Pavao Pavličič. Příběh o zvonech mistra Luky a tragédie subotických lakýrníků na věži kostela. Dva neobyčejné příběhy ze sbírky Loď z vody. Překlad Jan Doležal. Připravil Dominik Mačas. Účinkuje Zdeněk Bureš. Režie Lukáš Kopecký.
Nastudovalo Brno v roce 2026. Premiéra 16. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Alex Röhrich je uznávaný český bohemista, jazykovědec, vysokoškolský pedagog a odborník na kulturu mluveného slova a krizovou komunikaci. Jak poslouchá, když se mezi sebou lidé baví? Co ho na češtině neuráží? A jak češtinu oslavil už 70. ročník Šrámkovy Sobotky, který se nesl v duchu motta „Hostina – Duši, tělu, jubileu“? Rozhovor o slovech, slovesech, hostině i knedlících moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2026. Premiéra 16. 8. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).
Připravily Romana Grajcarová a Klára Stejskalová.
Natočeno 2026. Premiéra 2. 8. 2026 (ČRo Radio Prague, 32 min.).
Lit.: Grajcarová, Romana – Stejskalová, Klára: R. A. Dvorský: The elegant voice of the First Republic silenced by communism. In web ČRo Radio Prague, 2. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: An elegant gentleman with a trademark moustache and a bow tie, R. A. Dvorský was one of the biggest stars of Czechoslovak popular music during the First Republic. Some of his songs became timeless hits, and in his heyday there was hardly anyone who did not know his name. His fame, however, later made him a target of the communist regime, which labelled him an “enemy of the people” and pushed him out of public life. On 2 August, exactly 60 years will have passed since this legendary singer, composer and bandleader left the world.
R. A. Dvorský was originally named Rudolf Antonín; he adopted the stage surname Dvorský after his birthplace, Dvůr Králové. He began his artistic career at just 16, when he wrote his first compositions. After completing his studies and moving to Prague, his career began to rise rapidly. (…)
Podcast připravil a moderuje Petr Gojda.
Hovoří Josef Šlerka.
Natočeno 2026. Webová premiéra 13. 8. 2026 (Investigace.cz, 25 min.).
Lit.: Gojda, Petr: Odposlech: Sociální inženýrství v podání AI. Překročili jsme nebezpečnou hranici. In web Investigace.cz, 13. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Měla to být rutinní zkouška hackerských dovedností velkých AI modelů, pokus britského AI Security Institutu ale musel být na konci července předčasně ukončen. Jeden z testovaných AI agentů se místo úprav softwaru pustil do přesvědčování lidí, lhaní, manipulací a následně i zametání stop. Co nám to říká o současných schopnostech generativních jazykových modelů? (…)
Připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Hosty jsou vedoucí Muzea československých legií a projektu Legiovlak Jiří Charfreitag a historici Milan Mojžíš a Zdeněk Špitálník.
Natočeno 2026. Webová premiéra 1. dílu 12. 8. 2026 (Opinio, 39 min.); 2. dílu 19. 8. 2026 (Opinio, 41 min.); 3. dílu 26. 8. 2026.
Obsah: 1. Zrod legií – 2. Roky, co rozhodly – 3. Návrat domů.
Lit.: anonym: Přepište dějiny v Legiovlaku: Zrod legií. In web Opinio, 12. 8. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mimořádná série podcastu Přepište dějiny vzniká přímo na palubě Legiovlaku – historického vlaku, který se za jízdy, tažený parní lokomotivou, stává kulisou i součástí vyprávění o československých legiích. V prvním díle se Martin Groman a Michal Stehlík zaměří na počátky legionářského příběhu: kdy a proč českoslovenští vojáci začali bojovat v zahraničí, z jakých skupin se rodily první jednotky a jak se z dobrovolníků postupně formovalo hnutí, které mělo zásadně ovlivnit vznik Československa. (…)
Lit.: anonym: Přepište dějiny v Legiovlaku: Roky, co rozhodly. In web Opinio, 19. 8. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Druhý díl speciální série podcastu Přepište dějiny se odehrává opět na palubě jedoucího Legiovlaku, taženého parní lokomotivou. Tentokrát se pozornost obrací k vrcholné fázi legionářského příběhu v letech 1917 a 1918 – k době, kdy československé legie vstupovaly do velké politiky i vojenských dějin. Jak se z vojenských jednotek stal významný argument pro vznik samostatného státu? Jakou roli sehrály boje ve Francii, Itálii a především na ruské frontě a transsibiřské magistrále? A proč se právě toto období stalo jedním z klíčových momentů moderních českých dějin? O vrcholném období československých legií hovoří historici Milan Mojžíš a Zdeněk Špitálník.
