana Filípková a Marek Gregor.
Natočeno 2026. Premiéra 8. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).
Vaše každodenní inspirace: Vysoký krevní tlak. Host: prof. MUDr. Jitka Mlíková Seidlerová, primářka II. interní kliniky FN Plzeň a předsedkyně České společnosti pro hypertenzi. Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2026. Premiéra 8. 6. 2026 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Anna Zonová. Po požáru vlastního domu musí starý muž přivyknout novým pravidlům soužití u syna a snachy. Účinkuje Pavel Oubram. Režie Jakub Doubrava.
Natočeno 2026. Premiéra 8. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 24 min.).
Lit.: Mačas, Dominik: Povídky Anny Zonové, Sylvy Fischerové, Josefa Kroutvora a dalších českých spisovatelů a spisovatelek. In web ČRo 3 Vltava, 12. 6. 2026 (článek). – Cit.: Premiéry povídek z autorských šuplíků a nových sbírek i starší texty současných autorů. Znovuobjevíme půvab drobných próz filozofa Antonína Kosíka a připomeneme si také dvě starší povídky Kateřiny Tučkové.
(…) Už není nejmladší, ale dosud byl svým pánem. Požár domu všechno změnil. Přišel o střechu nad hlavou a také o svou svobodu. Musí si zvyknout na nová pravidla soužití v domě u svého u syna a snachy, která všemu vládne. Dosud nepublikovaná autorčina povídka.
Anna Zonová (1962) se narodila v Nižném Komárniku na východním Slovensku, původem je však Rusínka. Dětství prožila v oblasti Nízkého Jeseníku. Vystudovala stavební fakultu VUT v Brně. V 90. letech žila v Moravském Berouně, kde organizovala výstavy současného výtvarného umění v místním barokním kostele. Působila také jako výtvarná kritička, její recenze byly zveřejňovány např. v Hostu, Ateliéru a Literárních novinách. V současnosti žije v Olomouci.
Vlastní literární tvorbě se začala věnovat až na prahu čtyřiceti let, kdy byla vydána její prvotina, povídkový soubor Červené botičky. Následoval román Za trest a za odměnu (2004), novela Boty a značky (2007) a román Lorenz, zrady (2013), který byl nominován na cenu Magnesia Litera. V roce 2019 vydala román Polárník, panovnice a prezident a o rok později jeho volné pokračování Směřování života hrdinů. (…)
Zpěvačka Ewa Farna slavil 20 let na scéně a k tomuto výročí si nadělila BIG MAC. Co si pod názvem nového singlu máme představit? Máme i v téhle skladbě hledat téma sebevědomí a ženské síly? Moderuje Libor Bouček.
Natočeno 2026. Premiéra 8. 6. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.; 33 min.). Repríza 4. 8. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Lit.: Bouček, Libor – krt: Zapomínáme si dovolovat slabost. Všechno, co teď tvořím, chce bourat očekávání dokonalosti, říká Ewa Farna. In web ČRo 1 Radiožurnál, 4. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Někdy si myslím, že jsem taková na oko silná a že vlastně všechno zvládnu – a zvládla jsem a jsem spokojená, na šťastném místě. Ale muselo to být náročné pro tu mladou Ewu, pro náctiletou Ewu,“ ohlíží se zpěvačka Ewa Farna, která oslavila 20 let na scéně sérií koncertů v pražském Edenu. Jak probíhaly přípravy? Které stereotypy chtěla narušit novou písní Big Mac? A proč ráda přiznává vlastní nedokonalost? (…)
Václav Dolejší, reportér serveru Seznam Zprávy, spoluautor podcastu Vlevo dole. Vládní poslanci ustoupili opozici a nezvolili do Rady České televize Pavla Matochu ani Romana Bradáče. Umožnili zvolení Barbory Urbanové z hnutí STAN místopředsedkyní sněmovny a kandidátů opozice do správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny. Proč vládní koalice ucouvla? Zeptá se Pavlína Nečásková.
Natočeno 2026. Premiéra 8. 6. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Kdyby Evropská unie vynaložila stejné peníze, jako platí za dovoz fosilních paliv, k odklonu od nich, byla by mnohem lépe připravená na budoucnost. Upozorňuje na to expertka z ekonomického think-tanku Bruegel, podle které na celou Evropu už velmi brzy dopadnou důsledky změny klimatu. I o tom, jak a zda uvolňovat dříve zavedená klimatická pravidla, hovoří redaktor Jakub Lucký, eurokomisařka pro životní prostředí Jessie Roswallová a bruselská analytička Heather Grabbeová.
Natočeno 2026. Premiéra 8. 6. 2026 (ČRo Plus, 11:10 h.).
Lit.: and – Lucký, Jakub: Klimatickou politiku EU ničí krátkodobé myšlení, varuje expertka. „Zjednodušování je potřeba,“ míní eurokomisařka. In web ČRo 1 Radiožurnál, 8. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ochrana klimatu je podle Evropské komise nezbytná a ani po posledních volbách do Evropského parlamentu se zatím nezměnil nejzásadnější cíl Green Dealu – uhlíková neutralita do roku 2050. Pod tlakem podnikatelů i některých členských států ale eurokomisaři přicházejí s ústupky a takzvanými omnibusy, tedy zjednodušujícími balíčky. Pomůžou tyto balíčky skutečně evropské ekonomice?
Debata nad tím, zda zvolit přísné klimatické cíle, nebo je uvolnit, aby se usnadnil život podnikatelům vzrostla jejich konkurenceschopnost, se v Evropské unii vede dlouho a často bývá podávána jako volba buď–anebo.
Podle Jessiky Roswallové, eurokomisařky pro životní prostředí, vodohospodářskou odolnost a konkurenceschopné oběhové hospodářství, ovšem nejde o hru s nulovým součtem. Jako určitou chybu vnímá to, že se politikům zatím nepodařilo vysvětlit, že Green Deal je především strategie hospodářského růstu a také energetické nezávislosti. (…)
Alexandr Mitrofanov, novinář a komentátor serveru Novinky. cz, publicista. „Miloš Zeman je tady vlastně omylem, protože patří svým naturelem do Ruska – se svými představami o světě, především o tom, jak by měla vypadat politika a stát,“ napsal ve své knize před 25 lety. Tedy dlouho předtím, než se stal Zeman poprvé prezidentem a svou inklinaci k Rusku v následujících letech do puntíku projevil. Jak Miloše Zemana bude hodnotit historie za příštích 25 let? A zaslouží si nejvyšší státní vyznamenání, na které ho navrhla sněmovna? Ptá se Barbora Tachecí.
Natočeno 2026. Premiéra 8. 6. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.). Repríza 6. 7. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).
Lit.: vvr – Tachecí, Barbora: Mitrofanov: Miloš Zeman byl výrazným ruským vlivovým agentem, část obyvatelstva ho ale má za hrdinu. In web ČRo Plus, 8. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslanecká sněmovna navrhla udělit nejvyšší státní vyznamenání Miloši Zemanovi. Komentátor Alexandr Mitrofanov zdůvodňuje, proč se mu takový nápad nelíbí: „Miloš Zeman byl výrazným ruským vlivovým agentem v Česku. Vykonal obrovskou práci v tomto směru a samozřejmě, že pro část obyvatelstva, která vidí Česko v ruské sféře vlivu, je to hrdina.“ V Osobnosti Plus novinář vysvětluje, proč si myslí, že ruského prezidenta Putina nic neohrožuje. A zdůrazňuje vliv čínských financí. (…)
Host: Alžběta Jungrová, fotografka. Co všechno musí jako fotografka obětovat, aby i v nebezpečných situacích zachytila ten správný moment? Proč jezdí na místa, kde jde doslova o život? A existuje fotografie, která jí osobně změnila život, i když ji možná nikdy nikdo jiný nespatřil? Moderuje Marek Němec.
Natočeno 2026. Premiéra 8. 6. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Rozhlasové vzpomínání katolického kněze, filozofa, hudebníka a pedagoga. Připravila Magda Wdowyczynová. Technická spolupráce Tomáš Gsöllhofer.
Natočeno 2026. Premiéra 8. – 12. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).
Lit.: Wdowyczynová, Magda: Osudy Ladislava Heryána. Vzpomínání katolického kněze, filozofa, hudebníka a pedagoga. In web ČRo 3 Vltava, 8. 6. 2026 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: (…) Přítel Martina Jirouse a „pastor undergroundu“ slouží mše pro lidi hledající, chybující, odlišné. Jeho svérázná spiritualita oslovující i nevěřící se projevuje, řečeno slovy samotného Heryána, snahou „být lidštějším člověkem“.
Ladislav Heryán se narodil v roce 1960 v Petřvaldu u Nového Jičína. Ač jeho rodina víru nepraktikovala, už jako malý věřil v Boha. V šestnácti letech věděl jistě, že chce být knězem. V době, kdy byly komunistickým režimem zakázány řeholní řády, se stal tajným salesiánem. Roku 1987 emigroval přes Rakousko do Říma, aby se odsud vydal na misie do Afriky. Nakonec se po deseti letech studií a práce v Římě v roce 1997 vrací do rodné země vyučovat teologii.
Powered by WordPress