Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

22. 2. 2024

Neuromancer (2024)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 13:42

William Gibson. Kompletní audiokniha. Překlad Josef Rauvolf. Hudba a zvuk Jan Neruda. Režie Vít Malota.

Čte Jan Teplý II.

Natočeno 2024. Vydal OneHotBook 15. 2. 2024 (MP3, katalogové č. AK654; EAN 8594169486543; celková délka nahrávky 12 hodin 40 minut). Ukázka k poslechu zde. Hudební ukázka na YouTube.

Série: Sprawl

Pozn.: V tomhle světě je tělo vězením, ze kterého se dá uniknout…

Case to zvoral, zatraceně zvoral. Zkoušet ojebat šéfy se nevyplácí – a pro práci v kyberprostoru to platí tuplem. Kdysi vyhlášený kovboj s konzolí zavěšenou proklatě nízko a jeden z nejlepších hackerů v celém Sprawlu má teď po zpackané zlodějině nervový systém na cucky, a jestli se rychle nezmátoří, skončí brzo jako další bezejmenná mrtvola v ulicích Nočního města. Možná ale dostane druhou šanci… Nájemná samurajka Molly, drsná holka s tělem gymnastky a rukama kouzelníka, ho dovede za překupníkem, který jim dohodí bezva kšeft. Case dají na černé klinice do pucu, aby mohl znovu cválat matrixem, a dokonce mu přislíbí i nějaký ten upgrade navíc. Má to však háček: jeho nový zaměstnavatel Armitage není tak docela tím, za koho se vydává, a z domnělého dreamjobu se stává nefalšovaná noční můra. (anotace)

21. 2. 2024

Pád Gondolinu (2024)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 16:25

Christopher Tolkien, J. R. R. Tolkien. Středozemě není nikdy dost… Kompletní audiokniha.  Překlad Stanislava Pošustová-Menšíková.

Čte Aleš Procházka.

Natočeno 2024. Vydalo Tympanum, únor 2024 (1 CD MP3, celková délka 9 hod. 10 min). Ukázka k poslechu zde, doplňkový materiál pro lepší orientaci na cestě po Středozemi zde.

Pozn.: Jak se vyvíjel svět Silmarillionu, rekonstruoval z otcových zápisků Christopher Tolkien, jenž předkládá tři verze příběhu – od epického po mytologický.

Jeden ze stěžejních příběhů Středozemě. Jak se vyvíjel svět Silmarillionu, rekonstruoval z otcových zápisků Christopher Tolkien, který je opatřil i mnoha poznámkami a doplňujícími informacemi. J. R. R. Tolkien stvořil propracovaný svět, jehož kořeny sahají do hluboké minulosti. Pád Gondolinu pojednává o boji dvou nesmiřitelných mocností: Morgotha, který je vtělením zla, a Ulma, Pána vod. Morgoth usiluje o zničení města Gondolin, jež vystavěli Noldor, nejmocnější národ elfů, kteří se vzepřeli bohům a opustili bájný Valinor. Poutavý Tolkienův příběh promlouvá svým krásným bohatým jazykem. Při líčení zničení města cítíme zmar a smutek nad koncem neopakovatelné nádhery. Tolkien nás stále oslovuje, protože do jeho slov, myšlenek a vyprávění si promítáme sami sebe, vlastní myšlenky, city a prožitky… (anotace)

20. 2. 2024

Konec rudého člověka (2023, 2024)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 22:20

Světlana Alexijevičová. Překlad Kateřina Studená. Dramatizace Daniel Majling. Hudba Michal Novinski. Sound design a zvuková postprodukce Bojan Bojič. Mistr zvuku Jiří Suchánek. Asistent zvuku David Šindelář. Zvuková postprodukce Studio BeLoud Post Production Services. Produkce Lucie Laňková. Šéfproducent Michal Sieczkowski. Dramaturgie Tereza Nováková. Divadelní režie Michal Vajdička. Režie superprodukce Petr Gojda.

Osoby a obsazení: major Alexejev (Jan Vondráček), Marusja Ivanovna (Johanna Tesařová), Irina (Štěpánka Fingerhutová), Grigorij Ivanovič (Tomáš Turek), Věra (Magdalena Zimová), Boris (Jan Sklenář), Jurij (Miroslav Zavičár), Igor (Šimon Kučera), Pavel (Samuel Toman), Sergej (Pavel Neškudla), Lena (Marie Poulová), novinářka (Klára Oltová), Vladimír (Martin Matějka), poskok Saša (Jan Staněk).