Lit.: anonym: Přepište dějiny v Legiovlaku: Návrat domů? In web Opinio.cz, 26. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Třetí díl speciální série podcastu Přepište dějiny vzniká stejně jako předchozí části na palubě Legiovlaku – za jízdy historickým vlakem taženým parní lokomotivou. Tentokrát se vyprávění zaměřuje na dobu po skončení první světové války: co čekalo legionáře po návratu do nově vzniklého Československa a jak se jejich válečná zkušenost promítla do jejich dalších životů? Jaké místo získali legionáři v novérepublice, jak ovlivnili její armádu a veřejný život a jak se jejich osudy proměňovaly v dalších desetiletích – za první republiky, během okupace i po nástupu komunistického režimu? Příběh návratu totiž nebyl jen příběhem vítězů, ale i příběhem složitých osobních a historických křižovatek. O osudechlegionářů po návratu hovoří vedoucí Muzea československých legií a projektu Legiovlak Jiří Charfreitag a historici Milan Mojžíš a Zdeněk Špitálník.
Použité zvuky: Zborov (1938, režie: J. A. Holman, Jiří Slavíček), Bylo nás pět (1994, režie: Karel Smyczek), Archiv ČT24 – Náměstí plné událostí (ČT 2025), Archiv ČT24 – Desítkové říjny (ČT 2020), Zač jsme bojovali (1994, režie: Režie: Milan Maryška, Jiří Reichl, Jindřich Frýda), Jízdní hlídka (1936, režie: Václav Binovec).
Připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Natočeno 8. 4. 2026 (Vimperk, kinosál Městského kulturního střediska, Johnova 226/2). Webová premiéra 14. 8. 2026 (Opinio).
Pozn.: Podcast Přepište dějiny se před časem vrátil do Vimperka, tentokrát s tématem poválečných osudů lidí, jejichž životy zásadně změnil odsun německého obyvatelstva. Martin Groman a Michal Stehlík se ve veřejném vystoupení věnují příběhům těch, kteří po roce 1945 museli opustit své domovy, krajinu, v níž po generace žili, i svět, který se po válce nenávratně proměnil. Jak probíhaly poválečné změny na Šumavě? Co znamenal odsun pro obyvatele i pro místa, která po jejich odchodu zůstala prázdná? A jak se s touto vrstvou minulosti vyrovnávala česká společnost v dalších desetiletích? Záznam vystoupení ve Vimperku přináší další kapitolu z dějin míst, jejichž příběhy se v průběhu 20. století několikrát zásadně proměnily. (anotace)
Pavao Pavličič. Starý Ilja s hrůzou přemýšlí, jaké to asi bude být pod zemí. Ljudevit se zase marně pokouší uniknout z rodného města. Dva neobyčejné příběhy ze sbírky Loď vody. Překlad Jan Doležal. Připravil Dominik Mačas. Účinkuje Zdeněk Bureš. Režie Lukáš Kopecký.
Nastudovalo Brno v roce 2026. Premiéra 15. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Vytrvalostní běžkyně Nicola Ducová pochází z Lounska, ale žije v Austrálii. Jak se její původně krátký studijní pobyt v Sydney protáhl na 12 let? A proč říká, že ultramaraton je jako vstup do jiné dimenze? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2026. Premiéra 15. 8. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).
Jan Payne, filozof, etik, lékař. „Máme tu politiky, kteří systematicky lžou, a lidem to nevadí,“ říká. Je větší morální problém politik, který lže, nebo volič, kterému to nevadí? A žijeme ještě v době, kdy se od politiků očekává, že budou morálními vzory? Ptá se Barbora Tachecí.
Natočeno 2026. Premiéra 15. 8. 2026 (ČRo Plus, 10:33 h.). Repríza 16. 8. 2026 (ČRo Plus, 17:34 h.).
Připravil Filip Titlbach.
Hovoří zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii Martin Balucha.
Natočeno 2026. Webová premiéra 14. 8. 2026 (Deník N, 13:12 h.; 68 min.).
Lit.: Titlbach, Filip: Balucha: Francouzi chtějí tvrdou změnu, po Macronovi otočí list. S požáry v zádech a frustrací mladých. In web Deník N, 14. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Francie má za sebou léto ničivých požárů a před sebou prezidentské volby, které mohou zásadně změnit její politický kurz. Země se potýká s vlnami veder, suchem i obrovským státním dluhem, zároveň roste frustrace mladé generace. „Klimatická změna přestala být pro Francouze abstraktním pojmem,“ říká ve Studiu N končící zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii Martin Balucha. (…)
Powered by WordPress