Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jakub Kamberský, kulturolog

Letos neslaví kulaté výročí pouze televizní vysílání, ale i to rozhlasové. Nejde o výročí ledajaké, považme, že našemu rozhlasu je už úctyhodných 90 let. K této příležitosti Český rozhlas připravil nemálo projektů a odvysílal řadu pořadů, kterými se ohlíží za svou bohatou historií. Jedním z vrcholů je bezesporu kompaktní disk Rozhlasová historie 1923-2013, obsahující ve formtáu mp3 zhruba dvanáct hodin archivních dokumentů. Je zřejmé, že tvůrci vpravdě opulentního počinu (redaktor Tomáš Černý a archivář Miloslav Turek) stáli před nelehkým úkolem, jak věc pojmout, na jaké aspekty se zaměřit, co použít, co z nedostatku prostoru oželet.

(Kupovat můžete přímo u vydavatelství Radioservisu, kdy získáte kompatkní disk ve formát mp3, či prostřednictvím Audiotéky, kdy získáte čistě digitální verzi, kterou si můžet vychutnat ve vašich počítačích či mobilních telefonech při cestách.
http://audioteka.cz/rozhlasova-historie-1923-2013,produkt.html )

Při zběžném procházení materiálů se jeví dramaturgie vcelku jasně, připomenou jednak podstatné historické milníky, při nichž rozhlas nechyběl či sehrál klíčovou roli a upozorní alespoň na některé milníky samotného rozhlasu. Nadto ještě na rozhlasové všednosti ukazují vývoj – jak se rozhlas dělal dříve a jak se dělá dnes. Při pozornějším poslechu nám ale do hry vstupuje další prvek – střídání nálad a poloh, což se zde v každé době projevuje jinak. Většinou se to vážné střídá s něčím odlehčeným, např. ve třicátých letech přednášky a reportáže s parodiemi na rozhlasové vysílání od pánů Voskovce a Wericha či Járy Kohouta, v letech padesátých suchopárnost a doba temna se sportovními úspěchy Emila Zátopka, v letech šedesátých napětí s pozvolný uvolněním či v letech 70. a 80. tvrdá propaganda s laskavým humorem Miroslava Horníčka ze silvestra 1984. (more…)

Jakub Kamberský

Román Nevinný proslulého britského autora Iana McEwana vyšel poprvé roku 1988 (česky 1997), pro rozhlas byl zdramatizován a natočen v roce 2003 a konečně letos tuto nahrávku vydalo na dvou CD vydavatelství Radioservis. Pokračuje tak ve vydávání úspěšné volné řady rozhlasových seriálů se špionážní a politickou tematikou (namátkou uveďme Lidský faktor Grahama Greena či nedávno vydané Ministerstvo strachu téhož autora).

Román Nevinný nás zavádí do studenou válkou zmítaného Berlína poloviny padesátých let, do Berlína, který se ještě nestačil zbavit všech následků po 2. světové válce, aby se jeho západní sektor stal dějištěm špionážních hrátek, politických intrik, tzv. honičky na kočku a myš mezi britskými a americkými tajnými službami se sovětskou armádou. Britský technik Leonard Markham (Ivan Trojan) je povolán do Berlína, kde má za úkol v rámci tajné operace Gold prokopat  tunel ze západního sektoru do ruské zóny, testovat a umístit odposlouchávací zařízení a umožnit tak tajným složkám přístup k důležitým informacím společného nepřítele, tedy Sovětů. Jeho nadřízeným je bodrý, možná až příliš upovídaný Američan Bob Glass (Ladislav Mrkvička). Do politicko špionážního thrilleru vstupuje další linka, milostná. Leonard se v jednom baru setkává s  německou ženou, Marií Eckdorfovou (Zuzana Stivínová). Vzplane mezi nimi vášnivá, leč zbytečného sentimetu prostá láska. Štěstí však nemá nikomu přát, to bychom pak nemohli mluvit o strhujícím dramatickém příběhu. Leonard v sebeobraně při potyčce usmrtí Mariina surového exmanžela Ottu (Jiří Lábus), navíc se ve hře objevuje tajemný pan Blake (Michal Pavlata). Stojí za prorazení tajné operace on, či někdo jiný? (more…)

