Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

20. 8. 2024

Výtah Respektu – Výpověď bez udání důvodu vyvolává ve vládě napětí. ODS přesto obchází zbytek koalice (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 20:56

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Andrea Procházková.

Natočeno 2024. Webová premiéra 20. 8. 2024 (Respekt.cz, 17 min.).

Lit.: Machálková, Zuzana: Výpověď bez udání důvodu vyvolává ve vládě napětí. ODS přesto obchází zbytek koalice. In web Respekt.cz, 20. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po letních prázdninách se ve středu znovu sejde vláda, která má projednat mimo jiné i takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce. Ta počítá například s dělší výpovědní lhůtou, možností práce pro mladistvé od 14 let věku, ale také s dvouletým držením místa pro lidi na rodičovské dovolené. Původně měla novela obsahovat i výpověď bez udání důvodu, jak ale ve Výtahu Respektu vysvětluje Andrea Procházková, jde o téma, které vládní pětikoalici názorově rozděluje: „Je to něco, co prosazuje především ODS, také trochu TOP 09. Velmi proti jsou lidovci a do určité míry i Starostové a Piráti, protože mají pocit, že to až příliš zvýhodňuje zaměstnavatele. Lidovci řekli, že by možná i odešli z vlády, kdyby to bylo součástí té vládní novely, takže ODS zvolila jinou strategii – a to že ttento bod přidá jako pozměňovací návrh z poslaneckých pozic v rámci legislativního procesu, takže ve středu se to projedná na vládě, pak to půjde do Sněmovny, a oni jako poslanci tam přidají návrh, který nebude vládní.“ Co přesně by novela zákoníku práce znamenala v praxi? Jaká je šance, že výpověď bez udání důvodu v Česku projde? A je namístě, aby se Česko v tomto směru inspirovalo Dánskem?

Koaliční medvědí služba Ukrajině (2024)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 15:52

Lukáš Jelínek. Komentář.

Natočeno 2024. Premiéra 20. 8. 2024 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Jelínek, Lukáš: Lukáš Jelínek: Koaliční medvědí služba Ukrajině. In web ČRo Plus, 20. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čím déle válka na Ukrajině trvá, tím patrnější je únava nejen na bojujících stranách, ale i na západní veřejnosti. Týká se to i České republiky. Uprchlíky jsme přijali přátelsky, humanitární pomoc nezpochybňuje nikdo a vojenskou především političtí radikálové. Přesto ochota k ní zvolna ochabuje.

Svůj podíl na tom má obyčejné lidské rozladění ze situace, která se nijak nadějně nevyvíjí, ale i ideologická masáž prostřednictvím dezinformačních webů či sociálních sítí.

Za těchto okolností je dvojnásob důležité, aby vládní politická reprezentace hovořila jednotně a neotevírala prostor pro pochybnosti nebo dokonce hádky. Právě s tímto zadáním byla také zřízena pozice koordinátora strategické komunikace.

Můžeme se sice podivovat, proč stejnou práci nezastane už současný tiskový odbor Strakovy akademie a proč byla přidělena zrovna Otakaru Foltýnovi, vojákovi s nezvykle prořízlými ústy. Ovšem když už se tak kabinet rozhodl, nezbývá, než se pídit po výsledcích. Ty jsou zatím neslavné. (….)

Ĺudskosť – Oľga Gyarfášová (Lidskost – Oľga Gyarfášová, 2024)

Filed under: Podcast,Slovenské — Premek @ 15:44

Moderuje Barbora Mareková.

Hovoří Oľga Gyarfášová.

Natočeno 2024. Webová premiéra 26. 6. 2024 (Sme, 72 min.).

Obsah podcastu: (00:00) Úvod – (02:17) V čom sa dnešok podobá na minulosť – (21:01) Ako sa žilo v čase normalizácie – (50:26) Ako odolávať normalizácii – (01:09:37) Záver.

Lit.: anonym: Autorka knihy o normalizácii: Nečakala som, že bude taká relevantná (Oľga Gyarfášová). In web Sme YouTube, 26. 6. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Od posledných parlamentných volieb sa vo verejnom priestore často objavuje slovo normalizácia – napríklad pri útokoch vládnej moci na verejné inštitúcie, na umeleckú obec, ale aj pri dianí v médiách.

V čom sa dnešná realita našej spoločnosti podobá tej minulej zo sedemdesiatych a osemdesiatych rokov? V čom je iná? A ako sa môžeme podieľať na obrane demokratických hodnôt, keď sú pod paľbou?

Oľga Gyárfášová je sociologička, pôsobí na Fakulte sociálnych a ekonomických vied UK a v Inštitúte pre verejné otázky, a bola aj poradkyňou prezidentky Zuzany Čaputovej. (more…)

Seriál Radiožurnálu – Vlny a skutečnost. Jak vysílal Československý rozhlas na konci 60. let? 1/5 (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:33

Připravili Tomáš Černý, Prokop Havel a Kristýna Trochtová.

Natočeno 2024. Premiéra 19. – 23. 8. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:50 h.) v cyklu Seriál Radiožurnálu.

Obsah: 1. díl: Vlajková loď obrodného procesu. Šéfem Redakce mezinárodního života byl Milan Weiner (2. díl: „Jste jako agent imperialismu.“ Weiner musel ve svém novinářském majstrštyku odrážet marxisticko-leninské fráze („Poznali jsme jejich pravou tvář. Až moc dobře jsme ji poznali.“ Reportér Sláva Volný zaznamenal v ulicích první hodiny invaze (5. Z rozhlasu do kotelny i emigrace. Jaký osud čekal osobnosti Československého rozhlasu po srpnové okupaci? (

Lit.: prh: Vlny a skutečnost. Jak vysílal Československý rozhlas na konci 60. let? In web ČRo 1 Radiožurnál, 19. srpen 2024 (anotace + nahrávky k poslechu). – Cit.: (…) Bylo to doopravdy tak, jak se to stalo ve filmu? Možná to napadne i vás po zhlédnutí snímku Vlny Jiřího Mádla. Ten obsadil v nadsázce řečeno do hlavní role celý Československý rozhlas konce šedesátých let. Jak to v něm tehdy fungovalo? (…)

Lit.: prh – Černý, Tomáš: Vlajková loď obrodného procesu. Šéfem Redakce mezinárodního života byl Milan Weiner. In web ČRo 1 Radiožurnál, 19. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Nový film Jiřího Mádla Vlny se věnuje někdejší Redakci mezinárodního života v Československém rozhlase v letech 1967 a 1968. A my se budeme v tomto čase každý den zabývat tím, co je vlastně předobrazem Mádlova filmu. Třeba samotné Redakci mezinárodního života, která existovala dávno před srpnem 1968 a prvním slavným pořadem byl jakýsi pokus o komentované zpravodajství Svět dnes večer už v roce 1955. Šéfem redakce byl novinář Milan Weiner. (…)

Lit.: krt – Černý, Tomáš: „Jste jako agent imperialismu.“ Weiner musel ve svém novinářském majstrštyku odrážet marxisticko-leninské fráze. In web ČRo 1 Radiožurnál, 20. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Co je skutečnost a co je filmová licence ve snímku Vlny Jiřího Mádla? Dnes se zaměříme na jednu konkrétní scénu, která je téměř doslovným přepisem historické skutečnosti. Jedná se o rozhovor novináře a také šéfa tehdejší Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu Milana Weinera, který vedl s komunistickým funkcionářem Josefem Zárubou. (more…)

Houpačky – I opilá máma se dá překročit, když je uvařená večeře (2024)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 11:21

„I z toho nejhoršího stavu je vždycky cesta ven.“ Rozhovor o alkoholu a mateřství připravila Michaela Sladká.

Hovoří Markéta Dolejší.

Natočeno 2024. Premiéra 14. 8. 2024 (ČRo Rádio Wave, 35 min.).

Lit.: Sladká, Michaela: I opilá máma se dá překročit, když je uvařená večeře. Ženy hledají pomoc, až když o všechno přijdou. In web ČRo Radio Wave, 14. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Matky nepřicházejí, když se z pití začíná stávat problém. Přicházejí o deset patnáct let později, kdy už o všechno přišly,“ říká psychoterapeutka Markéta Dolejší. „Ženy, které pijí, jsou svým způsobem neviditelné, dokud všechno doma funguje. I opilá máma se dá překročit, když je uvařená večere.

„Hodně dlouho trvá, než se propijeme do stavu, kdy naše okolí nebo my sami poznáme, že máme problém, může to být třeba sedm nebo deset let. Alkohol je v tomhle hodně vlídný. Vlídný pomalý zabiják,“ říká Markéta, která se jako psychoterapeutka potkává se závislými lidmi v organizaci Magdaléna. „Matky malých dětí si navíc léčbu své závislosti nemůžou ani dovolit – představte si, že máte doma roční dítě a rozvinutou závislost. Kdo vás pustí, kdo vám umožní se jít léčit? Kdo to uvidí?“ ptá se psychoterapeutka.

„Žena v období mateřství přechází do velké izolace, ztrácí svůj status a svou roli. Snaží se dosáhnout něčeho, co není možné. Zajistit dítě, aby bylo spokojené, a zajistit taky, aby byla spokojená ona sama. Dokázat být dobrá matka, ale taky si dokázat leccos odpustit a být k sobě vlídná. Proto přichází unik k alkoholu. Je to potřeba odměny, která nepřichází z venku, protože s vámi přes den nikdo není. Tématu náročnosti nové role, kterou žena coby nová matka přijímá, se věnuje málo pozornosti. (…)

On Air – Duhový kolonialismus? (2024)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 11:19

Svoji novou výstavu To se nikdo nedoví Karol Radziszewski přiblížil v rozhovoru na vlnách Radia Wave. Připravil Tomáš Pacovský.

Natočeno 2024. Premiéra 16. 8. 2024 (ČRo Rádio Wave, 17 min.).

Pacovský, Tomáš: Duhový kolonialismus? Historii queer lidí ve střední a východní Evropě odkrývá polský umělec Karol Radziszewski. In web ČRo Radio Wave, 16. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Queer lidi tu byli vždycky. Když ale nahlédnete do většiny mainstreamových archivů, jako by se po nich slehla zem. Alespoň dokud je nerozkvíříte. A právě tomu se ve své tvorbě věnuje polský multidisciplinární umělec Karol Radziszewski, který odhaluje zapomenuté příběhy queer lidí (nejen) ve střední Evropě. Svoji novou výstavu To se nikdo nedoví v pražské galerii Světova 1 přiblížil v rozhovoru na vlnách Radia Wave.

Ústředním tématem výstavy Karola Radziszewského je moment skrývání a utajování, který ale nemusí vždy představovat queer trauma, tragiku nebo selhání. Jedním z děl je tak například portrét českého drag umělce Oty Tasinata, který vystupoval pod pseudonymem hraběnka Sonata Mondscheinová. „Drag je v podstatě takovým dvojím životem, ale v dobrém slova smyslu. Jednak si hrajete s identitou persony, kterou se snažíte vyjádřit, zároveň žijete svůj vlastní, osobní život.“ Umělec pro účely výstavy vytvořil také nový video art, který odkrývá milostnou a zakódovanou korespondenci mezi dvěma milenci v Československu 70. let.

Karol Radziszewski se dlouhodobě věnuje specifikům východo, potažmo středoevropské queer zkušenosti. Upozorňuje například na to, že některé regionální milníky queer historie se odehrály mnohem dřív než jiné důležité události západního světa, třeba stonewallské nepokoje, ke kterým se velmi často odkazují právě i queer lidé z východní a střední Evropy: „Já se ve svojí práci s archivy snažím ukázat to, že kdybychom ten příběh vyprávěli chronologicky, tak by vypadal úplně jinak.“ (….)

Dvojbodky s Pavlom Danišovičom – Martin Huba (Dvojtečky s Pavlem Danišovičem – Martin Huba, 2024)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 11:16

Může jít o obrázek 2 lidé a textPřipravil a moderuje Pavol Danišovič.

Hovoří herec Martin Huba.

Natočeno 2024. Premiéra 18. 8. 2024 (SRo Rádio Slovensko, 11:05 h.).

Pozn.: V rámci letnej štruktúry vám dnes predpoludním v Rádiu Slovensko ponúkneme reprízu nedeľného zábavníka Dvojbodky z apríla tohto roku. Pavol Danišovič a Martin Huba sa budú rozprávať  aj o výnimočnom a nezabudnuteľnom hercovi Jozefovi Kronerovi. (anotace)

Alex a host – Roman Štolpa (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:14

Roman Štolpa hostem Alex Mynářové.

Natočeno 2024. Premiéra 19. 8. 2024 (ČRo Region, 24 min.).

Lit.: Hok – Mynářová, Alexandra: Jako režisér jsem spíše inspirátor. Divadlo vytváříme s herci dohromady, říká Roman Štolpa. In web ČRo Brno, 19. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Roman Štolpa je herec, scenárista a režisér. Proslavily ho hlavně seriály jako Rodinná pouta, Velmi křehké vztahy nebo Slunečná. Klasickou činohru dělal v divadle Radka Brzobohatého, srdce mu ale nejvíc bije pro muzikály.

Roman Štolpa vystudoval herectví na JAMU a poté režii na DAMU. Touha někoho řídit v tom ale podle něj nebyla. „Já jsem takový divadelní šílenec a bavilo mě se o tom divadle dozvědět něco víc. Jako režisér se snažím být spíš takový inspirátor a organizátor zkoušecího procesu. Divadlo vždycky vytváříme s herci dohromady.“ (…)

Zrcadlo – Iveta Pešková (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:57

Iveta Pešková se narodila s postižením horních i dolních končetin. Přesto, že je od malinka odkázaná na pomoc druhých, dokázala se prosadit a vybudovat organizaci Prosaz, která pomáhá lidem s hendikepy. Na svou práci získala mimo jiné Cenu Olgy Havlové. Proč mají podle ní ocenění smysl? Jak ji ovlivnila přísná výchova? A co ji žene stále dál?

Natočeno 2024. Premiéra 20. 8. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.). Repríza 25. 8. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).

Dvacet minut Radiožurnálu – Roman Chlíbek (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:56

Hostem je Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti. Jak je zdravotnictví připraveno na nastupující vlnu covidu-19? Proč je v tuzemsku i za hranicemi tolik rozruchu kolem opičích neštovic? Je možné se proti nim očkovat? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2024. Premiéra 20. 8. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress