Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Emil Kintzl a Jan Fischer. Kompletní audiokniha. Dvacet jedna příběhů šumavského regionu o životě a místech, která na dnešních mapách Šumavy už nenaleznete.

Vydalo Voxi a Kniha Zlín v roce 2021 (MP3, EAN 8594050431645; celková délka 3 hodiny 4 minuty). Ukázka k poslechu zde.

Edice: Zmizelá Šumava, Walt

Obsah: 21 příběhů o životě a místech, která na dnešních mapách Šumavy už nenaleznete. Autor Emil Kintzl a Jan Fischer, čte Petr Štěpánek. Do osudů obyvatel na pomezí českoněmecké hranice totiž nemilosrdně zasáhly „velké“ dějiny 20. století, nejprve obě světové války, poté odsun německých obyvatel, neprodyšné uzavření hranice a vytvoření vojenského výcvikového prostoru Dobrá voda, kterému musely ustoupit nuceně vysídlené obce i osady. (anotace)

Emil Kintzl a Jan Fischer. Kompletní audiokniha. Dvacet příběhů šumavského regionu od místní legendy Emila Kintzla.

Vydalo Voxi 20. 6. 2024 (MP3, celková délka 2 hodin 33 minut). Ukázka k poslechu zde.

Edice: Zmizelá Šumava, Walt

Obsah: 1. Zánik samoty Torfstich – 2. Vogelsang – Osada, kterou Švédové nikdy nedobyli – 3. S dynamitem na kapli – 4. Pekelské údolí – 5. Útěk za čáru – 6. Bílá tma na Zelené hoře – 7. Sterzmühle – Šumavský skvost v údolí říčky Pstružné – 8. Doktor na koni – 9. Tajemství bílého jelena – 10. Návrat paštěckých kapliček – 11. Udavač z Karlova – 12. Poslední plavení dřeva – 13. Masakr na Grubergu – 14. Vražedná pohádka – 15. Majzlíky a kladiva – 16. Tragický omyl – 17. Smrt v plamenech – 18. Legendy hradu Kašperk – 19. Hadry, kosti, papír, kůže… moje Kašperky.

Pozn.: Odhalte další příběhy starých, dnes již zaniklých osad a osudy obyvatel Šumavy. Budete svědky zániku samoty Torfstich, dozvíte se, jaké legendy obestírají hrad Kašperk, objevíte Sterzmühle, šumavský skvost v údolí říčky Pstružné, i osadu Vogelsang, kterou Švédové nikdy nedobyli. Dvacet nových příběhů z tohoto mnohdy drsného kraje doprovázejí dobové i současné fotografie.

Emil Kintzl (1934) na Šumavě prožil celý svůj život a je uznávanou šumavskou legendou. Pracoval jako učitel, působil v Hartmanicích, Srní a Kašperských Horách. V důsledku neustálých konfliktů s režimem byl v roce 1975 donucen učitelské povolání opustit a dalších čtrnáct let pracovat v kotelně jako topič. Žije v Kašperských horách, věnuje se turistice, sportu, zejména lyžování, a sbírá příběhy o starých, dnes už zaniklých osadách a obcích, které v bouřlivém 20. století zmizely z mapy šumavského kraje.

Jan Fischer (1960) působí od roku 1975 jako textař, hudebník, scénárista a filmař. V letech 1980–1991 pracoval v hudební redakci Československé televize. Od roku 1991 se živí jako nezávislý autor, producent a režisér. V roce 2013 začal spolupracovat s internetovou televizí Stream.cz a podílí se na vzniku pořadů Vypečené reklamy, Troublemaker, Ničení povoleno, Mise K2 a Jídlo s.r.o. Spolu s Emilem Kintzlem vytváří cyklus dokumentů Zmizelá Šumava, který zároveň i režíruje.

Tuvia Tenenbom. Kompletní audiokniha. Překlad David Weiner. Režie Ondřej Černý.

Čte Otakar Brousek II.

Natočeno 2026. Vydala Audiotéka a Zeď v roce 2026 (MP3, celková délka 14 hodin 17 minut). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Objednali si u něj krásnou knížku o Německu. Mysleli si, že je má každý obdivovat, protože jsou ti nejsprávnější a nejspravedlivější lidé na světě. Jenže to se milí Němci setsakramentsky přepočítali! Protože na scénu nevstoupil nikdo menší, než fenomenální, milovaný i proklínaný, Tuvia Tenenbom.