Natočeno ve studiu Zvukovém studiu DAMU v roce 2023. Vydala Audiotéka, únor 2024 (MP3, celková délka 136 min.). Ukázka k poslechu zde.

Teaser

Pozn.: „Otázka na rádio Jerevan: Co bylo dřív: vejce, nebo slepice? Odpověď: Dřív? Dřív bylo všechno – vejce, slepice, maso, cukr…” Tragikomická sonda do duše ruského člověka. Příběhy obyčejných lidí v době velkých změn. Šest čechovovských obrazů plných chaosu, frustrace, křivdy a zklamaných nadějí. Obraz jedné privilegované komunistické rodiny v letech 1989-2003 s dávkou nadsázky. Dá se dnes vůbec hovořit o konci rudého člověka?

Hra Daniela Majlinga byla napsaná na motivy knihy Doba z druhé ruky nositelky Nobelovy ceny Světlany Alexijevičové. Superprodukce podle úspěšné inscenace Michala Vajdičky v Divadle v Dlouhé. (more…)

Sudetenland (2024)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 10:41

Leoš Kyša. Kompletní audiokniha. Hudba Pavel Holý. Zvuk Jan Neruda. Výroba S Pro Alfa. Režie Jan Drbohlav.

Čte Otakar Brousek II.

Natočeno 2024. Vydal Dobrovský, s. r. o. v roce 2024 (MP3, celková délka 10 hod. 30 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.:  Na Bruntálsku je zavražděn bývalý inspektor Gestapa a jeho smrt otevírá staré křivdy a dávná tajemství. Podmanivý příběh z alternativní reality napsal Leoš Kyša, známý pod pseudonymem František Kotleta. Vydejte se do Československa na počátku devadesátých let, které je jiné, než si pamatujete.

Blíží se první svobodné volby v Československu po pádu komunistického režimu a v pohraničí to vře. Více než milion Němců, kteří zůstali v česko-polském pohraničí po zastaveném odsunu, se hlásí o svá politická práva. V Praze se obávají návratu komunismu a v Bratislavě začínají snít o silné autonomii. A nezapomeňte, že dojde k vraždě…

Jak by vypadal příběh Československa po sametové revoluci, kdyby neproběhl kompletní odsun sudetských Němců? V této knize najdete jedinečný pohled na historii, která se sice nestala, ale přesto před vámi ožívá. Příběh je inspirován skutečnými místy a osudy. (anotace) (more…)

17. 2. 2024

Zakletý v čase (2024)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 18:57

Audrey Niffeneggerová. Romance navzdory času i osudu… Kompletní audiokniha. Překlad Petra Andělová.

Čte Jan Zadražil a Klára Suchá.

Natočeno 2024. Vydal OneHotBook, únor 2024 (MP3, celková délka 19 hod. 25 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Někdo si ve stresu okusuje nehty, obsesivně si myje ruce nebo jen nervózně poklepává nohou – a Henry DeTamble přeskakuje v čase. Je to porucha nejen vzácná, ale hlavně značně nepříjemná, poněvadž postižený nejenže nemůže vlastní vůlí ovlivnit, kde a kdy skončí, ale dokonce si na cestu ani nemůže nic vzít. To vede ke zdánlivě komickým, leč ve skutečnosti nebezpečným situacím, v nichž hraje prim shánění oblečení a přístřeší. A přece: přestože Henryho časoprostorové výlety budí dojem značně nahodilosti, vždycky se nějak točí kolem Clare. Ta jako dívenka i dospělá žena přitahuje cestovatele časem v mnoha životních etapách, aby rozepsala novou kapitolu příběhu jejich osudové lásky. Zatímco se tedy Henry objevuje a zase mizí, Clare zůstává a vyhlíží další okamžik, který budou smět strávit spolu. A pokaždé ve strachu, že by mohl být poslední… (anotace)

16. 2. 2024

Jestem głód (Já jsem hlad, 2024)

Jestem głód - Audiobook (Książka audio MP3) do pobrania w całości w archiwum ZIPPetra Dvořáková. Kompletní audiokniha.

Čte Marta Wardyńska.

Natočeno 2024. Vydalo Heraclon International Sp. z o.o. 17. 1. 2024 (MP3, celková délka 3 hod. 57 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Wśród czytelników „Wron” duże kontrowersje wywołuje zakończenie powieści, otwarte i pozostawiające pole do interpretacji. Co tak naprawdę wydarzyło się w scenie końcowej? Co mogło się wydarzyć? „Jestem głód” to opowieść z wyraźnymi motywami autobiograficznymi. Wychowująca się w opresyjnej rodzinie dziewczynka uzdolniona plastycznie poszukuje własnej drogi, własnych uczuć, własnego ja. Wie, że aby pozostać sobą i nie zatracić się w dusznej relacji z matką, musi uciec, dokądkolwiek i jak najszybciej. Podczas lektury przeżyjemy z nią trzydzieści dwa lata pełne rozterek, wzlotów i upadków. Wraz nią będziemy dojrzewać, kochać, rodzić, cieszyć się i cierpieć. Wpuści nas do swojego intymnego świata tak daleko, jak tylko było to możliwe. A to wszystko, podobnie jak we „Wronach”, ku przestrodze nas wszystkich. (anotace)

15. 2. 2024

Inspektorka (2016, 2021)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 14:24

Veve a Vítek. Minutová hra.

Účinkují Alena Adamová, Přemysl Hnilička, Jitka Kahounová, Alena Mitanová, Peter Sojka.

Natočeno 2016. Vydalo Čti mi! v roce 2021 (MP3, 5 min.). K poslechu zde.

Pozn.:  Jednoho krásného sobotního rána si občané na náměstí v Nemanicích přišli nakoupit tradiční čerstvé rohlíčky od pekaře Přemysla a jeho ženy Jitky. U jejich stánku se jako obyčejně vytvoří dlouhá fronta spokojených zákazníků.

Paní Kraftová však z moci úřední všechny předběhne. Nakoupit si nechce, na trh ji přivedla pracovní povinnost. (anotace)

Srab (2024)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 14:21

Přemysl Krejčík. Kompletní audiokniha. Román o šikaně a neschopnosti postavit se tyranům. Hudba DJ Zany a Miroslav Kmínek. Songy Psychická tyranie a Vyčistíme svět ve spolupráci s autorem nahrála kapela Soundflip. Skladbu Jsme prasečí lidi zhudebnil a nahrál Kamil Princ.

Čte Vojtěch Hamerský.

Natočeno 2024. Vydalo Čti mi!, únor 2024 (MP3, celková délka 10 hod. 25 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Všechno to byla jen hra a přiznaná póza: zhudebňování hororové tematiky, stylizování se do rolí násilníků a vrahů, nošení děsivých masek na pódiu. Dokud Ripper nevzal do ruky skutečnou zbraň a nezměnil falešné pozérství v realitu. Pod povrchem to totiž už dávno vřelo.

Kdo je Ripper? Mladý kluk, který má holku, budoucnost a dobře fungující kapelu. Jenže má taky despotického bratrance, sebevědomí, které se nedá podlézt, jak je nízké, psychické problémy a obrovský vztek na někoho, kdo kdysi ublížil jeho přítelkyni.

Srab je román o psychické šikaně, o neschopnosti vzdorovat, o nechuti přijmout sám sebe. Na první pohled jde o příběh jedné drsné kapely a jejích zvláštních členů: kromě nevyrovnaného Rippera jsou tu věčně zkouřený a otravný Gram, cholerik Manson a pohodář Jidáš. Ve skutečnosti však próza vypráví o násilí v jeho různých podobách – od toho groteskně přemrštěného až po to únavně všední. (anotace)

Lit.: Sivok, Jiří: Těžké téma s přesahem – to je Srab! In web Naposlech.cz, 9. 8. 2024 (recenze). – Cit.: Přemysl Krejčík je všestranným autorem, který ve své publikační činnosti nabízí odbornou literaturu, poezii, fantastiku, ale i sociologické romány. Už v publikaci Malej NY (2019, HOST) se věnoval dobře známému prostředí hiphopových kapel a klubů, k čemuž mu velmi pomohla i vlastní zkušenost. Nyní se vrací do obdobných kulis s novými postavami v románu Srab, který vyšel už v roce 2022, taktéž v nakladatelství HOST. Díky vydavatelství Čti mi! se kniha mohla představit i ve své audioverzi a právě tu jsme podrobili zkoušce.

