Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát v Českém ráji s vedoucím tamější CHKO Jiřím Klápštěm. Společně navštíví rozhlednu Hamštejn, zříceninu Zbirohy, Bohuslavské díry, aleje u Oseka a rybník Vražda.
Natočeno 2025. Repríza 15. 3. 2025 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).
Andrej Babiš odmítal zbrojení, ale teď pomalu otáčí a sundává červenou kšiltovku. Připravili Lucie Stuchlíková a Václav Dolejší.
Natočeno 2025. Webová premiéra 14. 3. 2025 (Seznam Zprávy, 16:00 h.; 26 min.).
Lit.: Dolejší, Václav – Stuchlíková, Lucie: Vlevo dole: Babiš otočil v názoru na zbrojení. Instinkt, nebo průzkum? In web Seznam Zprávy, 14. 3. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tohle je cesta Andreje Babiše od mírového štváče odmítajícího zbrojení až po téměř válečného štváče doporučujícího vojákům konkrétní techniku a zbraně, které by armádě koupil. (…)
Následující dva výroky šéfa opozičního hnutí ANO týkající se obrany a vyšších výdajů na zbrojení dělí necelý měsíc. Nejprve v únoru v rozhovoru pro bulvární deník Blesk kritizoval premiéra Petra Fialu, že v „zoufalé snaze nějak zaujmout voliče je posedlý zbrojením“.
„Proč vydáváme tolik peněz na zbrojení? Proč musíme zbrojit, když v chartě NATO je devětkrát slovo mír? A kdo z toho má profit? Trumpovi bych vysvětlil, že dvě procenta výdajů HDP jsou pro nás dostatečná, protože nám HDP stále stoupá,“ řekl Babiš. (…)
121. díl podcastu připravili Jan Dobrovský a Jindřich Šídlo.
Hostem je Vladimír Votápek.
Natočeno 2025. Webová premiéra 14. 3. 2025 (Seznam Zprávy, 11:30 h.; 69 min.).
Lit.: Šídlo, Jindřich: Dobrovský & Šídlo: Putin nechce mír. Svobodná Ukrajina ho ohrožuje. In web Seznam Zprávy, 14. 3. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když byl Vladimír Votápek ve středu při natáčení této epizody požádán, aby odhadl, zda Rusko přijme příměří nabízené Spojenými státy a předběžně odsouhlasené Ukrajinou, nezmýlil se.
„V pátek to podle mě ještě nebude, ale je možné, že se to stane za týden čtrnáct dní,“ odpověděl Votápek, který mimochodem minulý týden oznámil kandidaturu ve sněmovních volbách za Pirátskou stranu. „Rusko zkusí vyhandlovat něco víc, než je mu nabízeno. Svobodná Ukrajina, která dala svého času najevo, že se chce integrovat se Západem, a vyhnala proruského prezidenta, byla skutečně smrtelně nebezpečná, nikoliv však pro Rusko, ale pro Kreml a pro Putina. Proto na Ukrajinu zaútočil.“
Podle Votápka si Putin nemůže dovolit, aby v sousedství Ruska existoval svobodný a Západem podporovaný stát, který by se mohl stát pro Rusy inspirací – a to i v případě, že Ukrajina přijde o dvacet procent svého území. (…)
Alena Zemančíková. Kompletní audiokniha. Mistr zvuku Ondřej Franěk. Režie Jakub Doubrava.
Čte autorka.
Natočeno 2025. Vydaly Větrné Mlýny, březen 2025 (MP3, celková délka 10 hod. 18 min.). Ukázka k poslechu zde.
Ženy i muži v této audioknize stojí na rozhraní svých životů. Dosavadní jejich část, prožitá v nadějích, usilování a touze po uplatnění, se završila. Ta, která leží před nimi, bude mnohem těžší. Bude třeba ji skutečně prožít, už se nebude možné schovat za péči o děti, za studium, za milníky na cestě za úspěchem, to všechno už je jenom třeba udržovat v pořádku. To ženy umějí, v uspořádávání jsou vycvičené.
Příběhy žen jsou vyprávěními o hledání rovnováhy mezi životní praxí a rozkymácenými touhami a city. O potlačeném rozletu srdce, o pádu do role pomocnic za minimální odměnu. Někdy je posledním pevným bodem v každodenním chaosu kočka, někdy dávná sportovní zdatnost, někdy přívěsek, kterému žena připisuje tajemnou moc, někdy rodinný archiv. V povídkách o ženách se samozřejmě vyskytují muži.
V povídkách o mužích jdou jejich protagonisté za štěstím druhé poloviny života, jako by se v ní chtěli obejít bez lásky. Jako by hledali místo, které bude nade vším a odkud uvidí svět přehledně jako z věže meteorologické stanice nebo od režijního pultu v divadle či z tajného stanoviště za komínem. V povídkách o mužích se samozřejmě vyskytují ženy.
Příběhy o „nějakých ženách a jakýchsi mužích“ jsou proloženy kratšími situacemi, zastaveními v čase, kdy si člověk něco naléhavě uvědomí, ale v kolotoči každodenního provozu myšlenku zaplaší a zůstane stát, kde je. Někdy to je to nejlepší, co může udělat, a někdy to nejhorší. (anotace)
Lada Bartošová, zakladatelka muzea čokolády v Kutné Hoře. Ví dobře, jak chutná sto let stará čokoláda. Lada Bartošová s manželem založila v Kutné Hoře muzeum čokolády. Kterou nejstarší ochutnala? Jaký to byl zážitek? A proč se do čokolády nikdy nepřidává tekuté mléko jako v reklamách? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2025. Premiéra 15. 3. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).
Marta Jandová, zpěvačka. „Stěžujeme si na blbosti. Taky se umím politovat, ale vždycky se zvednu a jdu dál,“ říká. Jak se vyrovnala se zprávou, že je nositelkou genu, který způsobuje rakovinu vaječníků a prsů? Z čeho měla největší strach před radikální operací? A proč se rozhodla svou diagnózu zveřejnit? Moderuje Světlana Witowská.
Natočeno 2025. Premiéra 15. 3. 2025 (ČRo Plus, 10:33 h.). Repríza 4. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 17:34 h.).
Lit.: esta – Witowská, Světlana: Jandová: Operace prsou ve mně rezonovala víc, než jsem si vůbec představovala. In web ČRo Plus, 15. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Stěžujeme si na blbosti. Taky se umím politovat, ale vždycky se zvednu a jdu dál,“ říká zpěvačka, moderátorka a spisovatelka Marta Jandová. Svůj optimismus, stejně jako strachy vtělila i do knížky, která nese název Best Of. Popisuje v ní mimo jiné i život s genem náchylným k rakovinnému bujení. „Největší strach jsem měla, když jsem se dozvěděla výsledky. Ale to už jsem byla rozhodnutá, že do operace půjdu. Pak už to bylo rychlé,“ popisuje v pořadu Osobnost Plus.
Na rakovinu jí v mládí zemřela maminka. Marta Jandová přiznává, že poté dlouho na to, že by se jí mohla nemoc také týkat, nemyslela.
„Ale když se v naší rodině opět objevila rakovina, začala jsem se zajímat o to, co ta BRCA je. A doufat, že ji nemám,“ vzpomíná. BRCA jsou geny, které zvyšují riziko nádorového bujení. (…)
Kniha historika Jana Županiče je vůbec první podrobnou analýzou vývoje šlechty a šlechtické politiky v Rakousku a Uhrách v tzv. dlouhém 19. století. Na základě zevrubného rozboru archivních pramenů řeší nejen otázku udílení titulů či hierarchii šlechtické obce, ale také např. společenské postavení osob oceněných šlechtickým titulem. Součástí pořadu je posluchačská soutěž. Za správnou odpověď, zaslanou na adresu vltava.soutez@rozhlas.cz, bude první nejrychlejší správná odpověď odměněna knihou, o které s autorem hovoří Milena M. Marešová.
Natočeno 2025. Premiéra 15. 3. 2025 (ČRo 3 Vltava, 10:20 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha. Repríza 21. 4. 2025 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.).
Jak se Josef Gočár (1880-1945), vnuk poslance uherského sněmu, syn semínského sládka a zlatnický učeň stal významným a všestranně výtvarně nejnadanějším českým architektem 20. století? O talentu a vůli prosadit a uplatnit svou tvorbu osobité moderny, o převratných projektech i přeměně celého jednoho města vypráví pořad, který k letošnímu dvojímu umělcovu výročí připravila Eliška Pilařová.
Připravil ČRo Hradec Králové v roce 2025. Premiéra 15. 3. 2025 (ČRo 3 Vltava, 9:20 – 10:20 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Literatura umlčovaná, za železnou oponou, v exilu… Přes všechny snahy o vyloučení a umlčení, literární tvorba „mimo domov“ ve druhé polovině 20. století vznikala a je neoddělitelnou součástí té tuzemské. Cyklus komentovaných koláží českých autorů se zkušeností exilu připravil Martin Dolejský, archivář Literárního archivu Památníku národního písemnictví (Muzea literatury).
Natočeno 2025-2026. Premiéra 1. dílu 15. 3. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:40 – 9:20 h.; 31 min.); 2. dílu 17. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:35 h.); 3. dílu 31. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:35 h.), 4. dílu 6. 9. 2025 (ČRo 3 Vltava, 9:00 h.) v cyklu Víkendová příloha; 5. dílu 27. 9. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:50 – 9:30 h.); 6. dílu 21. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:50 – 9:30 h.); 7. dílu 29. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:45 – 9:15 h.); 8. dílu 20. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 9:40 – 10:15 h.); 9. dílu 10. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:50 h.); 10. dílu 24. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:35 – 9:15 h.); 11. dílu 14. 2. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:55 – 9:45 h.); 12. dílu 28. 2. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:50 h.); 13. dílu 28. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:35 – 9:25 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Obsah: 1. Prchavé kouzlo okamžiku… Život a dílo básníka Ivana Blatného (1919-1990).
2. O zbožnosti poezie… Život a dílo básníka a novináře Ivana Jelínka (1909-2002).
3. Neznámá? Život a dílo spisovatelky Milady Součkové (1898-1983). Hovoří Martin C. Putna.
4. Neúnavný pracovník… Život a dílo prozaika a esejisty Ladislava Radimského (1898-1970).
5. „Amerika? Mám jí svým způsobem rád“. Život s dílo spisovatele Egona Hostovského (1908-1973).
6. Co dělá filozof? Život a dílo filozofa Erazima Koháka (1933-2020).
7. Labyrinty Zdeňka Němečka (1894-1957).
8. „Opat chuligán“. Pozoruhodný život a dílo Anastáze Opaska (1913-1999).
9. Bojovník proti totalitě. Život a dílo Viléma Hejla (1934-1989).
10. Naplnění osudu. Život a dílo Jana Čepa (1902-1973).
11. Věčný exulant – novinář Pavel Tigrid (1917-2003).
12. Muž v pozadí? Julius Firt (1897-1979) v československých dějinách.
13. Muž přítomnosti. Životní cesta Ferdinanda Peroutky (1895-1978).
Lit.: Dolejský, Martin: Krásné jsou ostrovy našich snů. Literatura umlčovaná, za železnou oponou, v exilu. In web ČRo 3 Vltava, 15. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Přes všechny snahy o vyloučení a umlčení, literární tvorba „mimo domov“ ve druhé polovině 20. století vznikala a je neoddělitelnou součástí té tuzemské. Poslouchejte třináctidílný cyklus Martina Dolejského.
Český exil měl ve 20. století tři nejvýznamnější vlny, a to v roce 1938, 1948 a 1968. Ze země, pod vlivem politických událostí, odešlo velké množství významných osobností kultury včetně básníků, spisovatelů, filozofů, novinářů, nakladatelů a dalších. Ti se potom prostřednictvím uměleckého díla vyrovnávali s odtržením od své domoviny i rodného jazyka. Řada z nich se snažila vyjadřovat k situaci v Československu, pomáhat lidem doma, u některých spatřujeme projev izolovanosti, rezignace. (…)
Připravil Filip Titlbach.
Hovoří Petra Procházková.
Natočeno 2025. Webová premiéra 15. března 2025 (Deník N – HeroHero, 8:11 h.; 66 min.).
Lit.: Titlbach, Filip: Studio N: Putinovi i Zelenskému teče do bot. Trump tvrdě obchoduje s mírem. In web Deník N, 15. 3. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Putin se to snaží maskovat, ale Rusové mají taky problém. Jinak by o příměří vůbec nejednali. Sledujeme předehru ve větší hře,“ říká ve Studiu N válečná reportérka Petra Procházková. Spojené státy pod vedením Trumpovy administrativy se podle ní místo jasného podporovatele Ukrajiny pasovaly do role prostředníka a vyvíjí teď velký tlak na obě strany. „Trump je mistr metody cukru a biče. A ten bič je obrovský, dlouhý a jeho švih bolí jak Zelenského, tak Putina,“ líčí. Podaří se nakonec vyjednat příměří? Nevyužily by ho obě strany jen k přezbrojení? A kdy Evropa najde novodobého Churchilla a promění silná slova v konkrétní činy? (…)
Powered by WordPress