Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

14. 12. 2024

Historie Plus – Coby Kdyby II 1/? (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 18:56

Připravila Naďa Reviláková.

Hovoří historik Jan Adamec.

Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 7. 12. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.; 26 min.); 2. dílu 14. 12. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.), 3. dílu 21. 12. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.); 4. dílu 28. 12. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.).

Obsah: 1. Kdy a jak by skončila válka v Tichomoří, kdyby Američani nevynalezli atomovou bombu?

2. Dnes o tom, jak by vypadalo Československo, kdyby nedošlo k odsunu Němců? Jak by v tom případě vypadal vývoj v Československu, kdyby tu téměř tři miliony Němců zůstaly? Nakolik by ovlivnily první poválečné volby, postoj ke komunistickému režimu nebo v dobách jeho uvolnění národnostní ambice? Mohla by z Česko-slovenské republiky být Česko-slovensko-německá? Co by tomu napomohlo i zabránilo?

3. Co by se stalo kdyby se státem Izrael vznikl současně i stát Palestina? To je další téma trochu jiné Historie Plus. Hledá odpověď na to, jestli mohli žít dnes Palestinci a Izraelci na Blízkém Východě v míru? A pokud ne společně, bylo možné hledat cestu ke smíření jindy a jinde?

4. Co kdyby v Sovětském svazu nebyl zvolen na post generálního tajemníka Michail Gorbačov a nepřišel tak se svojí perestrojkou? Jak by vypadal dnešní svět i Československo bez rozpadu SSSR?

Pozn.: Coby kdyby II. Tak trochu jiná Historie Plus o alternativních dějinách.

V první sérii tak trochu jiné Historie Plus na téma Coby kdyby jsme na principu alternativních dějin pozměňovali významné okamžiky v minulosti Československa.

Ve druhé řadě se zaměříme více na světovou historii, která se však mnohdy dotýká také té naší. Například konce druhé světové války. Ta v Evropě skončila sice už v květnu 1945, na světových bojištích se však stále ještě bojovalo. Jak by to asi s definitivním koncem 2. světové války dopadlo, kdyby Američané nevynalezli atomovou bombu? Odpověď na tuto otázku nezahrnuje jen osud Japonska, ale i důsledky pro celý svět, Evropu a s ní také Československo.

V druhém dílu nás budou zajímat Němci, především ti čeští. Co kdyby nebyli po válce odsunuti? I taková možnost jistě byla ve hře.

Celým světem v současné době otřásá konflikt na Blízkém východě mezi Izraelci a Palestinci. Bylo možné mu předejít, kdyby společně s Izraelem vznikl kdysi také stát Palestina?

A co takový Michail Gorbačov, kdyby se nestal prezidentem. Jaký by byl osud Sovětského svazu a s ním i celého světa bez perestrojky a konce studené války?

Opět nám v hledání možné alternativy dopomůže reálné, ale i fiktivní zpravodajství, a uzdu fantasii odvážně popustí historik Jan Adamec.

A proč má smysl nad alternativní podobou dějin vůbec uvažovat? I v reálném posuzování historie se stále vracíme k momentům, kdy její aktéři při rozhodování stáli na křižovatkách. Po jakých cestách se vydali, víme. Ale z reálných zkušeností můžeme domýšlet, jaké konce by je mohly čekat na cestách jiných. Domýšlení možných důsledků je přece součástí každého rozhodování, ať už dříve, či nyní. Tak se v něm s námi pojďte trochu procvičit. (anotace)

Lit.: Reviláková, Naďa: Američané v Japonsku, Stalin v Evropě. Jak by se vyvíjel svět, kdyby USA nepřišly s atomovou bombou? In web ČRo Plus, 7. prosinec 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zatímco Evropané už v květnu 1945 slavili konec druhé světové války, Američané v té době ještě vyhráno neměli. Kapitulace Japonska byla v nedohlednu a americká veřejnost začala být netrpělivá. Co by bylo dál, kdyby Američani nevytvořili a nepoužili atomovou bombu? Konkrétní plány, jak Japonsko donutit ke kapitulaci jinou cestou, existovaly. A mohly ovlivnit i další vývoj Evropy. Věnuje se tomu další díl minisérie Coby kdyby v pořadu Historie Plus.

„Američané očekávali, že ta válka už by měla skončit, že už brzy dojde k demobilizaci, k ukončení válečných operací,“ vrací se historik Jan Adamec do jarních dnů roku 1945. „Ovšem američtí plánovači v tu samou dobu věděli, že to nejtěžší ve válce s Japonskem teprve čeká. Dobýt samotné japonské ostrovy.“

Japonci byli známí tím, že se nevzdávají. Až na úplné výjimky bojovali do posledního muže. A než by se dostali do zajetí, raději volili sebevraždu.

Američané tedy museli počítat s tím, že pokud budou chtít japonské ostrovy dobýt v rámci pozemní operace, půjde o boj tvrdý a krvavý. Museli se tedy připravit na obrovské ztráty na obou stranách.

S tím Japonsko kalkulovalo, a proto se jeho představitelé nechtěli vzdát, i když válka už byla zjevně prohraná. Chtěli si vynutit podmínky kapitulace, které pro ně budou výhodné.

„Aby si Japonsko uchovalo stávající císařský režim a vyhnulo se okupaci japonských ostrovů,“ jmenuje historik Adamec. (…)

Lit.: Reviláková, Naďa: Se Sovětským svazem na věčné časy. Co kdyby Gorbačov dohlédl důsledky své perestrojky a zastavil ji? In web ČRo Plus, 28. prosinec 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Stál za řadou reforem, které vedly k pádu Sovětského svazu. To však neměl v plánu. Jak by vypadal svět, kdyby Michal Gorbačov dosáhl toho, co si vysnil? Případně kdyby nedosáhl na post generálního tajemníka? Pokračovalo by naše „neutuchající přátelství“ se Sovětským svazem na věčné časy i v roce 2024? Nad tím se zamýšlí další díl cyklu Coby kdyby s historikem Janem Adamcem.

Píše se rok 1982 a po osmnácti letech ve funkci generálního tajemníka komunistické strany SSSR umírá Leonid Brežněv. Za rok ho následuje jeho nástupce Jurij Andropov a rok poté musí v Moskvě vystrojit třetí státní pohřeb pro Konstantina Černěnka.

Po třech úmrtích nejvyšších sovětských soudruhů se otevírá cesta k moci pro Michaila Gorbačova, muže, který výraznou měrou přispěl k ukončení studené války.

Reformy, které zavedl v druhé polovině 80. let, vedly k postupném

u pádu železné opony a komunistického režimu u nás i v dalších zemích východního bloku. A nakonec i k rozpadu Sovětského svazu. (…)

Po Česku – 125 let lokálky Martinice-Jilemnice-Rokytnice (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 18:51

Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát při oslavách 125 let lokálky Martinice-Jilemnice-Rokytnice.

Hovoří Jan Luštinec, Petr Pěnička a Jaroslav Křenek.

Natočeno 2024. Premiéra 14. 12. 2024 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).

Konec roku 1994: Ruská agrese vůči Čečensku, návrat Vladimíra Mečiara a modré želvy a červení bobři u Britských ostrovů (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 18:47

Připravila Veronika Kindlová.

Natočeno 2024. Premiéra 13. 12. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Kindlová, Veronika: Konec roku 1994: Ruská agrese vůči Čečensku, návrat Vladimíra Mečiara, modré želvy a červení bobři. In web ČRo Plus, 13. prosinec 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ruský útok na někdejší sovětské území, šmejdi, kteří z důvěřivců lákají peníze, napětí na Blízkém východě. Při poslechu zpravodajských relací z konce roku 1994 si člověk občas připadá, jako kdyby poslouchal zprávy dnes. Občas ne. Poslechněte si Archiv Plus, který se tentokrát vydal do dnů před třiceti lety.

V prvních říjnových dnech otevíraly zpravodajské relace Českého rozhlasu zprávy ze Slovenska. Konaly se tam totiž předčasné parlamentní volby. „Seznámil jsem se s výsledky slovenských voleb s určitou lítostí a zklamáním,“ řekl tehdy Českému rozhlasu Miloš Zeman, předseda sociální demokracie, nejsilnější české opoziční strany.

Volby velmi výrazně vyhrálo Hnutí za demokratické Slovensko, v jehož čele stál Vladimír Mečiar. Levicový politik, který byl předsedou slovenské vlády od června 1992 do března 1994 a ukázal se jako muž s autoritářskými sklony. (…)

Host Radiožurnálu – Pavel Šporcl (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 18:40

Vede Pavel Šporcl své dcery k hudbě? Měl v dospívání radši Beatles, nebo Rolling Stones? Čím se liší houslový virtuos od hráče na housle? A jak budou vypadat Vánoce u Šporclů?Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2024. Premiéra 14. 12. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.; 29 min.).

Lit.: krt – Kroc, Vladimír: Od klasiky k rocku? Jdu na to opačně než většina populace. Než zemřu, skončím u death metalu, usmívá se houslista Pavel Šporcl. In web ČRo 1 Radiožurnál, 14. prosinec 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když chcete dělat něco na světové úrovni a chcete se cítit dobře, tak potřebujete mít k dispozici to nejlepší nářadí, potažmo ty nejlepší housle. Jsem rád, že je mám, říká o svých unikátních modrých houslích Pavel Šporcl.

Rebel with the Blue Violin. Tak se jmenuje nové album houslisty Pavla Šporcla, na kterém v doprovodu rockové kapely interpretuje slavné písně od skupin jako Deep Purple, Led Zeppelin nebo Rolling Stones. „Před rokem, možná před dvěma by mě nenapadlo, že takové album vznikne a že vůbec tuto hudbu budu hrát,“ přiznává v rozhovoru. „Ale jsem rád, že jsem objevil tu neuvěřitelnou škálu úžasných písní, melodií, které i beze slov jsou neuvěřitelně nosné,“ dodává. (…)

Chyba systému – České firmy a německé platy (2024)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 18:27

Proč české platy nedohánějí ty německé? A pomůže situaci na pracovním trhu zlepšit novela zákoníku práce, která začne platit v lednu příštího roku? Speciálním hostem podcastu Chyba systému je analytik pracovního trhu ze společnosti Alma Career Tomáš Ervín Dombrovský. Moderuje Karolína Koubová. Editorka Karolína Kašparová. Zvukový obal Jaroslav Pokorný. Grafika František Novotný. Kreativní producent Lukáš Sapík.

Hosté: Apolena Rychlíková, David Klimeš a Tomáš Ervín Dombrovský.

Natočeno 2024. Premiéra 14. 12. 2024 (ČRo Plus, 11:07 h.; 52 min.). Repríza 15. 12. 2024 (ČRo Plus, 18:07 h.).

Lit.: Koubová, Karolína – ert (= Erhart, Michael): Trh práce je zamrzlý a bojíme se říct si o vyšší platy. Firmy čeká náraz do zdi, varuje analytik. In web ČRo Plus, 13. prosinec 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Premiér Petr Fiala (ODS) slibuje, že pokud dostane další mandát, budou v Česku platy jako v Německu. Co je třeba udělat pro to, aby zaměstnanci dosáhli na důstojnou mzdu a zároveň i firmy prosperovaly? A jak ve skutečnosti vypadá náš trh práce? „Je zamrzlý. Lidé nejsou příliš ochotní změnit práci a zůstávají v zaměstnání i za ne zcela adekvátních podmínek,“ míní Tomáš Ervín Dombrovský, který působí jako analytik ve společnosti Alma Career.

Stížnosti lidí na nízké mzdy považuje za oprávněné, protože vzhledem k hodnotě práce, kterou odvádějí, jsou dlouhodobě velmi nízké. Poukazuje na to, že pětina pracujících má problémy se uživit, nedokáže tvořit rezervy a výsledkem je naštvání zdola.

(…)„Tohle přeci neodpovídá tomu, že firmám se díky nám daří, v rámci Evropy jsme rekordmany v míře ziskovosti firem a v odlivu kapitálu zahraničním vlastníkům. Jsme bohatnoucí země, ale stále země relativně chudých lidí, kterých je hodně. A to potřebujeme řešit,“ zdůrazňuje.

Zásadním problém je podle něj to, že se lidé nepouštějí do vyjednávání, a tak ani nedosáhnou na adekvátní navýšení mzdy. Často také naráží na objektivní překážky, jako jsou nedostatečné finanční rezervy, kvůli čemuž musejí vzít jakoukoliv práci, nebo i neexistence lepších pracovních míst v daném regionu.

Významnou roli podle něj hraje i vysoké zdanění práce, které je nevýhodné zejména pro nízkopříjmové zaměstnance.

„Naše snahy o změnu podmínek či zdanění práce dlouhodobě naráží na široký odpor. A je úplně jedno, kdo zrovna vládne,“ poznamenává člen externího poradního týmu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL). (…)

Tobogan – Milan Drobný 80 (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 18:19

Hosté: Milan Drobný, Jiří Štědroň, Aleš Ulm, Radim Linhart. Moderuje Aleš Cibulka.

Natočeno 2024. Premiéra 14. 12. 2024 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Advent 2024 v Basileji a Curychu (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 18:15

Procházka městy a galeriemi výtvarného umění. Tvůrci nezjištěni.

Natočeno 2024. Premiéra 14. 12. 2024 (ČRo 3 Vltava,  9:10 – 9:35 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Mozaika – Bianca Bellová o knize Neviditelný muž (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:06

Pro mě je to příběh o rodinné tragédii, která se odehrává na pozadí většího společesnství nějakého města, kde je ta komunita spolupachatelem. A také o tom, jaký to má dopad na členy dané rodiny a jak se s tím vyrovnat, říká Bianca Bellová. Kdo je Neviditelný z názvu zatím poslední knihy Bianky Bellové? Co se při psaní snaží autorka vyhmátnout a proč své texty často zasazuje do fiktivních krajin?  Připravila Šárka Jančíková.

Natočeno 2024. Premiéra 12. 12. 2024 (ČRo 3 Vltava, 11 min.).

Lit.: nav – Jančíková, Šárka: Silné postavy jsou v mých knihách vždycky ženy, říká Bianca Bellová. Právě jí vychází nový román Neviditelný muž. In web ČRo 3 Vltava, 12. prosinec 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Čtyři roky a čtyři knihy, to je bilance spisovatelky Bianky Bellové. Nový román Neviditelný muž volně vychází z rukopisu, který měla v šuplíku a nikdy nevyšel. Dvě časové linky spojuje několik postav i osudů. Tajemství, rodinná dramata, exotické prostředí, nenávist i láska. Ale především silná atmosféra. „Silné postavy, které text posouvají vpřed, jsou v mých knihách vždycky ženy. Mužské postavy jsou pak slabé, smýkané osudem, které za tím vlají a snaží se přizpůsobit. Proč to tak je, to úplně přesně nevím,‶ říká Bianca Bellová. „Text se tvořil sám pod mýma rukama, já na tom neměla moc velký podíl,“ doplňuje autorka.  (…)

A léta běží, vážení – Tradice Josefa Skupy žije! (1994)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:50

Pořad připravil Boris Riegler. Režie Ivona Žertová.

Hovoří Miloš Kirschner a Helena Štáchová.

Natočeno v roce 1994. Premiéra 11. 10. 1994 (Praha, 8:00 – 8:30 h) v cyklu A léta běží, vážení. Repríza 13. 12. 2024 (ČRo Pohoda).

13. 12. 2024

Dobrodružstvo pri obžinkoch (Dobrodružství na obžínkách, 1936)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 16:34

Jan Palárik. Veselohra. Úprava a režie Janko Borodáč.

Osoby: hraběnka Elisa Hrbovská – Orieška, školský učitel – Miluša, jeho dcera, hraběnčina společnice – baron Kostrovský, hraběnčin poručník – Ĺudovít, jeho syn – Rohoň, zeměměřič – Capková, hraběnčina komorná – Suchay, hraběnčin úředník – Pišta, husar barona Kostrovického – Tomáš – Jano – Dora – Kata – sluha v hraběcím zámečku – zencl a žnice. Účinkují členové souboru Slovenského národního divadla v Bratislavě.

Nastudovala Bratislava v roce 1936. Premiéra 26. 4. 1936 (Praha I, 14:45 – 16:00 h.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress