Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

3. 7. 2026

Pro a proti – Historie jako politická zbraň (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 13:21

Polsko-ukrajinský konflikt graduje. Poté, co polský prezident odebral svému ukrajinskému protějšku Řád Bílé orlice, Zelenský nedorazil do Gdaňsku na konferenci o obnově Ukrajiny. Rozbuškou v ukrajinsko-polských vztazích je spor o historickou úlohu Ukrajinské povstalecké armády. Může spor zvrátit polskou podporu Ukrajincům? Jakou roli má hrát historie v současné Evropě? A kde končí národní hrdost a začíná nacionalismus? Hosty pořadu budou ukrajinský historik Radomyr Mokryk a polský politolog Maciej Ruczaj. Moderuje Lucie Vopálenská.

Natočeno 2026. Premiéra 3. 7. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Lit.: Vopálenská, Lucie – kma: Ukrajina o Polsko asi nestojí, míní Ruzcaj. Mokryk: Zelenskyj přejmenováním jednotky vyhověl armádě. In web ČRo Plus, 3. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Roztržka, kterou spustil spor o historickou roli Ukrajinské povstalecké armády (UPA), eskaluje. Ukrajinský prezident nechal jednu z jednotek pojmenovat po kontroverzní UPA, polský prezident mu proto odebral nejvyšší státní řád Bílé orlice. Volodymyr Zelenskyj ho vrátil poštou. „Na začátku to nebylo mířeno proti Polsku,“ říká v pořadu Pro a proti ukrajinský historik Radomyr Mokryk. „Je to gesto, že Ukrajina nemusí brát na Polsko ohled,“ tvrdí polský politolog Maciej Ruczaj. (…)

Vizitka – Pavel Rejholec (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 13:20

Pavel Rejholec, sound designer. „K tomu, aby zněl film v kinech dobře, musí být smíchán v prostředí, které je kinu blízké,“ říká v naší speciální filmové Vizitce sound designer Pavel Rejholec, který Karolínu Koubovou pozval do jednoho ze studií společnosti Sound Square, jíž je výkonným ředitelem. O tom, jak se snoubí jednotlivé zvukové složky filmu, nakolik tuto profesi ovlivňuje AI a jak se proměnila práce se zvukem u filmu od dob Samotářů? I na to se ho Karolína Koubová zeptá.

Natočeno 2026. Premiéra 3. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 29. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.).

Ranní Plus – Začíná MFF Karlovy Vary, změna jednacího řádu Sněmovny, lex střízlivost, podpora romských studentů a studentek (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 13:18

Co bude největším lákadlem na dnes začínajícím Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech? Zamezí změny jednacího řádu Sněmovny zbytečným obstrukcím? A projde pozměňovací návrh nazvaný „Lex střízlivost“? Jak organizace Romea podporuje talentované romské studenty a studentky? Moderují Šárka Fenyková a Tomáš Pavlíček.

Natočeno 2026. Premiéra 3. 7. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Jak jsem nezemřel v Africe 1/6 (2025)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 13:16

Pravdivý příběh ostravského cestovatele Jiřího Tomčíka, který vypráví o dramatických věcech s humorem a ironií. Po požití neznámé bobuloviny nastal kolaps organismu a boj o holý život. Co udělají cestovatelé uprostřed divoké přírody? Vydají se do Lusaky. Text pro rozhlas upravila Eva Lenartová. Zvuk Marek Hoblík. Režie Tomáš Soldán.

Účinkuje Dušan Urban.

Nastudovala Ostrava v roce 2025. Premiéra 1. dílu 17. 8. 2025 (ČRo Ostrava, 15:04 h.) v cyklu Rozhlasové listování. Repríza 1. dílu 1. 7. 2026 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Lit.: Lenartová, Eva: Když udělá dobrodruh chybu… Jiří Tomčík: Jak jsem nezemřel v Africe. In web ČRo Plus, 1. 7. 2026 (článek). – Cit.: (…) Když se ostravský cestovatel Jiří Tomčík připravoval na expedici do Konga a Zambie, udělal to pečlivě. Nebyl žádný začátečník, měl s sebou tři zkušené parťáky a nehodlal tam přece zůstat, natož umřít. „Říká se, že Afrika je kolébkou lidstva. Ale může se stát rovněž předčasným hrobem,“ začíná své vyprávění o tom, jak přece jen na cestě po Africe nezemřel. Bylo to ale jen dílem mnoha šťastných náhod a rozhodně to bylo napínavé.  (…)

Hned na začátku Tomčíkovy expedice se totiž stalo něco, co skupině čtyř cestovatelů obrátilo život doslova na ruby. A to na nečekaně dlouhou dobu. 

