Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Podcastová minisérie. Připravili Martin Groman a Michal Stehlík.

Natočeno 2026. Webová premiéra všech dílů 29. 6. 2026 (Opinio – Forendors).

Obsah: 1. Zrod sudetského Němce. Jak žili německy mluvící obyvatelé českých zemí za habsburské monarchie? Považovali se za Čechy, Rakušany, Němce, nebo jednoduše za obyvatele svého kraje? Jak vznikl moderní nacionalismus a proč se po roce 1918 začalo mluvit o „sudetských Němcích“ jako o jednotném politickém společenství? První díl sleduje cestu od zemského vlastenectví k národnímu konfliktu.

2. Od menšiny k Hitlerovi. Druhá epizoda se zaměří na období první republiky, hospodářské krize a vzestupu radikálních hnutí. Jaké byly skutečné problémy německé menšiny v Československu? Proč získala takovou podporu Sudetoněmecká strana Konrada Henleina? Nakolik šlo o autonomní politické hnutí a nakolik o prodlouženou ruku nacistického Německa? Od volebních úspěchů přes Mnichov až po okupaci budeme sledovat okamžik, kdy se z národnostní otázky stala otázka existence státu.

3. Vyhnání, paměť a dědictví. Po roce 1945 přišel konec světa, jak jej po generace znaly české pohraniční regiony. Jak probíhalo vyhnání Němců? Kdo odcházel, kdo zůstával a jaké byly lidské důsledky kolektivního trestu? Jak se o vyhnání mluvilo za komunismu a jak po roce 1989? Poslední díl se bude věnovat nejen historii samotné, ale také tomu, proč se téma sudetských Němců vrací do veřejných debat dodnes a jak ovlivňuje české chápání vlastní minulosti.

4. Bonus – debata: Obraz sudetského Němce ve veřejném prostoru. Záznam živého vystoupení podcastu Přepište dějiny z května 2026 v Brně, které se uskutečnilo v rámci programu historicky prvního sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení na území České republiky. Michal Stehlík a Martin Groman se v debatě zaměřili nikoli na samotné dějiny sudetských Němců, ale především na to, jak byl a je „sudetský Němec“ zobrazován v českém veřejném prostoru – jako politický strašák, symbol zrady, oběť, nebo soused, jehož příběh jsme dlouho nechtěli slyšet

Pozn.: Kdo je vlastně „sudetský Němec“? Označení, které dodnes vyvolává emoce, bývá spojováno s Mnichovem, nacismem, odsunem i politikou paměti. Jenže za tímto pojmem se skrývají miliony různých lidských osudů a více než sto let proměn identity, loajality i vzájemného soužití. Třídílná série podcastu Přepište dějiny, kterou vám nabízíme najednou a pro všechny, se pokusí nasvítit několik zásadních momentů ve vývoji tohoto fenoménu. Nejde o hledání viníků ani obětí, ale o snahu pochopit, proč se z jedné z mnoha skupin obyvatel českých zemí stal symbol, který dodnes rozděluje historiky, politiky i veřejnost. (anotace)

Připravil Martin Jonáš. Editor a koeditor Dominika Kubištová, Matěj Válek. Sound design a hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: ČT24, CNN Prima NEWS, Český rozhlas Plus, Vláda ČR (vlada.gov.cz), YouTube – ANO (@anobudelip).

Hovoří komentátor Seznam Zpráv Martin Čaban.

Natočeno 2026. Webová premiéra 29. 6. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 30 min.).

Lit.: Jonáš, Martin: Babiš chce krotit trh s kratomem. Novinář: Za jeho první vlády problém začal. In web Seznam Zprávy, 29. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vláda Andreje Babiše zahájila tažení proti drogám, kdy premiér veřejně kritizuje dosavadní „liberálnější“ politiku státu. Změny včetně přesunu agend z Úřadu vlády přitom vzbudily i značný odpor mezi experty na závislosti. Co vládní kroky znamenají, analyzujeme v podcastu 5:59. (…)

Ačkoliv Česko v boji s drogami má své problémy, je podle Čabana nutné rozlišovat. A zatímco v případě legálních drog, jako je alkohol nebo cigarety, je problém z jeho pohledu skutečně obrovský, u těch nelegálních prý obecně platí, že nejde o fenomén, který by se přeléval do velkých celospolečenských krizí, jako je tomu i v některých evropských zemích. Dokladem může být například relativně malý počet úmrtí způsobených drogami, kde Česko v roce 2024 se svými 73 případy zaznamenalo výrazně nižší číslo než třeba srovnatelně velké Švédsko se 414.

Za tento stav si podle něj přičítá plusové body dosavadní protidrogová politika, včetně jejích preventivních programů, sítí adiktologických služeb nebo terénních programů zaměřených na rizikové uživatele drog. Neznamená to přitom, že tu roli hrála jen prevence. Vždy jde podle Čabana o hledání rovnováhy s represivní složkou a nastavená pravidla je třeba vymáhat. (…)

Druhý speciální díl Vlevo dole a Piatočku připravili Lucie Stuchlíková, Václav Dolejší a Adam Blaško.

Natočeno 2026. Webová premiéra 28. 6. 2026 (Seznam Zprávy, 16:00 h.; 60 min.).

Lit.: Stuchlíková, Lucie – Dolejší, Václav: Hledá se česká královna. Musí se podobat Babišovi a nenávidět kratom. In web Seznam Zprávy, 28. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Slovensko je zase v něčem první. Zatímco Češi stále marně čekají na první premiérku či prezidentku, Slováci mají rovnou královnu. Co na tom, že je z USA (pardon, zo SŠA) a narodila se jako muž.

Americká influencerka, která se nápadně podobá Robertu Ficovi, třeba není jediná. Podcasty Vlevo dole a Piatoček v druhém díle Visegrádské trojky pátrají po její české verzi. Musí se podobat Andreji Babišovi a nenávidět kratom. (…)

Proč zrovna kratom? Nic jiného než boj s kratomem totiž momentálně českého premiéra nezajímá. Zachránit Česko před nebezpečnou drogou má diskreditace všech dosavadních protidrogových koordinátorů a policejní pes Babiška. (..)

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří ústavní právník Marek Antoš.

Natočeno 2026. Webová premiéra 26. 6. 2026 (Deník N, 11:56 h.; 59 min.).

Lit.: Titlbach, Filip: Ústavní právník Antoš: Macinkova slova působí i na ústavní soudce. Kdo tlačí na pilu, riskuje, že se mu to vrátí. In web Deník N, 26. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Kdo určuje českou zahraniční politiku? A kde končí pravomoci vlády a začínají pravomoci prezidenta? Podle ústavního právníka Marka Antoše dává česká ústava hlavě státu v této oblasti silnější postavení, než jaké jí přisuzují někteří politici. „Jestli má někdo v ústavě napsanou zahraniční politiku a konkrétní nástroje k jejímu uskutečňování, je to prezident,“ říká ve Studiu N. (…)