A ten Germány rozložil na prvočinitele i atomy. Dokáže totiž nahlédnout pod povrch a zjistit věci, které jiní nevidí. Například že zářivý design, jímž se naši sousedé a milovníci technologií tak rádi honosí, je jen nátěr, z pod něhož vyčuhuje temná minulost. Nezapomněli dnešní Němci pro samou proklamovanou lásku k jiným kulturám a cizincům na šest milionů mrtvých Židů? Začali je najednou po staletích nenávisti milovat? Ale nechme Židy Židy. Jací vlastně dnešní Němci jsou?

Aby se dopátral odpovědí, procestoval izraelsko-americký autor Německo křížem krážem. Mluvil se stovkami lidí, od těch obyčejných po špičkové politiky, od aktivistů po kapitány průmyslu, od narkomanů po hoteliéry, od nácků po sluníčkáře, od rabínů po imámy, od Turků po východní Němce, a k tomu všemu spal jako Hitler.

Těm všem klade chytré i zdánlivě naivní otázky, aby je vyprovokoval – což se mu často daří – a zjistil, co si doopravdy myslí. Následně skládá obrázek, který je neobyčejně vtipnou a zároveň alarmující zprávou o dnešním Německu, zemi, k níž vzhlíží celý svět. Jestli totiž Tuvia Tenenbom něco není, pak rozhodně není politicky korektní.

Jeho kniha je plná zábavných dialogů i pronikavých pozorování. Za vším tím vtipem jsou ale často překvapující i kruté pravdy, o kterých bychom raději nevěděli. Tenenbom není ani levičák, ani pravičák, chce zkrátka znát pravdu. A tak dráždí úplně všechny. (anotace)

Marek Wollner. Kompletní audiokniha.

Čte Petr Třebický.

Natočeno 2026. Vydalo Čti mi! v roce 2026 (MP3, celková délka 8 hod. 29 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Toulky s tátou představují fiktivní román se silnými autobiografickými prvky. Jeho páteří je cesta dospělého syna se stárnoucím otcem do Ameriky – cesta za dávným snem, za domnělým ideálem svobody a za místy známými z milovaných knih, které oba hlavní aktéry formovaly. Nejde však o pouhý výlet, ale o výpravu do dříve nedosažitelných dálek, jejímž skutečným smyslem se ukazuje být hledání cesty k sobě navzájem i návrat k rodinné paměti a dlouho umlčovaným otázkám. Epizody z cesty se skládají jako snímky ve starém albu. Otevírají staré křivdy, zděděná traumata a pozvolna, nenápadně směřují k porozumění a sblížení. Román sleduje radosti i tíhu proměňujícího se vztahu mezi rodiči a dětmi v různých fázích života a citlivě se dotýká témat stárnutí, křehkosti osobního štěstí i odpovědnosti jednotlivce vůči těm nejbližším.

Vypravěč propojuje osobní a rodinný příběh s literárními souvislostmi, vhledem do dějin i nenásilnou reflexí současného světa. Text tak nabývá vrstevnatosti, nesené obrazným jazykem, jemnou ironií a občasným vkusným sarkasmem. Toulky s tátou jsou knihou o paměti, cestě a pozdním smíření – s druhými i se sebou samým. (anotace)

František Kovárna. Výkřiky z nitra osamělých duší. Kompletní audiokniha. Hudba alkakrab. Obálka AI.

Čte Vojtěch Hamerský.

Natočeno 2025. Vydalo Eclectic Audio v roce 2025 (MP3, celková délka 2 hod. 56 minut). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Tento soubor raných próz Františka Kovárny, psaný v duchu expresionistické poetiky, je jako výkřik z temného koutu lidské duše. V krátkých, ale intenzivně působivých povídkách se autor noří do rozbouřených vnitřních světů svých postav, často těch, kteří zůstávají na okraji společnosti – osamělých, ztracených, nepochopených. Příběhy se vyznačují výraznou emocionalitou, dramatickými konflikty a až bolestnou citovostí, která čtenáře vtahuje do víru tragických osudů i tichého vzdoru. (anotace)

František Kovárna. Kompletní audiokniha. Hudba alkakrab. Obálka AI.

Čte Vojtěch Hamerský.

Natočeno 2025. Vydalo Eclectic Audio v roce 2025 (MP3, celková délka 2 hod. 6 minut). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Audiokniha, nesoucí jméno středočeské vesnice, kde František Kovárna s rodinou strávil dramatická válečná léta, je více než jen literární poctou jednomu místu – je intimní, láskyplnou kronikou krajiny, lidí a času.

