Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Stein Torleif Bjella. Kompletní audiokniha.

Čte Honza Jan Hájek.

Natočeno 2024. Vydalo Tympanum, duben 2024 (MP3, EAN 8595693460238; celková délka 3 hod. 42 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Staneš se součástí něčeho, co tě přesahuje. Krásná a hluboká knížka pro všechny, kdo někdy ztratili v životě směr. Možná ho společně s Jonem a Ivarem při veslování v rybářském člunu znovu najdou.

Příběh o předávání životních zkušeností. „Staneš se součástí něčeho, co tě přesahuje. Nejsi ve svým životě nejdůležitější, na to zapomeň.“ – To uslyší pomocný učitel a ve volném čase ne příliš úspěšný hudebník Jon, když ho jeho strýc Ivar jednou na podzim vezme do malé chatky u jezera, kde jejich rodina po generace chová a loví pstruhy, aby mu předal rodinnou tradici. Ivar všechno říká jen jednou a Jon má za úkol vše pečlivě zapisovat, aby to příště už zvládl sám. Nejprve je příběh plný norské romantiky, modrého nebe, téměř hmatatelné chuti ryb a ostrých barev podzimu, postupem času se však stává stále temnějším, pravé charaktery obou mužů se začnou vyjevovat a na výletě už zdaleka nejde jen o romantiku v chatce bez elektřiny a to, jak naučit mladého muže přivyklého městskému životu chytat pstruhy. Román o dozrávání v muže. (anotace)

Ivan Vyskočil. Inspirováno hrou Williama Shakespearea Hamlet, princ dánský. Zvukový záznam divadelního představení Nedivadla z osmdesátých let. Režie Ivan Vyskočil.

Účinkují Ivan Vyskočil, Vlasta Špicnerová a Markéta Vyskočilová.

Natočeno v osmdesátých letech během divadelního představení. Rozhlasová premiéra 21. a 28. 4. 2024 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.; 79 min. + ) v cyklu Hra pro pamětníky.

Lit.: Velíšek, Martin: Ivan Vyskočil: Haprdáns. Unikátní záznam legendární inscenace. In web ČRo 3 Vltava, 21. duben 2024  (článek). – Cit.: Seminární cvičení se hrou pana Williama Shakespeara nazvané Haprdáns neboli Hamlet princ dánský ve zkratce: zkrátka méně známá verze známého příběhu, kdy tragický hrdina přijde zkrátka. Tak zní plný a mnohé vysvětlující titul slavné inscenace. Měla premiéru 20. 11. 1980 v Divadle v Nerudovce a později se hrála v mnoha nejen pražských sálech.  (…)

Ivan Vyskočil si spolu s hereckými kolegyněmi Vlastou Špicnerovou a Markétou Vyskočilovou pohrává s klasickou tragédií Williama Shakespeara Hamlet, princ dánský. Domýšlí situace, objevuje překvapivé souvislosti a vytváří nový příběh, konfrontovaný s ironií a nadsázkou, tudíž bez doslovnosti, ale přesto rozpoznatelně, s realitou vrcholící normalizace.

Ivan Vyskočil zanechal svůj otisk také v rozhlase. Debutoval zde sérií monologů a dialogů Návštěva čili návštěva v roce 1965. V roce 1967 byly natočeny hned dvě úspěšné inscenace Vyskočilových her Cesta do Úbic (později autorem přenesená na jeviště) a Příhoda. V obou případech se na vzniku inscenací dramaturgicky podílel Jaromír Ptáček a režisérem byl Jiří Horčička.

Ivan Vyskočil herec, dramatik, pedagog, prozaik, osobnost inspirativně činná hned v několika disciplínách, by se 27. dubna dožil 95 let a o den později uplyne rok od jeho úmrtí.

Daphne du Maurier. Kompletní audiokniha. Překlad Magda Hájková. Ilustrace Myokard. Režie Markéta Jahodová.

Čte Matouš Ruml.

Natočeno 2024. Vydal OneHotBook  5. 3. 2024 (2 CD MP3, katalogové č. AK589; EAN 8594169485898; celková délka nahrávky 13 hodin 58 minut). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: „Jsou ženy, které ne vlastní vinou přivolávají neštěstí…“ Píše se rok 1830. Po náhlé smrti bratrance Ambrože, jenž mu byl opatrovníkem i rádcem, je čtyřiadvacetiletý Filip Ashley na cornwallské panství sám. I když ne docela. Zakrátko z daleké Florencie přicestuje poloviční Italka, se kterou se jeho vychovatel před osudnou nemocí narychlo oženil, a prosí o podporu, jelikož jí v postavení nezaopatřené vdovy nic jiného nezbývá. Svědomí Filipovi velí příbuzné pomoct, byť se mu ani trochu nechce. Během osmi měsíců zbývajících do jeho právní zletilosti se však mladíkův vztah k sestřence Rachel změní. Samotářský hoch, pobývající až dosud v izolaci od nástrah velkého světa, předvede veletoč a projeví až pošetilou vášeň k vdově, jejíž způsoby se tolik liší od upjatosti slečen ze sousedství. Jsou však ženy, jež přinášejí jen smůlu. Co když je to prostě tak, že city z Racheliny strany jsou povýtce zištné – neměl by se tudíž zamilovaný kolísající Filip radši řídit radami zesnulého Ambrože, který se ho v posledních dopisech snažil varovat? A proč italský právník tak podezřele tlačí na spěšné vyrovnání?

První filmová adaptace děsivého melodramatu (1952, Henry Koster) o dopadech zištnosti a žárlivosti staví na výkonech Olivie de Havilland a Richarda Burtona. Čtyřdílnou minisérii podle této látky uvedla BBC v roce 1983 s Geraldine Chaplinovou. Nejnovější adaptaci (2017) natočil Roger Michell s Rachel Weiszovou v titulní úloze.  (anotace) (more…)

Helena Mičkalová. Pověsti, legendy a vyprávění z Velkých Karlovic a okolí. Hudba Jarek ŠImek. Produkce Miroslav Gracík. Režie Václav Nekvapil.

Čte Marie Vašutová.

Natočeno 2023. Vydalo MG Music 7. 6. 2023 (1 CD MP3, EAN 0735745259207).  Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Knihu pověstí, legend a vyprávění z Velkých Karlovic a okolí nazvanou O čem si vyprávjajú Karlovjané napsala Helena Mičkalová. Učitelka z Velkých Karlovic v ní zúročila svou dlouholetou vášeň pro sbírání a zaznamenávání vyprávění pamětníků. Necelých osmdesát minut dlouhý výběr z knihy ve valašském nářečí načetla Marie Vašutová, zpěvačka ženské pěvecké skupiny Karlovjanky z Velkých Karlovic. Tato beskydská obec se v posledních letech proslavila jako městečko Protějov v seriálech České televize Doktor Martin a Strážmistr Topinka.

Oblíbená kniha Heleny Mičkalové O čem si vyprávjajú Karlovjané přinesla v devadesátých letech doposud méně známé pověsti a legendy z rázovitého regionu Velkých Karlovic. Ty z etnografického hlediska patří k výjimečným a cenným oblastem nejen v rámci Valašska a proto dlouhodobě přitahují pozornost sběratelů lidové slovesnosti. Lidové vyprávění jako ukázku folklorního bohatství z Valašska prezentuje sbírka pověstí, legend a vyprávění z Velkých Karlovic a okolí, které z ústního podání autorka převedla do psané podoby ve valašském nářečí.

Z kouzelné knihy Heleny Mičkalové O čem si vyprávjajú Karlovjané čte Marie Vašutová. „Rodiče mluvili valašsky, takže jsem tohle tvrdé, ale krásné nářečí slyšela kolem sebe od útlého dětství a automaticky jsem mu rozuměla a naučila se ho zároveň s českým jazykem, který jsme měli ve škole,“ vzpomíná paní Vašutová. (anotace) (more…)

Simon Mawer. Kompletní audiokniha. Překlad Lukáš Novák. Režie Markéta Jahodová.

Účinkují Eva Hacurová, Jan Vlasák, Jan Vondráček.

Natočeno 2024. Vydal OneHotBook 4. 4. 2024 (1 CD MP3, katalogové č. AK647; EAN 8594169486475; celková délka nahrávky 13 hodin 59 minut). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.:  Nikdo není jen zápis v matriční kolonce. Jako tvorové z masa a kostí cítíme, že s dějinami, které nás tam vmáčkly, je cosi v nepořádku…

Literární světoběžník, jehož nadšení děním v zemi uprostřed Evropy okouzlilo i naše čtenáře, se v románové novince zasazené do nejtužší éry viktoriánské Anglie zdánlivě obrací proti všemu, co zatím napsal. A přece je to nezaměnitelně on. Simon Mawer sloučil suchopárné záznamy obecních matrik i vzácné snímky z ohmataných rodinných fotoalb do elegie o tom, co biologové jako on obvykle pojmenovávají takto: inteligence každého organismu souvisí přímo úměrně s jeho schopností přizpůsobit se nepřátelským životním podmínkám. A dokládá to na osudech prapředků v genealogickém směru „po meči“ i „po přeslici“. Ať už tedy v jeho uhrančivém převyprávění sledujeme dickensovský zápal sirotka, jenž tolik toužil plavit se po mořích, trauma švadlenky, co ve víru velkoměsta otěhotněla s hejskem, anebo drama rodiny mladého vojáka z povolání, kterou rozdělila britská účast v bojích krymské války, výsledkem je to, že jejich nejbližší jsou nuceni protloukat se pouze díky blahosklonnosti elit hledících na ně spatra. Spisovatelovo pátrání v uzlových bodech vlastního rodokmenu ukazuje mezní situace žen-matek, jež byly v tehdejších poměrech přinuceny být samoživitelkami a bez pomoci mužů řešit dennodenní bitvy kreativně. A pragmaticky správně, protože opravnou druhou šanci dějiny člověku neposkytují.

Románová kronika, v níž autor Skleněného pokoje vynesl na světlo záseky a zdánlivé suky v historii svého rodu, oslavuje neokázalé ženské odhodlání prolomit viktoriánské předsudky. (anotace)

Håkan Nesser. Kompletní audiokniha. Překlad Jaroslav Bojanovský. Režie Michal Bureš.

Čte Martin Zahálka.

Natočeno 2024. Vydal OneHotBook 27. 2. 2024 (2 CD MP3, katalogové č. AK653; EAN 8594169486536 ; celková délka nahrávky 16 hodin 9 minut). Ukázka k poslechu zde.

Série: Inspektor Gunnar Barbarotti #3

Pozn.: Už nehodlá být mrtvolou zaživa. Nicméně osud rozhodl, že mu do cesty předhodí mrtvolu skutečnou!

Aby konečně přestal být podivínem z fabriky na termosky, rozhodl se devětapadesátiletý Ante Valdemar Roos dvoumilionovou výhru ve švédské obdobě sazky utajit. Jak před závistivým světem, tak před hašteřivou manželkou a dcerami na zabití, jelikož chatku u jezera si za tu sumu přece užije i bez jejich požehnání. Úniková strategie však nepočítá s nedoléčenou feťačkou Annou, která se v jeho novém útočišti skryla na útěku před ramenem spravedlnosti. Oba si v domku vyjdou nezištně vstříc, protože ani jeden z nich není vyvrhel, ale ještě netuší, že posměváček osud je brzy vžene do situace, na jejímž konci je kudla v zádech dotěrného násilníka a úprk z místa činu. A od inspektora Gunnara Barbarottiho – už tak přetíženého všednodenní kriminální agendou města Kymlinge a navíc s čerstvě zlomenou nohou – se očekává, že s kolegyní Evou šmodrchanec rozmotá. Zpočátku budou jen obtížně nalézat střípky indicií případu, který začal banálním pohřešováním… (more…)

Petr Zemek. Výbor z básnické sbírky. Hudba Věra Šusteková a skupina Bluesberry.

Recituje Robert Mikluš.

Natočeno 2024. Vydalo Carpe diem v roce 2024 (1 CD). Ukázka k poslechu na YouTube.

Pozn.: „Desítky vilných cigaret za noc, ve které vládne svoboda a vášnivá anarchie“, takové je ladění poezie Petra Zemka. Žádné rafinované vymýšlení důmyslných metafor u psacího stolu, ale tvorba žitá, spontánní, vášnivá. Lásky bez happyendů, ale osudové. Takové básně se psávaly za starých dobrých beatnických časů, plné opojného bohémství, erotiky a nekonečných flámů. Do veršů se už ale zvolna vkrádá nostalgie středního věku, ten koktejl stesku, marnosti a deziluzí (Jiří Žáček).

V sugestivním podání Roberta Mikluše, člena Národního divadla v Praze. A za neméně podmanivého doprovodu slovenské hudebnice, skladatelky a zpěvačky Věry Šustekové a hostů… (anotace)