Srab pojednává o partě chlapců, kteří si chtějí hrát na drsné rapery, jaké známe z amerických filmů. Vlivem okolností se stane, že ten nejtalentovanější ze skupiny podlehne a stane se tím, čím opravdu nikdy být nechtěl. Vrahem. Toto není spoiler, protože se to o hlavní postavě s přezdívkou Ripper dozvídáme ihned v první kapitole. Zjišťujeme, že zpěvák horrorcorové kapely střílí palnou zbraní přímo z pódia. Důvod? Protože už nechce být srab. Chce se pomstít…

A to máme celou knihu teprve před sebou. Autor nám klade otázky a předhazuje paletu řešení, které ovšem mohou být i pouhou falešnou vějičkou. Koho tedy Ripper zabil? Jaké měl motivace? Čtenář začne pomalu s utíkajícími minutami na časomíře zjišťovat, že získané indicie začínají zapadat. Také chápe, že Přemysl Krejčík stvořil něco víc, než jen silný příběh. Stvořil přesah.

Knihy s přesahem jsou sladkobolné. Vytahují témata, na něž je třeba odpovídat, ale odpovědi nebývají příjemné. Srab nám ukazuje několik bodů, se kterými se čtenář či posluchač mohl v životě sám setkat. Najdeme zde motiv tyrana, který to Ripperovi umí vždy dát řádně vyžrat. A nikdo nezasáhne, ačkoli to všichni vidí. Protože je to přeci legrace, víš jak, ne?

Ta netečnost a sklon k přehlížení ve Srabovi graduje a tím, že máme dokonalý vhled do hlavní postavy, nás neúnavně upozorňuje, že se schyluje k velkému průseru. Autor též velmi barvitě ukázal na problém panických atak. Sebeklam a nehledání odborné pomoci opět jen umocní transformaci, která hlavního hrdinu čeká. Čtenář pak už správně tuší, že většina vedlejších postav mohla udělat tak málo, aby zamezila spirále tragédií, ale víš jak… To je v pohodě, mě se to netýká… A pak stačí jen podnět a bomba může vybuchnout.

Pokud jde o audioknižní zpracování, tam lze konstatovat, že si vše neuvěřitelně skvěle sedlo.  Hlasem Ripperova příběhu je Vojtěch Hamerský (Třetí ucho, Poloviční král), který je ve Čti mi! už velmi známou personou a ušel veliký kus cesty ve své narátorské činnosti. Umí skvěle pracovat s emocemi a posluchače si omotá kolem prstu.

Další věcí, kterou lze vypíchnout, je práce s hudbou. Kromě originálních hudebních motivů má audiokniha nazpívané i celé tři songy, které Ripperova kapela v knize odehrává na koncertech. Pro potřeby audioknihy se o písně postarala zkušená banda hudebníků. Pod zpěv písně Jsme prasečí lidi se podepsal Kamil Princ. Psychická tyranie a Vyčistíme svět nazpívala kapela Soundflip (DJ Zany, Miroslav Kmínek) i se samotným autorem Přemyslem Krejčíkem.

Kapitoly jsou tedy oddělené jednotlivými ukázkami ze samotných songů, které dokonale navozují atmosféru světa, v němž se zrovna nacházíte. Čti mi! nabízí velmi propracovanou audioknihu v nezkrácené podobě v celkové stopáži 10 hodin a 25 minut.

Nemůžu ji ale doporučit puritánům, kteří se zardí při peprnější výrazu nebo při popisu drsnějších sexuálních praktik, které si v rámci vykreslení prostředí, ale i jednotlivých charakterů autor nemohl logicky odpustit. Pokud naopak vyhledáváte těžká témata, rádi o příběhu po přečtení přemýšlíte, tak je kniha i audiokniha Srab jasná volba.

14. 2. 2024

Pérák (2024)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 12:43

Petr Stančík. Kompletní audiokniha. Režie Jan Rimon.

Čte David Novotný.