Autor s jemnou přesností a citlivým okem pozorovatele kreslí obraz venkova, kde se historie otiskuje do polí, cest i lidských tváří. Každá kapitola dýchá nostalgií a úctou k jednoduchému životu, který navzdory těžkým dobám dokáže být plný krásy, drobných radostí i lidské solidarity. Kovárna nás provádí krajinou, kde se mísí všednost s poetikou, kde příroda není jen kulisou, ale živým účastníkem příběhu – svědkem osudů, radostí i ztrát. (anotace)

František Kovárna. Kompletní audiokniha. Hudba Anastasia Chubarova. Obálka AI.

Čte Vojtěch Hamerský.

Natočeno 2026. Vydalo Eclectic Audio v roce 2026 (MP3, celková délka 4 hodiny 41 minut). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Na první pohled klidná vesnice, sevřená mezi poli a lesy, v sobě ukrývá víc než jen rytmus ročních dob a každodenní lopotu. Pod povrchem bublají emoce, dusivé mlčení i zasuté touhy, které se derou na svět v expresivních obrazech, výkřicích duše a výmluvném tichu.

Tento výrazně expresionisticky laděný román z vesnického prostředí představuje jednu z prvních prozaických prací autora, který se později stal jedním z nejvlivnějších českých kritiků a literátů. Již zde se projevuje jeho cit pro jazyk, psychologii postav a schopnost vidět za oponu všednosti. Autor s drásavou intenzitou zkoumá rozpor mezi jednotlivcem a dusivým řádem, mezi vnitřním světem a vnější nutností.

František Kovárna (17. září 1905, Krpy u Mělníka – 19. června 1952, New York) byl významný český výtvarný teoretik, kritik, prozaik, esejista a překladatel. Jeho dílo se zaměřovalo především na moderní české malířství první poloviny 20. století, ale také na literaturu a estetiku. Během nacistické okupace pobýval s rodinou v osadě Bezmíř na Voticku. Po únoru 1948 emigroval do Německa, Francie a nakonec do Spojených států, kde v roce 1952 zemřel. V nepřítomnosti byl v Československu odsouzen k trestu smrti ve vykonstruovaném politickém procesu; rozsudek byl v roce 1993 zrušen a v roce 1992 mu byl udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka in memoriam.

Vojtěch Hamerský je absolventem Katedry informačních studií a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Ve svém osobním i profesním životě se specializuje na oblast technologií, vzdělávání či multimediální tvorbu, je ale rovněž vášnivým čtenářem a milovníkem audioknih. I proto si prostřednictvím jeho hlasu můžete pár z nich poslechnout. Na internetu vystupuje pod přezdívkami EclecticGuy nebo EclecticReader, které napovídají, že si pro svoji tvorbu rád eklekticky vybírá to nejlepší z různých směrů a přístupů. /anotace/

Antologie staroindické poezie. Překlad Oldřich Friš.

Recituje Alena Vránová.

Natočeno 2026. Vydal OneHotBook v roce 2026 (MP3, EAN 8594169489490, celková délka 30 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Básně rozličných autorů a také autorek do výboru s názvem Sattasaí podle tradice zařadil král Hálah z dynastie Sátaváhanů, vládnoucí počátkem 1. století na území dnešního Ándhrapradéše, podle jiných verzí bývá vznik antologie datován zhruba do 2. až 4. století našeho letopočtu. Takzvaná „sbírka sedmi set strof“ obsahuje verše inspirované krásou přírody, životem na venkově, ale především slastmi a mukami lásky, a setkáme se v nich s pastýři, mlynářkou, zahradníky či lovci. Zpěvné básně, v nichž místy probleskuje i humor, jsou psány prákrtem, který je – na rozdíl od „vysokého“ sanskrtu – řečí lidovou, nepostrádající zemitost a hravost.

Vybrané verše z této antologie přeložil a přebásnil Oldřich Friš v roce 1947 a po bezmála osmdesáti letech jim svým mimořádným interpretačním výkonem znovu vdechla život přední česká herečka Alena Vránová.

„Sbírku SATTASAÍ mám ve své knihovně už drahně let a ráda se k ní často vracím. Přála jsem si ji odrecitovat i nahlas. Teď si ji můžete v mém podání poslechnout. Věřím, že vás potěší!“ – Alena Vránová