Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

5. 7. 2025

Pro a proti – Kouhoutková voda v restauracích zdarma? (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 10:58

Dodržování pitného režimu je v tropických teplotách zásadní a usnadnit by to do budoucna mohlo to, že by restaurace nabízely vodu zdarma. Evropská unie si od toho slibuje také omezení plastových obalů. Pomůže takové opatření, nebo jde o nepřípustný zásah do podnikání, jak varují někteří restauratéři? Hosty Pro a proti budou Luboš Kastner z Českého Gastronomického institutu a David Surý z ministerstva životního prostředí. Moderuje Karolína Koubová.

Natočeno 2025. Premiéra 3. 7. 2025 (ČRo Plus, 9:34 h.; 25 min.).

Lit.: jud – Koubová, Karolína: Kohoutková voda zdarma? Karafa nemá stát 120 korun, říká ministerstvo. Podniky: To je úchylná debata. In web ČRo Plus, 3. červenec 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dodržování pitného režimu je v létě zásadní. Usnadnit by to mohla voda zdarma v restauracích. Evropská unie si tím slibuje i omezení plastů. Členské státy by měly motivovat restaurace k podávání kohoutkové vody zdarma či za nízký poplatek. „Cena vody je taková, za jakou ji podnikatel nabídne,“ říká v Pro a proti Luboš Kastner z Českého gastronomického institutu. „Za 120 korun mít karafu nemusím,“ namítá David Surý z ministerstva životního prostředí. (…)

Ranní Plus – Novela školského zákona v senátu, financování nepedagogů samosprávou, levné parcely ve Starém Heřmínově (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 10:49

Senát bude rozhodovat o novele školského zákona. Jak se liší pohled politiků, obcí a škol na záměr vlády, aby financování nepedagogů převzaly samosprávy? Jak vysvětluje obec Staré Heřmínovy prodej parcel dětem zastupitelů za velmi nízké ceny? Česká národní banka varuje před institucemi, které přijímají od veřejnosti vklady bez licence. Z čeho může klient odhadnout, komu by neměl peníze svěřit? Moderují Martina Mašková a Pavlína Nečásková.

Natočeno 2025. Premiéra 3. 7. 2025 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Ďábel na skřipci (2024)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 10:29

Jakub Arbes. Tajemné romaneto. Kompletní audiokniha. Hudba Sara Garrard.

Čte Vojtěch Hamerský.

Vydalo Eclectic Audio v roce 2024 (MP3, 90 min.).

Pozn.: Dílo, které zásadně ovlivnilo vznik Arbesovy specifické literární formy romaneta, čerpá volnou inspiraci ze satiricko-hororové povídky E. A. Poea Rozhovor s mumií. I zde se tři přátelé v rámci sázky pouštějí do rozhovoru s tajemnou bytostí, tentokrát ztělesněnou samotným ďáblem. Postava „ďábla“ je zahalena mystikou, avšak jeho skutečná identita i smysl celého rozhovoru mají kořeny v ryze pozemské realitě. Klíčem k rozluštění záhady je minulost jednoho z trojice přátel. (anotace)

4. 7. 2025

Hlasy paměti – Vylikvidování německé otázky (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 0:08

Po druhé světové válce museli Československo opustit víc než 3 miliony Němců. Právě poválečnému osudu pohraničí se budou věnovat Lucie Korcová a Adam Drda.

Natočeno 2025. Premiéra 2. 7. 2025 (ČRo Plus, 20:32 h.; 27 min.).

Lit.: Drda, Adam – Korcová, Lucie: „Německou otázku musíme vylikvidovat.“ Benešův projev předznamenal odsun lidí z Československa. In web ČRo Plus, 2. červenec 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslechněte si Hlasy paměti o tom, co rozpoutala slova prezidenta Edvarda Beneše, že „německou otázku musíme v republice vylikvidovat“.

Druhá světová válka skončila, Německo prohrálo. Zatímco Češi a Slováci slavili svobodu, nad jejich německými krajany se začala stahovat mračna. Lidé v Československu většinou soudili, že soužití v jednom státě není nadále možné. Odsun Němců připravila už během války československá vláda v londýnském exilu. A začalo to projevem Edvarda Beneše, který v květnu 1945 prohlásil: „Německou otázku musíme v republice vylikvidovat.“ 

„Edvard Beneš počítal nejdřív s tím, že po válce bude vysídlena část německé menšiny. Ti, kteří se provinili,“ popisuje Hlasech paměti dokumentarista Adam Drda.

„Pak se to ale z různých důvodů vystupňovalo. Mimo jiné i kvůli represím na českém obyvatelstvu v protektorátu po atentátu na Reinharda Heydricha. A nakonec z toho byl ten plán na kompletní vyhnání Němců. Ti lidé byli na základě kolektivní viny připraveni o všechno. Bez ohledu na to, jestli se něčím provinili, nebo ne,“ zdůrazňuje. (…)

Lit.: Korcová, Lucie: BONUS: „Matka se mě zřekla, aby mě zachránila.“ Vzpomínky na poválečný odsun Němců z Brna. In web ČRo Plus, 9. červenec 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V noci z 30. na 31. května 1945 bylo na pochod z Brna vyhnáno tisíce lidí. Jednalo se především o ženy s dětmi a staré lidi. Do živelného a špatně organizovaného odsunu byli zařazeni i německy mluvící židé, kteří přežili nacistické koncentrační tábory, nebo lidé ze smíšených manželství. Tragický příběh brněnského odsunu uslyšíte v bonusu Hlasů paměti. (…)

Zaostřeno na blízkovýchodní aerolinky (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 0:05

Každý den vypraví různé letecké společnosti po celém světě přibližně pětačtyřicet tisíc letů. Které letecké společnosti patří mezi nejlepší? V čem a díky čemu mají ty z Blízkého východu náskok? A může to trvat věčně? Připravil David Jakš.

Natočeno 2025. Premiéra 2. 7. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.; 26 min.).

Lit.: Jakš, David: V čem se skrývá úspěch leteckých dopravců z Blízkého východu? In web ČRo Plus, 2. červenec 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Každý den vypraví několik tisíc různých leteckých společností po celém světě přibližně 45 tisíc letů – komerčních, humanitárních, zásobovacích nebo vojenských. Ve Spojených arabských emirátech mají domov hned dvě letecké společnosti, které patří do světové top desítky leteckých přepravců. 

V Dubaji má základnu společnost Emirates, v Abu Dhabí aerolinky Etihad. Obě mají v portfoliu svých cílových destinací Prahu a dobře je znají i Češi, kteří látají do východní a jihovýchodní Asie, Afriky a Austrálie. (….)

Ota Pavel – Pod povrchem 1/10 (2025)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 0:03

Aleksander Kaczorowski. Četba na pokračování. Překlad Martin Veselka. Pro rozhlas připravila Jaroslava Jiskrová. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Účinkuje Michal Bumbálek.

Nastudovalo Brno v roce 2025. Premiéra 1. dílu 2. 7. 2025 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Pozn.: Před 95 lety se narodil spisovatel Ota Pavel. Jeho život věrně kopíroval osudy obyvatel střední Evropy ve dvacátém století a ukázal, jak velké události určují lidský život bez toho, že by na ně člověk měl jakýkoliv vliv. Příběh zachycuje nejenom slavného spisovatele a sportovního reportéra, ale také člověka sužovaného psychickými nemocemi, hledajícího sama sebe. (anotace)

Lit.: Blažejovská, Alena: Ota Pavel mezi běsy a sportem. Nahlédněte do hlubin spisovatelova života, který vyhasl příliš brzy. In web ČRo Plus, 2. 7. 2025 (článek). – Cit.: Toužil stát se spisovatelem, a to se mu podařilo. Sláva a bohatství ho ale nečekaly. Osud Oty Pavla (1930–1973), vlastním jménem Otty Poppera, je propleten s dějinami 20. století, aniž by měl možnost je jakkoliv ovlivnit. Přesto se dokázal navzdory překážkám prosadit a zanechat po sobě dílo, které dodnes oslovuje. Prožijte s Radioknihou jeho bolestivý i radostný život. (…)

Polský publicista Aleksander Kaczorowski se ve své knize Ota Pavel: Pod povrchem pouští do strhujícího vyprávění o Pavlově životě. S reportážní precizností a literární elegancí líčí rodinné zázemí, složitý vztah s otcem a jejich pohled na komunistický režim.

Kaczorowského kniha je nejen biografií, ale i intimní ságou 20. století, která se dotýká srdcí čtenářů svou upřímností a lidskostí. (…)

3. 7. 2025

Hovory Plus – Ferdinand Leffler (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 23:59

Zahradní architekt Ferdinand Leffler: „Zahrada bez stromů je k ničemu. Do ní se nevypravíte, na ni se jen díváte ze svého klimatizovaného příbytku. Stromy jsou ale absolutní základ a zbytečně se jimi šetří. Přitom strom je nejlepší klimatizace. Mezi posezením pod slunečníkem a stromem je teplotní rozdíl až 15 stupňů,“ říká. V Hovorech bude mluvit o tom, že se v zahradách snaží rozvíjet radost, rehabilitovat je od toho, kdy se na nich jen lopotilo. Povídat bude i o tom, že trávníku má být jen nezbytné množství a když nemáte na svou zahradu čas, vysaďte si na ní les. Moderuje Naděžda Hávová.

Natočeno 2025. Premiéra 2. 7. 2025 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Dvacet minut Radiožurnálu – Taťána Míková (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 23:53


Hostem je Taťána Míková, klimatoložka a meteoroložka Česká televize. Teploty v Evropě stoupají výš než obvykle, Češi, ale i sousední Němci mohou na teploměrech najít hodnoty blízké čtyřicítce. Jak dlouho budou vedra trvat a co je způsobuje? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2025. Premiéra 2. 7. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

ArtCafé – Evropské letní festivaly na netradičních místech (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 23:46

Pořad, který připravila Eliška Vidomus, přináší přehled evropských letních festivalů na netradičních místech se silným geniem loci. Vydejte se za hudbou na ledovec, k jezerům, na farmu nebo do jeskyně. Mezi festivalovými tipy budou např. rakouský Saalfelden Jazz Festival, Garana Jazz v Rumunsku nebo CosmoJazz Festival na úpatí hory Mont Blanc.

Natočeno 2025. Premiéra 2. 7. 2025 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Káva o čtvrté – Letní výlety se psem (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 23:43

Vaše každodenní inspirace: Letní výlety se psem. Host: MVDr. Martina Načeradská. Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2025. Premiéra 2. 7. 2025 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress