Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

27. 7. 2026

Spím v Hitlerově pokoji (2026)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 12:25

Tuvia Tenenbom. Kompletní audiokniha. Překlad David Weiner. Režie Ondřej Černý.

Čte Otakar Brousek II.

Natočeno 2026. Vydala Audiotéka a Zeď v roce 2026 (MP3, celková délka 14 hodin 17 minut). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Objednali si u něj krásnou knížku o Německu. Mysleli si, že je má každý obdivovat, protože jsou ti nejsprávnější a nejspravedlivější lidé na světě. Jenže to se milí Němci setsakramentsky přepočítali! Protože na scénu nevstoupil nikdo menší, než fenomenální, milovaný i proklínaný, Tuvia Tenenbom.

A ten Germány rozložil na prvočinitele i atomy. Dokáže totiž nahlédnout pod povrch a zjistit věci, které jiní nevidí. Například že zářivý design, jímž se naši sousedé a milovníci technologií tak rádi honosí, je jen nátěr, z pod něhož vyčuhuje temná minulost. Nezapomněli dnešní Němci pro samou proklamovanou lásku k jiným kulturám a cizincům na šest milionů mrtvých Židů? Začali je najednou po staletích nenávisti milovat? Ale nechme Židy Židy. Jací vlastně dnešní Němci jsou?

Aby se dopátral odpovědí, procestoval izraelsko-americký autor Německo křížem krážem. Mluvil se stovkami lidí, od těch obyčejných po špičkové politiky, od aktivistů po kapitány průmyslu, od narkomanů po hoteliéry, od nácků po sluníčkáře, od rabínů po imámy, od Turků po východní Němce, a k tomu všemu spal jako Hitler.

Těm všem klade chytré i zdánlivě naivní otázky, aby je vyprovokoval – což se mu často daří – a zjistil, co si doopravdy myslí. Následně skládá obrázek, který je neobyčejně vtipnou a zároveň alarmující zprávou o dnešním Německu, zemi, k níž vzhlíží celý svět. Jestli totiž Tuvia Tenenbom něco není, pak rozhodně není politicky korektní.

Jeho kniha je plná zábavných dialogů i pronikavých pozorování. Za vším tím vtipem jsou ale často překvapující i kruté pravdy, o kterých bychom raději nevěděli. Tenenbom není ani levičák, ani pravičák, chce zkrátka znát pravdu. A tak dráždí úplně všechny. (anotace)

Toulky s tátou (2026)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 12:22

Marek Wollner. Kompletní audiokniha.

Čte Petr Třebický.

Natočeno 2026. Vydalo Čti mi! v roce 2026 (MP3, celková délka 8 hod. 29 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Toulky s tátou představují fiktivní román se silnými autobiografickými prvky. Jeho páteří je cesta dospělého syna se stárnoucím otcem do Ameriky – cesta za dávným snem, za domnělým ideálem svobody a za místy známými z milovaných knih, které oba hlavní aktéry formovaly. Nejde však o pouhý výlet, ale o výpravu do dříve nedosažitelných dálek, jejímž skutečným smyslem se ukazuje být hledání cesty k sobě navzájem i návrat k rodinné paměti a dlouho umlčovaným otázkám. Epizody z cesty se skládají jako snímky ve starém albu. Otevírají staré křivdy, zděděná traumata a pozvolna, nenápadně směřují k porozumění a sblížení. Román sleduje radosti i tíhu proměňujícího se vztahu mezi rodiči a dětmi v různých fázích života a citlivě se dotýká témat stárnutí, křehkosti osobního štěstí i odpovědnosti jednotlivce vůči těm nejbližším.

Vypravěč propojuje osobní a rodinný příběh s literárními souvislostmi, vhledem do dějin i nenásilnou reflexí současného světa. Text tak nabývá vrstevnatosti, nesené obrazným jazykem, jemnou ironií a občasným vkusným sarkasmem. Toulky s tátou jsou knihou o paměti, cestě a pozdním smíření – s druhými i se sebou samým. (anotace)

Hovory Plus – Marianna Arzumanova (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:33

Režisérka, dramatička a zakladatelka Divadla „MA“ Marianna Arzumanova opustila Rusko už ve chvíli, kdy cítila, že se země vydává směrem, se kterým se nemůže ztotožnit. Dá se oddělit ruská kultura od politiky Kremlu? A může divadlo rozpoznat diktaturu dřív než společnost? Poslouchejte Hovory o válce, identitě, umění i ceně svobody. Moderuje Naděžda Hávová.

Natočeno 2026. Premiéra 27. 7. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Ptám se já – Olga Lomová (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 11:15

Připravila Marie Bastlová.

Hostem Ptám se já je sinoložka z FF UK Olga Lomová.

Natočeno 2026. Webová premiéra 27. 7. 2026 (Seznam Zprávy, 9:10 h.; 35 min.).

Lit.: Bastlová, Marie: Čína ukázala svou tvrdost. Tatra na sankčním seznamu Číny není náhoda, říká odbornice. In web Seznam Zprávy, 27. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Šéf Sněmovny Tomio Okamura jako první český vládní politik po sedmi letech oficiálně navštívil Čínu. Slibuje si od toho zlepšení vztahů s Pekingem a posílení vzájemného cestovního ruchu. Co cesta reálně přinese? (…)

S předsedou Poslanecké sněmovny Tomiem Okamurou (SPD) se při návštěvě Číny setkal šéf tamního parlamentu Čao Le-ťi. Podle agentury Nová Čína ocenil pozitivní a pragmatickou politiku nové české vlády vůči Pekingu a vyjádřil přesvědčení, že současný příznivý vývoj vzájemných vztahů bude pokračovat.

Okamura prohlásil, že podle jeho mínění se vzájemné vztahy České republiky a Číny během návštěvy podařilo obnovit. S čínskou stranou měl probírat možné zrušení víz pro Čechy cestující do Číny, znovuzavedení přímé letecké linky Praha–Šanghaj nebo zapůjčení terakotové armády na výstavu do Česka. (…)

Reparát – Jak ve škole udržet dětskou zvídavost? (2026)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Přemek @ 11:01

Chtějí dnešní děti provádět v hodinách chemie a fyziky pokusy, nebo je radši jen sledovat na videích z internetu? Jak poutavě vyučovat přírodovědné a technické předměty a přimět děti k tomu, aby se jim věnovaly i později ve svých profesích? Ptá se Daniela Vrbová. Editace Markéta Vozková. Sound design Jaroslav Pokorný.

Hosté epizody: Adéla Marschallová Rumlerová, profesorka chemie na Gymnáziu J. Jungmana v Litoměřicích; Martina Fialová, zakladatelka Veselé Vědy; Tadeáš Salaba, zakladatel TechRepublic.

Natočeno 2026. Premiéra 27. 7. 2026 (ČRo Plus, 14:33 h.).

Lit.: Gábor, Veronika – Vrbová, Daniela: Jak ve škole udržet dětskou zvídavost? Pomáhají pokusy s přesahem do života a učení mezi vrstevníky. In web ČRo Plus, 27. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Přírodní vědy a technika dokážou děti nadchnout stejně snadno, jako je odradit. Když se výuka scvrkne na vzorce a definice, přirozená zvídavost opadá a zájem o technické obory s ní. Co ji naopak drží při životě a přivádí mladé zpátky k pokusům i k technice, ukazuje Reparát na učitelích a organizacích, které stavějí na zážitku, přesahu do běžného života a na učení mezi vrstevníky.

Litoměřicích a letos patří mezi finalisty ceny Global Teacher Prize Czech Republic. V páté třídě přitom slyšela, že je „nestudijní typ“ a že nedostuduje ani učiliště. Nakonec dokončila vysokou školu, stala se toxikoložkou a k výuce chemie se dostala oklikou přes laboratoře a pitevny. (…)

Ke každému tématu proto připravuje vlastní sadu pokusů, kterou nazývá smyslovou chemií. Děti si mají nový poznatek osahat, ne ho jen opsat z tabule, a dobrý pokus podle ní nepozná člověk podle toho, jak hlasitě bouchne.

„Musí to být pokus, který má přesah do běžného života. Ne jenom wow efekt, ale aby si děti odnesly něco, co využijí při každodenním rozhodování,“ říká Marschallová Rumlerová.

Takové hodiny ovšem stojí a padají s podporou vedení. Na jedné škole měla pokusy zakázané, na té dnešní má za zády akční ředitelku i Nadaci ORLEN Unipetrol. (…)

Dvacet minut Radiožurnálu – Matěj Ondřej Havel (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 10:57


Hostem je Matěj Ondřej Havel, předseda TOP 09, poslanec a pedagog. Osm tříd základní školní docházky stačí, řekl premiér Andrej Babiš. Má pravdu? Přineslo by zrušení devátých tříd padesát miliard do státního rozpočtu, jak prohlašuje předseda SPD Tomio Okamura? Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2026. Premiéra 27. 7. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

ArtCafé – Podivuhodný příběh Graeme Revella (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 10:56

V rámci vltavského filmového léta představíme novozélandského skladatele Graemea Revella, autora hudby k filmům Vrána, Svatý, Sin City nebo seriálu Duna. Klasicky školeného klavíristu a hráče na lesní roh, jehož cesta k filmové hudbě ovšem vedla přes projekt SPK, jedné z nejradikálnějších industriálních skupin své doby. Pořad připravil a uvádí Pavel Zelinka.

Natočeno 2026. Premiéra 27. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.) v cyklu Filmové léto na Vltavě.

Káva o čtvrté – Když vztahy končí (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 10:54

Vaše každodenní inspirace: Když vztahy končí. Host: párový terapeut Jan Honza Vojtko. Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2026. Premiéra 27. 7. 2026 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Dobrá zpráva (2026)

Filed under: Povídky — Přemek @ 10:53

Marek Epstein. Náhodou zahlédnutá esemeska v manželově mobilu obrací Květě život naruby. Povídka filmového scenáristy a prozaika z roku 2018. Účinkuje Jana Ondrušková. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2026. Premiéra 27. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 27 min.) v cyklu Filmové léto na Vltavě.

Interview Plus – Aleš Michal (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 10:49

Aleš Michal, odborník na extremismus z Fakulty sociálních věd. Ministerstvo vnitra podle tisku ve výroční zprávě o extremismu za loňský rok neuvedlo stranu SPD, která se předtím ve zprávě objevovala opakovaně. Znamená to, že SPD v loňském roce vystupovala umírněněji než dříve? Nebo se snad to, co bývalo extremistické, stalo normálním? Moderuje Petr Vizina.

Natočeno 2026. Premiéra 27. 7. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Jud – Vizina, Petr: Politolog: SPD do zprávy o extremismu nadále patří, za extremistickou stranu bych ji ale neoznačil. In web ČRo Plus, 27. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ministerstvo vnitra ve výroční zprávě o extremismu a předsudečné nenávisti za loňský rok neuvedlo stranu SPD Tomia Okamury. V minulých letech se tam přitom objevovala opakovaně. „Neumím si představit, že by ministři nominovaní za SPD souhlasili nebo vzali na vědomí zprávu, která by SPD obsahovala,“ poukazuje v Interview Plus odborník na extremismus Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Z mého pohledu SPD do té zprávy nadále patří,“ upozorňuje odborník. Pro Český rozhlas Plus vysvětluje, že se dokument nezabývá jen extremismem, ale zmiňuje i subjekty, které pracují s takzvanou předsudečnou nenávistí.

„To znamená s nějakým vymezováním se proti nějakým skupinám obyvatel, často velmi vulgárním, často násilným i ve verbálním slova smyslu,“ definuje expert. „A tam SPD i v poslední době určitě patří.“

Hnutí Tomia Okamury by tak podle něj do zprávy mělo být zařazeno právě proto, že jeho politika odpovídá šíření předsudečné nenávisti. Nutně ale nesplňuje znaky tradičního politického extremismu, podotýká.

„Jako celek bych SPD neoznačil za extremistickou stranu,“ vysvětluje. „Na druhou stranu, některé prvky, které jsou historicky spojené zejména s extremistickou pravicí, prvky nenávisti vůči migrantům, cizincům, určitě přítomné jsou.“ (..)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress