Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Z cesty na Tchaj-wan přivezl předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS investice do českých firem nebo více přímých letů mezi Prahou a Tchaj-pej. A také kritiku Číny, na což upozornil premiér Andrej Babiš z hnutí ANO. Podle něj jsou Vystrčilovy cesty na Tchaj-wan jedním z důvodů chybějícího byznysu s Pekingem. Měla by být Česká republika ve svém přístupu pragmatičtější, jak razí současná vláda? Nebo se to v prosazování hodnot nevylučuje? A neškodí nakonec Česku nejednotnost naší diplomacie? Hosty debaty budou senátoři Adéla Sucharda Šípová zvolená za Pirátskou stranu a Jan Schiller z hnutí ANO. Moderuje Lukáš Matoška.

Natočeno 2026. Premiéra 8. 6. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Lit.: kma – Matoška, Lukáš: Na Tchaj-wan neměl jet Vystrčil, ale ministr, míní ANO. Sucharda Šípová: Vztahy s Čínou to nepoškodí. In web ČRo Plus, 8. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Z cesty na Tchaj-wan přivezl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) investice do českých firem nebo více přímých letů mezi Prahou a Tchaj-pej. A také kritiku Číny, na což upozornil premiér Andrej Babiš (ANO). „Je pro nás výhodné spolupracovat s Tchaj-wanem jako demokratickou zemí,“ říká v pořadu Pro a proti senátorka Adéla Sucharda Šípová (za Piráty). „Budeme muset vysvětlovat Číně, proč a jak jsme tam byli,“ obává se senátor Jan Schiller (ANO). (…)

Mohla by dnešní prezidentova přítomnost na vládě ještě překonat nezájem vládní koalice o jeho účast na summitu NATO v Ankaře? Proč na sebe od včerejška útočí Írán s Izraelem – co víme o obnovených bojích na Blízkém východě? Jak vnímají Íránci usazení ve Spojených státech účast své země na fotbalovém šampionátu? Moderují Martina Mašková a Daniela Vrbová.

Natočeno 2026. Premiéra 8. 6. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Michaela Randusová. Idylka na chalupě. Absolventský dokument studentky JAMU. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 6. 6. 2026 v pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 29 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Pavel Švanda slaví devadesátiny. S mladou dokumentaristkou Michaelou Randusovou jej pojí Divadelní fakulta JAMU. In web ČRo Brno, 6. 6. 2026 (článek). – Cit.: (…) A zatímco Pavel Švanda v ateliéru Rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Divadelní fakultě JAMU vyučoval, Michaela Randusová právě ukončila bakalářský stupeň studia. Jako ročníkovou práci natočila dokument Vzpomínky druhého domova. Co je tím druhým domovem? Chalupa. „Chalupa jako předzvěst idylky, jako vzpomínky na dětství aneb oddych od všedních těžkostí, jako druhý domov, který nám zdánlivě nikdo nemůže vzít, jako samozřejmost. Akorát že může nastat moment, kdy o toto v srdci nenahraditelné místo přijdeme.“

Nechte se pozvat na chalupu Marty a Mariana Randusových nedaleko Valašských Klobouků a na rodinnou chalupu na Bystřičce, kterou vás provede Valentýna Holíková.

Hosté: Ráchel Skleničková, nevidomá muzikantka a Monika Váňová, koučka a inspirátorka. Proč se rozhodly mluvit o věcech, o kterých se nemluví? Díky čemu se jim povedlo propojit citlivá témata s hudbou a texty? A jak publikum reaguje na jejich pořad Čistírna duše? Moderuje Jana Rychterová.

Natočeno 2026. Premiéra 7. 6. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Skoro deset tisíc žáků a studentů se i v letošním školním roce zúčastnilo novinářského projektu „Příběhy našich sousedů“. Tvoří stovky krátkých rozhlasových reportáží. Některé z nich uslyšíte v dnešním pořadu. Připravil Mikuláš Kroupa.

Natočeno 2026. Premiéra 7. 6. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Lit.: Kroupa, Mikuláš: Pamětníci vypráví dětem o válce, jak zažívali hrůzu během bombardování, poprvé ochutnali jogurt a dostávali ve škole rákoskou. In web ČRo Plus, 7. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Žáci a studenti v projektu Příběhy našich sousedů objevují pro Paměť národa poslední žijící svědky druhé světové války. Podařilo se jim zdokumentovat například pozoruhodný příběh sudetského Němce ze Šumavy. Jindřich Essl, narozen 1939 na Šumavě v sudetoněmecké rodině, vyprávěl žákům o svém tatínkovi, který musel narukovat do wehrmachtu. Na frontě padl do sovětského zajetí. Jeho bratr byl za války donucen nastoupit na nucené práce.

Maminka Jindřicha Essla zůstávala v chalupě sama se čtyřmi dětmi a tetou s handicapem.

Rodina byla po válce nucena nastoupit na povinný odsun podle tzv. Benešových dekretů. Ale nakonec se tak díky odkladům a různým průtahům nestalo a rodina zůstala doma, dozvídáme se z reportáže žáků ze ZŠ Český Krumlov, Plešivec.

Jiný příběh z války vyprávěl žákům z jedné pražské základní školy Jan Sláma, narozen na Štědrý den roku 1929 ve Vrňanech.

Vyučil se mechanikem. Pamatuje si březnovou okupaci 1939, kdy viděl v ulicích německé tanky. Vypráví, že se s rodinou schovával ve sklepě domu. (…)

Prakticky nemohoucí stará žena byla ubita kladivem v předvečer dne, kdy měla podepsat svou závěť. Tento příběh by mohl být typickou ukázkou zločinu spáchaného v nejužším rodinném kruhu. Překvapující na něm je ale krutost provedení a také to jak dlouho se vyšetřování případu vleklo. A také kolik dobových okolností do něj zasáhlo. Nejdříve nepochopitelná liknavost protektorátních úřadů a nakonec intervence z komunistických sekretariátů. Připravila Bronislava Janečková. Odborná spolupráce Miloš Vaněček. Zvuk Radek Veselý. Zvuková spolupráce Jakub Rataj. Hudba Kryštof Marek. Režie Dimitrij Dudík.

Osoby a obsazení: Aleš Procházka (vypravěč), Martin Myšička (Michálek), Václav Neužil II. (Foldyna), Marika Procházková (Střelcová).

Natočeno 2026. Premiéra 7. 6. 2026 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).

Lit.: Janečková, Bronislava: Krvavé kladivo. Vražda z léta 1942 se do Historie českého zločinu zapsala délkou vyšetřování i manipulací s fakty. In web ČRo 2 Praha, 7. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prakticky nemohoucí stará žena byla ubita kladivem večer před podpisem závěti. Že je vrahem někdo z rodiny, bylo jisté téměř od začátku. Ale kdo, to se vyšetřovatelé snažili dokázat dlouhých 16 let. Jde o případ neuvěřitelně zpackaného vyšetřování, na kterém se podepsaly tragické časy protektorátu i 50. let minulého století. Nakonec v souvislosti s touto vraždou zemře dalších sedm lidí, jeden pes a zaplete se do ní StB i sama Komunistická strana Československa.

Je 1. červen 1942. Místo činu: kuchyň domku v Jehnicích severně od Brna. Na podlaze leží vedle nehybného těla zakrvácené kladivo s přilepenými vlasy oběti. Ale leželo tam jen pár hodin. Vzápětí je vráceno zpět do prádelny a místo činu rodina uklidila, než přišli četníci. Že je vrahem 55leté paní Amálie někdo z domácích, bylo téměř jisté od začátku. Ale kdo to skutečně je? (…)