Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jakub Kamberský

Roku 2012 si celý svět  připomínal dvousté výročí narození britského  spisovatele Charlese Dickense. Stranou nezůstal ani Český rozhlas, který u této příležitosti nastudoval dodnes strhující příběh Olivera Twista, tentokrát ve formě patnáctidílné dramatiované četby na pokračování.

Román pojednávající o chudém chlapci, který se nedobrovolně zapletl se zlodějskou bandou, je zároveň románem o malosti a  chudobě jak materíální, tak  duchovní, a tak je určitě aktuální i v těchto dnech. S postupným romantizováním příběhu, zřejmě ne tolik, jako v době vzniku tedy ve 30. letech 19. století, ale přeci jen, má nám co říct i dnes. Ostatně, chudoba nevymizela ani ve století 21. Nůžky mezi bohatými a chudými se v mnohých částech světa stále více rozevírají.

V českém rozhlasovém prostředí existují různá nastudování i z dřívějších let. Připomeňme dvoudílnou dramatizaci s muzikálovými prvky z let sedmdesátých; ta však utrpěla notnou, místy až necitelnou zkratkou děje. Lze říct, že patnáctidílná četby v režii Jaroslava Kodeše, která vznikla roku 2012 a díky  Radioservisu se dostala na cd/mp3 o rok později, je asi nejkomplexnějším zpracováním tohoto románu. (more…)

Jakub Kamberský

Nejednou jsem na různých místech psal, že se audioknihy stávají doslova fenoménem posledních let. Důvody, proč tomu tak je, bych pro tentokrát ponechal stranou. Podstatným pro náš text zůstává fakt, že s boomem audioknih přibývají vedle velkých, zavedených společností i zcela malé,  nenápadné subjekty, často stojící neprávem stranou zájmu posluchačů. Jedním z nich je vydavatelství Durman, které se prozatím výhradně zaměřuje na tvorbu spisovatele Miloše Urbana. K mání jsou zatím Urbanovy opus Lord mord (2012) a nově Praga Piccola (2013).

První z titulů měl netradičního interpreta, četl totiž sám autor. Přiznám se, že jsem toto rozhodnutí nekvitoval příliš pozitivně, ba ani výběr titulu. Lord mord je totiž bohatý na mnohovrstevnaté popisy, které ne každé lidské ucho dokáže ve vší soustředěnosti pojmout. Navíc, nechat načítat knihu neškolený hlas, byť autorův, není vždy zcela šťastnou volbou. (more…)

Jakub Kamberský

Tento text vznikl pro nakladatelství Audiotéka

Český rozhlas v rámci celoročního projektu Rozhlasový rok a v rámci cyklu Česká próza, vysílaného v pravidelné četbě na pokračování, nastudoval řádku současných titulů, ale i takových, které vycházely v letech šedesátých či na počátku let sedmdesátých a nebyly dosud zvukově nastudovány.  Jednou realizací je i čtení z novely Jarmilka Bohumila Hrabala. Premiéra se uskutečnila v březnu 2013 a s rozhlasem spřízněné vydavatelství Radioservis četbu vydává o půl roku později, tedy v září.

Jde o  novelu, popisující život v hutích kladenské Poldovky v neutěšených letech padesátých. Zde se potkávali dělníci a dělnice z povolání, vězni, dělníci nasazení z politických důvodů atd. Na pozadí   syrového popisu sledujeme takřka lyrický příběh „nelyričky“ – svačinářky Jarmilky, kterou přivedl do jiného stavu dělník z vedlejší vesnice, příběh křehké dívky, kterou však prostředí továren zdrsnělo, dívky, která volá a touží po důstojných právech, tak jako všichni ve společnosti. Je to příběh o hledání vnitřní svobody v totální nesvobodě.

Hrabal ve vyprávění jistě zúročil své zážitky z povolání dělníka (1950-1954). Jak se dočteme v bookletu, novelu Jarmila napsal roku 1952, avšak během 50. let rozhodně vyjít nemohla, následně v letech 60. vyšla v silně zcenzurované verzi, ke čtenářům se v původní znění dostává až roku 1992 a k posluchačům roku 2013. (more…)

Jakub Kamberský

Tento text vznikl pro nakladatelství Audiotéka

Audioberg je v dnešní době jedno z mála vydavatelství, která se – co se audioknih týče – zaměřuje na dětského posluchače. Svou nezpochybnitelnou tradici má jistě Supraphon, ale i Audioberg se začíná na tomto poli pomaličku, leč výrazně prosazovat. Velkou zásluhu na tom má jistě spolupráce se zkušeným režisérem a členem pražské Ypsilonky, Janem Jiráněm.

Jan Jiráň má dar na výběr kvalitních herců, neomezuje se pouze na kolegy z Ypsilonky, zároveň je mistr  v lehkém, svěžím uchopení dané látky. Bezesporu to platí i o novince Emil a detektivové německého spisovatele a humoristy Ericha Kästnera. Příběh poprvé spatřil světlo světa roku 1929, ale do dnešních dnů nijak nezestárl. Stručně k ději: malý Emil popré cestuje sám do velkého města, do Berlína, za svou babičkou.  Cestou vlakem však usne a byť má dobře schované peníze, je o ně ve spánku oloupen. Emil však pachatele zná, v Berlíně se dá dohromady s partou místních kluků a hon na zloděje se rozbíhá. (more…)

Jakub Kamberský

(Tato recenze vznikla pro projekt Audiokniha roku)

Dramatik, režisér, příležitostný herec, ale především spisovatel Arnošt Goldflam patří vedle např. Daniely Fischerové či Petra Nykla k nemnoha autorům, kteří by dětskou tvorbou dokázali zaujmout jak děti, tak i jejich rodiče. Je-li autor navíc vybaven schopností své vlastní texty interpretovat, je úspěch zaručen. O Goldflamovu daru přednesu jsme se už nejednou mohli přesvědčit, hlavně díky rozhlasu, který posluchačům často dopřává nevšední zážitky v podobě nezaměnitelné četby z autorových povídek pro dospělé a pohádek pro děti. Zároveň jsme mnohokrát měli možnost poznat Arnošta Goldflama jako dramatika, autora původně divadelních či původních rozhlasových her. (more…)

Po úspěšných archívních  „úlovcích“, jakými byly hry Chatrná pamět pana Z. (1969), Uta z Naumburgu (1975), Život s hudbou (1964) či  pohádka Ragnarovy dcery (1970), se na nás chystají další lahůdky!

Již tento víkend v sobotním čase hry pro mládež (31. 8. 2013, ČRo 2 Praha, 13:05 h.) bude po letech poprvé vysílána hra o Mikuláši Koperníkovi Hodina půlnoci. Napsali ji Bořivoj Horák a Zdeněk Zábranský, režii měl Ladislav Rybišar a účinkovali v ní Otakar Brousek st., Karel Beníško, Jiří Klem, Zdeněk Řehoř, Miloš Nedbal, Josef Větrovec, Felix Le Breux, Martin Růžek, Miloš Willig, Josef Patočka, Vladimír Bičík a Vladimír Fišer. Natočena byla v roce 1973 a dramaturgie jejím zařazením dává najevo, že snad přece jen tajně věří, že současný dětský a dospívající posluchač není úplné ťululum.

Na první svátek vánoční měla roku 1965 premiéru pohádka Mlynářův student podle textu Jiřího Mahena. Režisér Weinlich ji natočil v obsazení student (Josef Abrhám), mlynář (Karel Pavlík), hastrman (Bohuš Záhorský), Anka (Gabriela Vránová), žebravá tetka (Olga Scheinpflugová), rusalka (Věra Kubánková), hlas (Otomar Krejča). Obnovenou premiéru bude mít v neděli 1. září (ČRo 2 Praha, 13:05 h.)!

K tomu 10. září zařadí na Vltavu (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.) brněnské studio dvacet let starou nahrávku rozhlasové experimentální hry Zdeňka Rotrekla Popis pohřbívání mýdla a masokostní moučky (1993), kterou natočil s Františkem Derflerem, Ladislavem Lakomým, Zdeňkem Junákem a dalšími režisér a autor stereoscénáře Petr Dufek.

Recenze pro projekt Audiokniha roku, napsal Jakub Kamberský

Tvorby Miroslava Horníčka si nesmírně považuji a samotného mistra humoru ctím. Můj obdiv není jistě nekritický, ale zatím se nestalo, že bych u něj narazil na něco, co by se mi vyloženě příčilo. Platí to dokonce i pro období znormalizovaných let sedmdesátých, ani tehdy se totiž Horníček nepodbízel.

Na rozdíl od kolegů Jana Wericha a Jiřího Suchého, se kterými v předchozích dekádách spolupracoval, a kteří v období normalizace neměli na růžích ustláno, bylo Horníčkovi umožněno pracovat a nevím, že by  se musel dopouštět nějakých obludných úliteb režimu. Snad jedině, že občas vystoupil v nějaké estrádě, televizním či rozhlasovém programu, ale i zde si vždy dokázal udržet určitý punc kvality.

Důkaz mohou být rovněž tehdejší gramodesky jako Chvála pohybu, Jablko je vinno, Jeromovi Tři muži ve člunu a nebo nahrávka z roku 1974 Listy z Provence. Tuto nahrávku bezmála po čtyřiceti letech reeditoval Supraphon a léta ukázala, že nahrávka nezestárla, ale uzrála, jako zraje staré dobré víno, oblíbený to nápoj Horníčkův. (more…)

Jakub Kamberský

O oblibě amerického spisovatele Marka Twaina jistě svědčí zájem rozhlasu a různých vydavatelství, která  představují nestárnoucí příběhy z pera tohoto autora dodnes. Patří k nim např. povídka Milionová bankovka, román Princ a chuďas či Dobrodružství Toma Sawyera a Dobrodružství Huckleberryho Finna.

K posledně jmenovaným příběhům dvou chlapců se inscenátoři v historii auditivního umění obrátili nejednou. Zastavme se u těch, které jsou buď dostupné na CD či se občas objeví ve vysílání rozhlasu. Historické nahrávky z 50. a 60. let musíme ponechat stranou, nejsou dostupné ani běžné veřejnosti ani odborníkům, bohužel. Slyšet Toma Sawyera v podání např. Jiřiny Jiráskové musí být zážitek. (Snad jednou na reprízu dojde, dodává Panáček..)

Začněme vcelku známou gramofonovou nahrávkou příběhů Toma Sawyera z roku 1980 v režii Ladislava Rybišara (CD 2004). Herecky šlo o zdařilou inscenaci (vústřední dvojici Toma a Hucka vystupují Václav Knop a Jiří Ornest, dále účinkují Svatopluk Beneš, Vladimír Ráž, Marie Marešová, Naďa Konvalinková a další). Dramaturgicky však byly do příběhu zamíchány motivy z Dobrodružství Hucka Finna. O rok později vznikla pro rozhlas pod stejným režijním vedením dvoudílná adaptace Dobrodružství Huckleberryho Finna.  Ústřední dvojice zůstala obsazena stejně, dále hráli plzeňští herci. Dramaturgicky tentokrát zcela v pořádku, jinak šlo ale o vcelku nemastnou – neslanou inscenaci. Roku 1986 (CD 2005) vznikla podle mého soudu zbytečná, opět gramofonová nahrávka s příběhy Hucka Finna. Pro svou délku (45 minut) příběhem doslova a do písmene prosvištěla a než jsme si mohli uvědomit, že jde Huckovi o holý život, byl již opět v pořádku ve společnosti svého druha Toma. Navíc Václava Knopa nahradil z nepochopitelných důvodů Michal Pešek.

Konečně roku 1992 napadl rozhlasové tvůrce /dramatizátora Oldřicha Knitla, dramaturgyni Jarmilu Konrádovou a v neposlední řadě legendárného režiséra dětských nahrávek Karla Weinlicha) sloučit oba  příběhy do jednoho a vytvořit desetidílný dramatický seriál. (more…)

Jakub Kamberský

Tato recenze vznikla pro účely projektu audiokniha roku

Vydavatelství Radioservis oplývá rozmanitými dramaturgickými nápady. Vedle klasické hudby, popu a jazzu se často specializuje na mluvené slovo. Čerpá z bohatého archivu Českého rozhlasu – posluchačům jsou tak dostupné detektivky  dobrodružné dramatizace pro mládež, četby,  romány, ale i povídky. Proč ne  zrovna ty Nerudovy, Povídky malostranské?

Pamětník či znalec archivních nahrávek by možná čekal, že Radioservis sáhne do archivu pro  nahrávku povídek z roku 1954 v legendární a neopakovatelné interpretaci Zdeňka Štěpánka, z jehož četby vyšel výběr naposledy v 80. letech na gramofonových deskách. Nestalo se. Dostáváte tak novou nahrávku vybraných povídek z roku 2012 v přednesu sedmi herců zvučných jmen. Prostřednictvím Otakara Brouska st, Stanislava Zindulky, Luďka Munzara, Ladislava Mrkvičky, Jana Hartla, Jřího Hromady a Miroslava Táborského se můžete setkat s doktorem Kazisvětem, panem Vorlem, který si nakouřil pěnovku, panem Rybářem, zvaným Hastrman, paní Rusovou, jež měla měkké srdce, žebrákem Vojtíškem a dalšími malostranskými  figurkami, vesměs s pohnutými osudy. (more…)