Natočeno 2024. Vydalo Tympanum, únor 2024 (1 CD MP3, celková délka 3 hod. 46 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.:  Protektorátní městská legenda o superhrdinovi vzdorujícím nacistům. Barvitým jazykem a s černým humorem líčí autor hrdinské činy Péráka, který prohlašuje: „Němci si to odskáčou…“ Za protektorátu vznikla legenda o superhrdinovi, který vzdoruje nacistům. Je krásný, je mladý, nebrání se kontaktům se ženami a umí v pravou chvíli zasáhnout. Muž, který všem gestapákům v protektorátu kazí sny i služební postupy. Franta Pérák, jediný superman českých dějin! Tak jako on na svých odpružených botách dokáže několika skoky překonat hranice pražských čtvrtí, překonává fantazie autora meze reality. Hitler jako kubista, autor zvrhlého umění? Proč ne? Zraněný Heydrich válející se v rozhrkané dodávce naložené leštidlem na obuv a obalený viksem? Ve Stančíkových představách nic nemožného! A Göringův silvestrovský večírek? Přece „eine kleine kokaine leine“… (anotace)

Lit.: Vavrečka, Lukáš: Pružiny, kam se podíváš. In web Naposlech.cz, 21. 3. 2024 (recenze). – Cit.:  Petr Stančík je básník, esejista, dramatik a textař. Čeští čtenáři – a hlavně pak posluchači audioknih – jej ale znají především jako autora románů a povídek. Nejednu jeho prózu mohli slyšet, a to včetně jím beletrizované legendy o Frantovi Pérákovi. Nyní se nám ovšem Pérák představuje v novém kabátě a zdá se, jakoby mu tento padnul ještě o něco víc.

Od počátku devadesátých let se Stančíkova díla dočkala překladů do více než desítky jazyků a také množství cen – včetně těch udílených v rámci každoročního klání Audiokniha roku. Už jeho Mlýn na mumie aneb Převratné odhalení komisaře Durmana (Tympanum 2015) si vysloužil ocenění v kategorii nejlepší četba a rovněž titul Absolutní vítěz. Obstál i první díl jeho série H2O zvaný H2O a tajná vodní mise (OneHotBook 2020), a to v kategorii Audiokniha pro děti a mládež. Po úspěchu s komisařem Durmanem stvořil Stančík i další románové příběhy, které se dočkaly audioknižního vydání, jako Nulorožec (Audioberg 2019), Andělí vejce (Audioberg 2020) nebo Pravomil aneb Ohlušující promlčení (OneHotBook 2021).

Nedávné audioknižní vydání Péráka v podání Davida Novotného je ovšem zároveň návratem k nejstarší Stančíkově zvukem vydané románové próze. Už v devadesátých letech měl Stančík co do činění s rozhlasem, kde v režii Dimitrije Dudíka vznikly nahrávky jeho poezie i prózy – byť tehdy ještě autor publikoval pod pseudonymem Petr Odillo Stradický ze Strdic. Ve stejné režii ovšem vznikl v roce 2009 podle stejnojmenné knihy dvanáctidílný „vlastenecký rozhlasový komiks“ s názvem Pérák. Toho už Petr Stančík publikoval pod vlastním jménem.

Satirické vyprávění si dobírá protektorátní legendu o českém superhrdinovi vzdorujícímu nacistům, slovutného Frantu Péráka a nejen jej – nit totiž nezůstala suchá prakticky na nikom. Stančíkova imaginace a smysl pro absurdní humor daly zazářit létajícímu talíři poháněnému šesticí levitujících Tibeťanů, složitým kostním konstrukcím Pérákových nohou nebo bizarním snům dobových představitelů moci.

Nahrávka, která onehdy v roce 2013 vyšla jako audiokniha v produkci Radioservisu, počítala s vícehlasým provedením v podání Dany Černé, Přemysla Ruta, Aleše Procházky a samotného Petra Stančíka. Ten se ujal oddílů „slovo autora“, tedy četby vysvětlujících boxů, které po stranách doplňují beletristický text v knižním vydání.

Pérák se však necelých šestnáct let od knižního a jedenáct let od prvního audioknižního vydání dočkal pomyslného remaku díky vydavatelství Tympanum – tentokrát v režii Jana Rimona. A nutno říct, že šlo o skvělý tah. Jednak si Pérák skutečně zaslouží být slyšet znovu, na jeho vtipu a poselství nevybledlo ani zbla, jednak toto nové vydání dává plně vyniknout autorově vynalézavému humoru. Rozdíl v přístupu k četbě vycházející z jiného pochopení a tím i uchopení jednotlivých scén je patrný od prvních minut poslechu.

David Novotný čte výrazně rychleji než kdokoli z předchozích interpretů a zábavností, kterou je s to vytáhnout z textu, značně zastiňuje starší nahrávku. V jeho podání je legenda o krásném, mladém, a především schopném Frantovi Pérákovi groteskním poklusem mezi odloženými nástroji jazzových muzikantů. Někteří by možná mohli namítnout, že rozhlasová interpretace byla leckdy jaksi výstižnější, šla do větší hloubky a dařilo se jí (tedy hlavně Přemyslu Rutovi) postihnout chmurnou atmosféru protektorátu. A že se Novotný dopouští komické herecké etudy i v úsecích, kde k tomu není důvod, na místech spíše bezpříznakových. Na druhou stranu lze takový přístup přičíst na vrub celkovému režijnímu uchopení tohoto barvitého vyprávění.

Jednohlasé četbě se zde podařilo sjednotit, co dříve Dudíkova režie rozbíjela ustavičným a vcelku nesmyslným střídáním tří interpretů (v rámci vyprávění jednoho vypravěče) ve snaze docílit efektu slibovaného komiksu. Audiokniha navíc dostala patřičný švih ve chvíli, kdy se v duchu zde zcela pochopitelného purismu zbavila oněch informativních boxů, které v nahrávce z roku 2009 značně zpomalovaly na dnešní poměry trochu rozvážné vyprávění. Pérák od Tympana tedy nemá boxy, nemá Stančíka zastoupeného vlastním hlasem, zato má ničím nerušený autorův text v jeho ryzí literární vytříbenosti a neméně také poťouchlosti.

Ruku v ruce s tím jde také hudební aranžmá. Zatímco původní vydání vsadilo na pianino ve stylu honkytonk, hudba aktuálního vydání příjemně koresponduje s duchem interpretace, je hravá, dobrodružně kriminální a krom pro hot jazz typických dechových nástrojů využívá mimo jiné i theremin. V obojím případě zaznívají samply různorodého akusticky znělého pružení, které je sice poněkud v rozporu s tím, co se v příběhu dozvíme o mechanice Frantových skoků, ale co naplat, motiv pružiny má Pérák i na svém oděvu, takže tato licence je nejspíš přijatelná. A nakonec i tentokrát se dočkáme zhudebněných i nazpívaných písňových textů, jako je „hymna sabotérů“.

Celkově lze říci, že nové vydání je ukázkou toho, jak odlišně lze přistoupit ke zvukovému provedení téhož díla a jak výrazný – a v tomto případě příznivý – posun v jeho interpretaci nastal s ohledem na uplynulé roky.

Pekelníci (2024)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 12:41

Juraj Červenák. Kompletní audiokniha. Překlad Robert Pilch.

Čte Ernesto Čekan.

Natočeno 2024. Vydalo Tympanum, únor 2024 (MP3, celková délka 60 min.). Ukázka k poslechu zde.

Série: Bathory

Pozn.: Oheň proti vodě. Přízrak z daleké arabské pouště proti strašidlu z povodí Hronu. Přicházejí před tureckými oddíly, aby jim vyčistili cestu pekelným ohněm. Pekelníci. Proti nim stojí kapitán Báthory a Stěpan Voronin. Na pomoc jim přichází vodní příšera jménem Blivajz. Martalovská sebranka, podle přízvuku odněkud z černomořské Rumelie, sběř horší Turků, se jen zřídka zúčastňuje skutečných bojů. Pustoší v zázemí, drancuje, vraždí, zotročuje, loupí. Nahání strach. Teď se pustila do Horní země, aby si brala, co jí nepatří. Přichází vždycky před většími tureckými oddíly, aby jim vyčistila cestu pekelným ohněm, který sežehne vše, co mu stojí v cestě. Kapitán Kornelius Báthory a Stěpan Voronin se Pekelníkům statečně postaví. Potřebují však pomoc obětavého bojovníka – tvora z vodního světa, který s ohnivým zlým duchem Ifrítem svede ve vesnickém kostele boj na život a na smrt. (anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress