Miroslav Hlaváč. Rozhlasová hra. Režie Petr Adler.
Osoby a obsazení: montér Josef Modrý (Rudolf Jelínek), stavbyvedoucí Hampl (Ivo Gübel), závozník František Kocourek (Vladimír Hrubý), řidička Vlasta Břízová (Jana Andresíková).
Natočeno 1978. Premiéra 26. 7. 1978 (Praha, 19:15 – 20:00 h.). Repríza 7. 9. 1978 (Vltava, 11:30 h.); 21. 8. 1979 (Praha, 19:15 – 20:00 h.).
Lit.: Lopatka, Jan: Radiojournal v ko(s)mickém věku. Praha: Inverze, 1993, s. 116.
Lit.: ko: Miroslav Hlaváč: Hokynáři. In Rozhlas 31/1978 (17. 7. 1978), s. 4 (článek). – Cit.: »Proč píši příběhy ze současnosti? Především proto, že mě to baví. Mám k ní blízko. Žurnalistika mne naučila obdivovat se hrdinství prostých lidí. Nemyslím jen na jejich rekordy. Myslím na obyčejnou statečnost každodenního života kolem nás. Zdánlivě to všechno na první pohled vypadá jako nepochopitelný chaos. Každý zdolává nejrůznější potíže a překážky. Sám nebo se svou ženou, milenkou, kamarádem nebo spolupracovníkem. Anebo v nějakém kolektivu. A všechno to vzájemné úsilí směřuje k nějakému společnému cíli. Lidé chtějí žít, tvořit, milovat a být. Chtějí být v tomto kolektivu, v této ztemi a na této Zemi. A já se jim pokouším svými příběhy naši současnost uměleckými prostředky ukázat, líčit, zprostředkovat. Namítnete, že tady je také skepse, neúspěchy, porážky. Dokonce se někdy zdá, že mají navrch. Naštěstí se to jen zdá. Protože není válka. Jenže já si myslím, že lidé pro své všední starosti a téměř nepřetržitý shon si často nepovšimnou té nejpozoruhodnější věci, že tohle všechno, co je, je Život… Život, který se stále ubírá dál přes všechny problémy a potíže… Ano, současnost je život, a my ji tvoříme a můžeme ji měnit k lepšímu. Ale jenom, když bude mír … Vytrvale ve skrytu doufáme, že si lidé svých šancí povšimnou. Všude. Proto mě baví psát o současnosti a ze současnosti. Vlastně musím.«
Tak nám na naši otázku odpověděl Miroslav Hlaváč, autor původní rozhlasové hry Hokynáři, která právě čeká svou premiéru. O tom, že svou lásku k současníkům prožívá a přitom nezaslepeně, na podkladě skutečných poznání, svědčí řada jeho povídek v různých listech a sbornících, například Sen o Tatarské zemi v časopise Československý voják, oceněná v soutěži k 30. výročí SNP nebo příběh Carmen u volantu ve sborníku První kolo vydaném nakladatelstvím Naše vojsko. Posluchači našeho rozhlasu znají Hlaváčovo zpracování románu národního umělce Josefa Tomana Sokrates v podání národního umělce Karla Högra — i řadu dalších literárních pořadů i Čtení na pokračování, které pro ně autor, v současné době dramaturg stanic Hvězda, připravil. Jeho debut v oblasti původní rozhlasové hry, nazvaný Hokynáři, patří k drobným příběhům, s jakými se střetáváme každodenně. Laskavý moudrý úsměv, Jak na osud svých malých hrdinů nahlíží autor, bude proto jistě blízký i nám.