Přemysl Hnilička

Už dlouho slýcháme a čteme nejrůznější úvahy o tom, že regionální studia nejsou potřebná a nejlépe by bylo je omezit či vůbec zrušit. Naposledy jsme k tématu četli článek z DigiZone. Dovolte prosím rodilému Brňákovi, aby se k této problematice vyjádřil.

Ne každý umělec, historik, vědec či archivář se dostane až do Prahy, a přesto mohou být jeho osudy, práce či názory zajímavé. Tuto vpravdě veřejnoprávní službu poskytují právě regiony: natáčejí literární pásma a dokumenty o spisovatelích, kteří sice nevycházejí v celostátních nakladatelstvích, ale v rámci kraje dokázali mnohé. Vysílají dokumenty o hrdinech druhého či třetího odboje, kteří působili v onom kraji. Připravují četby na pokračování z místních legend a pověstí, věnují se historii či folklóru. To vše je velice důležité, byť na celostátních stanicích z toho uslyšíte velice málo. I z toho důvodu mi přijde lichý až nespravedlivý argument, že povinné penzum celostátního vysílání, které musí být určeno regionům, je zbytečné, protože se regionální pořady stejně vysílají v noci. Promiňte, to ale není chyba regionů, to je naopak chytráctví centrální dramaturgie, která sice „splní“, co je nutné, ale v podstatě ono nařízení arogantně obchází. (more…)

Jakub Kamberský

kulturolog
Stojím před ani ne tak nelehkou, jako spíše nevděčnou výzvou: odrecenzovat jeden z kriminálních případů klasika drsné americké školy Eda McBaina (pravým jménem Evan Hunter a rodným jménem Salvatore Lombino). Jde o případ s názvem Brokovnice z proslulé řady 87. revír, který poprvé vyšel roku 1969, česky 1973 v kongeniálním překladu Jana Zábrany, v březnu 2013 v audiopodobě na zvukových nosičích.

Detektiv Steve Carella tentokrát vyšetřuje krvavou vraždu – to je tak vše, co je dovoleno psát k samotnému ději. Prozradit více by znamenalo prozradit příliš – však jsem v úvodu napsal, že jde o nevděčnou výzvu. Proto jsem se rozhodl, maje nejspíš jedinkrát možnost psát recenzi na zatím jediné audiozpracování tzv. mcbainovky, doplnit text o takové osobní vyznání vůči autorovi.
(more…)

Jakub Kamberský

kulturolog

Děj dnes již klasického románu Nadějné vyhlídky Charlese Dickense (1861, česky poprvé 1960) by měl být čtenářům kvalitní literatury dobře znám. K poznání jistě přispělo i nejnovější filmové nastudování z roku 2012, ovšem i díky auditivnímu zpracování si posluchači mohou rozšířit obzory. Ti znalí snad budou překvapeni z trochu odlišného konce příběhu, na rozdíl od původní knihy. I toto budiž k pozvánkou příběhu dobrosrdečného nechtěného sirotka Pipa, který jako kluk pomohl trestanci na útěku, jako mladý chlapec zatoužil po nenaplněné lásce nešťastné a kruté dívky Estelly, kterému coby mladému muži shodou  okolností spadlo k nohám jmění, aby si nakonec, opět zchudlý a ve zralém věku uvědomil, že peníze nepředstavují vše, že si jimi nelze vše koupit, a že chce-li smysl života a hodnoty nalézati, musí se poctivě živiti. Vzhledem k mnoha dějovým zvratům a četným zápletkám není na místě rozepisovat se o ději románu podrobněji. (more…)

Jakub Kamberský

(recenze pro Audiotéka.cz)

Jsem přesvědčen, že děj románu Gastona Lerouxe Fantom opery, poprvé vydaného roku 1910 (česky 1919), je díky mnoha televizním, filmovým, muzikálovým, ale i rozhlasovým zpracováním  natolik známý, že bude stačit jen lehké nastínění.

Hororově laděný, romantický příběh nás zavádí do pařížské opery, kterou krom nových ředitelů ovládá  ještě někdo další: tajemný fantom, pro běžné smrtelníky neviditelný. Ten se jednoho dne zjeví nastupující pěvkyni   Christině Daaé v podobě učitele, anděla hudby. Zahoří vůči sličné Christine láskou a počne ji ovládat. Zároveň má snahu učinit z dívky první pěvkyni souboru a rovněž vydobýt si u nových ředitelů opery stejná privilegia, jakých se mu dostávalo od předchozího vedení. Ti jeho nároky zprvu neberou vážně. Do toho všeho se na scéně objevuje fantomův  sok, mladý vikomt Raoul de Chagny, který  již od dětství prahne po Christine, a proto se rozhodne vymanit ji z moci fantoma. Události se dají do pohybu; operou, ale i životy všech zúčastněných otřásají skandály, děs a hrůza.

Tento příběh si doslova  říká o  zvukové,  dramatické  zpracování.  Stalo se v roce 1989; vznikla  dramatizace herce, editora Jiřího Šrámka a překladatele, režiséra Tomáše Vondrovice, s jehož režijními pracemi se můžeme v současné době často setkávat i v rozhlase.

Tomáš Vondrovic je velmi vnímavým režisérem, Jiří Šrámek zase v 60. letech měl  co do činění s Fantomem, coby interpret mnohými pamětníky nezapomenutelné četby. Bylo tudíž více než jasné, že nepůjde o fiasko. (more…)

Jakub Kamberský

(recenze pro Audioteka.cz)

Nepatřím k pamětníkům doby, kdy v časopisu ABC vycházel na pokračování původní komiks Václava Šorela  Vzpoura mozků. Dovedu si však představit, že to v oněch 70. letech, v době normalizačního marastu, musela být událost. Proto jistě řada pamětníků zajásala, když byl tento komiks přepracován do podoby rozhlasového seriálu a koncem května roku 2012 na pokračování odvysílán v tehdejším pořadu pro mládež Domino.

Napínavý příběh posádky lodi Prométheus, která se po letech výzkumů vrací na planetu Zemi,  okupovanou roboty, zdá se, neztratil nic na aktuálnosti. To, co Karel Čapek naznačil v RUR, Václav Šorel plně zužitkoval ve svém příběhu. Možná ani v 70. letech netušil, jak moc je obava z ovládnutí umělou inteligencí, tedy počítači, reálná. Autor Vzpouru nejenom přepsal pro rozhlas, ale  i přizpůsobil  současným technickým prostředkům. Režisér Vlado Rusko obsadil herce zvučných hlasů Aleše Procházku, Lukáše Hlavicu, Kamila Halbicha a další. v kombinaci s výraznými zvukovými efekty můžeme mluvit o mimořádném posluchačském zážitku. Příběh navíc nepostrádá akci, občasný humor, ale ani nezbytný apel před možnou hrozbou. Jediné, co snad  chvílemi přibrzďuje spád, je nadměrný part vypravěče, tzv. průvodce dějem.

Vydavatelství Radioservis zareagovalo vcelku pružně a již v listopadu  loňského roku vydala Vzpouru mozků na CD, spolu s extra bonusem: komiksem a rozhlasovým scénářem v datové stopě disku. To se nejspíš podepsalo na kvalitě záznamu, původně stereofonní nahrávka tak byla vydána v mono zvuku, což je velká rána pro náročné posluchače, kterým stereo zvuk pomáhá navodit tu správnou atmosféru a umožnit roztočit proud  fantazie a imaginace na plné obrátky.

Je ovšem také potěšující, že nakladatelství audioteka.cz nelenilo a nabídlo obratem svým zákazníkům příběh v oblíbeném formátu MP3. Tady mohl Radioservis být velkorysejší. Jistě by nebyl problém nabídnout stereo alternativu pro potřeby  formátu mp3, který nic přeci neomezuje. Ale i tak nahrávku samozřejmě doporučuji.

Jakub Kamberský

Šedesátá léta můžeme právem označit za rozhlasové žně. Lze tak vnímat hlavně jejich druhou půli včetně inkriminovaného roku 1968, roku Pražského jara, roku okupace. Kromě mnoha jiného bylo ten rok realizováno pozoruhodné a dnes velmi cenné vyprávění zpěváka, herce, ale i showmana každým coulem – Waldemara Matušky. Lví podíl na nahrávce má básník a dramatik Ivo Fischer, který nahrávku připravil do vysílání a který se i ujal režie. (Ivo Fischer se podílel také na stejnojmenné knize vzpomínek Waldemara Matušky – pozn. red.)

Takřka zlidovělá písnička To všechno vodnes čas, známá ze semaforského pásma Zuzana je sama doma, vždy otvírá a zavírá jednotlivé části četby. Matuškovo povídání je pak rámováno jeho dalšími hity, kupř. Divoké koně, Slaný déšť, Árie měsíce, Písnička pro Zuzanu…

Jak již bylo řečeno, Waldemar Matuška nebyl jen vynikající zpěvák, ale i herec a vypravěč. Kouzlo jeho vypravěčství tkví v barvitosti, s jakou např. popisuje vzpomínky na dětství plné klukovin, či hraní s amatérskou kapelou po vesnických tancovačkách. Matuška si dokáže posluchače získat. Nejvíc ve chvílích, kdy přechází z ich formy do druhé osoby jednotného, ale i množného čísla. To pak má posluchač dojem, že je „Walda“ jeho blízký kamarád a může si tak alespoň ve své představě načas připadat jako spolupachatel všech lumpáren, úspěchů, ale i pádů. Matuška chvíli baví, za chvíli nás donutí k zamyšlení, pozastavení se. (more…)

Jakub Kamberský

Milí čtenáři, přiznám se bez mučení, že tento text vznikl na objednávku. Ano, objednal si ho web

www.audioteka.cz, proto zde musím uvést (a uvádím to rád), že knihu Stoletý stařík, který vylezl na strom a zmizel švédského autora Jonase Jonassona, o které bude řeč a kterou vydalo nakladatelství Panteon, si můžete objednat právě zde.  To si žádá velikého uznání, nehledě k tomu, že kniha vyšla souběžně v podobě tištěné a zvukové.
Než se dostanu k popisu díla a realizace, ještě pár slov na téma audioknih.
Je chvályhodné, ať už jde o jakékoli vydavatelství, že se s vydávanými audioknihami tak říkajíc roztrhl pytel. Jsem nadšen, že vydavatelství navazují na věhlas, s jakým v dobách minulých vycházela spousta gramofonových desek, později magnetofonových kazet, CD. Dnes také vycházejí na CD, ale často v rozšířeném a oblíbeném formátu mp3, který je pro deseti- a více hodinové opusy čím dál víc nezbytným.
Vydávané premiéry, reedice starších nahrávek a rozhlasová tvorba ve vysílání skýtá možnosti výběru. Tento model vidíme jako ideální pro řadu sociálních skupin. Matky s dětmi, samotné děti, řidiči na cestách, studenti, lidé manuálně pracující, senioři a v neposlední řadě i nevidomí spoluobčané, pro něž je mnohdy zvuková nahrávka jedinou možností, jak se k takovému dílu dostat. Proto je třeba ocenit, že vydavatelé začínají reagovat na poptávku trhu a převádějí do audio podoby žhavé novinky, jak tomu je i v případě Stoletého staříka. (more…)