Co Tomčík zažil a co poutavě přibližuje ve své knize, to nikdo určitě zažít nechce. Přesto o chvílích, kdy mu bez nadsázky stojí za zády smrt s kosou, píše svižně a s humorem. Že v Africe skutečně nezemřel, je nakonec dílem především souběhu několika dobrých náhod. 

Lit.: Lenartová, Eva: Jiří Tomčík: Jak jsem nezemřel v Africe. Zápisky z džungle i z nemocnice. In web ČRo Ostrava, 22. 9. 2025 (článek). – Cit.: S poetickou nadsázkou se říká, že Afrika je kolébkou lidstva. Tento příměr opravdu podporuje drtivá většina v současné době známých paleontologických výzkumů a archeologických vykopávek. Je však třeba konstatovat, že Afrika je nejenom kolébkou lidstva, ale může se stát rovněž předčasným hrobem některých jeho reprezentantů. (…)

Tato slova otevírají první část šestidílné četby z knihy ostravského cestovatele, který na přibližně sto padesáti stranách popisuje výpravu za krásami přírody Konga a Zambie. Čtyři poutníci mají vše pečlivě připraveno, nejsou to ostatně žádní začátečníci a dobře vědí, že kdo je připraven, není překvapen. Jenomže hned na začátku celého expedičního putování se stane něco, co všem změní plány a Jiřímu Tomčíkovi obrátí život doslova naruby. A to na nečekaně dlouhou dobu.

Že vypravěč opravdu v Africe nezemřel, ba co víc stále se s radostí toulá blízkými i hodně vzdálenými končinami, je opravdu především dílem pouhé náhody. Respektive souběhu několika dobrých náhod. I tak je pravděpodobné, že jeho anděl strážný měl v té době hodně opelichaná křídla, jak se musel ze všech sil snažit.

Co autor zažil, to určitě zažít nechcete. Ale jedno se popřít nedá – velmi dobře se ten neuvěřitelný boj o záchranu zdraví a života čte. Jiří Tomčík totiž o chvílích, kdy mu bez nadsázky za zády stojí smrt s kosou, píše se svižným humorem a ironií, kterou ve vztahu k sobě samému vskutku nešetří. To vše ve velmi exotických afrických kulisách, jež v závěru střídá pro mnohé neméně exotická Ostrava.

Šestidílná četba nabízí dobře napsaný dramatický příběh vedoucí od drobné chyby nadšeného cestovatele, přes neuvěřitelnou africkou anabázi boje o holý život, až po téměř lazarovský příběh návratu do života. Co víc si v letních vedrech přát.

Hovory Plus – Martin Kukučka (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:56

„Někdy je náročné neztratit koncept a neztratit rozum,“ říká Martin Kukučka, umělecký šéf činohry Národního divadla a člen režijního dua SKUTR. Do vedení činohry přicházel s představou repertoáru, který bude pro různé okruhy diváků. Po čtyřech letech ve funkci mluví o tom, jak se taková představa udržuje v instituci, kde se každý den mění plány, nálady i emoce lidí. Hovory moderuje Tatiana Čabáková.

Natočeno 2026. Premiéra 2. 7. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Filmové Vary. Po šedesáté (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:50

Dokument připravil Marek Mojžíšek.

Natočeno 2026. Premiéra 2. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Radiodokument.

Lit.: Mojžíšek, Marek: Filmové Vary po šedesáté. Co festival odlišuje od jiných akcí u nás i na kontinentu? In web ČRo 3 Vltava, 2. 7. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (..) Filmový festival v Karlových Varech slaví letos své 60. výročí. Co ho odlišuje od jiných akcí u nás i na kontinentu? Jakými krizovými momenty prošel? A jaká je jeho budoucnost? To vám odhalí sedm lidí, kteří festival už dlouhá léta připravují.

Sedmé nebe – Vysílá elektrická ovce 1/8 (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:47

Elektronická hudba ve filmu 1956-2026 podle Pavla Klusáka.

Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 2. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.).

Obsah: 1. Všechno se to ztratí jako slzy v dešti. Jak se elektronika ve filmu učila vyprávět mýty a emoce. (58:09) –

Lit.: Klusák, Pavel: Vysílá elektrická ovce. Elektronická hudba ve filmu 1956-2026 podle Pavla Klusáka. In web ČRo 3 Vltava, 2. 7. 2026 (článek). – Cit.: (…) Seriál, který vznikl pro Filmové léto na Vltavě, je výpravou za specifickou oblastí soundtracků. Pavel Klusák se v něm věnuje hudbě pro film, která využívá elektronické nástroje. Zjišťujeme, jak zvuky, které byly v 50. a 60. letech nové a nezvyklé, začaly rychle promlouvat k posluchačům nejen jako vyjádření modernity, ale v celém spektru emocí a příběhů.

Elektronická hudba v kinematografii proměňuje od padesátých let filmové zážitky a dává snímkům nezaměnitelnou atmosféru. Náš seriál vás provede podivuhodným světem, kde se syntetické zvuky, pulzující beaty a ambientní plochy setkávají s filmovým plátnem – od ikonických blockbusterů až po skryté nezávislé klenoty. Zjistíme, jak elektronika dokáže vyjádřit emoce, které klasický orchestr nesvede. Známé hudební nástroje mají své limity, ale elektronická hudba dokáže vytvořit zcela nový, dosud neslyšený zvuk pro jakýkoliv fiktivní svět. Je v tom řada paradoxů, záhad, napětí a půvabu.

Tak tedy vzhůru na cestu, která obsahuje osm tematických komentovaných playlistů. Dotkneme se velkých filmových sci-fi a utopií, ohlédneme se k historickým počátkům včetně české Ikarie XB-1. Prozkoumáme sepětí Tangerine Dream a dalších německých tvůrců s filmem, v tradici synthwave uslyšíme předlohu pro sound novodobých Stranger Things. Japonská epizoda odhalí neznámou hudbu oskarového Rjúiči Sakamota i tamější kreativitu v anime a počítačových hrách. Jaká hudba je „lynchovská“? Kteří režiséři jsou zaroveň autory soundtracků pro své filmy? Jak formují soundtrack posledních let hudebníci z nezávislých zón Jóhann Jóhannsson, Hildur Guðnadóttir, Oneohtrix Point Never, Mica Levi, Colin Stetson a Sam Slater? Seriál Vysílá elektrická ovce je rozcestníkem, který upozorňuje na řadu starších i nových filmů a hudebních světů.

PoliTalk – Petra Lastovecká: Státní zastupitelství zažívá normalizaci (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 11:40

Připravila Eva Mikulecká.

Hovoří odcházející žalobkyně Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Petra Lastovecká.

Natočeno 2026. Webová premiéra 3. 7. 2026 (Novinky.cz, 11:28 h.; 39 min.).

Lit.: Mikulecká, Eva: Státní zastupitelství zažívá normalizaci. Vinu nese i Bradáčová, říká rezignující žalobkyně. In web Novinky.cz, 3. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Loajalita nad odborností, strach vyjádřit jiný názor, dehonestace nepohodlných. Tak v podcastu PoliTalk popisuje současnou atmosféru v soustavě státních zastupitelství odcházející žalobkyně Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Petra Lastovecká. Bez obalu říká, že za vším stojí nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Lastovecká řešila řadu závažných kauz a krátce byla i ve vyšetřovacím týmu žalobců k bitcoinové kauze. Její nadřízený Radim Dragoun ji odvolal krátce poté, co navrhla obvinit exministra spravedlnosti Pavla Blažka. Lastovecká v červnu podala rezignaci.

Filtr – Extrémní svět Nikol Valdské (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 11:36

90. díl podcastu připravili Apolena Rychlíková a Jakub Zelenka.

Natočeno 2026. Webová premiéra 16. 6. 2026 (Page Not Found, 43 min.).

Lit.: Rychlíková, Apolena – Zelenka, Jakub: Extrémní svět Nikol Valdské. In web YouTube, 16. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Máme tu další podcast Filtr. Tentokrát probíráme fenomén Nikol Valdské, se kterým přišla jako první Page Not Found. Novinářka Anna Koucká vysvětluje, jak mladá krajně pravicová influencerka buduje českou verzi „MAGA femininity“ a jak její vliv prorůstá z Telegramu přímo na česká ministerstva. (…)

Lit.: Koucká, Anna: Zametání stop před vstupem do politiky. Influencerka Valdská maže antisemitskou minulost, záda jí kryjí Svobodní. In web Page Not Found, 16. 6. 2026 (článek). – Cit.: Krajně pravicová influencerka Nikol Valdská míří do politiky a jako budoucí tvář vládní strany Svobodných se snaží čistit svoji image. Zatímco antisemitské výroky ze sítí narychlo maže, k otevřenému rasismu se hrdě hlásí dál jako k politickému plusu. S mediálním obrazem ji pomáhá i předseda Svobodných Libor Vondráček.

Krajně pravicová influencerka Nikol Valdská začala na sociálních sítích působit na podzim minulého roku. Její profil jsme přinesli několik týdnů nazpět – poté, co jsme její aktivitu na sociálních sítích sledovali několik měsíců. 

Valdská se otevřeně označuje za rasistku. Tvrdí, že „lidé ze Somálska mají podprůměrné IQ, které je pod hranicí mentální retardace“, že „není dobré si dotáhnout do svých zemí lidi, co jsou doslova mimozemšťani“ a Praha začíná vypadat jako „teploušská Uganda“. 

V návaznosti na vydání jejího profilu se nám podařilo získat další informace o názorech Valdské i jejích vazbách na předsedu Svobodných Libora Vondráčka, se kterým již několik měsíců neoficiálně spolupracuje. Zjistili jsme také, že influencerka plánuje vstup do politiky a snaží se za sebou zametat některé problematické stopy, například svá silně antisemitská prohlášení. Hrdou rasistkou však zůstává i nadále. Podle našich informací míří kroky Valdské právě do Svobodných, kteří jsou součástí stávající vládní koalice.

Redakce Page Not Found také získala celou nahrávku podcastu Debatní deník, kam Valdskou pozval jeho autor Timofej Kožuchov. Díl byl několik měsíců veřejně ke shlédnutí, Valdská však následně Kožuchova požádala o smazání, k čemuž mělo dojít právě i proto, že ji s výroky z podcastu konfrontoval Libor Vondráček. (…)

Spotlight – Miloš Zeman (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 11:34

Rozhovor moderuje Daniel Kraus.

Hovoří Miloš Zeman.

Natočeno 2026. Webová premiéra 2. 7. 2026 (Aktuálně.cz, 38 min.).

Lit.: Kraus, Daniel: „Pavlova neznalost škodí Česku.“ Zeman podpořil Macinku a překvapil, koho by chtěl na Hradě. In web Aktuálně.cz, 2. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Petr Pavel podle něj ve sporu o summit NATO znovu ukázal, že neumí politiku. Bývalý prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Spotlight ostře kritizuje svého nástupce i Ústavní soud, chválí vládu Andreje Babiše a připouští, že Volodymyr Zelenskyj by mohl přijít o Řád bílého lva, který mu sám udělil. A koho si za dva roky představuje na Pražském hradě?

V rozhovoru se Zeman ostře vyjadřuje ke kompetenčnímu sporu mezi prezidentem a vládou kvůli účasti na summitu NATO. „Tímto krokem znovu potvrdil, že není politikem,“ říká na adresu Petra Pavla.

Předběžné opatření Ústavního soudu, které umožnilo Pavlovi stát se součástí české delegace, označil za problematické a podtrhl, že část ústavních soudců je podle něj vůči hlavě státu podjatá.

„Politik může být milován, politik může být nenáviděn, ale nikdy nesmí být směšný,“ glosoval s odkazem na současnou hlavu státu. „Nikdy nebudu volit Petra Pavla. Nejenom z důvodu jeho neznalosti politického řemesla, které škodí České republice,“ prohlásil bez okolků Zeman. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress