Datová centra. Neobejde se bez nich internet, cloudové služby a samozřejmě ani umělá inteligence. V Česku se na kraji Prahy jedno takové právě buduje. Může to být do budoucna pro Česko konkurenční výhoda, zvlášť pokud z něj za přispění EU vyroste AI Gigafactory? Nebude to další environmentální zátěž? A proč se proti datovým centrům jinde ve světě, hlavně v USA, protestuje? Téma připravil Vít Pohanka.
Natočeno 2026. Premiéra 19. 8. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).
Josef Bolf. Rozhlasová hra. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Datum natočení neznámé.
Lit.: Sedláčková, Barbora: Osobní dispozice Josefa Bolfa. In web ČRo Radio Wave, 28. 5. 2010 (článek + nahrávka rozhovoru). – Cit.: (…) Na výstavě mezi tajuplně šedavými obrazy, z nichž vystupují osoby, nálady a pocity, které promlouvají na diváka jako osobní vzpomínka zašlé fotky v zapomenutém albu, zní audioinstalace. Starý magnetofon přehrává takzvanou Ztracenou pásku. Ta je inspirovaná hrou Samuela Becketta Krapova poslední páska. V prostoru zní lidské kroky, neviditelný člověk si něco prohlíží, trhá a potom pálí. Zvuk se nesmyslně snaží zbavit fyzických důkazů paměti. (…)
Lit.: Horešovská, Markéta: Bezhlavý jezdec se vrací. Výstava připomíná výraznou uměleckou skupinu i atmosféru 90. let. In web Novinky, 18. 8. 2026 (článek). – Cit.: (…) Expozice představuje řadu rekonstruovaných, dlouhodobě nevystavených či málo známých prací z přelomu tisíciletí. Nabízí návštěvníkům možnost vstoupit do prostředí, které připomíná atmosféru poslední velké předinternetové generace.
Výstavou prostupují motivy D.I.Y. kultury, fascinace televizí coby oknem do západního světa, psychedelie, komiksů, science fiction, experimentů se změněnými stavy vědomí i každodennosti porevolučních českých domácností.
Na dvorku galerie příchozí narazí na auto Škoda 105, z autorádia a z kazety zní rozhlasová hra Josefa Bolfa. Součástí výstavy je stylizovaný pokoj inspirovaný devadesátými lety – s dobovým nábytkem, televizí, videem, akváriem, knihami či funkčním walkmanem.
Záměrem umělců a kurátora bylo, aby návštěvníci v Domě U Kamenného zvonu mohli zpomalit, usednout a na chvíli se ponořit do světa před internetem a sociálními sítěmi.
Rozhovory otevřeně a do hloubky o těžkých příbězích. Připravuje a moderuje redaktorka Anna Koucká.
Natočeno 2023-2026. Webová premiéra 1. dílu 4. 5. 2023 (Refresh News, 51 min.). K poslechu zde.
Sergej Gurijev a Daniel Triesman. Kompletní audiokniha. Proměnlivá podoba tyranie ve 21. století. Z anglického originálu Spin Dictators: The Changing Face of Tyranny in the 21st Century přeložil Marek Tomeček. Režie a zvuk Vratislav Hubička. Technická redakce Jaroslav Jandů. Cover design Natalie Oweyssi. Odpovědný redaktor Vojtěch Machálek.
Čte Zbyšek Horák.
Natočeno 2026 (studio Soundguru). Vydalo Tympanum v roce 2026 (MP3, celková délka 12 hodin 14 minut). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Jak se klasické diktatury strachu a represí proměnily v země, které ovládají tzv. spin diktátoři, kteří využívají zkreslování a manipulaci informací ve svůj prospěch.
Co mají společného Rusko, Maďarsko, Srbsko, Čína, Turecko či Alžírsko nebo Kazachstán? I toho, kdo se v politice příliš nevyzná, napadne, že demokracie to zrovna nebudou. Podle Gurijeva a Treismana to však nejsou ani klasické diktatury strachu a represí. Pro státy, kde nevzkvétá svoboda médií, institucí a občanské společnosti a kde opoziční práce a kritika vlády jsou rizikem, bylo zapotřebí nového pojmu. Gurijev a Treisman přišli s pojmem „spin dictators“ po vzoru anglického „spin doctors“, jak se říká mediálním poradcům, kteří umějí otočit realitu tak, aby vyhovovala jejich klientovi. Zatímco tradiční diktátoři ovládají občany pomocí zastrašování, novější spin diktátoři si vystačí se zkreslováním a manipulací informací ve svůj prospěch. Kromě detailního popisu toho, jak spin diktátoři v jednotlivých zemích pracují, nabízejí autoři i tolik potřebné východisko, doporučení, jak by demokracie měly se spin diktaturami jednat. (anotace)
Daniel Treisman je britsko-americký politolog, profesor na Kalifornské univerzitě a vědecký pracovník Národního úřadu pro ekonomický výzkum. Zaměřuje se na ruskou politiku a ekonomiku, autoritářství, politickou decentralizaci a korupci. Studoval politologii, filozofii a ekonomii na Oxfordu, doktorát z politologie získal na Harvardu. Jeho matka Anne Treismannová a otec Michel Treisman byli experimentální psychologové, jeho nevlastní otec byl nositel Nobelovy ceny a průkopník behaviorální ekonomie Daniel Kahneman.
