František Velíšek. Lyrický příběh o lásce k životnímu povolání a lidské obětavosti. Hudební spolupráce Jan Rokyta. Dramaturg František Mareš. Režie Ivan Misař.
Účinkují Miloslav Holub a Miroslav Kudela.
Nastudovala Ostrava v roce 1984. Premiéra 13. 10. 1984 (Vltava, 22:30 – 23:15 h.).
Připravil a moderuje Braňo Dobšinský.
Hovoří spisovatel Peter Juščák.
Natočeno 2024. Webová premiéra 19. 1. 2024 (Aktuality.sk, 41 min.).
Lit.: Peter Juščák: Komunizmus bol horšia totalita než fašizmus (podcast). In web Aktuality.sk, 19. 1. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Komunizmus a fašizmus je rovnaké totalitné zlo. Komunizmus však nebol, na rozdiel od fašizmu, nikdy dôsledne odsúdený. No až keď si, biblicky povedané, namočíte prsty v krvi jeho obetí, pochopíte jeho hrôzy, hovorí spisovateľ a dokumentarista Peter Juščák. Ten dlhodobo mapuje osudy tisícok Slovákov, ktorí sa prakticky okamžite po oslobodzovaní Červenou armádou ocitli v sovietskych koncentrákoch.
Mená ako Osvienčim, Treblinka, Dachau či Mauthausen pozná asi každý z nás. Sú to totiž synonymá zla. Pojmy ako Kolyma či Vorkuta však zrejme väčšine ľudí vôbec nič nehovoria. Ide pritom o obdobu nacistických koncentračných táborov – sovietske gulagy.
V nich končili – a často doslova i fyzicky skončili – celé milióny nevinných obyvateľov Sovietskeho zväzu, ale následne aj jeho satelitov vrátane Československa. V týchto sovietskych koncentrákoch, známych ako Gulagy, tak prakticky okamžite po oslobodzovaní Slovenska Červenou armádou skončili i celé tisícky našich vlastných spoluobčanov.
„Oslobodenie Červenou armádou trvalo 30 minút, potom prišli deportácie do gulagov,“ hovorí spisovateľ Peter Juščák. Na východnom Slovensku išlo podľa neho o plošné deportácie na princípe kolektívnej viny. (…)
Připravila Tatiana Čabáková. Fotograf Dan Materna popisuje, jak stárnutí ovlivňuje jeho práci: „Fotil jsem a zároveň jsem po očku sledoval své starší kolegy. Ta práce je spojená s fyzickou námahou, nosíte těžké foťáky, někdy se stane, že skutečně fotografové běží na místo a kdo tam doběhne první, tak to má vyfocené líp než ten, který tam doběhne později.“ O jeho nejoblíbenějších fotkách i současné práci manažera Czech Press Photo mluví s Tatianou Čabákovou.
Natočeno 2025. Premiéra 8. 5. 2025 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Host: Petr Nikl, ilustrátor, spisovatel, hudebník a divadelník . Těší se na rozhlasovou adaptaci své pohádky O Rybabě a Mořské duši, kterou do vysílání připravila Dvojka? Vidí své kresby také jako zvuky, slyší své melodie jako konkrétní obrazy? A jak na jeho fantaskní převleky reagují při koncertech malé děti? Moderuje Joachim Dvořák.
Natočeno 2025. Premiéra 8. 5. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Legendární hrdina od Kyjeva a od Dukly – se kterým ale měli komunisté problémy. Více ve speciálu Portrétů, věnovaném slavným velitelům. Připravil David Hertl.
Natočeno 2025. Premiéra 8. 5. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.; 23 min.) v cyklu Velitelé.
Lit.: Hertl, David: Hrdina Sovětského svazu Richard Tesařík. V boji vynikal odvahou, po válce se propadal do problémů. In web ČRo Plus, 8. květen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Od chvíle, kdy se v sedmadvaceti letech poprvé objevil na frontě, bylo jasné, že Richard Tesařík je vojákem, který se nebojí a dokáže strhnout i ostatní. Jenže vlastnosti, které mohl osvědčovat v boji, byly v mírových letech příčinou mnoha problémů. O Richardu Tesaříkovi hovoří ve speciálu Portrétů věnovaném slavným velitelům historik Jan Adamec.
Richard Tesařík (1915) se na přání rodičů vyučil obchodním příručím a měl pracovat jako kloboučník. Dějiny však rozhodly jinak. Na podzim 1937 nastoupil dvouletou vojenskou službu, během které zažil připojení českého pohraničí k nacistickému Německu i okupaci Čech a Moravy.
Právě v březnu 1939 prodělal první bojový křest, když byl coby voják základní služby odvelen na Podkarpatskou Rus, kterou měl bránit proti maďarským fašistům. Hned první den jeho velitel padl a Tesařík se musel ujmout velení družstva. (…)
Lit.: Hertl, David: Velitelé. Zapomenutí hrdinové to neměli lehké na východní frontě druhé světové války ani později. In web ČRo Plus, 8. květen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vojáci, kteří za Československo bojovali v letech druhé světové války na východní frontě, to měli složité. Po roce 1948 byl východní odboj glorifikován, ani to ale neuchránilo některé z jeho účastníků v 50. letech od pronásledování a věznění. Naopak po listopadu 1989 byli vojáci z východu vnímáni často jako komunisté, kteří ideologii přinesli do Československa. O vyvážený pohled se zasloužili historici v posledních letech.
První československý samostatný polní prapor, který se proslavil v bitvách druhé světové války u Sokolova či Kyjeva, začal v Buzuluku na hranici kazašské stepi a úpatí Uralu fungovat v únoru 1942 pod vedením podplukovníka Ludvíka Svobody, prvoválečného legionáře, který měl zkušenosti už s velením dobrovolnické jednotky z Polska.
Odvedenci se kromě tvrdého vojenského výcviku potýkali s tíživou zdravotní situací, krutou zimou a naopak horkým poduralským létem. Složení jednotky, s jejímž vznikem Stalin souhlasil teprve po napadení SSSR nacistickým Německem, bylo národnostně, názorově a věkově značně pestré. (…)
Člověk je tvor soutěžící bažící po úspěchu. Jak jsme či nejsme úspěšní, a co všechno považujeme za úspěch? Co všechno jsme pro něj schopni obětovat? Jak vypadaly a vypadají trofeje v různých společnostech? Odpovědi uslyšíme od autorů Člověčin Martina Soukupa a Martina Rychlíka. Dramaturgie Magdalena Šorelová.
Natočeno 2025. Premiéra 8. 5. 2025 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).
Hostem je Dana Kalinová, spoluzakladatelka Mezinárodního festivalu Svět Knihy. Ten zahajuje příští týden už třicátý ročník. S jakou myšlenkou festival vznikal? Čemu každoroční setkávání spisovatelů, nakladatelů a především čtenářů slouží? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2025. Premiéra 8. 5. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Jaroslav Selner (1906-1973) byl údajně potomkem jednoho z vůdců chodského povstání. Absolvoval Vysokou školu válečnou, po okupaci Československa byl příslušníkem odbojové organizace Obrana národa. Během válečných let bojoval na Balkáně i u Tobruku, západní i východní frontě. Roku 1949 byl povýšen do hodnosti brigádního generála. Když byl v roce v roce 1951 propouštěn z Československé armády, na dotaz „z jakého důvodu“, dostal odpověď „byl jste delší dobu na Západě“. Satisfakce se nedožil, plně rehabilitován byl až v roce 1990. Z torza vzpomínek, úvah a svědectví syna Jaroslava Selnera ml. pořad připravila Jana Davidová Kracíková.
Natočeno 2025. Premiéra 8. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.).
Břetislav Rychlík, senátor, místopředseda senátní komise pro sdělovací prostředky. Generální ředitel České televize Jan Souček byl ze své funkce předčasně odvolán. Jak si v čele televize počínal? Co jeho odvolání napovídá o členech Rady České televize? Moderuje Petr Dudek.
Natočeno 2025. Premiéra 8. 5. 2025 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).
Lit.: ert (= Erhart, Michael) – Bumba, Jan: Rychlík: Radní, kteří byli zvoleni s cílem škodit České televizi, nemají právo volit jejího ředitele. In web ČRo Plus, 8. květen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Generální ředitel České televize Jan Souček byl v úterý ze své funkce předčasně odvolán. Shodlo se na tom 15 ze 17 členů Rady České televize, jimž se nelíbila jeho personální rozhodnutí, komunikace k radě i veřejnosti a zásahy do programu. „Problém je, že takto špatně poskládaná Rada nemůže podávat kvalitní výkony. A na konci je zdůvodnění ve stylu: ‚Prostě jsme ho chtěli odvolat, tak jsme dali dohromady několik důvodů‘,“ kritizuje senátor a režisér Břetislav Rychlík (nez.).
Někteří radní podle něj postrádají kredit, aby jako zástupci koncesionářů mohli v televizi o čemkoli rozhodovat. „A někteří by vůbec neměli mít právo vybírat příštího ředitele,“ zdůrazňuje.
Rychlík připomíná odvolání Dozorčí komise České televize v roce 2020, které bylo podle Nejvyššího správního soudu nezákonné.
„Radní porušili zákon. Poslanci je měli odvolat. Sněmovna toho ale není schopná ani v případě prokazatelných selhání, jako třeba v případě Luboše Xavera Veselého, natož v případě radních, kteří způsobili škodu koncesionářům a jsou jejich dlužníky. Celkem šlo o 4 miliony korun,“ pokračuje.
Pokusy o odvolání Veselého ovšem ve Sněmovně narážejí na obstrukce, pro což má Rychlík jednoduché vysvětlení.
„Ti lidé byli do Rady zvoleni se špatným úmyslem, o čemž svědčí Veselého výrok, že Součka zavazoval k tomu, aby neprosazoval zvyšování poplatků. Byli zvoleni, aby médiu veřejné služby a občanům škodili,“ tvrdí místopředseda senátní komise pro sdělovací prostředky. (…)
Jak se Evropa vyrovnává s Trumpovou hospodářskou politikou? A co pro Česko znamená odklad podpisu tzv. zakázky století? Václav Pešička se zeptá hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte Davida Marka.
Natočeno 2025. Premiéra 8. 5. 2025 (ČRo Plus, 11:10 h.).
Lit.: job – Pešička, Václav: Cla můžou do USA vrátit průmysl, ale výrobky zdraží a Američané tak zchudnou, předpokládá Marek. In web ČRo Plus, 8. květen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak se Evropa vyrovnává s Trumpovou hospodářskou politikou? Poslechněte si celý díl pořadu Řečí peněz s hlavním ekonomem poradenské společnosti Deloitte Davidem Markem. (…)
Evropa si podle výsledků ekonomiky za první čtvrtletí po letech vede lépe než Spojené státy. Změna přišla s politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa, který znejistil trhy svou obchodní válkou. „Finanční trhy daly dost hlasitě najevo, že se jim představená cla úplně nelíbí. Finální podoba cel bude výrazně jiná, než jak byla plánována,“ ujišťuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek.
Americký prezident na začátku dubna prohlásil, že uvalí razantní cla na většinu států, které obchodují s USA. Nakonec však toto rozhodnutí stáhl a platí tak pouze desetiprocentní zdanění dovozu, které uvalil na celou Evropskou unii. (…)
Powered by WordPress