Host: Dan Bárta, hudebník, přírodovědec. Moderuje: Karolína Koubová. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Natočeno 2025. Premiéra 12. 3. 2025 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 5. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
12. 3. 2025
Ranní Plus – Odmítnutný Georgesu, tuzemské bydlení, výstavba větrných elektráren (2025)
Proč rumunský Ústavní soud definitivně odmítl prezidentské ambice favorita voleb Calina Georgescua? Co zlepší dostupnost bydlení v tuzemsku? Odpoví debata Česko 2025… Jak urychlit výstavbu větrných elektráren? Moderují Tomáš Pavlíček a Martina Mašková.
Natočeno 2025. Premiéra 12. 3. 2025 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Mladík / Událost (2024-2025, 2025)
Annie Ernauxová. Kompletní audiokniha. Překlad Tomáš Havel. Hudba Vladivojna La Chia. Režie Michal Bureš.
Čte Taťjana Medvecká.
Natočeno 2024-2025. Vydal OneHotBook 22. 1. 2025 (1 CD MP3, katalogové č. AK766; EAN 8594169487663; celková délka nahrávky: 2 hodin 41 minut). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Jako studentka si nechala vzít dítě, coby profesorka budila pohoršení s mladým milencem. Formující prožitky slavné průkopnice žánru autofikce, přetavené do dvou nevšedních novel.
„Prožijeme-li něco, ať už je to cokoli, získáváme nezadatelné právo o tom napsat. Neexistuje částečná pravda. Pokud totiž svou zkušenost nevylíčím beze zbytku, se vším všudy, přispěji k zastírání reality, v níž žijí ženy, a podpořím svět, v němž dominují muži.“
Touto premisou se uznávaná francouzská spisovatelka řídí celý život – výsledkem jsou ojedinělá literární díla jako světoznámé Roky nebo prózy Mladík a Událost. V první padesátiletá autorka vypráví o milostném vztahu s mužem o třicet let mladším, který jí umožnil návrat do časů vlastního mládí. V druhé se za pomoci deníkových zápisků vrací do roku 1953, kdy jako zoufalá třiadvacetiletá vysokoškolačka podstoupila nezákonný a traumatizující potrat. V obou případech líčí tyto události s osobitým stylem, ohromující otevřeností a záviděníhodným nadhledem.
Dvě kapitoly ze životního příběhu držitelky Nobelovy ceny za literaturu, podané jako intimní dramata se společenským přesahem. Novela Událost se stala předlohou stejnojmenného snímku, který získal Zlatého lva 2021 za nejlepší film na MFF v Benátkách. (anotace)
Lit.: jab: Taťjana Medvecká načítá povídky nobelistky Ernauxové. In web ČT 24, 23. 1. 2025 (článek + video). – Cit.: Tvorba francouzské spisovatelky Annie Ernauxové, která za své silné osobní příběhy získala Nobelovu cenu za literaturu, je českým čtenářům dostupná i v audioverzi. Její povídky nyní načítá herečka Taťjana Medvecká.
Audio podobu dostávají dva kratší texty Mladík a Událost, které loni vyšly česky v rámci jedné knihy. Annie Ernauxová čtenáře už dopředu upozorňuje, že to, co předkládá, není fabulace, ale odžitá zkušenost. „Je tam cítit potřeba to sdělit: ona to prožila, ale dokud to nenapíše, jako by se to nestalo. To je to, co to povyšuje,“ míní Medvecká.
Spisovatelka nezatajuje milostný vztah s výrazně mladším mužem a svěřuje se i s traumatickými prožitky, jako je ilegální potrat, který podstoupila v šedesátých letech. „Řekli jsme si, že budeme cudní, ale zároveň věcní. A že už je to prožitá vzpomínka, která má dát naději těm ostatním,“ podotýká k audio zpracování textu režisér Michal Bureš. (…)
Hájemství – Příběh kluka z pohřebky (2024)
Daniel Krejčík. Kompletní audiokniha. Zvuk, střih a mastering Jan Neruda. Hudba Petr Hanzlík. Supervize Alena Brožová. Režie Jan Drbohlav.
Čte autor.
Natočeno 2024 (studio S Pro Alfa). Vydala Euromedia Group, a. s. – Témbr, listopad 2024 (MP3, EAN 8596434017964; celková délka 6 hodin 31 minut). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Říká se, že děti si vybírají, do jaké rodiny se narodí. Dan si tím tak jistý není. Anebo měl jako embryo mnohem černější smysl pro humor než osud, který ho čekal. Narodil se do rodiny, kde se již po několik generací dědí pohřebácké řemeslo, v malebném městě v Českém ráji, v Sobotce. Dan měl být pátá generace, která se rodinné pohřební firmy ujme. Jak si člověk v tak drsném prostředí vytváří své vlastní hájemství, prostor, kde se cítí bezpečně? Dají se hledat příležitosti i tam, kde jsou navenek překážky? Výletem do své vlastní rodinné historie Dan zkoumá, jestli v něm překážky náhodou neprobouzí vlohy, které by za lepších okolností zůstaly spát navěky. Co nás dělá takové, jací jsme? Autobiografické vyprávění o jeho cestě z pohřební služby za svým snem, o právu na vlastní život rodinné tradici navzdory a v neposlední řadě i o silném poutu mezi rodiči a dětmi, které vás nejen dojme, ale i pobaví. (anotace)
Lidi od kolotoče (2025)
Kamila Hladká. Kompletní audiokniha. Režie Ondřej Černý.
Čte Vilém Čapek, Kateřina Jírů a Zbyšek Horák.
Natočeno 2025. Vydala Audiotéka a Dcera sestry, březen 2025 (MP3, celková délka 4 hod. 41 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Paralelní svět, stát ve státě, Vatikán světských… Koupit si lístek na kolotoč je snadné, získat od světských rozhovor, nebo s nimi dokonce vyjet na štaci naopak téměř nemožné. Kamila Hladká toto prostředí poslední dva roky soustavně sleduje na různých místech po celé republice a přináší autentické příběhy několika generací českých kolotočářů, které zachycují svérázné lidské osudy, osobitou a mnohdy podivnou atmosféru poutí, maringotek, kolotočů, střelnic a strašidelných domů, jež jsou po staletí nedílnou součástí naší tradice a kultury. Touha po svobodě, romantika zašlé minulosti, život na čtyřech kolech… lidi od kolotoče. Publikace vychází s doslovem Markéty Skočovské, která tuto oblast dlouhodobě mapuje.
Kamila Hladká (* 1981), absolventka doktorského studia Česká literatura na Univerzitě Palackého v Olomouci, literární dokumentaristka, knižní editorka, milovnice života a autorka knih Hornické vdovy (2019), Sestry (2021) a Lidi od kolotoče (2023). Za svou práci byla nominována na cenu Magnesia Litera a na Cenu za nejlepší dokumentární knihu Ji.hlava, obdržela Pamětní list rady města Karviné za mimořádný umělecký počin a Cenu za šíření dobrého jména Filozofické fakulty Univerzity Palackého, její dílo bylo adaptováno pro rozhlas jako četba na pokračování a získalo také svou divadelní podobu (Divadlo Jonáša Záborského Prešov, Národní divadlo moravskoslezské). V roce 2022–2023 se fotografie z knihy Sestry dostaly k veřejnosti i prostřednictvím stejnojmenné putovní výstavy Jana Cágy.
{Byli na základce, když Martinu a Jána zavraždili} (2025)
Jak pracují se strachem či s proklamovanou křehkostí své generace mladí studenti žurnalistiky na brněnské Masarykově univerzitě Kristína Kobolková, Lucie Jančíková, Jakub Kožíšek a Martina Kašná? Ptá se Jan Hanák, jejich pedagog. Zvuk Jerguš Čermák.
Lit.: Hanák, Jan: Poslední generace: Byli na základce, když Martinu a Jána zavraždili. Přesto se nebojí novinářské profese. Anebo ano? In web Téma 21, 23. 2. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (….) Generace nejmladších dospělých začíná utvářet náš svět, ať se to někomu líbí, či ne. Jaká jsou jejich témata, s jejich vnímavostí a snad i křehkostí? Dokument či reportáž (či drama) a debata s mladými tvůrci. Neboli.. Tak to vidí Poslední generace. Nesouhlasíte? Nemusíte. Jen poslouchejte. Ať víte. Připravuji mladí tvůrci a Jan Hanák a Tereza Reková.
Přepište dějiny – Jednání o míru (2025)
351. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Natočeno 2025. Webová premiéra 12. 3. 2025 (Přepište dějiny – Gazetisto).
Pozn.: Tak se zase mluví o míru bez jednoznačného vítězství. Velmoci malují hranice nových států, uzavírají příměří i mír bez napadané strany války, vyklízejí pole protivníkovi. Dvacáté století zažilo leccos a zdá se, že to opět zažijeme. Jaké to mívalo důsledky a jak taková jednání o míru v minulosti dopadla? V bonusu probereme i to, jak USA jednaly o míru v Korei a Vietnamu. (anotace)
Lit.: Groman, Martin – Stehlík, Michal: A jednou ta válka skončí… Dějiny ukazují, že chceme-li prosazovat hodnoty a právo, musíme na to mít sílu. In web Deník N, 12. 3. 2025 (článek). – Cit.: Seriál Přepište dějiny: Rychlý vývoj světové politiky vnáší do veřejného prostoru mnoho historických paralel a analogií. V dějinách tak v dobách nejistoty a nervozity hledáme vodítko pro dnešní rozhodování. Co na tom, že v drtivé většině se dané procesy a události tak docela nepodobají. Přinejmenším může tato snaha svědčit o tom, že společenská role historie nezmizela a v dobách rozjitřených pojednou dostává nové impulzy. (…)
Jedním z velkých témat je nesporně otázka ukončení války na Ukrajině, jednání o míru, o dohodě, o ústupcích, o území a o tom, co bude po případném klidu zbraní. Toto téma je stále naléhavější a logicky v sobě nese také ono hledání paralel a analogií. Ty jednodušší bijí na poplach před druhým Mnichovem 1938, další hovoří o návratu paktu Molotov–Ribbentrop či nové Jaltě a dělení světa ze strany velmocí.
Všechna tato srovnání nutně pokulhávají, a to přinejmenším v tom, že nejsme v situaci, kdy by se po světovém válečném konfliktu a v jeho důsledcích měly nově kreslit hranice. Po desetiletích globalizace a vzniku informační společnosti nemůžeme svět vrátit kamsi mezi roky 1914 a 1945.
Už to by nás mělo vést k prostému konstatování, že historie nás v některých aspektech sice dokáže poučit, ale v mnoha ohledech prostě zažíváme novou a originální situaci, kdy se rozpadají naučená schémata, automatismy a pocit, že systém, ve kterém žijeme, je zde napořád. Ačkoli by si to mnozí účastníci těchto dějů zajisté moc přáli. Co však v daný moment s historií a právě s okamžikem uzavírání míru a malování nových hranic? Co nám k tomu může říci dramatické dvacáté století? (…)
Třetí válečné Vánoce (2025)
Inesa Havryk. Dokument. Ptá se Jan Hanák, její pedagog. Zvuk Pavel Zgarba.
Natočeno 2024. Webová premiéra 24. 2. 2025 (Téma 21, Spotify, YouTube, 30 min.).
Lit.: Hanák, Jan: Poslední generace: Třetí válečné Vánoce. In web Téma 21, 24. 2. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bolestný osud rozdělených rodin, ztrátu blízkých na frontě a neochvějnou snahu uchovat si i v čase války alespoň zlomky radosti a naděje přibližuje reportáž mladé ukrajinské novinářky Inesy Havryk.
Natočila ji při své poslední návštěvě domova o Vánocích. Reportáž přibližuje příběhy lidí na Ukrajině během třetího válečného roku. Prostřednictvím tradičního pokrmu kuťa, symbolických vánočních ozdob a prázdného talíře pro nepřítomné blízké ukazuje, jak silně je rodinné i národní dědictví zakořeněno v každodenním životě. Následuje rozhovor (od 9:25), v němž autorka mimo jiné velmi osobně svědčí o tom, jak se vyrovnat s nenávistí, kterou tato válka rozehrála.
Inesa Havryk studuje žurnalistiku na Masarykově univerzitě v Brně a spolupracuje s Rádiem Svobodná Evropa / Rádiem Svoboda. (…)
Mentálně postižení. Nebo jinak obdarovaní? (2025)
Zuzana Šimerová. Příběh inkluzivního přátelství. Dramaturgie Martina Pouchlá. Pedagogické doprovázení Jan Hanák.
Natočeno 2025. Webová premiéra 3. 3. 2025 (Téma 21, Spotify, YouTube, 43 min.).
Lit.: Hanák, Jan: Poslední generace: Mentálně postižení. Nebo jinak obdarovaní? Příběh inkluzivního přátelství. In web Téma 21, 3. 3. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zuzana natočila svou dokumentární prvotinu s přáteli, z nichž jedna, shodou okolností také Zuzana, žije s Downovým syndromem. V každodenních situacích a rozhovorech zkoumá podstatu přátelství, blízkosti, odlišností i předsudků vůči neznámému.
Snímek vznikl během autorčiných studií žurnalistiky na brněnské Masarykově univerzitě a získal novinářskou cenu Arnošta Heinricha.
Vyprávění plyne klidně, bez zádrhelů, přirozeně, v jakoby vzájemném vyprávění, sdílení přátel, kam je posluchači dovoleno nahlédnout dosti blízce. Uvěřitelné přirozené situace. Jemné a funkční využití hudby, která napomáhá zvukové interpunkci snímku. Stejně jako práce s tichem. Dynamice, plastičnosti vyprávění slouží i jemné zvraty, které postupně přicházejí. Poměrně svižně přestane posluchač řešit Zuzčin Downův syndrom a zaposlouchá se do příběhů a témat, kterými skupina přátel žije a která nastoluje a rozpřádá a jsou to témata přesažná, takže posluchač postupně s protagonisty snímku zavádí ve vlastních myšlenkách hovor, své osobní souznění či polemiku. Inkluze se zdá být dokonalá, vrstevnatá. Jde o autorčinu profesionální prvotinu a je až s podivem, jak zralé dílo to je.
Po dokumentu (od 33:50) následuje rozhovor s autorkou. Ptá se Jan Hanák. (…) Na základě spolupráce podcastu a Masarykovy univerzity s Českým rozhlasem byl dokument v upravené kratší verzi uveden i ve vysílání ČRo Plus.
11. 3. 2025
Fantom opery (1932)
Hans Philipp Weitz. Rozhlasová hra. Překlad Miloš Kareš. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Osoby: Cédral, operní pěvec – Lableux, kapelník – Gireaux, redaktor Gazette Actuelle – dr. Spcechtmann, redaktor berlínské Weltpost – Flibette, šansoneta – ředitel Grand hotelu – hlasatel pařížského radia – intendant pařížské opery – vrátný Casina – policista – děvče z baru.
Natočeno 1932. Premiéra 1. 6. 1932 (Praha, 21:00 – 22:00 h.) v cyklu Činohra z atelieru.
Lit.: anonym: Fantom opery. In Radiojournal 22-1932 (28. 5. 1932), s. 1 (článek).
Lit.: anonym: Fantom opery v rozhlasovém zpracování. In Radiojournal 22-1932 (28. 5. 1932), s. 6 (článek).
