Host: Adriena Pecinová, lektorka pohybu, fyzioterapeutka. Proč je pro fyzioterapii tak důležité skloubit složky jako tělo, mysl a emoce? Jak jiné jsou reakce těla a postupy léčení u žen? A co pro sebe může udělat v rámci zdravého pohybu úplně každý? Moderuje Tereza Kostková. Pořad není vysílán živě.
Natočeno 2026. Premiéra 16. 6. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Lucia Kašiarová, tanečnice a ředitelka Ligy otevřených mužů. Tuto neděli 21.6. slavíme Den otců. O mužích obecně bude ve Vizitce řeč s ředitelkou Ligy otevřených mužů Luciou Kašiarovou. Tato organizace jim pomáhá stát se lepšími táty, partnery a aktivnějšími členy společnosti. Liga otevřených mužů letos také slaví dvacet let. Jak se za tu dobu změnili čeští muži? A proč, když muži pláčou, dávají pozitivní vzor svým synům? Ptá se Ondřej Cihlář.
Natočeno 2026. Premiéra 16. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
Vláda se shodla, že od příštího roku zruší rozhlasové a televizní poplatky. Obě veřejnoprávní média bude financovat přímo ze státního rozpočtu. Česká televize i Český rozhlas si podle návrhu zákona výrazně finančně pohorší. Ovlivní tento krok kvalitu jejich produkce a omezí službu veřejnosti, nebo naopak přiměje k efektivnějšímu provozu? A přinese změna financování také zásah do jejich nezávislosti? Debatovat budou předseda sněmovního výboru pro mediální záležitosti František Talíř z KDU-ČSl a poslanec SPD, bývalý radní Českého rozhlasu Josef Nerušil. Moderuje Lukáš Matoška.
Natočeno 2026. Premiéra 16. 6. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Lit.: kac – Matoška, Lukáš: Chceme posílit kontrolu nad financemi a pak i obsahem médií, zní z SPD. Lidovci: To je meritum změny. In web ČRo Plus, 16. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vláda se shodla, že od ledna 2027 zruší rozhlasové a televizní poplatky a veřejnoprávní média bude financovat ze státního rozpočtu. Česká televize a rozhlas s tím nesouhlasí, výrazně si navíc finančně pohorší. „Chceme posílit kontrolní mechanismy, abychom kontrolovali nejen finanční rovinu, ale i obsahovou,“ řekl v Pro a proti poslanec Josef Nerušil (SPD), dříve radní Českého rozhlasu. „To jako politici dělat nemáme,“ reaguje František Talíř (KDU-ČSL) z mediálního výboru. (…)
František Niedl. Povídka. Příběh o návratu do vydrancovaného domova v poválečném pohraničí. Dramaturgie Dominik Mačas, Martina Toušková. Zvukový mistr Michal Kolář. Režie Jakub Doubrava.
Čte člen Jihočeského divadla Pavel Oubram.
Nastudovaly České Budějovice v roce 2018. Premiéra 3. 6. 2018 (ČRo České Budějovice, 13:04 h.) v programovém cyklu Čtení na neděli. Repríza 14. 6. 2026 (ČRo České Budějovice, 14:15 h.; 27 min.) v cyklu Čtení na neděli.
Pozn.: Německá verze této povídky je obsažena v antologii „Hinter dem Niemandsland – Wechselnd bis heiter“ (povídky českých a rakouských autorů).
Lit.: Toušková, Martina: František Niedl: Zlom stínu. Příběh o návratu do vydrancovaného domova v poválečném pohraničí. In web ČRo České Budějovice, 14. 6. 2026 (článek). – Cit.: Je krátce po skončení druhé světové války. Do rodného domku v jihočeském pohraničí, odkud byla jeho rodina před lety odsunuta, se vrací mladý Petr Kříž. Je sám, zbytek rodiny válku nepřežil. Nepřežil ji ani jejich pes Rex. Přesto dům úplně opuštěný není…
Příběh o návratu do vydrancovaného domova v poválečném jihočeském pohraničí napsal českobudějovický spisovatel František Niedl. (…)
František Niedl se narodil v roce 1949 v Českých Budějovicích. Vystudoval střední elektrotechnickou školu, poté byl elektromontérem, obsluhou vodní elektrárny, námořním kapitánem, učitelem v autoškole a také majitelem cestovní kanceláře.
Svoji první knihu Skleněný vrch vydal v roce 1989, poté měl podnikatelskou pauzu a k psaní se vrátil až na začátku 21. století.
Je autorem řady především historických románů z období středověku a historických thrillerů. Jeho zatím posledním literárním počinem je série románů z let 2024 a 2025 o baronu Franzi von Trenckovi odehrávající se v 17. století.
Miroslav Hlaváč. Rozhlasová hra. Režie Petr Adler.
Osoby a obsazení: montér Josef Modrý (Rudolf Jelínek), stavbyvedoucí Hampl (Ivo Gübel), závozník František Kocourek (Vladimír Hrubý), řidička Vlasta Břízová (Jana Andresíková).
Natočeno 1978. Premiéra 26. 7. 1978 (Praha, 19:15 – 20:00 h.). Repríza 7. 9. 1978 (Vltava, 11:30 h.); 21. 8. 1979 (Praha, 19:15 – 20:00 h.).
Lit.: Lopatka, Jan: Radiojournal v ko(s)mickém věku. Praha: Inverze, 1993, s. 116.
Lit.: ko: Miroslav Hlaváč: Hokynáři. In Rozhlas 31/1978 (17. 7. 1978), s. 4 (článek). – Cit.: »Proč píši příběhy ze současnosti? Především proto, že mě to baví. Mám k ní blízko. Žurnalistika mne naučila obdivovat se hrdinství prostých lidí. Nemyslím jen na jejich rekordy. Myslím na obyčejnou statečnost každodenního života kolem nás. Zdánlivě to všechno na první pohled vypadá jako nepochopitelný chaos. Každý zdolává nejrůznější potíže a překážky. Sám nebo se svou ženou, milenkou, kamarádem nebo spolupracovníkem. Anebo v nějakém kolektivu. A všechno to vzájemné úsilí směřuje k nějakému společnému cíli. Lidé chtějí žít, tvořit, milovat a být. Chtějí být v tomto kolektivu, v této ztemi a na této Zemi. A já se jim pokouším svými příběhy naši současnost uměleckými prostředky ukázat, líčit, zprostředkovat. Namítnete, že tady je také skepse, neúspěchy, porážky. Dokonce se někdy zdá, že mají navrch. Naštěstí se to jen zdá. Protože není válka. Jenže já si myslím, že lidé pro své všední starosti a téměř nepřetržitý shon si často nepovšimnou té nejpozoruhodnější věci, že tohle všechno, co je, je Život… Život, který se stále ubírá dál přes všechny problémy a potíže… Ano, současnost je život, a my ji tvoříme a můžeme ji měnit k lepšímu. Ale jenom, když bude mír … Vytrvale ve skrytu doufáme, že si lidé svých šancí povšimnou. Všude. Proto mě baví psát o současnosti a ze současnosti. Vlastně musím.«
Tak nám na naši otázku odpověděl Miroslav Hlaváč, autor původní rozhlasové hry Hokynáři, která právě čeká svou premiéru. O tom, že svou lásku k současníkům prožívá a přitom nezaslepeně, na podkladě skutečných poznání, svědčí řada jeho povídek v různých listech a sbornících, například Sen o Tatarské zemi v časopise Československý voják, oceněná v soutěži k 30. výročí SNP nebo příběh Carmen u volantu ve sborníku První kolo vydaném nakladatelstvím Naše vojsko. Posluchači našeho rozhlasu znají Hlaváčovo zpracování románu národního umělce Josefa Tomana Sokrates v podání národního umělce Karla Högra — i řadu dalších literárních pořadů i Čtení na pokračování, které pro ně autor, v současné době dramaturg stanic Hvězda, připravil. Jeho debut v oblasti původní rozhlasové hry, nazvaný Hokynáři, patří k drobným příběhům, s jakými se střetáváme každodenně. Laskavý moudrý úsměv, Jak na osud svých malých hrdinů nahlíží autor, bude proto jistě blízký i nám.
Lea Slámová. Rozhlasová hra faktu. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1978 (?).
Lit.: Lopatka, Jan: Radiojournal v ko(s)mickém věku. Praha: Inverze, 1993, s. 136-137.
Jednoho ze zakladatelů Československé republiky v roce 1918 Milana Rastislava Štefánika připomene pořad, který připravil Peter Duhan.
Natočeno v roce 2004. Repríza 15. 6. 2026 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Návraty časem.
Host: Jan Makovička, manažer digitálního marketingu. Jaké to je pracovat ve světě, který se mění doslova ze dne na den? Dokáže člověk, který tráví profesní život online, skutečně vypnout? A co dalšího Jana baví, inspiruje a posouvá dál? Moderuje Jan Večeřa.
Natočeno 2026. Premiéra 15. 6. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Dva bratři, dvě profese, ale společná vášeň pro slovo. Pozvání do Hovorů přijali Marek a Lukáš Hlavicovi. Jeden se po letech vrátil k psaní a ve své nové knize Dobrý den a další nechutné sprosťárny s jemnou ironií a nadhledem glosuje svět kolem nás. Druhý patří k nejvýraznějším hlasům Českého rozhlasu a divadla. Moderuje Naděžda Hávová.
Natočeno 2026. Premiéra 15. 6. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Lit.: Hávová, Naděžda – esta: Smysl pro humor spojuje, říká režisér Lukáš Hlavica. Toho nekorektního není nikdy dost, doplňuje jeho bratr a spisovatel Marek. In web ČRo Plus, 15. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Jeden bratr celý život píše, skládá, glosuje, pozoruje svět kolem sebe. Ten druhý ho umí přesně vystihnout hlasem, interpretací, ale třeba i tichem mezi větami. „I když jsme odlišné entity, tak nás smysl pro humor hodně spojuje,“ říká herec a režisér Lukáš Hlavica. „Nekorektního humoru není nikdy dost,“ doplňuje jeho bratr, novinář a spisovatel Marek Hlavica.
Ačkoliv oba pro svou práci potřebují mimořádný cit pro jazyk, profesně se příliš nesetkávají. Jejich světy se ale protnuly nedávno na křtu Markovy knihy Dobrý den a další nechutné sprosťárny.
„Lukáš musí neustále něco za peníze číst, já neustále za peníze něco píšu, ale nikdy jsem neměl touhu psát z rozmaru. Krátce před lockdownem přišel impulz z nebes a já jsem měl potřebu se začít vyjadřovat, a tak vznikala tato knížka,“ vzpomíná Marek a pokračuje:
„Ještě jeden iniciační moment byl, že jsem dostal knížku Jeremyho Clarksona a je to hodně nekorektní. Říkal jsem si, že bych se k tomu mohl vrátit, když jsem to dělal léta v Mladém světě, nějak se věci spojily a pak už jsem psal a píšu dál.“ (…)
Zázrak na prahu plynové komory. Pátrání Stanislava Motla po okolnostech, za kterých dvě české vězenkyně zachránily v Ravensbrücku, před plynovou komorou, dvouletého dánského chlapce. Dramaturgie Magdalena Šorelová.
Natočeno 2026. Premiéra 15. 6. 2026 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.) v cyklu Stopy, fakta, tajemství…
Powered by WordPress