Vaše každodenní inspirace: Nákupy na internetových tržištích. Host: František Kotrba tiskový mluvčí ČOI. Moderuje Tereza Stýblová.
Natočeno 2024. Premiéra 9. 4. 2024 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Vaše každodenní inspirace: Nákupy na internetových tržištích. Host: František Kotrba tiskový mluvčí ČOI. Moderuje Tereza Stýblová.
Natočeno 2024. Premiéra 9. 4. 2024 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Hostem je herec Patrik Děrgel. „Aspoň jsem to zkusil“ je věta, která se vybaví herci Patriku Děrgelovi, který na Letní scéně Musea Kampa hraje filmového režiséra Miloše Formana. Čím Patrika svého času okouzlila Meda Mládková? Podíval se na všechny Formanovy filmy? A co se o oscarovém režisérovi dověděl? Moderuje Lucie Výborná.
Natočeno 2024. Premiéra 9. 4. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Kamil Láska, výzkumník se zkušenostmi z antarktické výzkumné stanice J.G. Mendela. Antarktické ledovce v důsledku klimatických změn a zvyšování teplot roztávají – stejně jako arktické ledovce na severní polokouli. Můžeme ztenčování ledového příkrovu Antarktidy zanedbávat jen proto, že ledový kontinent je daleko od civilizace? Nebo je nezbytné vědět, co rozpad tamějších ledovců přinese? Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2024. Premiéra 9. 4. 2024 (ČRo Plus, 11:34 h.; 25 min.).
Lit.: Bumba, Jan – ert (= Erhart, Michael): Antarktida se otepluje třikrát rychleji, tání přinese celosvětově nevratné změny, varuje klimatolog. In web ČRo Plus, 9. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Antarktické ledovce tají zřejmě mnohem rychleji, než vědci ještě před pár lety očekávali. I na základě osobního pozorování to potvrzuje výzkumník Kamil Láska, který působil na antarktické stanici J. G. Mendela: „V posledních 5 letech jsme v naší oblasti svědky enormního ztenčování ledovců i rychlého úbytku sněhové pokrývky, která se během zimy nestihne doplnit.“
Zatímco Východoantarktický ledový příkrov zůstává nadále relativně stabilní a k významnějšímu oteplování zde nedochází, tak oblast Antarktického poloostrova a západní část kontinentu se ohřívají dvakrát až třikrát rychleji než je celosvětový průměr. Ještě horší je situace v Arktidě na severní polokouli, kde je oteplování až čtyřikrát rychlejší. (…)
Petr Maděra. Kompletní audiokniha. Úprava textu Ivan Hartmann. Hudba Ondřej Tichý, hrají autor (flétna, zvonečky, bodhrán, perkuse, kalimba), Pavla Karolína Tichá (flétna, zvonečky, bodhrán, perkuse, kalimba), Josefína Matyášová (housle). Grafika CD Lukáš Opekar a Aneta Opekarová. Ruchy a zvuky Ondřej Tichý.
Čte Kristýna Jedličková a Kryštof Krhovják.
Nahrávka dokončena 31. 1. 2024 (studio DAMU). Vydal Supraphon 19. 4. 2024 (1 CD MP3, SU 6815-2, celková délka 2 hod. 40 min.) . Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Originální pohádkové příběhy, v nichž se snoubí krásná literatura s pochopením křehké rovnováhy ve světě přírody
Pod názvem Zelené báje se skrývá pět původních pohádek, které dávají odpověď na otázky, týkající se krajiny a přírody. Co se stane, až na našem ostrově vykácejí všechny stromy? K čemu je na světě obyčejná moucha? A kde se vzala ta dvanáctihlavá Povodeň? Proč mizejí celé hory? Jaký může být osud krajiny, ze které odejdou lidé? Pohádky básníka a původním povoláním krajinného ekologa Petra Maděry, autora dnes již kultovního atlasu hub pro děti Houbeles pictus, vám na tyto a možná ještě pozoruhodnější otázky odpoví prostřednictvím krále stromů, ducha hory, hada hospodáříčka, mladého Metoděje nebo jen obyčejné kapky. Srozumitelný a přístupný námět neotřelých pohádkových příběhů, které obsahují napětí, vtip, ekologické cítění, zelenou magii a bezmeznou fantazii, má ve své vypointovanosti didaktický podtext. Vnímavý malý posluchač se tak jeho prostřednictvím může naučit rozlišovat hranice dobra a zla a nasměrovat ho na stranu všeobecného prospěchu a sounáležitosti s přírodou. Grafické řešení fyzického nosiče vzniklo ve spolupráci s ilustrátorkou původního knižního vydání Anetou Opekarovou a grafikem Lukášem Opekarem. Autorem hudby, ruchů a nejrůznějších zvuků je hudebník a pedagog Ondřej Tichý, který své vzdělávací programy realizuje posledních dvacet let napříč školami i hudebními institucemi. (anotace)
Filip Karfík, profesor antické filozofie. Mezi prvními podepsal Výzvu pro evropské politiky s podtitulkem S palčivou starostí. Signatáři v ní apelují na evropské politiky především k urychlené dlouhodobé finanční a materiální pomoci Ukrajině a k obnově územní celistvosti Ukrajiny jako ke svému cíli. Proč doputovala tato výzva také k papežovi? A jaké má vysvětlení pro to, že papež ve vzkazu Ukrajině a Rusku vynechal zlo, které Rusko svým napadením Ukrajině nadělalo? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2024. Premiéra 9. 4. 2024 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).
Lit.: Lup – Tachecí, Barbora: Papež zahlazuje rozdíl mezi útočníkem a obětí. Tím ale nahrává ruskému agresorovi, myslí si filozof Karfík. In web ČRo Plus, 9. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Profesor antické filozofie Filip Karfík podepsal mezi prvními výzvu evropským politikům s podtitulem S palčivou starostí. Byla to reakce na slova papeže Františka, který nabádal Ukrajinu k vyvěšení „bílého praporu“. „On to nebyl první papežův výrok podobného typu, stále se staví do pozice, kdy by se Ukrajinci neměli bránit. Dokonce vyzývá státy, které je podporují a dodávají zbraně, aby s tím přestaly,“ říká v Osobnosti Plus.
„Papež si jistě chce uchovat pozici nestranného partnera případného jednání. Protože má před očima příklady Jana XXIII. v karibské krizi a Jana Pavla II. v případě Kuby. Papež František sám jednal v případě sporu mezi Kubou a Spojenými státy. Zřejmě proto nechce osočovat ani jednu ze stran ve válce na Ukrajině,“ popisuje možné důvody Františkova jednání.
„František je přece jen Jihoameričan na římském biskupském stolci, takže je jeho perspektiva stejná, jakou má globální Jih,“ naznačuje filozof Karfík.
Země globálního Jihu nemají tak jasný a vyhraněný postoj k válce na Ukrajině. „Oni také tvrdí, že je to daleko od nich, a hlavně vlastně ani nevědí, kdo je v právu a kdo ne. Já to ale považuji za škodlivý postoj,“ říká. (…)
Host: Bára Divišová, reportérka, moderátorka. Měla někdy ze zpovídání politiků strach? Čím to, že se nebojí nazývat věci pravými jmény v pořadu Střepiny? A měla někdy strach, že nezahojí svoje vlastní zranění? Moderuje Tereza Kostková. Pořad není vysílán živě.
Natočeno 2024. Premiéra 9. 4. 2024 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Je rozhodnutí Albatrosu nevydat český překlad kontroverzní knihy o transgender lidech Nevratné poškození známkou cancel culture? Moderuje Karolína Koubová.
Hovoří literární kritička Eva Klíčová a šéfredaktor nakladatelství Bourdon František Kalenda.
Natočeno 2024. Premiéra 9. 4. 2024 (ČRo Plus, 9:34 h.; 23 min.). Repríza 1. 5. 2024 (ČRo Plus, 9:35 h.).
Lit.: kbr – Koubová, Karolína: Kniha Nevratné poškození nabízí pohled, který by neměl být umlčován, míní šéfredaktor. Nerespektuje trans osoby, nesouhlasí kritička. In web ČRo Plus, 1. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nakladatelství Albatros Media vyvolalo vášnivé polemiky poté, co zrušilo vydání kontroverzní knihy Nevratné poškození od americké novinářky Abigail Shrierové. Knihu se následně rozhodlo vydat nakladatelství Bourdon. „Už jsme se dohodli na odkupu překladu a finišujeme na odkupu práv,“ potvrzuje šéfredaktor František Kalenda. „Krok Albatrosu chápu, je zcela legitimní. Bourdon na sebe bere určitou zátěž, kterou typ této publikace přináší,“ míní literární kritička Eva Klíčová.
Albatros Českému rozhlasu napsal, že se rozhodl knihu Nevratné poškození s podtitulem Jak naše dcery propadají transgenderové mánii nevydat, protože „její text se dívá na citlivou a zároveň složitou problematiku příliš jednostranně“.
Literární kritička Klíčová rozhodnutí nakladatelství vnímá jako snahu udržet si okruh čtenářů a určitou image, která je spojená i s queer tematikou, a to spíš s podporou LGBT+ komunity.
Podle šéfredaktora nakladatelství Bourdon kniha nabízí pohled, kterému by nemělo být upíráno právo zaznít ve veřejném prostoru, protože jde o legitimní příspěvek do diskuse k tématu transgender. (…)
Host: Vítek Škop, designer. Moderuje: Ondřej Cihlář. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Natočeno 2024. Premiéra 9. 4. 2024 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 16. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
Katar tvrdí, že dohoda o výměně rukojmích je velmi blízko. Jak se k tomu ale staví Izrael a Hammás? Němečtí politici reflektují covidová opatření. Litují některých kroků? Oceňují volný pohyb po Evropě, přijmout euro ale nechtějí – jak se staví mladí Češi k Evropské unii? Moderuje Pavlína Nečásková a Tomáš Pavlíček.
Natočeno 2024. Premiéra 9. 4. 2024 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Připravil Matěj Skalický. Editace Kristýna Vašíčková. Rešerše Tereza Zajíčková. Sound design Damiana Smetanová. Hudba Martin Hůla, Jaroslav Pokorný.
Hovoří Iva Bezděková, novinářka Deníku N.
Natočeno 2024. Premiéra 9. 4. 2024 (ČRo Plus, 10:10 h.; 20 min).
Lit.: Skalický, Matěj: Komunikace jako klíč. Hledáme poučení z výměny pacientek na Bulovce. In web ČRo Plus, 9. duben 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zaměnili pacientky. Vina nebyla systémová, ale lidská – vysvětluje Fakultní nemocnice Bulovka. Jak je možné, že žena, která šla na odběr krve, skončila na operačním sále? A jak tomu příště předejít? (…)
Powered by WordPress