Sergej Maratovič Gurijev je ruský ekonom žijící v Paříži. Narodil se v Osetii. Zabývá se teorií smluv, managementem a mikroekonomií, je jedním ze zakladatelů Protiválečného výboru Ruska. Vystudoval Moskevský fyzikálně-technický institut, absolvoval stáž v Massachusettském technologickém institutu. Působil v Ruské akademii věd, v letech 2004 až 2013 byl rektorem Ruské ekonomické školy v Moskvě. Byl členem sboru poradců prezidenta Dmitrije Medveděva. Kvůli odlišným názorům na vyšetřování těžařské firmy Jukos byl vyslýchán policií, v roce 2013 emigroval do Francie.
Hostem je Pavel Bednář, předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka oznámil, že s ministryní financí dohodl zvýšení platů ve veřejné sféře od příštího roku. Jsou s postupem ministra Juchelky a vlády jako celku spokojeni odboráři? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2026. Premiéra 18. 8. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Vaše každodenní inspirace: Kysané mléčné výrobky. Host: Ing. Hana Střítecká, Ph.D., Ústav preventivního lékařství LF UK v Hradci Králové, ředitelka spolku FÉR potravina. Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2026. Premiéra 18. 8. 2026 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Praktický rádce, který upozorňuje na rizika a dává konkrétní tipy pro každodenní život. Připravil Zdeněk Truhlář.
Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 1. dílu 14. 1. 2026 (ČRo Brno, 8:50 h.; 3 min.).
Lit.: Truhlář, Zdeněk: Falešný bankéř neuspěl. Dovolal se totiž přímo jihomoravskému policistovi. In web ČRo Brno, 14. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Třicetiletý muž ze Znojemska uvěřil ve falešnou investici do kryptoměn a přišel o víc než dva miliony. Účetní z Brněnska připravil falešný bankéř a falešný policista o milion dvě stě tisíc. To jsou jen některé z případů podvodných telefonátů, kterými se v poslední době zabývá jihomoravská policie.
V prosinci loňského roku však jeden z takových podvodníků nepochodil. Dovolal se totiž přímo jihomoravskému policejnímu mluvčímu Petru Valovi, který navíc vše zaznamenal. Policie upozorňuje, že podvodníci dokáží být velmi přesvědčiví. Navíc se mohou vydávat nejen za bankéře, ale i za skutečné policisty. (…)
Lit.: Truhlář, Zdeněk: Zbraně nikam nenoste, ihned je ohlaste na 158, radí policie po konci zbraňové amnestie. In web ČRo Brno, 19. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Během zbraňové amnestie od ledna do konce června odevzdali lidé v Jihomoravském kraji policii 527 kusů zbraní a tisíce kusů munice a střeliva. Byly mezi nimi i raritní kusy tzv. zákeřných zbraní.
Například otevírací nůž opatřený hlavní nebo malá krabička schopná střelby. Tyto zbraně jsou zakázané a jejich držením by se dotyčný člověk vystavoval trestnímu stíhání za nedovolené ozbrojování, stejně jako držením neregistrovaných zbraní. Díky zbraňové amnestii však mohli lidé nelegálně držené zbraně bez postihu odevzdat policii. (…)
Petra Procházková, reportérka Deníku N. Ruský soud poslal na jedenáct let do vězení místopředsedu opoziční strany Jabloko. Lev Markovič Šlosberg se údajně provinil pomlouváním ruské armády a výzvami k míru na sociálních sítích. Proč ve Šlosbergově případě ruská moc postupovala tak tvrdě? Petra Procházková se Šlosbergem loni natočila rozhovor. Moderuje Petr Vizina.
Natočeno 2026. Premiéra 18. 8. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Zpěvačka Lenny přitvrzuje a naplno dává průchod své lásce k rocku. Nový singl Casanova je předzvěstí alba, které vyjde už na začátku podzimu a Lenny prý na ní převzala větší kontrolu nad svou kariérou. Co jí tvůrčí svoboda přinesla a proč už nechce naplňovat očekávání ostatních? Moderuje Libor Bouček.
Natočeno 2026. Premiéra 18. 8. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Maciej Ruczaj, politolog a bývalý diplomat. V Polsku se rozpadá pravicová konzervativní strana PiS. V Maďarsku je Fidesz po šestnácti letech v opozici. Jejich témata ale žijí – migrace, suverenita, národní zájem, vztah k Bruselu. Co to znamená pro budoucnost pravice v Polsku a ve střední Evropě? A jakou metaforu současného Polska představuje nová pětapadesátimetrová socha Panny Marie v Konotopích? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2026. Premiéra 18. 8. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Powered by WordPress