Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Lídři G7 se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na summitu shodli, že Rusko válku nevyhrává a musí co nejdříve uzavřít dohodu. Je ale k dialogu připravený i ruský vládce Vladimir Putin? Otáčí se situace na frontě tak jednoznačně ve prospěch Kyjeva, že lze reálně uvažovat o trvalém míru? Nebo zůstává konec války v nedohlednu?

Hovoří bývalý nejvyšší zástupce Slovenska ve strukturách NATO generálporučík Pavel Macek a analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. Moderuje Lukáš Matoška.

Natočeno 2026. Premiéra 17. 6. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Co by mohlo do budoucna odradit Írán od opětovného zablokování Hormuzského průlivu? Jak firmy ze skupiny Agrofert vydělávaly od začátku ruské invaze na ukrajinském obilí? Jak se můžeme v době dovolených zabezpečit proti vloupání zlodějů? Moderují Martina Mašková a Daniela Vrbová.

Natočeno 2026. Premiéra 17. 6. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.)

Hostem je René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu. Vláda Andreje Babiše hodlá zrušit koncesionářské poplatky a platit veřejnoprávní média ze státního rozpočtu. Co by s sebou plánovaná změna financování přinesla? O co by přišli posluchači veřejnoprávního rozhlasu? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2026. Premiéra 16. 6. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Lit.: kma – epo – jho – Kroc, Vladimír: Zavoral: Šetřili jsme 20 let, o tom to není. Jde o to sebrat peníze ČRo a ČT, ohrozit je a destabilizovat. In web IRozhlas, 16. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Strany vládní koalice chtějí zrušit poplatky za Českou televizi a Český rozhlas. Co bude znamenat financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu? A může do podoby zákona promluvit Evropská komise? „Nerozumím tomu, proč musí být v politickém souboji obětními beránky média veřejné služby. Vnímám to jako nepřátelský akt,“ říká pro Radiožurnál generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. (…)

Dohoda mezi Washingtonem a Teheránem má otevřít cestu k dalším jednáním i obnově dopravy v Perském zálivu. Zatím ale není jasné, na čem se obě strany skutečně shodly. Přinese chystaná dohoda skutečné uklidnění situace na Blízkém východě? Od září má být v každé početnější první třídě asistent pedagoga. Školy ale varují, že lidí na tuto práci je dlouhodobě nedostatek. Uchazeči nesplňují požadavky. Jsou školy na zavedení nové povinnosti připravené? Moderují Martina Mašková a Martin Matějka.

Natočeno 2026. Premiéra 16. 6. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Jaké dopady bude mít na Český rozhlas a Českou televizi financování ze státního rozpočtu? Ten návrh je naprosto šokující, tato částka je pro nás téměř likvidační. Jak se do Mistrovství světa ve fotbale promítlo dění v Íránu a protesty proti jeho elitám? Může schůzka prezidentů Trumpa a Zelenského na summitu G7 přispět k posunu v jednání o míru na Ukrajině? Moderují Martina Mašková a Martin Matějka.

Natočeno 2026. Premiéra 16. 6. 2026 (ČRo Plus, 7:10 h.).

Lit.: dci – Mašková, Martina: Stach: Nejde nám o pracovní místo. Chceme svobodná média co nejvíc nezávislá na politickém vlivu. In web ČRo Plus, 16. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vláda Andreje Babiše (ANO) schválila návrh zákona, který mění financování Českého rozhlasu a České televize. Namísto z poplatků je chce koalice ANO, SPD a Motoristů financovat ze státního rozpočtu. Zákon má platit od ledna 2027. „Česká televize má mít rozpočet jako v roce 2008 – to je číslo, o kterém hovořil pan premiér. Za stejné období stát hospodaří s dvojnásobným rozpočtem,“ srovnává pro Ranní Plus moderátor České televize a mluvčí iniciativy Veřejnoprávně Daniel Stach. (…)

Proč vláda poškozuje veřejnoprávní média a zbavuje je nezávislosti? Proč Rusko zavraždilo karikaturistu Skrepeckého? Moderuje Věra Štechrová.

Nehorázně a drze blábolí Libor Vondráček, místopředseda ústavně-právního výboru SPD, předseda strany Svobodných; ministr kultury Oto Klempíř, hovoří zahraniční redaktorka Deníku N Petra Procházková, Jan Jakob, člen sněmovního výboru pro mediální záležitosti; Hynek Chudárek, generální ředitel ČT; Marína Urbániková, odborná asistentka na katedře mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.Tomáš Nahodil, advokát.

Natočeno 2026. Premiéra 16. 6. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 12:10 h.; 18:10 h.).

Lit.: opa – Štechrová, Věra: Co by znamenala změna financování veřejnoprávních médií? Poslechněte si speciální vysílání Radiožurnálu. In web ČRo 1 Radiožurnál, 16. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jaký důvod měla koalice ke změně financování veřejnoprávních médií a jak se ke změně staví opozice? Jaké programové a personální dopady by mohly mít na ČT škrty, se kterými počítá vládní předloha? Jak se s podobnou změnou financování veřejnoprávních médií vyrovnali v jiných zemích EU? A jak může obstát případná ústavní stížnost na záměr vládní koalice? Poslechněte si speciální vysílání Radiožurnálu k plánované změně financování veřejnoprávních médií. (…)

„Nelíbil se nám krok, který udělala předchozí vláda, a chceme jít nazpět,“ vysvětluje důvody vzniku vládního návrhu Libor Vondráček a naráží přitom na zvýšení poplatků minulou vládou. „Koncesionářské poplatky jsou jako produkt minulého století přežité,“ dodává.

Podle Jana Jakoba je ale motivace vlády ve věci rušení koncesionářských poplatků jiná. „Koalici jde o to, aby oslabila nezávislost České televize a Českého rozhlasu a aby postupnými kroky začala tato média ovládat,“ domnívá se.

Marina Urbániková upozorňuje, že navrhovaný systém financování je složité zabezpečit proti politickému vlivu. „Proto z naší studie vyplývá tento model jako výrazně rizikovější z hlediska politické nezávislosti a také stability a přiměřenosti financování,“ doplňuje s tím, že nejlepší ochranou před případnými vlivy je politická kultura v zemi.

Navrhovanému modelu by podle mediální expertky dodal stabilitu nutný souhlas obou komor s případnými změnami. To by ovšem vyžadovalo změnu Ústavy. „V návrhu zákona ale žádné speciální garance nevidíme,“ varuje.

„Působí to na mě tak, že se vláda dlouhodobě snaží výdobytky listopadu 1989 – veřejnoprávní média byla úspěšně oddělena od státu – dostat skrze finance, které bude moci vláda kontrolovat, pod svou kontrolu,“ přidává svůj pohled advokát Tomáš Nahodil. A poznamenává, že celá věc by mohla kvůli výraznému snížení financí pro obě média skončit u Ústavního soudu. (…)